Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Stanislav Šulc: Zlato na rekordu. Skvělá zpráva pro investory, špatná pro všechny ostatní

Zlato nadále roste
Pixabay
Stanislav Šulc

Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.

Již více než 50 procent si letos připsala cena zlata. Investoři, kteří do tohoto bezpečného přístavu naskočili na počátku ledna, si tak mohou gratulovat, ti, kdo na zlato vsadili ještě dřív, mohou být doslova nadšení. Cena zlata totiž za posledních 24 měsíců poskočila o více než 100 procent (ze zhruba 1800 dolarů za unci na více než 4000 dolarů), což se u takto konzervativního aktiva takřka neděje.

A v tom je ohromné štěstí pro investory, ale také řada důležitých informací pro všechny ostatní. Takovýto růst ceny zlata je totiž ve skutečnosti problém. Ukazuje se, že se světem a ekonomickým fungováním není něco zásadního v pořádku. Proto investoři naveliko utíkají z klasických investic a přelívají ohromné prostředky do zlata.

Zlato přitom není vhodnou investicí v pravém slova smyslu a podle klasických pouček by v portfoliu nemělo hrát rostoucí roli, ale naopak stabilizační, proto by mělo představovat relativně malé procento portfolia. Už proto, že jeho cena se neřídí predikovatelným výkonem firmy nebo sektoru, a navíc nepřináší pravidelný výnos jako třeba dluhopisy.

Zlato je rekordně drahé

Zlato pokořilo metu 4000 dolarů za unci

Cena zlata se poprvé dostala na rekordních více než 4000 dolarů (83 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato mimo jiné přispívá nejistota kolem financování federální vlády ve Spojených státech, ale i předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.

Přečíst článek

Nejistota vládne světu

Úprk do zlata tak značí jediné – část investorů přestává věřit v bezpečnost těchto klasických investičních nástrojů, jako jsou akcie a dluhopisy. A jediným důvodem je enormní míra nejistoty.

Svět se zkrátka dostal do fáze, kterou investoři z dlouhodobého hlediska nedokážou číst a neumějí v ní nacházet střednědobé příležitosti. Do vývoje cen akcií se promítá řada geopolitických událostí zejména situace na Ukrajině a na Blízkém východě, nejistotu vzbuzuje chování americké vlády, v Evropě ji způsobuje aktuálně například nečitelný vývoj politické situace ve Francii a prozatím neakční Německo. K tomu se komplikují obchodní vztahy kvůli celní politice, která je výrazně vyšší než v posledních dekádách, navíc Donald Trump využívá cel jako výhružku v jednání o čemkoli s kýmkoli. A americký problém s rozpočtem také dvakrát nepřidává.

Zlaté slitky

Americký vládní shutdown hýbe trhy. Zlato září jako nikdy

Poprvé v historii překonala cena zlata hranici 4000 dolarů za unci. Investoři utíkají k bezpečným aktivům, zatímco Washington ochromuje politický chaos.

Přečíst článek

Zlato vs. akcie

Agentura Bloomberg upozornila, že růst ceny zlata od začátku roku 2000 (tedy tohoto století) překonává i akciové indexy. Zatímco zlato od ledna 2000 po dnešek posílilo o 1335 procent, zatímco například index S&P 500 (včetně vyplacených dividend) nabídl výnos 740 procent, tedy o něco více než polovinu toho, co zlato.

Pro srovnání: největší rozdíl mezi výnosem zlata a akcií (stále počítáno od roku 2000) byl v roce 2011, kdy zlato nabízelo dlouhodobý výnos téměř šestinásobný proti akciím. Jenomže tehdy panoval na akciových trzích extrémní propad.

Karel Pučelík: Česko jde vstříc vládě bláznů. Bez plánu na záchranu

Vládní strany nás měsíce strašily, jaké horory nastanou po vítězství Andreje Babiše. Když k tomu skutečně došlo, poplácaly se po zádech a v klidu mizí ze scény. My, obyčejní lidé, tu ale musíme zůstat. Opuštění jako Jeníček a Mařenka v lese. Přitom teď nastal čas na hrdinství.

Přečíst článek

Jako v semdesátkách

Takový růst zlata, jakého jsme svědky v posledních dvou letech, svět zaznamenal naposledy v sedmdesátých letech minulého století. Tehdy to byl důsledek několika šoků, zejména ropné krize, masivní inflace a konce zlatého standardu. V důsledku toho prezident Richard Nixon tlačil na americkou centrální banku, aby snížila sazby.

To je ostatně také snaha stávajícího prezidenta Donalda Trumpa. Jenomže je otázka, zda je na to vhodná doba, když inflace v USA ještě není plně pod kontrolou, navíc se na ní mohou růstově podepsat také dovozní cla.

