V Perském zálivu váznou také suroviny potřebné pro výrobu hnojiv. Maržová inflace, jakou známe v podání čerpadlářů, hrozí také v případě potravin, komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Irán ukázal, že je ochoten zablokovat Hormuzský průliv. Takže cena všeho, co bude tím průlivem proudit, bude už navždy zatížena rizikovou přirážkou, říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Ministerstvo financí zhoršilo kvůli situaci v Perském zálivu svou makroekonomickou předpověď. Ekonomika by měla letos vzrůst o 2,1 procenta, zatímco ještě v lednu se počítalo s 2,5 procenta. Pokud se ale situace v zálivu neuklidní, mohl by náš růst zpomalit na 1,4 procenta.
Průměrná sazba hypoték na začátku dubna výrazně vzrostla a dosáhla 5,18 procenta. Meziměsíčně se zvýšila o 0,29 procentního bodu a je tak nejvyšší od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který vychází z nabídkových sazeb bank na začátku každého měsíce.
Turecká centrální banka vyprodávala zlaté rezervy. Musela, aby ochránila liru před dalším propadem. Podle listu Financial Times byl výprodej natolik masivní, že se podepsal na propadu ceny kovu, k němuž došlo za uplynulý měsíc.
Nejlepší sazby na spořicích účtech se dál drží kolem čtyřky, jenže většina lidí na ni nedosáhne. Vysvětlujeme proč. A taky to, proč se dnes o tom, kolik vám banka připíše na úrocích z vkladů, rozhoduje spíše na Blízkém východě a ve Washingtonu než v Praze.
Spotřebitelské ceny v březnu meziročně stouply o 1,9 procenta. Meziroční tempo inflace zrychlilo z únorových 1,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta. Zdražily především energie, v nichž jsou zahrnuty i pohonné hmoty. Konečnou hodnotu březnové inflace zveřejní ČSÚ 14. dubna, v minulosti pokaždé předběžný odhad potvrdil.
Akciové trhy v uplynulém týdnu výrazně posílily, když investoři vsadili na scénář postupného uklidnění konfliktu na Blízkém východě. Očekávání, že administrativa Donalda Trumpa směřuje k ukončení operací proti Íránu, vynesla americký index S&P 500 zpět blíže k hranici 6600 bodů. Optimismus však naráží na rozporuplná vyjádření – Trump sice hovoří o „téměř dokončené misi“ a naznačuje konec konfliktu během dvou až tří týdnů, zároveň ale avizuje pokračování intenzivních útoků. Trhy tak balancují mezi nadějí na deeskalaci a obavami z další eskalace.
Realitní impérium Radovana Vítka se dostalo pod tlak. Skupina CPI loni zaznamenala pokles tržeb i zisku, a to i přes rostoucí nájmy a stabilní obsazenost.
Do nedávna jsme sledovali velmi nízkou inflaci i posilování koruny. Současné dění na Blízkém východě a další eskalace však může jakýkoliv další vývoj významně ovlivnit. V případě dalšího růstu cen ropy bude opět nastartovaná inflace a centrální banky budou nuceny zvednout sazby navzdory ekonomickému zpomalení nebo dokonce poklesu. Korunu by při takovém vývoji nejspíš oslabovala hlavně směrem k euru. Podívejme se detailně na celou situaci.
Andrej Babiš má punc člověka, který rozumí ekonomice. Na svět nahlíží přes peníze, vidí do všech zákoutí byznysu. O to méně pochopitelné je, že v době íránské krize, kdy ceny ropy letí nahoru a logicky zdražují paliva, našel jako hlavního viníka vysokých cen pumpaře. A po nich se teď vozí.
