Investice do luxusního zboží loni mírně ztratily, za poslední dekádu ale stále vykazují výrazné zhodnocení. Trh se však mění: po éře plošného růstu už investoři víc rozlišují mezi uměním, hodinkami, vínem nebo whisky.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Rostoucí ceny komponent donutily výrobce prémiové výpočetní techniky zvýšit ceny. V USA budou iPady zdražovat o více než 15 procent, MacBooky i o 20 procent.
Česko má druhou nejnižší inflaci v EU. Pomohly tomu státní zásahy do cen energií a paliv, samostatná měnová politika ČNB i silná koruna – a ukazuje se, že vyšší deficit sám o sobě inflaci automaticky neroztáčí.
Evropské akcie se po měsících slabší výkonnosti vracejí do hledáčku investorů. Podle agentury Bloomberg jim pomáhá naděje na uklidnění situace na Blízkém východě, pokles cen ropy a přesun peněz z amerických technologických titulů do bank, automobilek a průmyslu.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
ČNB stojí před rozhodnutím, které může zdražit úvěry i hypotéky. Premiér Andrej Babiš před zvýšením sazeb varuje, analytici ale kvůli inflaci, mzdám a dražším službám čekají spíš utažení měnové politiky.
Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.
Kevin Warsh má za sebou první měnové rozhodnutí v čele Fedu. Sazby zůstaly v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Nový výhled ale ukazuje, že americká centrální banka už letos nepočítá se stabilitou sazeb, nýbrž s jejich možným zvýšením.
Euro mělo nižší inflaci, ale českým střadatelům to za posledních dvacet let nemuselo stačit. Po započtení silnější koruny a úročených vkladů vychází modelově lépe koruna – i u úspor za milion.
Německo před recesí chrání už jen vládní výdaje, varuje Bundesbank. Německá centrální banka zároveň výrazně zhoršila výhled růstu největší evropské ekonomiky na letošní i příští rok. A čeká také vyšší inflaci.
