Bitcoin se znovu pokusil prorazit hranici 80 tisíc dolarů, přesvědčivý útok na vyšší úrovně ale zatím nepřichází. Američtí investoři zůstávají opatrní, příliv peněz do bitcoinových ETF kolísá a další překážkou může být jestřábí Fed. Podle analytiků navíc nad trhem visí prodejní tlak kolem 83 až 86 tisíc dolarů, píše Bloomberg.
Minimální mzda příští rok rekordně vzroste a její zvýšení postupně vytlačí vzhůru i další mzdy a platy. Jenže česká produktivita práce téměř neroste a rychlé přidávání tak může mít nepříjemnou dohru v podobě dalšího inflačního tlaku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Americké trhy mají za sebou týden ve znamení přetrvávající inflace, rostoucích cen komodit a silných výsledků Nvidie. Jádrový cenový index výdajů na osobní spotřebu zůstává výrazně nad cílem americké centrální banky, pšenice kvůli válce na Ukrajině vystoupala nejvýše od roku 2023 a Nvidia čeká další prudký růst tržeb.
Americká kontrola nad velkou částí venezuelských ropných rezerv může zásadně posílit energetickou i geopolitickou pozici Spojených států vůči Evropě. Pokud se tento model osvědčí, může Washington podobný postup zkusit i v Grónsku, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Trump nechce čekat, až mu Fed sníží sazby. Jeho administrativa hledá vlastní způsob, jak dostat více dolarové likvidity do finančního systému – a k dispozici má účet s téměř bilionem dolarů. Bitcoin už na vyhlídku „Trumpova QE“ reaguje: za týden zdražil přibližně o čtvrtinu.
Inflace v Evropské unii v červenci zrychlila na tři procenta a v eurozóně na 2,9 procenta. Česko se však podle harmonizovaných údajů Eurostatu drží výrazně níž: s inflací 1,3 procenta mělo druhé nejnižší tempo růstu cen v celé EU.
Česká ekonomika by letos měla vzrůst o dvě procenta a příští rok zrychlit na 2,3 procenta. Česká bankovní asociace zároveň výrazně snížila odhad letošní inflace na dvě procenta a příznivěji hodnotí spotřebu domácností, investice i export. Rizikem ale zůstávají rychlejší růst mezd, jádrová inflace a možné zdražení energií.
Vládám po celém světě se prodražuje dlouhodobé financování. Výnos třicetiletých amerických dluhopisů vystoupal k 5,33 procenta, nejvýše od roku 2007, a podobný tlak je vidět i v Evropě či Japonsku. Investoři požadují vyšší odměnu za riziko spojené s rozpočtovými schodky, inflací a geopolitickou nejistotou.
Ruská ekonomika se po prvním poklesu za tři roky zřejmě vrátila k růstu. Podle agentury Bloomberg ji ve druhém čtvrtletí dál držely nad vodou válečné výdaje státu, vojenská výroba a silná spotřeba domácností. Křehké oživení ale ohrožují ukrajinské útoky na rafinerie, sklady a logistiku, které už způsobují nedostatek paliv a tlačí na inflaci.
Co do meziroční inflace je na tom Česko lépe než drtivá většina zemí Evropské unie. Meziměsíční růst už tak pozitivně nevypadá. Je to ale dáno hlavně tím, že v červenci začala hlavní sezóna dovolených.
Inflace v Česku v červenci zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 1,7 procenta, zatímco v červnu růst činil 1,5 procenta. Hlavním důvodem byly dražší pohonné hmoty, které meziročně zdražily téměř o 17 procent. Proti vyšší inflaci naopak působily levnější potraviny, výrazně zlevnilo například máslo, mléko nebo vepřové maso.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
