Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.
Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.
Inflace v Česku dál zvolnila, v září meziročně zpomalila na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září klesly o 0,6 procenta. Konečnou hodnotu srpnové inflace zveřejní ČSÚ v pátek, v předchozích měsících statistici pokaždé potvrdili svůj předběžný odhad.
Paušální daň jim podnikatelů a živnostníci, jejichž příjmy v předchozím roce nepřesáhly jeden milion korun, vyskočí o skoro 15 procent, což je bezmála sedminásobek očekávané inflace.
Británie se letos podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stane druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou ze skupiny G7 – hned po USA. Zároveň však nadále bojuje s neústupnou inflací, která komplikuje práci centrální banky i vlády.
Zlato překonalo svůj historický cenový rekord. Ale ne pouze ten nominální, nýbrž i reálný, tedy v očištění o inflaci. Prodávalo se i za více než 3674 dolarů za troyskou unci. Což je v očištění o inflaci více než 850 dolarů za unci z roku 1980, jak dokládá graf agentury Bloomberg níže v textu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v srpnu zpomalil z červencových 2,7 procenta na 2,5 procenta. Oznámil to ve středu Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předchozí předběžný odhad srpnové inflace. „Inflace pomalu klesá, avšak nepříznivé trendy přetrvávají. Tím hlavním je soustavný růst cen ve službách,“ okomentoval čerstvá data statistiků hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Mzdy v Česku vzrostly ve druhém čtvrtletí roku téměř padesát tisíc korun, meziročně je to o 7,8 procenta víc. Statistici se pochlapili a po víc než dvou měsících to konečně spočítali. A protože podle aktuálních dat vzrostla v červenci hodnota nových zakázek v průmyslu meziročně o téměř sedm procent, dá se čekat tlak na další růst mezd.
Inflace v Česku v srpnu meziročně zpomalila na 2,5 procenta z červencových 2,7 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v srpnu podle něj stouply o 0,1 procenta. Konečnou hodnotu inflace statistici oznámí příští týden, v předchozích měsících pokaždé svůj předběžný odhad potvrdili.
Spotřebitelské ceny v eurozóně se v srpnu meziročně zvýšily o 2,1 procenta, tempo růstu cen tak zrychlilo z červencových dvou procent. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat. Zdražovaly zejména potraviny a služby, naopak ceny energií pokračovaly v poklesu. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 procenta.
Veřejnoprávní britská stanice BBC by mohla být dostupná na základě 💸 předplatného a začít vysílat reklamy. Zvažuje to britská vláda, která chce změnit současný model financování tradičního média. O plánech londýnského kabinetu informuje agentura Reuters.
Americký ministr obrany 👨 Pete Hegseth odmítl zveřejnění plného a neupraveného videa ze zářijového úderu na venezuelskou loď v Karibiku, kdy Američané při následném druhém zásahu zabili přeživší. Informovala o tom agentura Reuters. Kongres na Hegsetha zvyšuje tlak, aby záznam zpřístupnil. Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer prohlásil, že utajování záběrů je nepřijatelné.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz přivítal dnešní oznámení Evropské komise, že zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Větší otevřenost novým technologiím a více flexibility jsou podle něj správnými kroky, které dokážou skloubit klimatické cíle, realitu trhu, zájmy podniků a ochranu pracovních míst.
Druhá největší burza ve Spojených státech Nasdaq plánuje rozšířit obchodování v pracovních dnech na 2️⃣3️⃣ hodin denně. Čeká na schválení kontrolních úřadů. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Pražská burza dnes dál 📈 vylepšila své historické maximum, index PX stoupl o 0,44 procenta na 2594,49 bodu. Dařilo se finančním titulům v čele s Erste Bank, naopak energetický ČEZ mírně oslabil. Z menších emisí si dnes zisky připsaly tabáková společnost Philip Morris a zbrojařská firma Colt CZ, ostatní ztratily nebo stagnovaly. Vyplývá to z internetových stránek burzy.
Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela pětiletou 🤝 dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) od americké firmy Chevron. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodávky podle něj dosáhnou 400 milionů krychlových metrů ročně.
Evropská komise 📉 zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Ministr vnitra 👨 Lubomír Metnar (ANO) odvolal členy dozorčí rady České pošty. Podle něj nebude mít snížení počtu členů dozorčí rady významný dopad na fungování pošty. Dozorčí rada České pošty má 15 členů, z toho pět volí zaměstnanci, které ministerstvo odvolat nemůže. Na změny v dozorčí radě dnes upozornil server Odkryto.cz.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny na příští rok. Nově do nich započítá převedení veškerých poplatků za podporované zdroje energie (POZE) na stát. Regulované ceny elektřiny pro domácnosti tak proti letošku klesnou o 15 procent, pro větší odběratele ještě výrazněji.
Ruské úřady zařadily německou rozhlasovou a televizní stanici Deutsche Welle na 📜 listinu „nežádoucích organizací“, informovalo tamní ministerstvo spravedlnosti. Vedení Deutsche Welle označilo rozhodnutí Moskvy za akt cenzury a slíbilo pokračovat ve vysílání v ruštině. Rozhodnutí ruských úřadů odsoudila také spolková vláda, napsal server BBC News s odkazem na mluvčího kabinetu.
