Podrobné výsledky českého HDP za druhé čtvrtletí potvrzují, že míra úspor domácností zůstává i nadále vysoká a že firmy se do investic příliš nehrnou.
Pokud jde o domácnosti, tak je vidět, že se jejich reálná finanční situace zlepšuje, ale nikoliv tak dramaticky, jak by odpovídalo vývoji průměrných mezd.
Ve skutečnosti se reálný příjem na hlavu zvýšil meziročně jen o 0,3 procenta.
Současně i nadále – už vlastně od covidu – platí, že si domácnosti jako celek odkládají vyšší poměrnou část příjmů stranou ve formě úspor. Jde samozřejmě o tu část domácností, která je schopna úspory vůbec vytvářet.
Zatímco před covidem to bylo asi 12 procent příjmů, nyní se míra úspor pohybuje nad hranicí 18 procent.
Má to nejspíš dvě vysvětlení. Tím prvním je obava z budoucnosti, která motivuje k vyšším úsporám na horší časy, tím druhým pak přesvědčení, že doba výhodných velkých nákupů ještě nenastala.
Tu druhou variantu ostatně potvrzují i pravidelné měsíční průzkumy důvěry spotřebitelů.
Nepřekvapivá a zároveň i nepříznivá je nižší míra investic firem. Je vidět, že se jim v nejistých dobách příliš investovat nechce.
Je to vlastně už trend, protože navzdory vysokým investicím do různých energetických a „zelených“ projektů podnikové investice v poměru k přidané hodnotě klesají a tím i snižují budoucí potenciál české ekonomiky.
Současně firmám klesá i ziskovost z důvodu rostoucích mzdových nákladů. Míra zisku je sice nad evropským průměrem, nicméně se dál snižuje.
Celkově jsou dnešní data nepřekvapivá, protože potvrzují už dříve známé trendy. Ten první ukazuje, jak omezenou vypovídací schopnost má průměrná mzda. Tím druhým je stále přetrvávající nadprůměrná míra úspor domácností a třetí pak obezřetnost firem k investicím. Dnes zveřejněná data nijak nemění výhled české ekonomiky, která v letošním roce poroste o více než dvě procenta.
Cena zlata překonala další rekord a míří k 4000 dolarům za unci
Cena zlata se vyšplhala na další rekordní maximum a přiblížila se k hranici 3900 dolarů (zhruba 80 800 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Vzhůru ji tlačí obavy z možného omezení chodu federální vlády Spojených států v případě, že se tamní politici nedohodnou na jeho dalším financování.
Umělá inteligence mění svět e-commerce od základů. Přináší revoluci do personalizace nákupního zážitku, zefektivňuje logistiku a otevírá cestu k novým obchodním modelům.
Firmy, které na moderní trendy v e-commerce zareagují včas, mohou získat zásadní konkurenční výhodu. O hlavních trendech e-commerce hovořil na konferenci Newstream Breakfast Event prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Každá šestá koruna je utracena v e-commerce. V Česku je padesát tisíc různých e-shopů a lidé si online nákupy užívají. Sortimentu vévodí elektronika a těsně za ní je jídlo a nápoje,“ řekl Prouza na úvod konference s tím, že loni byl poprvé primárním nákupním kanálem mobilní telefon. Kamenné obchody podle něj nikdy nezmizí, ale budou sloužit spíše jako předváděcí místnosti.
E-commerce patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím digitální ekonomiky. Podle analýzy Precedence Research měl trh s AI v e-commerce v roce 2024 hodnotu 7,25 miliardy dolarů a do roku 2034 má vyrůst až na 64 miliard dolarů s průměrným ročním růstem přes 24 procent. Tento trend není jen o číslech – jde o transformaci celého způsobu, jak lidé nakupují a jak firmy řídí svůj byznys. „Na trhu je několik dominantních hráčů a rostou náklady. Proti tomu stojí zákazník, který hledí na cenu, a menší e-shopy se dostávají pod velký tlak,“ popsal aktuální situaci Prouza. K e-commerce je v Česku přísná i legislativa, kterou však dokážou obcházet čínské e-shopy. „To je jedno z velkých témat, které musíme tlačit,“ dodal Prouza. Pro příklad, každou vteřinu do Evropy dorazí z Číny 146 balíčků. "Čínské eshopy neplatí všechny náklady, co platí české eshopy. Jen poplatky z obalů, překlady návodů do češtiny, či dodržování pravidel je obrovsky nákladné. .To vše čínské eshopy nedělají a naše regulatorní orgány to nechávají být," komentuje špatný stav Prouza. A k jeho kritice se připojil i Tony Nesterov, obchodní manažer z internetového tržiště Alegro, když uvedl, že růst čínských tržišt by byl fajn, pokud by číňané sledovali evropské regulace, což nedělají...
