Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.
Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.
Inflace v Česku dál zvolnila, v září meziročně zpomalila na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září klesly o 0,6 procenta. Konečnou hodnotu srpnové inflace zveřejní ČSÚ v pátek, v předchozích měsících statistici pokaždé potvrdili svůj předběžný odhad.
Paušální daň jim podnikatelů a živnostníci, jejichž příjmy v předchozím roce nepřesáhly jeden milion korun, vyskočí o skoro 15 procent, což je bezmála sedminásobek očekávané inflace.
Británie se letos podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stane druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou ze skupiny G7 – hned po USA. Zároveň však nadále bojuje s neústupnou inflací, která komplikuje práci centrální banky i vlády.
Zlato překonalo svůj historický cenový rekord. Ale ne pouze ten nominální, nýbrž i reálný, tedy v očištění o inflaci. Prodávalo se i za více než 3674 dolarů za troyskou unci. Což je v očištění o inflaci více než 850 dolarů za unci z roku 1980, jak dokládá graf agentury Bloomberg níže v textu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v srpnu zpomalil z červencových 2,7 procenta na 2,5 procenta. Oznámil to ve středu Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předchozí předběžný odhad srpnové inflace. „Inflace pomalu klesá, avšak nepříznivé trendy přetrvávají. Tím hlavním je soustavný růst cen ve službách,“ okomentoval čerstvá data statistiků hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Mzdy v Česku vzrostly ve druhém čtvrtletí roku téměř padesát tisíc korun, meziročně je to o 7,8 procenta víc. Statistici se pochlapili a po víc než dvou měsících to konečně spočítali. A protože podle aktuálních dat vzrostla v červenci hodnota nových zakázek v průmyslu meziročně o téměř sedm procent, dá se čekat tlak na další růst mezd.
Inflace v Česku v srpnu meziročně zpomalila na 2,5 procenta z červencových 2,7 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v srpnu podle něj stouply o 0,1 procenta. Konečnou hodnotu inflace statistici oznámí příští týden, v předchozích měsících pokaždé svůj předběžný odhad potvrdili.
Spotřebitelské ceny v eurozóně se v srpnu meziročně zvýšily o 2,1 procenta, tempo růstu cen tak zrychlilo z červencových dvou procent. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat. Zdražovaly zejména potraviny a služby, naopak ceny energií pokračovaly v poklesu. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 procenta.
Americké technologické společnosti Oracle, Microsoft a Meta Platforms se zavázaly investovat v příštích letech zhruba 500 miliard dolarů 💲 (10,38 miliardy korun) do pronájmu datových center a související infrastruktury pro rozvoj umělé inteligence (AI). Vyplývá to z analýzy agentury Bloomberg založené na kvartálních výkazech firem.
Číst více
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvíjí tlak na evropské země, aby upustily od myšlenky využít ruská aktiva zmrazená ❄ v Evropské unii na pomoc Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele.
Využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny musí mít pevný právní základ, řekla italská premiérka Giorgia Meloniová v italském parlamentu. Evropská unie v opačném případě riskuje, že to bude vítězstvím pro ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla předsedkyně italské vlády den před prosincovým summitem EU, jehož hlavním tématem je další financování Ukrajiny. Píší o tom agentury a média.
Firmy z holdingu Agrofert získaly v uplynulých dnech zakázky od podniků, které spadají pod ministerstvo zemědělství, zjistil investigativní projekt PastVina organizace Hlídač státu. Podle projektu je ale postup v rozporu se zákonem o střetu zájmů, neboť premiér Andrej Babiš (ANO) byl v té době jediným vlastníkem holdingu Agrofert a on nebo jím ovládané společnosti se nemohly zúčastnit veřejných zakázek. Úřad situaci prověří.
Ceny ropy 🛢 rostou 📈 v reakci na zprávu, že americký prezident Donald Trump nařídil kompletní blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které plují do Venezuely nebo z ní odplouvají. Severomořská ropa Brent přidává 1,6 procenta a pohybuje se nedaleko 60 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje také asi 1,6 procenta a dostala se tak nad 56 dolarů za barel.
Pražská burza poprvé v historii zavřela nad úrovní 2600 bodů. Index PX posílil o 1,78 procenta na 2640,70 bodu. Stejně jako v předchozích dnech mu pomohly akcie pojišťovny VIG. Dařilo se také Komerční bance a Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ.
Číst více
Společnosti Moravia Cans, která vyrábí a prodává aerosolové nádobky z hliníku, loni meziročně vzrostly tržby z prodeje výrobků a služeb o 403 milionů korun na více než 2,92 miliardy korun. Firmě z Bojkovic na Uherskohradišťsku vzrostl také čistý zisk. Za rok 2024 přesáhl 308,8 milionu korun, předloni byl asi 244,7 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
O žádosti o vyslovení důvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů budou poslanci jednat v úterý 13. ledna. V tento den začne řádná schůze dolní komory, jednání o důvěře kabinetu Andreje Babiše (ANO) bude jejím druhým bodem. Po dnešní schůzi organizačního výboru to řekl předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Očekává se, že vláda důvěru získá.
Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek požádal dopoledne prezidenta Petra Pavla o schůzku a čeká na návrhy termínu. Pavel novou vládu ANO, SPD a Motoristů jmenoval v pondělí, před tím se sešel se všemi kandidáty na ministry kromě čestného prezidenta Motoristů Turka. Tomu v tom zabránily zdravotní problémy. Pavel opakovaně uvádí, že má ke jmenování Turka výhrady.
