Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.
Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.
Inflace v Česku dál zvolnila, v září meziročně zpomalila na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září klesly o 0,6 procenta. Konečnou hodnotu srpnové inflace zveřejní ČSÚ v pátek, v předchozích měsících statistici pokaždé potvrdili svůj předběžný odhad.
Paušální daň jim podnikatelů a živnostníci, jejichž příjmy v předchozím roce nepřesáhly jeden milion korun, vyskočí o skoro 15 procent, což je bezmála sedminásobek očekávané inflace.
Británie se letos podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stane druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou ze skupiny G7 – hned po USA. Zároveň však nadále bojuje s neústupnou inflací, která komplikuje práci centrální banky i vlády.
Zlato překonalo svůj historický cenový rekord. Ale ne pouze ten nominální, nýbrž i reálný, tedy v očištění o inflaci. Prodávalo se i za více než 3674 dolarů za troyskou unci. Což je v očištění o inflaci více než 850 dolarů za unci z roku 1980, jak dokládá graf agentury Bloomberg níže v textu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v srpnu zpomalil z červencových 2,7 procenta na 2,5 procenta. Oznámil to ve středu Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předchozí předběžný odhad srpnové inflace. „Inflace pomalu klesá, avšak nepříznivé trendy přetrvávají. Tím hlavním je soustavný růst cen ve službách,“ okomentoval čerstvá data statistiků hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Mzdy v Česku vzrostly ve druhém čtvrtletí roku téměř padesát tisíc korun, meziročně je to o 7,8 procenta víc. Statistici se pochlapili a po víc než dvou měsících to konečně spočítali. A protože podle aktuálních dat vzrostla v červenci hodnota nových zakázek v průmyslu meziročně o téměř sedm procent, dá se čekat tlak na další růst mezd.
Inflace v Česku v srpnu meziročně zpomalila na 2,5 procenta z červencových 2,7 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v srpnu podle něj stouply o 0,1 procenta. Konečnou hodnotu inflace statistici oznámí příští týden, v předchozích měsících pokaždé svůj předběžný odhad potvrdili.
Spotřebitelské ceny v eurozóně se v srpnu meziročně zvýšily o 2,1 procenta, tempo růstu cen tak zrychlilo z červencových dvou procent. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat. Zdražovaly zejména potraviny a služby, naopak ceny energií pokračovaly v poklesu. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 procenta.
Počet obyvatel České republiky za tři čtvrtletí letošního roku klesl o 12 300 na necelých 10,9 milionu, konkrétně 10,897 milionu. Úbytek způsobila výrazná převaha lidí, kteří zemřeli, nad těmi, kteří se od začátku roku do konce září narodili. Šlo o dosud nejhlubší přirozený úbytek za první tři čtvrtletí od vzniku samostatné České republiky
Maďarsko protestuje proti plánu Evropské unie na dlouhodobé zmrazení ruských aktiv, který má být schválen kvalifikovanou většinou. Dnes to v příspěvku na facebooku uvedl maďarský premiér Viktor Orbán, podle kterého je postup protiprávní. Členské státy EU by věc, kterou ve čtvrtek podpořili diplomaté, měly formálně potvrdit už dnes.
Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor.