AI v akci
Nejviditelnější změnou je personalizace. Umělá inteligence dokáže v reálném čase analyzovat chování zákazníků, jejich historii nákupů nebo kontext, v němž nakupují. Díky tomu umí nabídnout přesně ten produkt, který zákazník pravděpodobně potřebuje. To vede k vyšší spokojenosti i loajalitě, ale především k růstu tržeb. Velký význam má také dynamická cenotvorba – AI dokáže pružně reagovat na změny poptávky a nastavovat ceny tak, aby maximalizovala marži bez ztráty konkurenceschopnosti. O možnostech využití AI na konferenci hovořil partner Deloitte Tervel Šopov, který popsal, jak vznikají tzv. autonomní nákupní agenti. Ti dokážou samostatně vyhledávat a nakupovat produkty na základě preferencí uživatele. „To otevírá prostor pro zcela nové formy digitálního marketingu a tzv. AI-optimalizaci, která může nahradit dnešní SEO,“ uvedl.
Dalším klíčovým směrem je automatizace zákaznického servisu. Moderní chatboty a hlasoví asistenti zvládají většinu běžných dotazů – od reklamací až po doporučení produktů.
Síla AI se projevuje také v prediktivních analýzách a plánování. AI modely pomáhají obchodníkům předvídat poptávku, optimalizovat skladové zásoby a plánovat logistiku. Díky tomu lze snížit plýtvání, zlepšit cash flow a zároveň zvýšit spolehlivost doručení. V oblasti logistiky se k AI přidává robotika a automatizace, které urychlují balení i distribuci.
Nakoupíte, zaplatíte a ticho. Falešné e-shopy už okradly tisíce Čechů
Několik e-shopů, které působí na českém trhu, bylo v uplynulých dvou týdnech falešně napodobeno e-shopy z Číny s cílem podvést zákazníky, informoval Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Podle odhadu svazu falešné e-shopy okradly tisíce Čechů. Svaz zatím ví o napodobeninách e-shopů Sportisimo, Tescoma či Super zoo a s některými e-shopy kritizuje to, že reakce kontrolních orgánů je zatím pomalá. Česká obchodní inspekce uvedla, že věnuje internetovému obchodování mimořádnou pozornost.
Polský e-commerce gigant Allegro má za sebou rekordní druhé čtvrtletí. V Polsku zrychlil růst tržeb na 18 procent, ztrojnásobil tempo růstu zisku EBITDA. V Česku platforma posílila svou pozici skokovým nárůstem počtu zákazníků.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Čínské e-shopy si dělají co chtějí a stát hledá obranu pomalu, míní čeští obchodníci
Zkušenosti a znalosti, které český letecký průmysl rozvíjel od první republiky nebo ještě dřívější doby, se neztratily. „Vše se podařilo znovu nastartovat, české firmy oživily své schopnosti,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Jiří Protiva, pověřený šéf Asociace leteckého a kosmického průmyslu. „Někdy jsme šli cestou, která dál nevedla, ale dokázali jsme změnit směr,“ dodává.
Jiří Protiva prosazuje národní soběstačnost celého leteckého odvětví, aby Česko v době různých obchodních omezení nebylo příliš závislé na mimoevropském dodavatelském řetězci. Když mluví o „národní identitě“ leteckého průmyslu, zdůrazňuje, že by se Češi měli v zahraničí prezentovat také vyšší hodnotou, které dosahujeme v ekonomice.
„Je dobře, že umíme vařit pivo, ale letectví by mohlo reprezentovat právě takovou vyšší hodnotu,“ argumentuje manažer, který je také ředitelem státního podniku LOM. Ten je významným hráčem v exportu služeb – opravuje a modernizuje vrtulníky i pro zahraniční zákazníky a v poslední době o sobě dává hodně vědět výcvikem pilotů.
Bývalé Československo mělo obrovské tradice v leteckém průmyslu, ale od 90. let se nedařilo dotáhnout do konce některé projekty nových letadel. Tím vznikaly pochybnosti, zda jsme schopni na dřívější úspěchy navázat. Jak hodnotíte dnešní situaci?
Československo má ve světě pořád zvuk. Po celé zeměkouli stále létá mnoho letounů L-39 nebo Zlín. A myslím, že oproti minulým desetiletím se situace významně mění. Česko se může pochlubit vlajkovými loděmi, jako jsou letouny L-39 Skyfox z Aera Vodochody i L 410 NG, které vyrábí kunovická společnost Aircraft Industries. Máme tady i úspěšná sportovní letadla a ultralighty. Členové Asociace leteckého a kosmického průmyslu zastupují široké spektrum činností – od výzkumu a vývoje přes výrobu dílů i finálních letounů po výcvik pilotů. Tím vším dnes děláme novou díru do světa. Dokládá to také výrazný nárůst exportu. V minulosti nastal určitý propad, ale Češi v sobě pořád mají lásku k letectví a nikdo nám nevzal naše know-how.
Výzkum a vývoj v Česku tedy navzdory nedotaženým projektům nezakrněl a rozvíjel se dál?
