Americká společnost Westinghouse Electric Company podala důvěrnou žádost o vstup na akciovou burzu ve Spojených státech. Jedna z nejznámějších firem v americkém energetickém průmyslu o tom informovala na svém webu.
O vstup na kapitálové trhy se v poslední době pokoušejí mnohé jaderné společnosti. Chtějí využít nadšení investorů, kteří vidí příležitost v rostoucí poptávce po elektřině v reakci na rychlou výstavbu datových center ze strany velkých technologických podniků, píše agentura Reuters.
Počet nabízených akcií a cenové rozpětí navrhované nabídky zatím nebyly určeny a navrhovaná nabídka bude podmíněna tržními a dalšími podmínkami, uvedl Westinghouse na svém webu.
Mimo dohled veřejných trhů
Důvěrné předání dokumentů společnostem umožňuje udržet své finance v tajnosti až do doby, kdy se blíží vstup na burzu. Na primární veřejnou nabídku (IPO) se tak mohou připravit mimo dohled veřejných trhů.
Vedro už tlumí výrobu v jaderných elektrárnách, říká Jan Palaščák
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Firmu spoluvlastní společnosti Cameco a Brookfield Renewable Partners. Je to jedna z mála zbývajících částí původního podniku založeného v roce 1886 Georgem Westinghousem, který začal komerčně využívat střídavý proud.
Společnost Westinghouse postavila v roce 1957 ve městě Shippingport v Pensylvánii první komerční tlakovodní jaderný reaktor na světě. Podle údajů samotné firmy využívá její technologii více než polovina jaderných reaktorů provozovaných po celém světě. Westinghouse dodává jaderné palivo české elektrárně Temelín.
Elektrárny nebo bomby? Trumpova dohoda se Saúdy přináší nové hrozby nejen pro Blízký východ
Americký prezident Donald Trump si nemohl vybrat méně vhodný moment. Ohlášená dohoda se Saúdskou Arábií o rozvoji jaderné energetiky vyvolává v době pokračující války na Blízkém východě oprávněné obavy. Korunní princ Muhammad bin Salmán v minulosti nevyloučil snahu získat jadernou zbraň. Hrozí další sváry v regionu, který pořád silně ovlivňuje světový trh s ropou a plynem.
Padesát tisíc zrcadel na oběžné dráze má změnit globální energetiku. Ovšem astronomové se hrozí, že to přinese definitivní konec optické astronomie, přírodovědci tvrdí, že to naruší život v přírodě, a lékaři připomínají, že i člověk potřebuje normální, tmavou noc.
Americký startup Reflect Orbital získal povolení od amerických úřadů pro vypuštění prvního testovacího satelitu na oběžnou dráhu, odkud bude zrcadlem odrážet sluneční paprsky na část zemského povrchu, kde v tu chvíli panuje noc.
Zrcadlo tenčí než lidský vlas
První testovací satelit ponese název Eärendil-1, což je jméno jedné z postav spisovatele J. R. R. Tolkiena. Družice má velikost běžné malé ledničky a do vesmíru na oběžnou dráhu ve výšce 625 kilometrů nad zemským povrchem by měla být vynesena ještě koncem letošního roku. Jakmile dosáhne cílové pozice, rozvine obří zrcadlo velké 18 krát 18 metrů.
Oblet Měsíce je fascinující, ale veřejnost by víc chtěla něco jiného
Kosmičtí fandové tleskají, běžní Američané jsou nadšeni míň. Půl století od návratu posledních lidí, kteří vstoupili na povrch Měsíce, zamířila k našemu kosmickému sousedovi nová pilotovaná kosmická loď. Avšak jen na jediný oblet bez „mezipřistání“. Tehdy šlo o reputační závod se Sovětským svazem. Teď jde Spojeným státům o to, aby je nepředběhla Čína. Běžní Američané však od kosmických letů čekají spíše užitečný přínos než dobrodružnou podívanou.
Navzdory své velikosti je tato odrazová plocha extrémně lehká, pouhých 16 kilogramů, a tenká – konkrétně 28krát tenčí než lidský vlas. Zrcadlo bude přesně nakláněno tak, aby směřovalo sluneční paprsky na konkrétní testovací lokality na Zemi.
První mise má za cíl osvítit plochu o rozloze přibližně 24 čtverečních kilometrů, přičemž jas by měl dosahovat intenzity měsíce v úplňku. Klíčovým technickým prvkem je možnost odrazu světla na vyžádání kdykoliv vypnout.
