Inflace v Česku v srpnu zrychlila na 1,9 procenta. Cenovou hladinu tlačí vzhůru zejména dražší pohonné hmoty, jejich dopad ale zatím tlumí zlevňování potravin. Podle ekonomů tento příznivý efekt postupně odezní a na začátku příštího roku se může inflace přiblížit třem procentům.
Globální výprodej dluhopisů se prohlubuje. Investoři se bojí vyšší inflace kvůli drahé ropě, dalšího růstu sazeb i rostoucího zadlužení, a proto požadují za držení dluhopisů vyšší výnos. Japonské desetileté bondy poprvé po 30 letech překonaly tři procenta a české se dostaly nad 5,16 procenta, nejvýše od podzimu 2022.
Minimální mzda příští rok rekordně vzroste a její zvýšení postupně vytlačí vzhůru i další mzdy a platy. Jenže česká produktivita práce téměř neroste a rychlé přidávání tak může mít nepříjemnou dohru v podobě dalšího inflačního tlaku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Americké trhy mají za sebou týden ve znamení přetrvávající inflace, rostoucích cen komodit a silných výsledků Nvidie. Jádrový cenový index výdajů na osobní spotřebu zůstává výrazně nad cílem americké centrální banky, pšenice kvůli válce na Ukrajině vystoupala nejvýše od roku 2023 a Nvidia čeká další prudký růst tržeb.
Americká kontrola nad velkou částí venezuelských ropných rezerv může zásadně posílit energetickou i geopolitickou pozici Spojených států vůči Evropě. Pokud se tento model osvědčí, může Washington podobný postup zkusit i v Grónsku, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Trump nechce čekat, až mu Fed sníží sazby. Jeho administrativa hledá vlastní způsob, jak dostat více dolarové likvidity do finančního systému – a k dispozici má účet s téměř bilionem dolarů. Bitcoin už na vyhlídku „Trumpova QE“ reaguje: za týden zdražil přibližně o čtvrtinu.
Inflace v Evropské unii v červenci zrychlila na tři procenta a v eurozóně na 2,9 procenta. Česko se však podle harmonizovaných údajů Eurostatu drží výrazně níž: s inflací 1,3 procenta mělo druhé nejnižší tempo růstu cen v celé EU.
Česká ekonomika by letos měla vzrůst o dvě procenta a příští rok zrychlit na 2,3 procenta. Česká bankovní asociace zároveň výrazně snížila odhad letošní inflace na dvě procenta a příznivěji hodnotí spotřebu domácností, investice i export. Rizikem ale zůstávají rychlejší růst mezd, jádrová inflace a možné zdražení energií.
Vládám po celém světě se prodražuje dlouhodobé financování. Výnos třicetiletých amerických dluhopisů vystoupal k 5,33 procenta, nejvýše od roku 2007, a podobný tlak je vidět i v Evropě či Japonsku. Investoři požadují vyšší odměnu za riziko spojené s rozpočtovými schodky, inflací a geopolitickou nejistotou.
Ruská ekonomika se po prvním poklesu za tři roky zřejmě vrátila k růstu. Podle agentury Bloomberg ji ve druhém čtvrtletí dál držely nad vodou válečné výdaje státu, vojenská výroba a silná spotřeba domácností. Křehké oživení ale ohrožují ukrajinské útoky na rafinerie, sklady a logistiku, které už způsobují nedostatek paliv a tlačí na inflaci.
Co do meziroční inflace je na tom Česko lépe než drtivá většina zemí Evropské unie. Meziměsíční růst už tak pozitivně nevypadá. Je to ale dáno hlavně tím, že v červenci začala hlavní sezóna dovolených.
Německá automobilka Volkswagen svolává po celém světě do servisů přes 7️⃣0️⃣ tisíc elektromobilů kvůli vadným bateriím, které by v mimořádných případech mohly způsobit požár. Informuje o tom dnes agentura DPA s odvoláním na údaje firmy Volkswagen a Spolkového úřadu pro motorová vozidla.
Za neochvějnou podporu Ukrajiny a každodenní odhodlání chránit životy poděkoval Norsku a Finsku ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj, který dnes přiletěl do Osla. Zelenskyj své díky vyjádřil na síti X po setkání s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem a finským prezidentem Alexanderem Stubbem.
Prodej luxusních nemovitostí v Dubaji ve třetím čtvrtletí meziročně 📉 klesl o zhruba 17 procent. Zájem bohatých kupců ze světa však zůstává i přes pokračující válku s Íránem, která zvýšila bezpečnostní rizika a zasáhla některá odvětví ekonomiky, poměrně vysoký. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na údaje realitní poradenské společnosti Knight Frank.
Pražská burza 📈 posílila. Index PX stoupl o 0,27 procenta na 2648,74 bodu. Burzu podpořilo především zdražení akcií energetické firmy ČEZ a bank Erste a Moneta. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Česká měna 📈 posílila o jednotky haléřů k euru i vůči americkému dolaru. Kolem 17:00 se obchodovala za 24,30 koruny za euro a 21,62 koruny za dolar. Proti pondělku si vůči jednotné evropské měně polepšila o tři haléře a k dolaru o osm haléřů. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé za téměř čtyři roky překročila hranici 9️⃣0️⃣ eur (zhruba 2200 korun) za megawatthodinu. Za jejím růstem stojí pokračující výpadky v dodávkách z Blízkého východu. Ve srovnání s obdobím před začátkem války s Íránem se už cena plynu pro evropský trh zhruba ztrojnásobila, napsala agentura Bloomberg.
Firma CZ Loko se sídlem v České Třebové na Orlickoústecku, která vyrábí, modernizuje a opravuje lokomotivy, zvláště posunovací, měla v období od 1. dubna 2025 do letošního 31. března zisk 8️⃣8️⃣ milionů korun po zdanění. Výsledek byl o osm milionů korun nižší než v předchozím období. Tržby za prodej výrobků a služeb se meziročně snížily o devět procent na 3,709 miliardy korun, uvedla společnost v dokumentech zveřejněných ve Sbírce listin.
Rusko podle předsedkyně Evropské komise 👩 Ursuly von der Leyenové obnovuje svou vojenskou přítomnost v Arktidě, uplatňuje vůči sousedům hybridní strategie a mění bezpečnostní situaci v regionu, což má dopad na Evropskou unii. Ta proto musí jednat a změnit svůj strategický přístup. Von der Leyenová to dnes řekla ve Štrasburku, kde komise představila novou Arktickou strategii, která reaguje právě na měnící se geopolitickou situaci.
Maximální ceny pohonných hmot ve středu druhý den v řadě 📉 klesnou. Maximální cena nafty se oproti dnešku sníží o šest haléřů na 48,61 koruny za litr. U benzinu nejvyšší povolená prodejní cena klesne o 19 haléřů na 45,46 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Více než 225 miliard eur (5️⃣,5️⃣ bilionu korun) slíbily německé i zahraniční firmy investovat v Německu; učinily tak na konferenci, kterou v Berlíně uspořádala německá vláda. Webu Deutschlandfunk to dnes řekla ministryně hospodářství Katherina Reicheová. Například americký internetový gigant Amazon přislíbil v příštím roce investice ve výši 16 miliard eur (389 miliard korun).