Pro Česko, jako otevřenou a exportně orientovanou ekonomiku závislou na dovozu energií, má ropa za 100 dolarů okamžité a hmatatelné důsledky. Projeví se v peněženkách řidičů, v inflaci i ve výrobních nákladech tuzemského průmyslu. Růst cen ropy na burze se do koncových cen promítá s předstihem jednoho až dvou týdnů.
Inflace v Česku v srpnu zrychlila na 1,9 procenta. Cenovou hladinu tlačí vzhůru zejména dražší pohonné hmoty, jejich dopad ale zatím tlumí zlevňování potravin. Podle ekonomů tento příznivý efekt postupně odezní a na začátku příštího roku se může inflace přiblížit třem procentům.
Bitcoin se znovu pokusil prorazit hranici 80 tisíc dolarů, přesvědčivý útok na vyšší úrovně ale zatím nepřichází. Američtí investoři zůstávají opatrní, příliv peněz do bitcoinových ETF kolísá a další překážkou může být jestřábí Fed. Podle analytiků navíc nad trhem visí prodejní tlak kolem 83 až 86 tisíc dolarů, píše Bloomberg.
Průměrná mzda v Česku se ve druhém čtvrtletí vyšplhala na 51 966 korun a lidé si díky nízké inflaci reálně polepšili o 4,3 procenta. Mzdová euforie se ale nekoná. Růst zaostal za očekáváním analytiků a statistici výrazně snížili dříve zveřejněná čísla za začátek roku. Pro ČNB je to argument, proč s úrokovými sazbami nespěchat vzhůru.
Evropský plyn zdražil na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku a jeho růst už dopadá i na české úrokové sazby. Státu zdražuje financování dluhu a bankám dlouhodobé peníze pro hypotéky, takže prostor pro jejich další zlevňování prakticky mizí. Pokud tlak vydrží, mohou sazby hypoték na podzim naopak růst, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Zlato za tři obchodní dny ztratilo téměř šest procent a spadlo na dvoutýdenní minimum, přestože se znovu vyostřily boje mezi Spojenými státy a Íránem. Investoři se nyní více než geopolitiky obávají nové inflační vlny, růstu úrokových sazeb a silnějšího dolaru. Pravděpodobnost, že Fed zvýší sazby už v září, se přiblížila 70 procentům, píše agentura Bloomberg.
Globální výprodej dluhopisů se prohlubuje. Investoři se bojí vyšší inflace kvůli drahé ropě, dalšího růstu sazeb i rostoucího zadlužení, a proto požadují za držení dluhopisů vyšší výnos. Japonské desetileté bondy poprvé po 30 letech překonaly tři procenta a české se dostaly nad 5,16 procenta, nejvýše od podzimu 2022.
Minimální mzda příští rok rekordně vzroste a její zvýšení postupně vytlačí vzhůru i další mzdy a platy. Jenže česká produktivita práce téměř neroste a rychlé přidávání tak může mít nepříjemnou dohru v podobě dalšího inflačního tlaku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Americké trhy mají za sebou týden ve znamení přetrvávající inflace, rostoucích cen komodit a silných výsledků Nvidie. Jádrový cenový index výdajů na osobní spotřebu zůstává výrazně nad cílem americké centrální banky, pšenice kvůli válce na Ukrajině vystoupala nejvýše od roku 2023 a Nvidia čeká další prudký růst tržeb.
Americká kontrola nad velkou částí venezuelských ropných rezerv může zásadně posílit energetickou i geopolitickou pozici Spojených států vůči Evropě. Pokud se tento model osvědčí, může Washington podobný postup zkusit i v Grónsku, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Trump nechce čekat, až mu Fed sníží sazby. Jeho administrativa hledá vlastní způsob, jak dostat více dolarové likvidity do finančního systému – a k dispozici má účet s téměř bilionem dolarů. Bitcoin už na vyhlídku „Trumpova QE“ reaguje: za týden zdražil přibližně o čtvrtinu.
