Inflaci srazily především potraviny, benzin a nafta. Její červnový pokles na 1,5 procenta ale nemusí vydržet dlouho. Podle ekonomů se může už na podzim vrátit nad dvě procenta a na přelomu roku se přiblížit trojce.
Evropská centrální banka je po červnovém zvýšení sazeb podle člena Rady guvernérů Emmanuela Moulina v lepší pozici. Rychlý pokles cen ropy zmírnil inflační tlak a otevřel prostor k opatrnějšímu postupu, i když další rozhodnutí ECB zůstává nejisté.
První odhad letošní sklizně ukazuje na slabší zemědělský rok. A to ještě nezahrnuje extrémní vedra z konce června. Pokud se horší výhled potvrdí, může skončit období, kdy levnější zemědělské suroviny tlumily ceny potravin.
Zlato po slabých datech z amerického trhu práce znovu zdražuje a míří k hranici 4200 dolarů za unci. Investoři omezili sázky na to, že Fed bude muset dál zvyšovat sazby. To drahému kovu, který nenese úrok, rychle pomohlo.
Česká ekonomika se zatím drží v relativně dobré kondici, inflace je pod kontrolou a Česká národní banka nemá důvod k dramatickým zásahům. Přesto bývalý guvernér slovenské centrální banky a člen dozorčí rady Trinity Bank Ivan Šramko varuje, že ve světě panuje mimořádná míra nejistoty. O budoucím vývoji rozhodnou konflikty na Blízkém východě a obchodní politika Donalda Trumpa, naopak vliv války na Ukrajině je nyní minimální.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Rostoucí ceny komponent donutily výrobce prémiové výpočetní techniky zvýšit ceny. V USA budou iPady zdražovat o více než 15 procent, MacBooky i o 20 procent.
Česko má druhou nejnižší inflaci v EU. Pomohly tomu státní zásahy do cen energií a paliv, samostatná měnová politika ČNB i silná koruna – a ukazuje se, že vyšší deficit sám o sobě inflaci automaticky neroztáčí.
Evropské akcie se po měsících slabší výkonnosti vracejí do hledáčku investorů. Podle agentury Bloomberg jim pomáhá naděje na uklidnění situace na Blízkém východě, pokles cen ropy a přesun peněz z amerických technologických titulů do bank, automobilek a průmyslu.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
ČNB stojí před rozhodnutím, které může zdražit úvěry i hypotéky. Premiér Andrej Babiš před zvýšením sazeb varuje, analytici ale kvůli inflaci, mzdám a dražším službám čekají spíš utažení měnové politiky.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
Číst více
