Po pěti letech zdražování se růst cen obědů v Česku téměř zastavil. Průměrná útrata se už několik měsíců drží kolem 197 korun a strávníci zjevně narazili na svůj cenový strop. Restaurace proto hledají rovnováhu mezi cenou a kvalitou, zatímco Češi zvažují, kde a za kolik se nají.
Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.
Ceny posledního rozloučení se v Česku zvedají rychleji než důchody i inflace. Pohřeb, který ještě před dvěma lety vyšel v průměru na necelých 30 tisíc, dnes běžně stojí o 5 až 10 tisíc víc. Základní kremace bez obřadu se pohybuje mezi 18 a 23 tisíci korunami, přičemž v Praze vychází průměrná částka na 25 tisíc korun. V Brně je cena o něco nižší, kolem 17 a půl tisíce. Tradiční obřad s hudbou, květinovou výzdobou a pronájmem síně pak v metropoli stojí zhruba 37 tisíc, v Brně dokonce lehce přes 39 tisíc.
Podle dnes zveřejněných dat Eurostatu dosáhla česká inflace v září rovných dvou procent. Česká inflace je tak šestou nejnižší v rámci celé EU.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v září zpomalil na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta. Oznámil to Český statistický úřad, který tak potvrdil svůj předběžný odhad zveřejněný v pondělí. Růst se zmírnil potřetí v řadě, nižší inflaci evidovali statistici naposledy letos v dubnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září klesly o 0,6 procenta.
Poslední čtyři desetiletí přinesla období, kterému ekonomové říkají Great Moderation. Od poloviny 80. let zažívají vyspělé země nebývalou cenovou stabilitu a jen mírné výkyvy hospodářského růstu, přičemž globální finanční krize v letech 2008–2009 tuto stabilitu dočasně narušila, ale neukončila.
Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.
Inflace v Česku dál zvolnila, v září meziročně zpomalila na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září klesly o 0,6 procenta. Konečnou hodnotu srpnové inflace zveřejní ČSÚ v pátek, v předchozích měsících statistici pokaždé potvrdili svůj předběžný odhad.
Podrobné výsledky českého HDP za druhé čtvrtletí potvrzují, že míra úspor domácností zůstává i nadále vysoká a že firmy se do investic příliš nehrnou.
Paušální daň jim podnikatelů a živnostníci, jejichž příjmy v předchozím roce nepřesáhly jeden milion korun, vyskočí o skoro 15 procent, což je bezmála sedminásobek očekávané inflace.
Británie se letos podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stane druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou ze skupiny G7 – hned po USA. Zároveň však nadále bojuje s neústupnou inflací, která komplikuje práci centrální banky i vlády.
ČNB se bude snažit držet úrokové sazby nad inflací. Ta se očekává kolem 2️⃣procent, někde nad touto úrovní by měly být sazby, řekl v Partii guvernér Michl.
Číst více