Navíc nezvládnutá inflace by ještě více podpořila nedůvěru investorů i běžných lidí ve schopnost institucí řešit podobné problémy. A cenu zlata by to nejspíš ještě podpořilo. Ostatně řada odborníků nadále zvyšuje svá očekávání ohledně růstu zlata a v příštím roce by cenný kov podle nich mohl pokořit další psychologickou hranici 4500 dolarů za troyskou unci. I to ale bude znamenat jediné – bude to dobrá zpráva pro investory do zlata, ale pro ostatní zase tak skvělá ne.

Zakladatelka konference Good Company Circle Eva Prokešová

Eva Prokešová: Jsme konference pro ty, kteří chtějí investovat do společnosti

Konference Good Company Circle již potřetí přivítá stovky účastníků a nabídne pohled na dění v byznysu, neziskovém sektoru a společensky odpovědném přístupu k podnikání. Letos poprvé bude v novém formátu v prostoru Nová Spirála na pražském Výstavišti. „Rozhodli jsme se doslova zbořit stereotypy klasických konferencí na kobercích a propojit je se skutečným zážitkem,“ říká zakladatelka konference Good Company Circle, manažerka JT International Eva Prokešová.

Přečíst článek

Cristiano Ronaldo vstoupil do klubu dolarových miliardářů

Cristiano Ronaldo vstoupil do klubu dolarových miliardářů. Za den vydělá víc, než Pastrňák za dva měsíce

Cristiano Ronaldo se stává historicky prvním dolarovým miliardářem mezi fotbalisty. V čistém bere 60krát více než nejlépe placený český sportovec David Pastrňák.

Přečíst článek

Související

Solární panely zlevnily, i s menší dotací je proto návratnost zajímavá

 nst
nst

Po dvou letech rekordního zájmu o solární energii se situace na trhu s fotovoltaikou stabilizuje. Přichází doba konsolidace, profesionalizace a návratu k dlouhodobě udržitelnému růstu. „Není to krize, ale návrat k normálu,“ vysvětluje Mário Franko, odborník na fotovoltaiku E.ON Energie.

„Po období masivní poptávky přichází přirozené ochlazení. Trh se nasytil a slabší firmy odcházejí. To je zdravý vývoj, který nakonec pomůže zákazníkům – zůstanou spolehliví dodavatelé s kvalitním servisem,“ dodává Franko.

Kdo si dnes pořizuje fotovoltaiku, měl by být obezřetný. Největší chybou je řídit se pouze cenou. „Cena by nikdy neměla být hlavním kritériem,“ zdůrazňuje. „Právě firmy, které se dostávají do potíží, často lákají na extrémně levné nabídky. Riziko pak nese zákazník – instalace se nedokončí, nebo zůstane bez servisu,“ dodává.

Místopředseda představenstva společnosti E.ON Energie Jan Zápotočný

Jan Zápotočný: Fotovoltaika se vyplatí každému. Jen se musí smysluplně navrhnout

Vysoké ceny energií a s nimi související zájem o fotovoltaiku a obnovitelné zdroje jako takové se staly tématem posledních let. Jaká je situace dnes, když už největší energetická krize pominula a ceny se vrátily na hodnoty, které dále nevyžadují vládní zastropování? A co nás čeká do budoucna? Zeptali jsme se Jana Zápotočného, místopředsedy představenstva společnosti E.ON Energie.

Přečíst článek

Při výběru dodavatele se proto vyplatí zohlednit autentické reference zákazníků (např. na webu refsite.cz), důkladný návrh řešení na míru a také odborné poradenství a servisní zázemí.

E.ON například posílá ke klientovi energetického specialistu, který osobně posoudí dům, spotřebu i možnosti úspor. „Nejde o to prodat panely za každou cenu, ale najít pro domácnost ideální řešení. Někdy je to fotovoltaika, jindy třeba tepelné čerpadlo nebo zateplení,“ dodává expert.

Baterie jako standard českých střech

Jedním z nejviditelnějších trendů posledních let je prudký nárůst zájmu o fotovoltaiku s bateriovým úložištěm. „Dnes má fyzickou baterii až 95 % instalací na rodinných domech,“ říká odborník z E.ON Energie. „Cílem už dávno není prodávat přebytky do sítě, ale co nejvíc spotřebovat vlastní vyrobenou elektřinu.“

Pavel Lískovec z Loxone

Vyladíme domácnost tak, že bude myslet za vás, říká Pavel Lískovec z Loxone

Solární panely, tepelná čerpadla nebo rekuperace. A další detaily kolem bydlení. To jsou systémy, které společnost Loxone ovládá tak, aby dobře a jednoduše sloužily. Ať už majitelům rodinných domů, nebo i firmám a restauracím.

