Pro Čechy vyjde letos dovolená levněji než loni zejména v Brazílii a Jižní Koreji, na Novém Zélandu a Tchaj-Wanu a v Kanadě, Austrálii a USA. Vyplývá to z analýzy společnosti XTB. Porovnala inflační vývoj v zahraničí s inflačním vývojem v ČR. Následně tento inflační rozdíl očistila o pohyb měnového kurzu, aby zjistila, jak se spotřebitelský koš pro české turisty změnil ve vyjádření v korunách.
Březnová inflace v ČR překonala původní očekávání analytiků i České národní banky. Meziročně činí 2,7 procenta, jak dnes ČSÚ potvrdil svůj předběžný odhad ze začátku měsíce. Česká národní banka i analytici přitom původně čekali její snížení na 2,6 procenta. V porovnání s únorem ovšem nastal markantní – markantnější než očekávaný – růst cen v oblasti potravin, zejména těch nezpracovaných. Meziměsíčně výrazně zdražily vejce, o 15,7 procenta, a také ovoce, o 2,7 procenta. Meziročně zdražily poměrně výrazně ještě maso a mlékárenské výrobky.
Část členů bankovní rady ČNB se domnívá, že základní úroková sazba je v současnosti blízko neutrální úrovni. Další zase uvedli, že v současnosti považují za adekvátní udržovat měnovou politiku mírně restriktivní. Bankovní rada se minulý týden rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta.
Bez započítání vývoje cen energií by celková inflace v Česku v březnu místo stagnace na 2,7 procenta podle statistiků zrychlila na 3,8 procenta.
Česká národní banka za rok 2024 vykázala rekordní zisk 151 miliard korun. Podařilo se jí tak umazat část ztráty, která vznikla v uplynulé dekádě kvůli chybně ukončenému režimu intervencí.
V týdnu si trhy prošly výrazným růstem, „býci“ tak po předchozích propadech převzali otěže a získali pevnou půdu pod nohama. Americká centrální banka pak trhům dodala další impuls k růstu – zasedání nepřineslo vyloženě negativní pohled na americkou ekonomiku ani inflaci, navíc došlo ke zmírnění QT. Hlavní index S&P 500 si připsal solidní zisky a přiblížil se zpět k hladině 5700 bodů.
Jedním z velkých předvolebních slibů Donalda Trumpa byl návrat dostupného bydlení pro obyčejné Američany. Je to základ amerického snu a vede k němu cesta dostatečné nabídky a nízkých hypoték. Toho druhého se přitom prezidentovi nejspíš nepodaří docílit během celého funkčního období. Úvěry na bydlení totiž v Americe mírně rostou, ačkoli sazby centrální banky stagnují.
Rozsáhlá obchodní válka se Spojenými státy by mohla výrazně zvýšit inflaci a snížit ekonomický růst eurozóny, uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Řešením takové situace by podle ní mohla být užší spolupráce s ostatními státy.
Prezident Donald Trump a jeho počínání je obzvlášť v poslední době vysoce kontroverzní, vyvolává spoustu emocí a velkou nejistotu. Tato mince ale má dvě strany, na jedné Trump mění politická rozhodnutí doslova ze dne na den a na druhé nedělá nic jiného, než již dlouho před zvolením ve své kampani avizoval. Zavedení vysokých cel, tlak na NATO a Evropu, zavedení úsporných opatření a snížení inflace je něco, co celému světu slíbil že po svém zvolení učiní. Svět mu to ale zdá se, z velké části nevěřil. Čím tedy Trump svět překvapuje je, že skutečně plní to, co slíbil. O co mu ale skutečně jde? Trumpův gambit se pomalu zviditelňuje.
Růst cen zemědělských výrobců dále nabírá na tempu. Letos v únoru tyto ceny meziročně přidaly hned 9,3 procenta. Naposledy rostly výrazněji v březnu 2023, tedy takřka před dvěma lety. Jde o neklamný znak, že do Česka se v určité míře vrací vlna zdražování potravin, neboť ceny zemědělců se s jistým časovým odstupem promítnou také do cen v maloobchodní síti. Rostou hlavně ceny olejnin, ovoce a obilovin.
Americká ekonomika dál spíše zpomaluje, což je hlavním předmětem investorských diskuzí. Nic na tom nemění ani mírnější ústup inflace. V týdnu potěšily investory zvěsti o možném příměří na Ukrajině a solidní data společnosti Rheinmetall, která nabízí stále silný růstový příběh. Americký index S&P 500 dále korigoval směrem k hladině 5500 bodů.
Česko uplatňuje nižší sazby daně z příjmu fyzických osob než Slovensko. V Polsku je proti Česku výraznější rozdíl mezi základní a zvýšenou sazbou daně, Rakousko a Německo mají širší a víc odstupňovanou daňovou progresi. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Forvis Mazars.
