V Česku je po volbách jasné, kdo zemi v příštích letech bude vládnout. Jak bude vládnout, je ale velkou neznámou. V komentáři k výsledku českých sněmovních voleb a sestavování vlády to napsal list Die Zeit. Vítěz voleb, předseda hnutí ANO Andrej Babiš, podle něj totiž jedná nepředvídatelně. List ho označuje za postrach Evropy.

„Už je tady zas: Andrej Babiš, miliardář, podnikatel v zemědělství a politice, postrach Evropy vyhrál minulou sobotu české parlamentní volby,“ napsal v komentáři Die Zeit. Podle něj je tak jasné, kdo bude Česku v příštích letech vládnout. „Pouze to, jak bude vládnout, nebylo nikdy tak nejisté,“ dodal.

Vznikne koalice neochotných?

Význam Babišova vítězství podle komentáře přesahuje hranice Česka. V zahraničí se podle listu ptají především na to, zda Česko zůstane spojencem Ukrajiny a zda se Babiš spojí s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a slovenským premiérem Robertem Ficem. „Vznikne blokační blok na východě EU, koalice neochotných, rozšíří se brána, kterou může Putin vpadnout do NATO?“ ptá se prestižní německý deník.

Die Zeit čtenářům popisuje Babiše jako politika, který je těžko uchopitelný. Jeho hnutí ANO se podle listu za dobu své existence přesunulo politicky zprava doleva: zatímco původně bylo v Evropské unii součástí liberální frakce Renew, nyní je v „euroskeptické“ frakci Patrioti pro Evropu. Babiš napodobil svůj vzor, amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle Die Zeit nejen pomocí červených čepic s nápisem Silné Česko, ale i pověstí někoho, kdo umí uzavírat dohody.

Trump baží po Nobelovce a zvyšuje tlak na Norsko. Zemi může uškodit

Leaders

Už tento pátek se svět dozví, kdo se stane novým držitelem Nobelovy ceny za mír. Jedním z těch, kdo po tomto ocenění zjevně touží, je současný americký prezident Donald Trump. V uplynulých měsících to dával opakovaně a velmi hlasitě najevo. S blížícím se termínem vyhlášení navíc roste i tlak ze strany jeho administrativy, aby se ocenění dostalo právě jemu.

Jiří Frydlewicz

Přečíst článek

Babišovu politiku lze podle komentáře popsat nejlépe jako „nepředvídatelně pragmatickou“, což lze vysvětlit kromě „chameleonského vztahu k politické náladě v zemi“ také podnikatelskými zájmy předsedy ANO. „Jeho koncern Agrofert je aktivní ve 20 evropských zemích a je jedním z největším příjemců podpory z EU v Česku,“ napsal Die Zeit. Babišovi je podle něj jasné, že Česko hospodářsky závisí na EU, ale i to, že na rozdíl od Slovenska či Maďarska se jiné závislosti zbavilo: závislosti na dovozu plynu a ropy z Ruska.

Komplikací je nyní pro Babiše to, že bude závislý na hlasech nové strany Motoristé sobě a „nacionalistické SPD, jejíž šéf propaguje vystoupení z EU a NATO a dává Ukrajině vinu za ruskou útočnou válku“. Jejich hlasy přitom potřebuje podle Die Zeit nejen k vládnutí, ale i k tomu, aby případně nebyl zbaven imunity kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo.

Poslední čtyři desetiletí přinesla období, kterému ekonomové říkají Great Moderation. Od poloviny 80. let zažívají vyspělé země nebývalou cenovou stabilitu a jen mírné výkyvy hospodářského růstu, přičemž globální finanční krize v letech 2008–2009 tuto stabilitu dočasně narušila, ale neukončila.

Nová studie Evropské centrální banky ukazuje, že za tím nestojí ani samotná nezávislost centrálních bank, ani jejich inflační cílování, ale především kvalita institucí a síla právního státu.

Analýza zahrnuje 37 vyspělých ekonomik včetně České republiky v období 1986 až 2021. Sleduje úroveň inflace, její proměnlivost i kolísání hospodářského růstu. Tyto ukazatele dohromady tvoří měřítko dlouhodobého výkonu centrálních bank. Klíčovým faktorem se ukázala důvěra v předvídatelné a spravedlivé fungování institucí, jistota, že pravidla se nemění ze dne na den, a schopnost státu vymáhat právo. Naopak formální rysy centrálních bank, jako je zákonem zakotvená nezávislost, kurzový režim nebo inflační cílování, se v dlouhém horizontu ukázaly jako druhořadé.

Dobře to ilustruje srovnání na první pohled rozdílných zemí. Švédsko a USA představují malou a velkou ekonomiku, Rakousko a Švýcarsko fixní a plovoucí kurz, Německo a Japonsko centrální banky s vyšší a nižší mírou formální nezávislosti. Přesto se jejich inflační zkušenosti příliš nelišily. Rozhodující nebyly detaily měnového režimu, ale síla institucionálního rámce.

video

Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda

Newstream TV

Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Byznys Talks.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Platí to i pro Českou republiku. Česká národní banka dokázala v posledních dvou dekádách inflaci stabilizovat a přiblížila se průměru vyspělých zemí. Pomohlo inflační cílování, ale zásadní bylo, že se mohla opřít o relativně pevné institucionální prostředí. Podle průzkumu agentury STEM jí důvěřuje 76 procent občanů, což z ní činí jednu z nejdůvěryhodnějších institucí v zemi. V mezinárodním žebříčku Rule of Law Index se Česko nachází na dvacátém místě ze zhruba 140 států. A také Evropská komise ve své poslední zprávě hodnotí stav právního státu v Česku pozitivně, i když připomíná přetrvávající problémy, například vlastnictví médií politiky.

Studie zároveň zdůrazňuje, že inflační vlna roku 2022 neznamenala konec této éry. Nešlo o selhání institucí, ale o jednorázový nabídkový šok v podobě postcovidového oživení a závislosti na ruských energiích.

Závěr analýzy je zřejmý: rozhodující je důvěra v instituce, respekt k právu a předvídatelná pravidla. Tam, kde fungují, mají centrální banky šanci udržet stabilní ceny i vývoj hospodářství.