Do roku 2035 plánuje Reflect Orbital umístit na orbitu až neuvěřitelné množství 50 tisíc takovýchto zrcadel, která by už v cílových oblastech zajistily v noci jas odpovídající pravému poledni.
Mezi investory této společnosti jsou investiční firmy jako Sequoia Capital, Lux Capital nebo Starship Ventures, a také soukromí investoři. Reflect Orbital takto získala 35,2 milionu dolarů. Menší sumou, 1,25 milionu dolarů, přispěly výzkumné instituce amerického vojenského letectva.
Nadějné vyhlídky provází stín pochybností
Kalifornský startup údajně chce zpřístupnit „čistou a hojnou energii na vyžádání“. Zrcadla by umožnila fotovoltaickým elektrárnám získávat elektřinu i po západu slunce, čímž by se vyřešil jeden z největších problémů obnovitelných zdrojů.
Cílené prodloužení denního světla by mohlo teoreticky zvýšit produktivitu v zemědělství. A jako bonus by umělé osvětlení velkých oblastí usnadnilo záchranné práce po přírodních katastrofách.
Zapomeňte na futuristické slitiny. „Novým“ slibným materiálem pro vesmír je dřevo
Špičkoví technici vytvářejí nové materiály. Anebo se dokážou podívat novým pohledem na materiály dávno známé a najít pro ně úplně nečekané využití. A tak teď konstruktéři pracují na nových kosmických družicích ze dřeva. Má to řadu výhod. Třeba i tu, že až se bude družice vracet na zemský povrch, určitě shoří v atmosféře a nespadne nám na hlavu.
Projekt získal oficiální podporu od americké Federální komise pro komunikace, která schválila testovací misi.
Ben Nowack, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Reflect Orbital, tvrdí, že firma aktivně spolupracuje s vědci, aby minimalizovala negativní dopady projektu. Nutné je zabránit, aby se sluneční světlo odražené od zrcadel rozptylovalo do nechtěných oblastí. Společnost usiluje o dohodu o přijatelném užívání satelitů s americkou Národní vědeckou nadací. Ben Nowack také slibuje, že Reflect Orbital bude dodržovat vyhrazené tmavé zóny na ochranu astronomických zařízení.
Astronomové tomu moc nevěří. Roohi Dalalová, představitelka Americké astronomické společnosti, varuje, že tisíce zrcadlových satelitů by pravděpodobně znemožnilo činnost hvězdáren. Koneckonců už dnešní satelity na oběžné dráze ruší optická pozorování a jejich komunikace narušuje i fungování radioteleskopů.
Evropská kosmonautika má vyšší rozpočet. A poprvé si otevřeně klade vojenské cíle
V padesátileté historii Evropské kosmické agentury (ESA) se teprve nyní stalo, že tato mezivládní organizace získala do rozpočtu prakticky tolik peněz, kolik chtěla – 22,1 miliardy eur. Je to o třetinu víc než pro minulé tříleté období. A poprvé ve své historii bude agentura připravovat projekty určené i pro vojenské účely, shrnuje v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Další odborníci připomínají, že čím víc družic kolem planety obíhá, tím víc jich pak jednou bude padat na zem. I kdyby všechny spořádaně shořely v atmosféře, vzniknou tam z nich saze, jejichž působení ještě není známé.
Ruské pokusy nevyšly
Nápad osvětlovat Zemi z vesmíru není nový. O využití zrcadel nad povrchem naší planety již vědci uvažují od minulého století. Nikoli jako o zdroji energie, ale jako o možnosti, jak přinést sluneční světlo třeba do polární noci.
V roce 1993 sestavili ruští kosmonauti na tehdejší vesmírné stanici Mir dvacet metrů široké zrcadlo a osvětlili jím na Zemi oblast o průměru šesti kilometrů rozptýleným světlem. Světlý bod putoval rychlostí osmi kilometrů za sekundu napříč Evropou z jižní Francie do západního Ruska. Nad Evropou však bylo zataženo, takže byl vidět jen někde.
Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače
Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.
Druhý pokus v roce 1999 selhal, protože se zrcadlo nepodařilo správně nastavit. Pak byl program zastaven.
Přírodovědci připomínali, že trvalé světlo v noci naruší život rostlin a živočichů. Lékaři dodávali, že také lidé mají své biologické rytmy, které světlo v noci ohrožuje.
Podobné debaty téměř jistě probudí i družice Eärendil-1. Projekt Reflect Orbital sice představuje zajímavou technologickou myšlenku, ale zároveň může přinést škody, které za to nestojí.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Zaplaťte, a ochladíme Zemi, slibuje troufalý startup
Česko vstupuje do rozhodujícího souboje o jednu z evropských gigafactory pro umělou inteligenci. Obří datové centrum za přibližně 100 miliard korun by vybudovaly České Radiokomunikace v Praze na Zbraslavi. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka by projekt českým firmám a vědcům otevřel přístup k výpočetní kapacitě světové úrovně a zásadně zvýšil konkurenceschopnost země.
Česká republika se uchází o jednu z velkých evropských továren na umělou inteligenci. Evropská unie ve čtvrtek vyhlásila soutěž na vybudování až sedmi takzvaných AI gigafactory, tedy rozsáhlých datových center určených k vývoji, trénování a provozu nejpokročilejších modelů umělé inteligence.
Projekt má podle dosavadních plánů vyrůst jako součást budovaného datového centra Českých Radiokomunikací v Praze na Zbraslavi. Celková investice by měla dosáhnout přibližně 100 miliard korun.
„Česká republika nechce být pouze uživatelem technologií, které vznikají jinde. Chceme být zemí, kde se bude špičková evropská infrastruktura pro umělou inteligenci budovat a kde budou vznikat nové modely, aplikace a technologická řešení,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Investici by táhly České Radiokomunikace
Největší část nákladů, zhruba 70 miliard korun, by měly nést České Radiokomunikace jako soukromý investor. Český stát by přidal 15 miliard a stejnou částkou by měla přispět Evropská komise.
Evropa postaví až sedm gigafactory pro umělou inteligenci. O jednu usiluje i Česko
Evropská unie vyhlásila soutěž na vybudování až sedmi obřích datových center určených pro vývoj a provoz umělé inteligence. Do projektu chce vložit deset miliard eur z veřejných zdrojů a přilákat dalších 20 miliard eur od soukromých investorů. O umístění jedné z takzvaných AI gigafactory se uchází také Česká republika.
České Radiokomunikace by zároveň nesly finanční rizika projektu a staly se vlastníkem i provozovatelem celé infrastruktury. Vláda podporu české přihlášce schválila už v červnu.
Podle Havlíčka nyní začíná rozhodující část soutěže. „Máme příležitost získat projekt, který může zásadně posílit konkurenceschopnost českého průmyslu, výzkumu i celé ekonomiky,“ řekl.
Česko soupeří s Francií, Finskem či Polskem
Evropská soutěž je rozdělena do dvou kategorií. Čtyři projekty mají připadnout na gigafactory střední velikosti, další tři na největší velkokapacitní zařízení.
O středně velkou gigafactory se vedle Česka ucházejí Francie, Finsko, Dánsko a Polsko. Do kategorie velkokapacitních projektů vstoupily Portugalsko, Španělsko, Německo, Itálie a Řecko.
Přihlášky mohou podávat konsorcia nebo účelově vytvořené subjekty, které propojí technologické firmy, výzkumné instituce a investory. Uzávěrka soutěže je 12. listopadu 2026.
Mezi hlavní hodnoticí kritéria budou patřit technologická úroveň projektu, jeho přínos pro Evropu, zabezpečení dat a diverzifikace dodavatelů. Evropský podnik EuroHPC následně sestaví pořadí uchazečů a vybere projekty, s jejichž provozovateli uzavře rámcové smlouvy.
Evropa dohání náskok USA a Číny
Gigafactory mají být technologickou páteří evropských ambicí v oblasti umělé inteligence. Nejde pouze o běžná datová centra. Zařízení mají spojovat desítky tisíc nejvýkonnějších AI čipů, rozsáhlá datová úložiště, vysokorychlostní sítě a zabezpečené cloudové prostředí.
Jejich výkon má sloužit k vývoji a trénování modelů s biliony parametrů, které si dnes kvůli mimořádným nákladům mohou dovolit především největší americké a čínské technologické společnosti. K infrastruktuře mají získat přístup evropské firmy, startupy, výzkumníci i veřejné instituce.
Evropská komise už v roce 2025 představila iniciativu InvestAI, jejímž cílem je mobilizovat pro rozvoj umělé inteligence v Evropě 200 miliard eur. Z toho 20 miliard eur vyčlenila právě na AI gigafactory. Nynější výběrové řízení má podle Komise odemknout investice přesahující 30 miliard eur. Evropská komise
Pro Česko by úspěch v soutěži znamenal nejen jednu z největších technologických investic v jeho historii, ale také možnost posunout se z role odběratele zahraničních technologií mezi evropská centra vývoje umělé inteligence.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Karvinsko bez baterií. Babiš zazdil největší zelenou investici dekády
