Na hlavních akciových trzích v minulém týdnu výrazně vzrostla volatilita. Investoři začínají znovu řešit riziko stagflace, tedy kombinace slabšího hospodářského růstu a rychle rostoucích cen. Nová inflační data ze Spojených států i Číny ukazují, že cenové tlaky z ekonomiky nezmizely. Přesto akcie pokračují v růstu a americký index Standard and Poor’s pět set se přiblížil hranici sedmi tisíc pěti set bodů.
Zní to jako protimluv. Ceny benzinu a nafty se během války na Blízkém východě zvedly o třetinu a staly se hybnou silou inflace. Ta v dubnu meziročně poskočila na 2,5 procenta, a to i přes donkichotskou snahu vlády ceny paliv regulovat. Přesto Česká národní banka nemusí kvůli drahým palivům zvedat sazby. Cena paliv totiž působí zároveň jako proinflační i protiinflační faktor.
Česká národní banka podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta, kde ji drží už od loňského května. Bankovní rada tak zatím nereagovala ani na dubnové zrychlení inflace. Důvody rozhodnutí i novou makroekonomickou prognózu představí guvernér Aleš Michl na odpolední tiskové konferenci.
Počkáme a uvidíme. To je v posledních týdnech strategie většiny centrálních bankéřů v západním světě. A členové rady České národní banky nejspíš nebudou výjimkou. Dnes odpoledne se dozvíme, jak dopadlo jejich další měnově-politické zasedání. A jakýkoli pohyb sazeb, ať už směrem nahoru, či dolů, by byl překvapením. A to i přes zvýšenou inflaci.
Dovoz inflace z Perského zálivu spolu s rozvolněnou rozpočtovou politikou vytváří nebezpečnou kombinaci. ČNB musí být ostražitá, říká v rozhovoru pro Newstream.cz hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Meziroční inflace v Česku v dubnu zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od loňského října. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,5 procenta.
Český průmysl hlásí nejlepší kondici za čtyři roky, pod povrchem ale rychle sílí tlak na náklady. Válka v Perském zálivu, dražší doprava a nedostatek materiálů nutí firmy předzásobovat, propouštět a přenášet vyšší ceny dál na odběratele. Inflace se tak může znovu citelněji propsat i do peněženek spotřebitelů.
Minulý týden byl pro finanční trhy klíčový. Výsledky zveřejňovaly největší technologické firmy, zasedal americký Fed a výrazně se řešil i vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory tomu se úroveň amerických akcií zásadně nezměnila – hlavní index S&P 500 zůstává nad hranicí 7100 bodů.
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC může znamenat víc než oslabení ropného kartelu. Je to signál rozpadu starého energetického pořádku. Paradoxně i geopolitické vítězství Donalda Trumpa, který dlouhodobě tlačil na levnější energii, vyšší těžbu a oslabení moci producentů.
Pes či kočka už nejsou levný koníček. Češi za své mazlíčky utratí ročně kolem 60 miliard korun, přičemž inflace výrazně zdražila krmivo, veterinární péči i další služby. Náklady na chov se tak mohou za život zvířete vyšplhat až k milionu korun.
Válka na Blízkém východě se čím dál intenzivněji projevuje na našich peněženkách. A dokud se situace neuklidní, lépe rozhodně nebude. Inflace roste nejrychleji od začátku války na Ukrajině, to se podle ekonoma J&T Banky Adama Ruschky již nyní projevuje na komerčních úrocích i dluhopisech a stále více bude tlačit na růst sazeb České národní banky.
Palivová krize zvýšila zájem o koně 🐎 na ruském venkově. Rostoucí ceny benzinu v Rusku zachránily tisícovku koní před poslední cestou na jatka. Obyvatelé venkova stále častěji kupují raději čtvernožce místo terénních vozidel, protože koně jsou levnější v provozu v krajině bez silnic, při vyjížďkách do lesa či při obhospodařování polností, uvedl zpravodajský kanál Maks, působící v sociální síti Telegram.
Číst více