Přečíst článek

Díky baterii lze energii vyrobenou během dne uložit a využít večer či v noci. Moderní systémy navíc disponují chytrou regulací, která automaticky řídí tok energie – například přesměruje přebytky do ohřevu vody nebo provozu tepelného čerpadla.

„Velká část našich zákazníků sleduje výrobu a spotřebu přes mobilní aplikaci. Někteří přizpůsobují praní nebo vaření slunečnému počasí. Jiní nechávají vše řídit automaticky. Důležité je, že máte kontrolu – a přehled o každé vyrobené kilowatthodině,“ doplňuje specialista.

Virtuální baterie: letní přebytky na zimu

Během zimy solární panely přirozeně vyrábějí méně energie. Pro tyto období nabízí E.ON praktické řešení – virtuální baterii. „Energie, kterou v létě nevyužijete, se uloží do sítě a v zimě si ji můžete odebrat zpět. Platíte jen distribuční poplatky, samotná elektřina je zdarma, protože čerpáte z vlastní vyrobené energie,“ vysvětluje expert.

Dukovany

Lukáš Kovanda: Slunce přetáčí energetiku naruby. Výrobci platí odběratelům

Záporné ceny elektřiny dorazily do Česka dříve, než se čekalo. Ohrožují další rozvoj solární energetiky a paradoxně dokládají nenahraditelnost fosilní elektřiny, včetně té z uhlí, píše ve svém komentáři ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Virtuální baterie tak pomáhá vyrovnat sezónní rozdíly a prodlužuje efektivitu celého systému po celý rok.

Ceny komponent klesají, návratnost zůstává atraktivní

Pokud jde o ekonomiku fotovoltaiky, zákazníci mají stále důvod k optimismu.
„Přestože se výše dotace mírně snížila – z původních až 220 tisíc na 147 tisíc korun – celkovou ekonomiku zlepšilo dramatické zlevnění komponentů,“ říká Franko.

Ceny panelů během poslední dekády spadly z přibližně 20 tisíc korun na 2,5–3 tisíce korun za kus. Výsledkem je, že i po menší dotaci zůstává návratnost investice velmi příznivá.

Jakub Miškovský ze společnosti E.ON

Zaměříme na elektroauta, říká Miškovský z E.ON

Slunce svítí a desítky tisíc domácích fotovoltaických elektráren jedou na plné obrátky. Pro majitele skvělá zpráva, dodavatelům a distributorům energií ovšem může pár takových slunečných dnů pořádně zavařit. Zvlášť ve dnech, kdy spotřeba zase tak vysoká není. Tehdy je totiž vyrovnávání sítě nejtěžší. Teď s ním ovšem pomůže takzvaná flexibilita, kterou přinesla novela energetického zákona. „Po technické stránce se nic nemění, zato po té legislativní je to obrovský přínos,“ vysvětluje Jakub Miškovský ze společnosti E.ON.

Přečíst článek

Další výhodou je, že dotace se nyní vyplácí před instalací, takže zákazník nemusí mít velkou hotovost předem. „Zákazník doplácí většinu ceny až po realizaci. To pomáhá i těm, kteří by jinak museli financovat projekt úvěrem,“ doplňuje specialista.

S rostoucím počtem instalací se občas v médiích objeví zprávy o technických problémech nebo dokonce požárech. Podle odborníků je však riziko minimální – pokud se dodržují základní pravidla.

Nový směr: fotovoltaika pro bytové domy

Rostoucí potenciál má i fotovoltaika pro činžovní a bytové domy, zejména ve městech.
„Systém funguje tak, že elektřina nejdříve pokrývá spotřebu společných prostor – výtahy, osvětlení, kotelnu – a přebytek se rozděluje mezi byty podle tzv. alokačního klíče,“ popisuje Franko.

Například u 12kW elektrárny může 2 kW pokrýt společné prostory a zbylých 10 kW se rozdělí mezi jednotlivé domácnosti podle jejich spotřeby. „Je to férový a efektivní model, který šetří každé domácnosti peníze. Naši specialisté umí pomoci i s nastavením alokačního klíče, aby odpovídal reálným potřebám,“ uzavírá.

Jaká je v současnosti na trhu situace s fotovoltaickými elektrárnami, zejména pro rodinné domy?

Měli bychom si fotovoltaiku kupovat rovnou s baterií?

Co se solárními panely v zimě? Musíme energii brát ze sítě, nebo se s tím dá nějak pracovat?

Jaká je návratnost investice do solárních panelů?

