Vládám po celém světě se prodražuje dlouhodobé financování. Výnos třicetiletých amerických dluhopisů vystoupal k 5,33 procenta, nejvýše od roku 2007, a podobný tlak je vidět i v Evropě či Japonsku. Investoři požadují vyšší odměnu za riziko spojené s rozpočtovými schodky, inflací a geopolitickou nejistotou.
Dovolené zdražily za poslední dva a půl roku celkem o 15 procent. Letní sezona ale umí s cenami zahýbat mnohem ostřeji: loni v srpnu platili Češi za organizované dovolené a zájezdy téměř o 42 procent více než na začátku roku 2024. Data ČSÚ tak ukazují, že dražší dovolená není jen pocit – i když cenový skok se nejvíc soustředí do hlavní sezony.
Inflace v Česku v červenci mírně zrychlila, dál ale zůstává pod dvouprocentním cílem České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 1,7 procenta. Nejvíce zdražovaly služby, naopak potraviny a energie oproti loňsku zlevnily.
České domácnosti si loni odkládaly stranou 19,2 procenta svých příjmů. Společně s Němci tak spořily nejvíce v celé Evropské unii. Velkou část peněz však Češi nechávají na běžných a spořicích účtech, kde jejich hodnotu ukrajuje inflace, upozorňují odborníci.
Zlato a stříbro se po výprodeji znovu nadechly, návrat na rekordy ale podle analytiků nebude snadný. Stříbro se dostalo na 59,47 dolaru za unci, tedy zhruba 1259 korun, zlato na 4119 dolarů, asi 87 212 korun za unci. Podle CNBC trh táhnou spíš levné nákupy po předchozím poklesu než zásadní změna geopolitiky nebo makroekonomického výhledu.
Nový britský premiér Andy Burnham od října zruší pětiprocentní DPH z elektřiny pro domácnosti. Průměrná rodina by díky tomu měla ročně ušetřit přibližně 45 liber. Vláda opatření zaplatí zrušením kritizovaného programu digitálních průkazů.
Svět sleduje Hormuz, ale ještě větší rána může přijít z Rudého moře. Pokud by Íránem podporovaní Húsíové uzavřeli průliv Bab al-Mandab, přezdívaný Brána nářků, ropa i nafta by mohly prudce zdražit. Pro Česko by to při konci regulace cen pohonných hmot znamenalo rychlý náraz u čerpacích stanic – a politický problém pro Babišovu vládu.
Wall Street má za sebou další silný týden. Investory nezastavila nová rizika kolem Hormuzského průlivu ani další útoky USA proti Íránu. Hlavní roli převzala výsledková sezona, kterou odstartovala rekordní čísla JPMorgan, a také zpomalení inflace v americké ekonomice. Index S&P 500 se díky tomu posunul nad 7600 bodů.
Ceny průmyslových i zemědělských výrobců, na nichž závisí spotřebitelská inflace, šly v červnu dolů. Do konce roku se to ale asi neudrží. Takt a tón budou vedle výrobků z ropy diktovat potraviny.
Inflace v Evropské unii v červnu výrazně zpomalila. Průměrná meziroční míra růstu cen klesla na 2,9 procenta, zatímco v Česku se podle harmonizované metodiky Eurostatu snížila na 1,1 procenta. Nižší inflaci mělo z celé sedmadvacítky pouze Švédsko.
Červnová inflace ve výši 1,5 procenta představuje bezesporu dobrou zprávu. Potvrzuje, že se České národní bance podařilo dostat růst cen pod kontrolu a inflace se již několik měsíců pohybuje v blízkosti dvouprocentního cíle. Přesto by bylo chybou připisovat celý úspěch pouze měnové politice centrální banky. Svou roli letos sehrála i konkrétní rozhodnutí vlády.
Americkému prezidentovi 👴 Donaldovi Trumpovi by se líbilo přejmenovat stát Nové Mexiko na Novou Ameriku. Sympatie tomuto návrhu, který podle něj pochází od lidí, vyjádřil v noci na dnešek na své síti Truth Social. Na animaci vytvořené za použití umělé inteligence se nechal americký prezident zobrazit, jak přelepuje silniční tabuli.
Ukrajina kvůli pochybení, podvodům a nehospodárnosti přišla v roce 2024 při zadávání vojenských zakázek o 1️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (25 miliard korun v současných cenách). Napsal to v neděli americký deník The New York Times s odvoláním na audit vypracovaný ukrajinskými úřady. Ukrajinská agentura pro vyzbrojování odmítla informace deníku komentovat.
Pouze idioti nebo zrádci se mohou v Polsku těšit z vítězství Alternativy pro Německo (AfD) ve volbách ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, uvedl polský premiér 👨 Donald Tusk. Strana, kterou sasko-anhaltská tajná služba vede od roku 2023 jako prokazatelně pravicově extremistickou, vyhrála podle prognóz hlasování s více než 44 procenty hlasů.