Průměrná mzda v Česku se ve druhém čtvrtletí vyšplhala na 51 966 korun a lidé si díky nízké inflaci reálně polepšili o 4,3 procenta. Mzdová euforie se ale nekoná. Růst zaostal za očekáváním analytiků a statistici výrazně snížili dříve zveřejněná čísla za začátek roku. Pro ČNB je to argument, proč s úrokovými sazbami nespěchat vzhůru.
Americké trhy mají za sebou týden ve znamení přetrvávající inflace, rostoucích cen komodit a silných výsledků Nvidie. Jádrový cenový index výdajů na osobní spotřebu zůstává výrazně nad cílem americké centrální banky, pšenice kvůli válce na Ukrajině vystoupala nejvýše od roku 2023 a Nvidia čeká další prudký růst tržeb.
Americká kontrola nad velkou částí venezuelských ropných rezerv může zásadně posílit energetickou i geopolitickou pozici Spojených států vůči Evropě. Pokud se tento model osvědčí, může Washington podobný postup zkusit i v Grónsku, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Trump nechce čekat, až mu Fed sníží sazby. Jeho administrativa hledá vlastní způsob, jak dostat více dolarové likvidity do finančního systému – a k dispozici má účet s téměř bilionem dolarů. Bitcoin už na vyhlídku „Trumpova QE“ reaguje: za týden zdražil přibližně o čtvrtinu.
Inflace v Evropské unii v červenci zrychlila na tři procenta a v eurozóně na 2,9 procenta. Česko se však podle harmonizovaných údajů Eurostatu drží výrazně níž: s inflací 1,3 procenta mělo druhé nejnižší tempo růstu cen v celé EU.
Česká ekonomika by letos měla vzrůst o dvě procenta a příští rok zrychlit na 2,3 procenta. Česká bankovní asociace zároveň výrazně snížila odhad letošní inflace na dvě procenta a příznivěji hodnotí spotřebu domácností, investice i export. Rizikem ale zůstávají rychlejší růst mezd, jádrová inflace a možné zdražení energií.
Vládám po celém světě se prodražuje dlouhodobé financování. Výnos třicetiletých amerických dluhopisů vystoupal k 5,33 procenta, nejvýše od roku 2007, a podobný tlak je vidět i v Evropě či Japonsku. Investoři požadují vyšší odměnu za riziko spojené s rozpočtovými schodky, inflací a geopolitickou nejistotou.
Ruská ekonomika se po prvním poklesu za tři roky zřejmě vrátila k růstu. Podle agentury Bloomberg ji ve druhém čtvrtletí dál držely nad vodou válečné výdaje státu, vojenská výroba a silná spotřeba domácností. Křehké oživení ale ohrožují ukrajinské útoky na rafinerie, sklady a logistiku, které už způsobují nedostatek paliv a tlačí na inflaci.
Co do meziroční inflace je na tom Česko lépe než drtivá většina zemí Evropské unie. Meziměsíční růst už tak pozitivně nevypadá. Je to ale dáno hlavně tím, že v červenci začala hlavní sezóna dovolených.
Inflace v Česku v červenci zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 1,7 procenta, zatímco v červnu růst činil 1,5 procenta. Hlavním důvodem byly dražší pohonné hmoty, které meziročně zdražily téměř o 17 procent. Proti vyšší inflaci naopak působily levnější potraviny, výrazně zlevnilo například máslo, mléko nebo vepřové maso.
ČNB se sazbami nepohnula a trh dostal jasný vzkaz: rychlá změna měnové politiky není na stole. Repo sazba zůstává na 3,75 procenta, inflace se podle nové prognózy může na přelomu roku znovu mírně zvednout a bankovní rada dál vidí víc rizik směrem k vyšším cenám než k jejich rychlému ústupu.