Na to odpovídal Mário Franko, expert ze společnosti E.ON Energie, v nejnovější epizodě podcastové série Realitní Club. Díl se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ho také v kanálu Newstream Podcasty na Spotify nebo Apple Podcasts. Hezký poslech.

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry. 

Témata související s realitami:

Související

Šárka Fialová, vedoucí obslužných procesů ve společnosti E.ON.
video

Sdílením elektřiny ze solárů lze vydělat tisíce, zároveň energie nevyjde vniveč

Přečíst článek

Cristiano Ronaldo vstoupil do klubu dolarových miliardářů. Za den vydělá víc, než Pastrňák za dva měsíce

Cristiano Ronaldo vstoupil do klubu dolarových miliardářů
Profimedia
Lukáš Kovanda

Cristiano Ronaldo se stává historicky prvním dolarovým miliardářem mezi fotbalisty. V čistém bere 60krát více než nejlépe placený český sportovec David Pastrňák.

Portugalská fotbalová hvězda Cristiano Ronaldo se stává historicky prvním miliardářem mezi fotbalisty. Podle agentury Bloomberg, která sestavuje a průběžně aktualizuje mezinárodní žebříček dolarových miliardářů, Ronaldovo jmění nyní poskočilo na 1,4 miliardy dolarů. To je v přepočtu 29 miliard korun. Čtyřicetiletý Ronaldo je přitom stále aktivním fotbalistou. Od roku 2023 nastupuje v barvách saúdskoarabského klubu Al Nassr.

Právě letošní prodloužení Ronaldovy smlouvy s rijádským klubem jej nyní podle Bloombergu katapultuje mezi dolarové miliardáře, jako vůbec prvního aktivního fotbalistu. Ronaldův majetek je nyní tak rozsáhlý, že jen šestnáct Čechů se může pochlubit ještě větším jměním, vyjdeme-li z žebříčku českých miliardářů, jak jej pro letošek sestavil časopis Forbes.

Miliardy za góly

Zatímco zmíněný nový kontrakt s klubem Al Nassr by podle Bloombergu měl Ronaldovi zajistit roční příjem přes 400 milionů dolarů, tedy zhruba 8,5 miliardy korun, což z něj činí vůbec nejlépe placeného sportovce světa, nejlépe placeným českým sportovcem je podle letošního vydání Forbesu hokejista Bostonu Bruins David Pastrňák. Jeho kontrakt zní na 12,5 milionu dolarů ročně, což je zhruba 263 milionů korun. Ronaldův příjem je tedy přibližně 32krát vyšší než ten Pastrňákův.

Ronaldo má navíc tu podstatnou výhodu, že nyní vydělává v Saúdské Arábii, takže je jeho příjem osvobozen od daně. Pastrňák zato čelí efektivní daňové sazbě 45,3 procenta, takže jeho čistý příjem se scvrkává z 12,5 na 6,8 milionů dolarů, plyne z online kalkulačky společnosti Cardinal Point, která se zaměřuje na finanční poradenství určené hráčům NHL.  

V čistém vyjádření tak tedy Ronaldo pobírá dokonce zhruba 60krát více než nejlépe placený český sportovec. Ronaldo však navíc měl v rámci prodloužení kontraktu podle Bloombergu získat ke zmíněnému honoráři také patnáctiprocentní spoluvlastnický podíl v klubu Al Nassr a může na účet klubu volně využívat soukromý letoun.

Ronaldovo jmění ovšem na rekordní úroveň rozhojnily nejen lukrativní smlouvy s kluby, zejména tedy právě s Al Nassrem, ale také velké reklamní kontrakty se společnostmi jako Nike, Armani nebo Castrol.

V závratné výši Ronaldova fotbalového výdělku, oněch více než 400 milionů dolarů, se zrcadlí nejen fakt, že gáže sportovců neustále a citelně narůstá i v reálném vyjádření, ale zčásti také fenomén inflace. Vždyť třeba jeden z nejproslulejších basketbalistů historie Michael Jordan si samotnou košíkovou vydělal celkově „jen“ ani ne 100 milionů dolarů. Za celou svoji kariéru, rozprostírající se mezi lety 1984 a 2003, tedy za zhruba dvacet let, si nominálně (tedy bez zohlednění inflace) přišel jen na necelou čtvrtinu toho, co Ronaldo vydělá za jediný rok.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Daniel Křetínský

David Ondráčka: Vekslácká doba Pelty je pryč. Kouzlo českého fotbalu objevili oligarchové

Přečíst článek

Jakub Kudýn z J&T: Profesionální investoři se hrnou do Premier League. Moc dobře vědí proč

Přečíst článek
Doporučujeme