Česká národní banka pod vedením Aleše Michla zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rozhodnutí však prošlo nejtěsnější možnou většinou, když pro něj hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Guvernér Aleš Michl ujišťuje, že nejde o začátek dalšího cyklu zdražování peněz. Nová prognóza ČNB ale přináší varování: inflace má příští rok zrychlit na 3,2 procenta, zatímco česká ekonomika poroste pomaleji, než se dosud čekalo. Někteří ekonomové navíc připouštějí další zvýšení sazeb.
Český průmysl vstoupil do podzimu ve výrazně lepší kondici, než čekali analytici. Nové zakázky, export i zaměstnanost zrychlují a tuzemský zpracovatelský sektor překonává eurozónu už osmý měsíc v řadě. Silnější aktivita ale zároveň zvyšuje inflační rizika a může oddálit levnější úvěry, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropská centrální banka (ECB) dnes ponechala své úrokové sazby na dosavadní úrovni. Jak v rozhovoru pro Newstream podtrhuje hlavní ekonom společnosti Investona Vojtěch Olbrecht, překvapením bylo pouze oznámení šéfky ECB o jejím odstoupení.
Plyn na evropských burzách překonal hranici 100 eur za megawatthodinu a české ekonomice hrozí další nepříjemný řetězec událostí. Dražší energie, vyšší inflace, rostoucí náklady na státní dluh a nakonec i hypotéky s úroky nad šesti procenty. Pro vládu je to hned trojitá rána. A pro Čechy, kteří doufali v levnější bydlení, pořádně studená sprcha.
Evropský plyn vystoupal až na 100 eur za megawatthodinu, nejvýše od prosince 2022, a proti loňskému říjnu je zhruba trojnásobně dražší. Pokud vysoké ceny vydrží, mohou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy citelně zasáhnout české domácnosti, průmysl i inflaci. Ve svém komentáři upozorňuje, že největší riziko hrozí odběratelům bez fixace a energeticky náročným firmám, zatímco domácnost s vyšší spotřebou může v krajním modelovém případě zaplatit ročně o desítky tisíc korun navíc.
Českým domácnostem hrozí další zdražení úvěrů na bydlení. ČNB zvažuje, že už příští týden zvýší základní sazbu ze 3,75 na čtyři procenta, zatímco průměrná nabídková sazba hypoték už v říjnu vystoupala na 5,79 procenta. Nejcitelnější dopad mohou pocítit lidé, kterým končí fixace starších levných hypoték – u běžného úvěru může jejich roční splátka vzrůst zhruba o 70 tisíc korun, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Celoroční míra inflace by se letos podle odhadů měla dostat do blízkosti dvou procent. A co příští rok? „Na začátku příštího roku se inflace přechodně zvýší nad tři procenta kvůli tomu, že vypadnou faktory, které nám nyní inflaci snižují, a současně se projeví negativní vlivy. Ale očekáváme, že se v průběhu roku bude inflace velmi pomalu a pozvolna snižovat zpátky směrem ke dvojce,“ říká v rozhovoru pro Newstream vrchní ředitel sekce měnové České národní banky Petr Sklenář.
V uplynulém týdnu se poprvé pořádně zachvěla i burza v USA. Americké akcie prudce klesaly poté, co se ukázalo, že americká inflace neklesá, ale zrychluje. Vedle toho začala oslabovat důvěra v umělou inteligenci, a s tím spojené investice, v reakci silně poklesly akcie investory milovaných „čipařů“. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil blíže hodnotám kolem 7 700 bodů.
Inflace v Česku v září zrychlila na 2,5 procenta a vyrovnala letošní maximum z dubna. Hlavním důvodem jsou pohonné hmoty, které proti loňsku zdražily o 37,5 procenta. Elektřina a plyn naopak zlevnily, domácnosti ale dál pociťují růst nájmů a dalších nákladů na bydlení.
Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než se ještě na jaře čekalo. Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu HDP na 1,8 procenta a příští rok čeká jen mírné zrychlení na 1,9 procenta. Česko tak podle nové prognózy poroste pomaleji než Polsko i Maďarsko a v roce 2027 má navíc znovu zrychlit inflace.
Držte si peněženky. Povolenky ETS 2 definitivně prošly a od roku 2028 se začnou propisovat do cen benzínu, nafty, plynu i uhlí. Andrej Babiš přitom ještě nedávno hlasitě sliboval, že je Česko nezavede. Po finálním rozhodnutí je ale z vlády slyšet hlavně ticho. Více v ekonomickém diáři Pavla Párala.
Česká ekonomika sice v letošním prvním pololetí 📈 rostla, ale hospodaření státu se zhoršilo. Státní rozpočet vykázal nejhorší pololetní schodek od roku 2023, téměř 184 miliard korun. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke zprávě o pololetním hospodaření státního rozpočtu. Hrubý domácí produkt rostl rychleji než průměr EU, nízká nezaměstnanost podporovala růst mezd i spotřeby, ale výdaje rozpočtu rostly rychleji než příjmy, uvedl NKÚ.
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1️⃣,2️⃣5️⃣ milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
Strana Nová sociální demokracie (NSD) může mít šanci na volební úspěch, ☝️ klíčové však bude, zda dokáže přilákat výrazné osobnosti a získat finanční podporu, uvedl politolog David Jágr z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle politologa Aleše Michala ze stejné fakulty budou mít levicové strany obtížnou pozici, dokud bude české politice dominovat hnutí ANO nynějšího premiéra Andreje Babiše.
Mezinárodní ratingová agentura Moody's 👍 zlepšila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti Maďarska z negativního na stabilní. Poukázala na institucionální reformy a zlepšené vztahy s Evropskou unií. Samotnou ratingovou známku ponechala na stupni Baa2. Stabilní výhled signalizuje, že agentura v nejbližší době nepočítá se změnou ratingové známky, zatímco negativní výhled naznačoval možnost jejího zhoršení.