
Filip Emmer: Češi čelí obnoveným inflačním tlakům
NázoryMeziroční tempo růstu cen ve výši 2,7 procenta jde opět, stejně jako v minulých měsících, převážně na vrub cenám služeb v ekonomice.
Meziroční tempo růstu cen ve výši 2,7 procenta jde opět, stejně jako v minulých měsících, převážně na vrub cenám služeb v ekonomice.
Český hospodářský růst letos zrychlí na 2,1 procenta po loňském jednom procentu. V příštím roce vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 2,5 procenta. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann. Zpráva také předpokládá další slábnutí inflace, která by letos měla činit v průměru 2,3 procenta a příští rok dosáhnout dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB).
Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na které uplatní clo desetiprocentní). Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa by ráda navýšila dovoz vajec z EU. Zatím plánuje udělit dovozní licenci vaječným produktům dováženým z Nizozemska, které je největším světovým vývozcem vajec.
Nejistota bude klíčovým faktorem pro investiční rok 2025, myslí si hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka. A kdo se v takovém prostředí dokáže zorientovat, ten může dosáhnout velmi zajímavých výnosů. Proč jsou podle něj nyní zajímavé akcie evropských firem? A čeká americký technologický sektor další růst, nebo může přijít korekce? Nejen o tom hovoří Pavel Peterka v rozhovoru pro newstream.cz.
Míra inflace v zemích Evropské unie v lednu vzrostla o 0,1 procentního bodu na 2,8 procenta, uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V České republice růst spotřebitelských cen meziročně zvolnil, míra inflace podle údajů Eurostatu klesla o 0,4 bodu na 2,9 procenta. Eurostat pracuje s harmonizovanými údaji, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi EU a které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Vládní dluhopisy klíčových evropských ekonomik, jako je Německo, Francie nebo Itálie, dnes ráno klesaly na ceně, zatímco tedy výnos z nich narůstal. Investoři totiž předpokládají, že schůzka, kterou narychlo na dnešek svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron, povede k závazku vyšších výdajů evropských zemí na zbrojení. Evropa tak reaguje na pro ni šokující signály, jež představitelé americké administrativy vyslali v minulém týdnu.
Burzovní cena elektřiny s dodáním v příštím roce je nyní o zhruba 40 procent výše než před rokem touto dobou, vyjde na asi 106 eur za megawatthodinu. A dodavatelé elektřiny tuto skutečnost už nemůžou ignorovat. Ještě letos začátkem února sice zhusta zlevňovali, ale dost možná naposledy.
Definitivní údaje potvrdily lednové zpomalení meziroční inflace v Česku na 2,8 procenta z prosincových tří procent. Zpomalil například růst cen vody a tepla, a elektřina po prosincovém zdražení zlevnila. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj inflace se neliší od odhadu, který statistici zveřejnili minulý týden.
Banky letos opět snižovaly úroky u spořicích účtů. Dvě banky nyní nabízejí čtyřprocentní úročení, vážou se k nim ale složitější podmínky pro získání. U ostatních spořících účtů sazby vesměs začínají od tří procent. Důvodem je snižování sazeb České národní banky. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. ČNB ve čtvrtek rozhodla o dalším snížení sazeb, které nyní činí 3,75 procenta.
Česká koruna byla podle indexu Big Mac ke konci ledna podhodnocená vůči dolaru o 21,2 procenta. V USA stál jeden Big Mac 5,79 dolaru, zatímco v Česku 109 korun. Teoretický směnný kurz by tak měl být kolem 18,83 koruny za dolar, aktuálně však činí zhruba 24,20 Kč za dolar. Upozornil na to analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Česko uplatňuje nižší sazby daně z příjmu fyzických osob než Slovensko. V Polsku je proti Česku výraznější rozdíl mezi základní a zvýšenou sazbou daně, Rakousko a Německo mají širší a víc odstupňovanou daňovou progresi. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Forvis Mazars.