Nechcete to slyšet: pokud chce šéf inovaci, měl by vám hrozit vyhazovem, naznačuje reprezentativní výzkum
Zaměstnancům v oboru inovací přinesl ne příliš příjemné poznatky právě publikovaný výzkum, který na širokých datech dokazuje, že pokud mají vynálezci ve své firmě nejistou pracovní pozici, přicházejí s lepšími nápady.
Docenti ekonomie a řízení David Wehrheim z ekonomické fakulty Univerzity v Navaře a Eduardo Melero a Neus Palomerasová z Univerzity Karla III. v Madridu si položili otázku, jestli lidé, kteří mají relativně jistou pracovní pozici a neobávají se propuštění, přinášejí svému zaměstnavateli a obecně celé společnosti užitečnější inovace než zaměstnanci pod existenčním tlakem.
Zmínění vědci připravili a minulý týden v odborném periodiku Organization Science publikovali studii, v níž se zaměřili na 82 tisíc odborníků z oblasti výzkumu a vývoje, kteří připravili patenty jako zaměstnanci amerických veřejně obchodovaných společností. U těchto firem bývá k dispozici více uchopitelných dat o zaměstnancích, organizační struktuře, kariérách výzkumníků a podobně.
Američany si španělští vědci nevybrali jenom proto, že USA jsou zemí inovací, ale především proto, že v 70. až 90. letech 20. století se tam postupně v jednotlivých státech přijímaly zákony a objevovala závazná soudní rozhodnutí, jimiž se poněkud omezila možnost firem propustit zaměstnance bez uznatelného důvodu (zdaleka však nedosáhly úrovně ochrany zaměstnanců, kterou mají Evropané). Právě proto se zmíněná trojice výzkumníků zaměřila na toto období, které umožňuje porovnat činnost inovátorů před a po zvýšení jistoty zaměstnání a také ji srovnat s prací kolegů v těch státech, kde se podmínky nezměnily.
Desítku technologických firem, které stojí za sledování a zaměřují svůj byznys na ochranu klimatu, hlavně na lepší zacházení s energií, představil dvouměsíčník MIT Technology Review. Ať už se nám jeho výběr líbí, nebo ne, nabízí reprezentativní pohled na předpokládaný vývoj technologií spojených ostatně i s existencí dnes tolik diskutovaných energeticky nenasytných datových center.
Technologické klimatické hvězdy roku slibují zelenější energii i pro datová centra
Enjoy
Překročený rámec korporátu
Jak výzkumníci zaznamenali, téměř okamžitě poté, co stát schválil zákony o neoprávněném propouštění, výsledné zvýšení jistoty zaměstnání vedlo inovátory k tomu, že výrazně více usilovali o patenty na projekty spojené s vlastním vybavením jejich společnosti, interním know-how nebo existujícími produkty. Výsledky nepřinesly až tolik nového, i když byly v souladu s používanými technologiemi a aktuálními potřebami firmy. Jenže z dlouhodobého hlediska to vlastně vedlo k zaostávání za okolním vývojem.
Tento postřeh podle španělských výzkumníků působí neintuitivně. Spíše se čekalo, že jistota zaměstnání působí jako záchranná síť a umožňuje vynálezcům experimentovat a testovat úplně nové nápady, aniž by se museli obávat, že za neúspěch hned dostanou vyhazov. Místo toho se však ve větší míře uchýlili k jistotám aktuálního vývoje své firmy.
Oproti tomu inovátoři, kteří byli v zaměstnání méně chráněni, více mysleli mimo rámec svého korporátu. Častěji přicházeli s patenty se širší platností a potenciálně větším dosahem (což ovšem nemusí znamenat, že byly opravdu uplatněny v praxi). Autoři studie soudí, že tito vynálezci na sebe chtěli upozornit, předvést své schopnosti, s nimiž mohli vyniknout na širším trhu a případně je dobře uplatnit i v konkurenčních firmách.
Česká věda si připomněla badatele, který objevil nový koncept léčivých látek, zachránil přes deset milionů životů a ze svého ústavu udělal nejbohatší výzkumnou instituci v zemi. Antonín Holý by se 1. září dožil 90 let. Jeho příběh kombinuje erudici, neskutečnou pracovitost, trpělivost, určitý smysl pro byznys a pak také velké štěstí. Proto je fascinující, inspirativní, i když možná obtížně opakovatelný.
Geniální chemik, miliardový byznys a kus štěstí. Příběh Antonína Holého
Enjoy
Výslovně odměňujte novost, radí výzkumníci
Oba přístupy mají samozřejmě něco do sebe. Dobré firmy musí stále vylepšovat své aktuální technologie, ale potřebují také průlomové nové nápady.
Poznatky citované trojice vědců mají pochopitelně své limity. Výsledky jsou zprůměrované; jistě se dají najít zajištění vynálezci, jejichž vynálezy dobývají svět, a naopak inovátoři, kteří navzdory hrozbě vyhazovem nepřijdou vůbec na nic. Studie také vychází z amerických poměrů na konci minulého století, od té doby se mohla situace změnit.
Nicméně závěr, že právě nejistota v zaměstnání vede k nápaditějším výsledkům, není pro zaměstnance moc příjemný. Autoři studie alespoň navrhují, aby šéfové usilující o rychlejší vývoj místo hrozby vyhazovem zvážili doplňková opatření, jako jsou rotace pracovních míst, externí spolupráce nebo pobídky, které výslovně odměňují novost.
Manažeři vyhazují v rámci úspor zaměstnance, jejichž práci zastane umělá inteligence. A kdy budou umělou inteligencí nahrazeni tito manažeři? Čistě technicky to půjde docela brzy, ale psychologicky ještě nějakou dobu ne, míní švédští výzkumníci.
Umělá inteligence šéfa úplně nenahradí. Bude potřebovat bílého koně, soudí švédští profesoři
Enjoy
