Zářná AI budoucnost není pro každého. Jako na obrázku to ukázal Mark Zuckerberg, když z Mety vyhodil osm tisíc kvalifikovaných lidí a zároveň otevřel školicí centrum pro mnohem hůře placené manuální práce. A v Číně už roboti dostávají občanku, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová.

Mark Zuckerberg to na své síti Threads pěkně schytal. V tradičně pozitivně laděném příspěvku napsal, že jeho Meta bude sponzorovat rekvalifikační program, který pomůže z Ameriky udělat lídra v AI. Věřím, že budoucnost je pro každého, napsal. Jenže Meta nedlouho předtím oznámila, že kvůli AI vyhodí dalších 8 tisíc - a většinou jde o dobře placené, kvalifikované joby, jako jsou produkťáci, softwaroví inženýři a manažeři.

Kdežto inzerovaný program America's Workers Academy chce školit lidi na manuální práce - především na pokladače a montéry optických kabelů, kteří jsou potřeba pro aktuální horečnou výstavbu datových center. Lidé v diskusi mu to moc nedarovali.

AI bere práci

"Strávil jsi roky vývojem algoritmů, které mají nahradit lidi, a teď po těch lidech chceš, aby pro ty algoritmy stavěli infrastrukturu. Tak to je hard sell...," píše například uživatel @s0ftauth0rity. „Takže AI vám vezme práci za 300 tisíc dolarů ročně a vy teď můžete jít zadarmo zpátky do školy, abyste pak dělali práci, kde dostanete tak 65 tisíc ročně, a stavěli tu věc, co vám ten job za 300 tisíc vzala? To dává smysl. Z téhle příležitosti budeme všichni úplně nadšení…,“ tolik @theaustinhomeguy. Pardon, abychom byli přesní, kromě pokladačů kabelů se lze školit i na instalatéry a elektrikáře. Nic proti, ale, jak se ptá jiná diskutující: Zuckerbergu, dáte do takové školy své děti?

Montáž kabelů pro datová centra může být na pár let perspektivní job, než se tedy přesunou na Muskův Měsíc nebo Mars a bude z toho práce jen pro fajnšmekry, ale možná bude zase lépe placená. Teď o zaměstnání přicházejí kancelářští lidé, jenže ani dělnické či méně kvalifikované profese nemají své jisté. To platí i pro gastro. 

Představte si, že robot udělá za hodinu desetkrát tolik tacos než obyčejný člověk. Možná víc. "Robot dokáže za jedinou hodinu připravit 500 salátů, Tex-Mex pokrmů nebo poke bowls s přesnými ingrediencemi podle vašeho přání. Nevím přesně, kolik jich zvládne udělat jeden člověk, ale asi ne víc než 30, možná 45 za hodinu," pochlubil se technologický podnikatel Marc Lore, mimo jiné majitel gastro start-upu Wonder.

Roboty nasadí v řetězci už příští měsíc, v restauraci na skoro non-stop provoz stačí tři živí lidé. A levný provoz mu dovolí držet nízké ceny. Jestli tohle není potrava pro odbory, tak už nic. 

Proto, že roboti jsou na prahu naší hmotné reality, není divu, že se na ně chystá i legislativa. Čína je nejdál, vymyslela 29 místné číslo, které bude humanoidům sloužit jako identifikační doklad, občanka. Robobčanka.

Země se pere s dědictvím své někdejší drastické politiky jednoho dítěte, která vyústila v demografickou krizi. A tak jedno sociální inženýrství vytlouká dalším, chce AI pracovníky masově nasazovat do všech profesí, kde to zvládnou. Čínským úřadům se nástup robotické pracovní síly bude líbit, půjde ji totiž ovládat ještě lépe než lidské dělníky.

Identifikační kód je o jedenáct znaků delší než číslo čínského občana. A do nejmenšího detailu specifikuje národnost, výrobce, model a neopakovatelné sériové číslo. Tento identifikační kód není jen obyčejná statická poznávací značka. Funguje údajně jako "telemetrická pupeční šňůra" v reálném čase, která úřadům hlásí naprosto vše, co robot dělá - od fyzického opotřebení jeho kloubů až po stav baterie a kognitivní kapacitu jeho umělé inteligence. Prostě člověk nemá šanci. 

Bezos lelkuje

Pak skoro až pohladí na duši, když se dozvíme, že jeden z lidí, co ovládají současný závod umělé inteligence, žije jako člověk z masa a kostí. Skoro. Magazín Fortune popsal, jak vypadá denní režim Jeffa Bezose. „Ráno hrozně rád lelkuju.“  Lelkování znamená čtení novin, pití kávy a snídani s dětmi předtím, než odejdou do školy. 

První schůzku má až v 10 hodin dopoledne a cokoli mentálně náročného – říká tomu "schůzky s vysokým IQ“ – si nechává na dobu před obědem. Potom už se prý okno zavírá. „Kolem páté odpoledne už si říkám: o tomhle dneska nedokážu přemýšlet, zkusme to znovu zítra v 10 dopoledne.“ No, tak určitě. 

Kdo se bojí, že i pro jeho job si přijdou roboti s AI, o peníze, nebo obecně budoucnosti, máme i pozitivní zprávy. Umělá inteligence se dá využít na vyhledávání pokladů ve starém harampádí v domácnosti a nějakou tu korunu si přivydělat.  Média referovala o seniorce, která si koupila před šedesáti lety ve starožitnictví nějakou čmáranici za stovku a nyní to díky AI prodala za čtvrt milionu dolarů coby díla skotského koloristy F.C.B. Cadela. Civilizační deník radí: Zkuste se Google Lens podívat, co doma máte. 

