Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.
Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.
Inflace v Česku dál zvolnila, v září meziročně zpomalila na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září klesly o 0,6 procenta. Konečnou hodnotu srpnové inflace zveřejní ČSÚ v pátek, v předchozích měsících statistici pokaždé potvrdili svůj předběžný odhad.
Paušální daň jim podnikatelů a živnostníci, jejichž příjmy v předchozím roce nepřesáhly jeden milion korun, vyskočí o skoro 15 procent, což je bezmála sedminásobek očekávané inflace.
Británie se letos podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) stane druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou ze skupiny G7 – hned po USA. Zároveň však nadále bojuje s neústupnou inflací, která komplikuje práci centrální banky i vlády.
Zlato překonalo svůj historický cenový rekord. Ale ne pouze ten nominální, nýbrž i reálný, tedy v očištění o inflaci. Prodávalo se i za více než 3674 dolarů za troyskou unci. Což je v očištění o inflaci více než 850 dolarů za unci z roku 1980, jak dokládá graf agentury Bloomberg níže v textu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v srpnu zpomalil z červencových 2,7 procenta na 2,5 procenta. Oznámil to ve středu Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předchozí předběžný odhad srpnové inflace. „Inflace pomalu klesá, avšak nepříznivé trendy přetrvávají. Tím hlavním je soustavný růst cen ve službách,“ okomentoval čerstvá data statistiků hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Mzdy v Česku vzrostly ve druhém čtvrtletí roku téměř padesát tisíc korun, meziročně je to o 7,8 procenta víc. Statistici se pochlapili a po víc než dvou měsících to konečně spočítali. A protože podle aktuálních dat vzrostla v červenci hodnota nových zakázek v průmyslu meziročně o téměř sedm procent, dá se čekat tlak na další růst mezd.
Inflace v Česku v srpnu meziročně zpomalila na 2,5 procenta z červencových 2,7 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v srpnu podle něj stouply o 0,1 procenta. Konečnou hodnotu inflace statistici oznámí příští týden, v předchozích měsících pokaždé svůj předběžný odhad potvrdili.
Spotřebitelské ceny v eurozóně se v srpnu meziročně zvýšily o 2,1 procenta, tempo růstu cen tak zrychlilo z červencových dvou procent. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat. Zdražovaly zejména potraviny a služby, naopak ceny energií pokračovaly v poklesu. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 procenta.
Ukrajina dostala loni díky české muniční iniciativě 1,96 milionu kusů velkorážové munice, řekl při dnešním slyšení v Senátu poradce pro národní bezpečnost 👨 Hynek Kmoníček. Dosud se uvádělo zhruba 1,8 milionu kusů. Iniciativa podle Kmoníčka pokryla v loňském roce asi 48 procent dodávek této munice na Ukrajinu. Na letošek je zatím zajištěné financování na asi 880 tisíc kusů munice.
Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní, prohlásil český ministr zahraničí 👨 Petr Macinka na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN k Ukrajině v den čtvrtého výročí ruské invaze. Šéf české diplomacie ve svém vystoupení oslovil nepřítomného ruského kolegu Sergeje Lavrova a vzkázal mu, že rakety nejsou argumentem a že považuje ruské raketové útoky za přiznání ruského selhání..
Po růstu z úvodu týdne dnes pražská burza 📉 klesla. Index PX oslabil o 1,72 procenta na 2674,17 bodu. Nedařilo se bankovnímu sektoru.
Představitelé Evropské unie očekávají, že Spojené státy v příštích týdnech 📉 sníží cla na zboží, které obsahuje ocel a hliník. Uvádějí to zdroje agentury Bloomberg. Krok by mohl zmírnit hlavní zdroj napětí v transatlantických obchodních vztazích. Optimismus ohledně brzké změny celních sazeb dnes podle agentury Reuters vyjádřil také eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič.
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (asi 2️⃣,2️⃣ bilionu korun) tak či onak, řekla dnes v Kyjevě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska.
Zastupitelstvo Libereckého kraje ✅ schválilo odkoupení horského hotelu a vysílače Ještěd od Českých radiokomunikací. Za budovu zaplatí kraj 181 milionů korun, další bezmála tři miliony přidá za mobiliář, vybavení a další příslušenství. Peníze má kraj připravené z loňského roku, zadlužovat se kvůli tomu nemusí. I když měli v minulosti k odkupu budovy někteří zastupitelé opozičního ANO výhrady, dnes pro něj hlasovali všichni přítomní.
V Plzni se letos, po 16 letech příprav, začne stavět pavilon chirurgických oborů za 3️⃣,2️⃣ miliardy korun. Ze státního rozpočtu na něj půjdou první stovky milionů korun, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) ve Fakultní nemocnici Plzeň. Podle ředitele nemocnice Václava Šimánka by se mohlo začít stavět na přelomu dubna a května, stavba je plánovaná do roku 2030.
Americký mediální konglomerát Warner Bros. Discovery zvažuje novou nabídku na převzetí od skupiny Paramount Skydance. Hodnotu nové nabídky neuvedla, podle agentury Bloomberg by ale měla být vyšší než předchozích 30 dolarů na akcii, což odpovídalo částce 108,4 miliardy dolarů (2️⃣,2️⃣ bilionu korun).
Pokud Ukrajina padne, Rusko se ❌ nestane naším partnerem, ale státy ze zóny vlivu bývalého Sovětského svazu budou jeho další kořistí. Při dnešním veřejném slyšení v Senátu to uvedl prezident Petr Pavel. Pokud Česko nechce skončit znovu ve sféře vlivu a moci Ruska, musí i přes různé názory táhnout za jeden provaz, vybídl.
Dozorčí rada Státního zemědělského intervenčního fondu na svém zasedání vyzvala jeho ředitele 👨 Petra Dlouhého, aby neodkladně zahájil vymáhání dotací od Agrofertu, který donedávna vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO). Novinářům to po zasedání rady řekl její předseda Tomáš Dubský (STAN). Nikdo jiný než ředitel fondu podle Dubského vymáhání zahájit nemůže.
