Oblet Měsíce je fascinující, ale veřejnost by víc chtěla něco jiného
Kosmičtí fandové tleskají, běžní Američané jsou nadšeni míň. Půl století od návratu posledních lidí, kteří vstoupili na povrch Měsíce, zamířila k našemu kosmickému sousedovi nová pilotovaná kosmická loď. Avšak jen na jediný oblet bez „mezipřistání“. Tehdy šlo o reputační závod se Sovětským svazem. Teď jde Spojeným státům o to, aby je nepředběhla Čína. Běžní Američané však od kosmických letů čekají spíše užitečný přínos než dobrodružnou podívanou.
Při šesti misích programu Apollo mezi červencem 1969 a prosincem 1972 přistálo na Měsíci celkem dvanáct astronautů. Program byl ovšem pekelně drahý. Když Spojené státy přesvědčivě dokázaly, že Američané na Měsíc doletí a Sověti to nedokážou, zrušily plánované pokračování letů.
Jak připomíná list The New York Times, v době Apolla představovaly roční výdaje na Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) až 4,4 procenta federálního rozpočtu USA.
Průzkumy veřejného mínění tehdy ukazovaly, že podle většiny Američanů za ty peníze program Apollo nestál. S jedinou výjimkou: těsně po prvním přistání na Měsíci, kdy se Spojené státy rozjásaně (a oprávněně) radovaly z prokázané kosmické převahy, mírná většina (53 procent dotázaných) uvedla, že vynaložené peníze přece jenom dávaly smysl. Pak nadšení zase opadlo.
Po více než půl století se lidstvo znovu vydalo k Měsíci. V noci na dnešek odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě raketa Space Launch System s lodí Orion a čtyřčlennou posádkou na palubě. Mise Artemis II má jediný cíl – obletět Měsíc a bezpečně se vrátit zpět na Zemi.
Historický let: Lidé znovu míří k Měsíci. Artemis II je na cestě
Enjoy
Levnější než Apollo
Od té doby dolétli astronauti nejdále na opravu Hubbleova kosmického dalekohledu 540 kilometrů nad Zemí. Obvykle létají na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) 400 kilometrů nad Zemí. Až nyní se stará historie opakuje.
Pokusný let mise Artemis II kolem Měsíce má ověřit možnosti výkonné nosné rakety Space Launch System a kosmické lodi Orion. Žádné přistání se konat nebude. I tak je to pořád fascinující záležitost ukazující možnosti lidské techniky dopravit člověka až k Měsíci, 400 tisíc kilometrů od Země. A takhle by to mělo pokračovat. Loni v prosinci vydal americký prezident Donald Trump exekutivní výnos, podle nějž by měli Američané přistát na Měsíci do roku 2028.
Ani dnes nejsou lety do vesmíru za hubičku. Jenom nynější start nosné rakety stál 4,1 miliardy dolarů. Z ročního rozpočtu NASA ve výši 24,44 miliardy dolarů pohlcují pilotované lety polovinu. Do veřejných výdajů je to však výrazně menší zásek než v době Apolla. Nynější stále seškrtávaný rozpočet NASA představuje jen třetinu procenta celkových výdajů amerického federálního rozpočtu.
Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.
Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače
Enjoy
Měsíc a Mars až na konci priorit veřejnosti
Nicméně i tak se plány NASA a veřejnosti neshodují. Poslední rozsáhlý výzkum kosmonautice uskutečnilo nezávislé Pewovo výzkumné středisko v roce 2023. Účastnilo se ho více než deset tisíc dospělých obyvatel USA. Jeho výsledky byly téměř podobné stejnému výzkumu z roku 2018, což naznačuje určitou stálost názorů.
V první řadě se ukázalo, že většina Američanů kosmickým aktivitám fandí. Konkrétně 69 procent oslovených si myslí, že pro USA je nezbytné zastávat vůdčí roli ve výzkumu vesmíru.
Jinou věcí však je, jakou roli při tom mají podle názoru veřejnosti hrát lidské kosmické lety. Z devíti oblastí, jejichž význam dotazovaní ze svého pohledu hodnotili, se lidský let na Měsíc dostal až na osmé místo a let na Mars až na místo poslední.
Co považovali zúčastnění za mnohem důležitější? Na první místo zařadili sledování asteroidů a jiných objektů ve vesmíru, které by se mohly srazit se Zemí. Pak se na řadu dostalo sledování zemského klimatického systému, základní vědecký výzkum kosmu a vývoj technologií, které se dají uplatnit mimo kosmonautiku. Přitom do těchto oblastí jdou z rozpočtu NASA jen drobečky.
Veřejnost tedy už od kosmonautiky čeká spíše něco užitečnějšího, než nabízejí lidmi pilotované lety na Měsíc nebo dokonce na Mars. I když jsou strhující, dobrodružné a neskutečně úchvatné.
| Jak americká veřejnost hodnotí význam oblastí výzkumu vesmíru | |||
|---|---|---|---|
| Oblast výzkumu | Nejvyšší priorita (% dotázaných) | Významné (% dotázaných) | Nepříliš významné / netřeba dělat (% dotázaných) |
| Monitorování asteroidů a dalších objektů schopných srazit se se Zemí | 60 | 30 | 9 |
| Monitorování klíčových částí zemského klimatického systému | 50 | 34 | 15 |
| Provádění základního výzkumu k lepšímu poznání vesmíru | 40 | 45 | 13 |
| Vývoj technologií použitelných i mimo kosmonautiku | 35 | 48 | 16 |
| Výzkum toho, jak pobyt ve vesmíru ovlivňuje lidské zdraví | 29 | 45 | 24 |
| Hledání surovin a materiálů použitelných na Zemi | 29 | 46 | 24 |
| Hledání života a planet, na nichž by život mohl být | 16 | 44 | 39 |
| Vyslání lidské posádky zkoumat Měsíc | 12 | 45 | 41 |
| Vyslání lidské posádky zkoumat Mars | 11 | 45 | 43 |
Zdroj: Pew Research Center, poslední výzkum tohoto tématu z roku 2023, 10 329 dospělých účastníků, dopočet do 100 procent představují dotazovaní, kteří na příslušnou otázku neodpověděli.
V padesátileté historii Evropské kosmické agentury (ESA) se teprve nyní stalo, že tato mezivládní organizace získala do rozpočtu prakticky tolik peněz, kolik chtěla – 22,1 miliardy eur. Je to o třetinu víc než pro minulé tříleté období. A poprvé ve své historii bude agentura připravovat projekty určené i pro vojenské účely, shrnuje v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Evropská kosmonautika má vyšší rozpočet. A poprvé si otevřeně klade vojenské cíle
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