Je to malá náplast naděje na všechny ty nejistoty, ale aspoň nějaká. 

Proč nebyli Trump, Melania a Barron na svatbě Donalda mladšího. A jak to souvisí s mocí a krásou

Enjoy

Donald Trump se minulý týden na druhou svatbu svého juniora s ex-modelkou Bettinou neobtěžoval. Ani jeho poslední manželka a syn. A jak to v palácích bývá, kolem nepřítomnosti je spousta interpretací.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

SpaceX vstupuje na burzu a Elon Musk se posouvá do finanční ligy, ve které dosud nikdo nebyl. Jeho odhadované bohatství by v Česku stačilo na hypotetické nákupy a investice, které se běžně počítají v měřítku celého státu. Výstavba jaderných bloků, státní dluh ani nedostatek bytů by nebyl problém.

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup SpaceX na burzu ocení společnost na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska bude mít hodnotu 866 miliard dolarů. Když se k tomu připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun. Pro srovnání: roční HDP Česka je zhruba devět bilionů korun.

Třiadvacet bilionů korun je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici nejbohatších lidí světa.

Pokud by se Musk rozhodl svého bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů, tedy takřka 21 milionů korun, každý den, trvalo by mu to více než 3000 let.

Investoři chtějí čtyřikrát víc akcií SpaceX, než Musk nabízí

Trhy

Primární veřejná nabídka akcií (IPO) americké společnosti SpaceX přilákala poptávku, která více než čtyřnásobně převyšuje počet nabízených akcií. S odkazem na informované zdroje to ve středu večer uvedla agentura Bloomberg. Příjem objednávek v té době přitom ještě nebyl ukončen. S akciemi podniku se začne obchodovat v pátek.

ČTK

Přečíst článek

Co by si za to mohl koupit v Česku

Muskových vyhlížených 23 bilionů korun představuje částku, která výrazně přesahuje běžnou představivost. Při srovnání s českou ekonomikou by za ni bylo možné pořídit značnou část domácího majetku, a stále by zůstaly prostředky v řádu bilionů korun.

Pokud by Musk teoreticky koupil všechny byty v Praze, zaplatil celý český státní dluh a současně převzal dvacet největších firem působících v České republice, podle orientačních propočtů by mu stále zůstalo přibližně šest až osm bilionů korun.

Hodnota pražského bytového fondu se při současných cenách pohybuje okolo osmi bilionů korun. Český státní dluh činí zhruba 3,7 bilionu korun a souhrnná hodnota dvaceti největších českých společností se pohybuje kolem čtyř až pěti bilionů korun.

Celkové náklady na takovou hypotetickou transakci by tak dosáhly přibližně 15 až 17 bilionů korun.

Ropné miliardy se tlačí do SpaceX. Šejkové hledají nový motor svého bohatství

Zprávy z firem

Státní fondy z Perského zálivu se podle Bloombergu hlásí o akcie SpaceX za miliardy dolarů. Firma Elona Muska se chystá na burzu v transakci, která může přepsat historii kapitálových trhů.

nst

Přečíst článek

Milion bytů nebo desítky jaderných bloků

Ani poté by však Muskův majetek nebyl vyčerpán. Zbývajících šest až osm bilionů korun by například stačilo na výstavbu přibližně 1,2 až 1,6 milionu nových bytů při průměrné ceně pět milionů korun za jeden byt. Takové množství představuje významnou část celého českého bytového fondu.

Stejná suma by zároveň umožnila mimořádně rozsáhlou investici do energetiky. Jeden nový jaderný blok v Dukovanech má podle současných odhadů stát přibližně 200 miliard korun.

Za peníze, které by Muskovi zůstaly i po nákupu všech pražských bytů, splacení státního dluhu a převzetí dvaceti největších českých firem, by tak bylo možné postavit zhruba 30 až 40 nových jaderných bloků. To je několikanásobně více, než kolik jich dnes Česká republika provozuje, a znamenalo by to jednu z největších energetických investic v dějinách světa.

Pokud by zbývající částku rozdělil „půl na půl“, mohl by Musk v Česku postavit až dvacet jaderných bloků a současně až 800 tisíc nových bytů.

Každému Čechovi stovky tisíc

Alternativně by bylo možné rozdělit zbývající prostředky mezi všechny obyvatele země. Každý z přibližně 10,9 milionu obyvatel České republiky by v takovém případě získal zhruba 550 až 730 tisíc korun.

Přestože jde pouze o myšlenkový experiment, dobře ilustruje mimořádný rozsah majetku nejbohatších lidí světa v porovnání s ekonomikou středně velkého evropského státu.

Částka 23 bilionů korun odpovídá zhruba dvojnásobku ročního hrubého domácího produktu České republiky a několikanásobně převyšuje roční výdaje státního rozpočtu.

Proč je to jen myšlenkový experiment

Podobné hypotetické nákupy by však v praxi nebyly realizovatelné. Samotný pokus o odkup tak rozsáhlého objemu aktiv by vedl k prudkému růstu jejich cen a skutečné náklady by byly výrazně vyšší než odhady vycházející z dnešních tržních hodnot.

Právě proto jde především o ilustraci řádu velikosti mimořádného bohatství, nikoli o realistický investiční scénář.

Současně platí, že kdyby Musk musel naráz prodat své akcie SpaceX či Tesly, aby mohl stavět jaderné bloky v Česku nebo uhradit český dluh, cena těchto akcií by se pravděpodobně dramaticky propadla. Za nynější hodnotu by je proto ani zdaleka neprodal.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy