Češi se s Jihokorejci přepočítali. Za pár měsíců je pryč všechno, co mělo být zásadní výhodou výstavby nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany Jihokorejci. Ti se stahují z Evropy a ojedinělý projekt dává českému průmyslu jen malou šanci na uplatnění.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal předběžná opatření zakazující uzavření smlouvy s korejskou firmou KHNP na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech. Úřad tak učinil na základě návrhů společností EDF a Westinghouse, jež se o zakázku rovněž ucházely, uvedla Česká televize. Vydání předběžného opatření potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda. Vydání předběžného opatření nepředjímá způsob, jakým ÚOHS o tendru rozhodne.
Společnost ČEZ vybere do konce letošního roku partnera pro vývoj a provozování modulárních reaktorů v Česku. Vybírá mezi firmami Westinghouse, GE Hitachi a Rolls Royce, řekl mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Polostátní ČEZ podle něj v ČR plánuje do roku 2050 postavit až deset menších modulárních reaktorů o souhrnném výkonu tři gigawatty. Současné tuzemské klasické elektrárny v Dukovanech a Temelíně mají každá výkon asi dva gigawatty.
Návrh na přezkoumání tendru na stavbu nových jaderných bloků v Česku podala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) také francouzská společnost EDF. Už dříve oznámil podání odvolání americký Westinghouse. Firmy protestují proti postupu zadavatele zakázky, tedy společnosti ČEZ, a výběru korejské společnosti KHNP. EDF k podanému rozkladu sdělila, že jím chce zajistit dodržení zásad férovosti a transparentnosti soutěže.
Americká společnost Westinghouse Electric Company podala odvolání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) proti výběru korejské společnosti KHNP jako preferovaného dodavatele pro stavbu nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Podle Westinghouse nemají Korejci licence k nabízené technologii. ČEZ, který má tendr na starosti, reagoval, že díky bezpečnostní výjimce je odvolání Westinghouse bezpředmětné.
Energetická skupina ČEZ, která má na starosti jaderný tendr, v pátek předala vládě nabídky, které obdržela na stavbu až čtyř jaderných bloků v Česku. Závazné nabídky na konci dubna podaly francouzská společnost EDF a korejská firma KHNP.
Americký Westinghouse byl, anebo možná nebyl? vyřazen z tendru na dostavbu Dukovan. Nevíme, informace ze státní správy jsou nejasné. Ministerstvo průmyslu včera oznámilo, že Westinghouse už není účastníkem tendru na výstavu nového jaderného zdroje v Česku. Prý nesplnil podmínky. Tečka. Lakonické sdělení státní správy. Jaké podmínky? Podrobnosti nebyly zveřejněny.
Fialova vláda včera fakticky zúžila výběr stavitele dalších, až čtyř jaderných bloků v Česku na dva uchazeče, a to francouzský plně již postátněný podnik EDF a korejskou státní společnost KHNP. Zřejmým favoritem je však francouzský podnik. I proto, že francouzská vláda, jež o zakázku silně stojí, má zásadní vliv v Bruselu, kde Evropská komise musí projekt výstavby tuzemských jaderných bloků schválit, takzvaně notifikovat, z hlediska oprávněnosti jeho státní podpory.
Snížení počtu soutěžících o dostavbu jaderných bloků v Dukovanech a případně i v Temelíně sice sníží konkurenci, odborníci ale nečekají, že by důsledkem byla vyšší nabízená cena.
Na konci října je uzávěrka výběrového řízení na dodavatele jaderného bloku v Dukovanech. Jde o největší tendr České republiky za posledních třicet let, jeho hodnota bude ve stovkách miliard korun. Jaké bude konečné číslo je v rovině spekulací. Očekává se účast tří firem, americké Westinghouse, francouzské EdF a korejské společnosti KHNP. Petr Brzezina, šéf českého zastoupení Westinghouse, poskytl pro newstream.cz exkluzivní rozhovor ještě před uzávěrkou soutěže. Firma se dlouho k výběrovému řízení nevyjadřovala. Nechala se však vyprovokovat „předbitevní“ palebnou přípravou konkurence. „Jsme jediný z účastníků, jehož jaderný reaktor funguje v praxi,“ říká Brzezina. Otázka ceny za vybudování jaderných bloků podle něj není podstatná. „Hlavní je, že bude mít Česko novou elektrárnu.“
Největší výrobce elektřiny na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne, podepsal s americkou firmou Westinghouse smlouvu o dodávce jaderného paliva pro atomové elektrárny na Slovensku. Cílem je diverzifikace dodávek tohoto paliva. Slovensko, kde mají jaderné elektrárny největší podíl na výrobě elektřiny, tak už nebude závislé na dovozu jaderného paliva z Ruska.
EU plánuje příští týden sdílet se Spojenými státy 📜 dokument, který bude obsahovat návrhy k zahájení obchodních jednání s administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Dokument navrhuje snížení obchodních a necelních překážek, posílení evropských investic v USA, spolupráci na globálních problémech, jako je řešení nadměrné kapacity čínské oceli, a nákup amerického zboží, jako je zkapalněný zemní plyn a technologie.
Argentina odtajnila 📜 dokumenty, které ukazují, že země po druhé světové válce do značné míry pomáhala nacistům uniknout z Evropy. K on-line zpřístupnění stovek dokumentů svolil argentinský prezident Javier Milei. Mnohé z nich potvrzují, že vysoce postavení nacisté, jakým byl i doktor Josef Mengele, žili v Argentině bez problémů.
Americká společnost Apple ☝ porušila soudní příkaz, který jí nařizoval, aby ve svém obchodě s aplikacemi App Store umožňovala platby přes jiné poskytovatele. Uvedla to soudkyně Yvonne Gonzalezová Rogersová, své rozhodnutí postoupila státním zástupcům kvůli možnému trestnímu stíhání firmy, uvedla agentura Bloomberg. Apple musí přestat účtovat provize za nákupy mimo svůj obchod s aplikacemi.
Spojené státy a Ukrajina podepsaly 🤝 dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo ve středu večer místního času (v noci na dnešek středoevropského letního času) americké ministerstvo financí. Agentura Bloomberg píše o podpisu „dohody o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům“.
Americké softwarové společnosti Microsoft 📈 vzrostl ve třetím fiskálním čtvrtletí čistý zisk o 18 procent na 25,8 miliardy dolarů (568,6 miliardy korun). Firmě pomáhá zájem o cloudové služby a umělou inteligenci (AI).
Sociální síť pro sdílení krátkých videí 📱 TikTok plánuje investici ve výši jedné miliardy eur (24,96 miliardy korun) do výstavby svého prvního datového centra ve Finsku. Agentuře Reuters to potvrdil mluvčí společnosti s tím, že projekt je součástí širší iniciativy, jejímž cílem je posílit ochranu osobních údajů evropských uživatelů.