Měli jsme opravdu na čem stavět. Vše se podařilo znovu nastartovat i díky zkušenostem, znalostem a know-how, které si český průmysl zachoval z první republiky nebo ještě dřívější doby. České firmy oživily své schopnosti. Nedokončený výzkum a vývoj také přináší určitý výsledek. Někdy jsme šli cestou, která dál nevedla, ale dokázali jsme změnit směr. Od devadesátek jsme zaznamenali spoustu takových výhybek. A kvalitní česká malá letadla jsou také výsledkem vývoje, který předtím neklapl. Když Aero Vodochody a bývalý Let Kunovice, dnes Aircraft Industries, v devadesátých letech propouštěly, mnozí bývalí zaměstnanci začali vyvíjet letadélka ve svých garážových firmách. Dnes jsou z nich velmi draví exportéři, kteří patří ke světové špičce.
Česká republika se zařadí mezi první země Evropské unie, které zavedou jednotný systém řízení bezpilotního provozu – U-space. Ten umožní bezpečnou a efektivní integraci dronů do vzdušného prostoru a otevře cestu k jejich masovému využití v dopravě, zdravotnictví i průmyslu.
Čím to je, že se v českém letectví – možná na rozdíl od jiných odvětví – podařilo zachovat celkovou kontinuitu?
Často ve svém okolí slýchám, že letectví není práce, ale styl života. Pozoruju to vlastně i na sobě. Lidé, kteří pracují v Kunovicích, Aeru Vodochody nebo dalších firmách, mají opravdu rádi to, co dělají. Zabývají se letectvím i ve volném čase, patří mezi fanoušky tohoto oboru a jsou členy různých aeroklubů. Myslím, že i díky tomu se daří české letectví rozvíjet.
Mluvíte o tom, že letectví dnes trošku zezelenává. Máte tím zjevně na mysli větší zaměření na obranný průmysl…
Není divu – vzhledem k tomu, jakými zásadními tématy se staly obrana a bezpečnost. Platí to i pro soukromé firmy, které se dřív věnovaly jenom civilnímu sektoru a dnes se zaměřují na technologie dvojího užití v civilním i obranném odvětví. Je to mezinárodní trend, typickým příkladem byla poslední pařížská Air Show, tedy dříve ryze civilní veletrh. Letos tam dominovala bezpečnostní a obranná témata. V Paříži mimochodem hodně rezonovala nabídka letounů L-39 pro výcvik vojenských pilotů.
Co je doma, to se počítá
Jakou roli hraje mezinárodní spolupráce, která navazuje na dovoz vojenské techniky pro českou armádu? Může tuzemský průmysl významněji profitovat z dodávek amerických letounů F-35?
Průmyslová spolupráce na projektech, jako jsou stíhačky F-35, vrtulníky H-1, bojová vozidla CV90 nebo tanky, přináší pro české firmy opravdu velké příležitosti. A musím říct, že na to, jak už byl program F-35 dávno rozjetý, Česko získalo relativně velké možnosti se do průmyslové spolupráce zapojit. V případě společnosti LOM to bude výcvik pilotů, řada firem a výzkumných institucí se zase bude podílet na vývoji nebo údržbě komponent. Tím by to ale nemělo končit, ambicí Česka a jeho firem musí být větší podíl na programu F-35 s tím, jak se bude dál rozvíjet. Musíme hledat nové příležitosti a také s podporou státu tlačit na výrobce amerických stíhaček Lockheed Martin, aby nás víc a víc zapojoval. Naším cílem je určitá národní soběstačnost celého odvětví, abychom nebyli příliš závislí na mimoevropském dodavatelském řetězci.
Říká se, že Česko je jednou z devíti zemí světa, která je schopná vyrobit kompletně celé letadlo. Beru to jako určitou nadsázku, protože na druhou stranu jsem mnohokrát slyšel, že žádný sofistikovaný výrobek, žádné letadlo nevzniká kompletně pouze v jedné zemi. Jak to vnímáte vy?
Koukáme se na to z většího nadhledu. Patříme mezi země, které se mohou pochlubit vším, co je pro výrobu potřeba – od výzkumu a vývoje, přes inženýring, výrobu komponentů, různých přístrojů na palubu, navigačních a komunikačních systémů, až po sestavení celého letadla a výcvik pilotů. Když se podíváte na konkrétní letadlo, je pravda, že třeba v případě L-39 se kromě stovek českých subdodavatelů významně uplatnili třeba Američané, kteří dodávají motor Williams. Ale i v Česku umíme vyrábět a opravovat motory, které se zase uplatní v jiných letounech. V době různých celních a obchodních omezení platí více než dříve, že co je doma, to se počítá.
Jiří Protiva, pověřený šéf Asociace leteckého a kosmického průmyslu Asociace leteckého a kosmického průmyslu
Na relativně malou zemi jako Česko je těch činností poměrně dost, může zaznívat i názor, že bychom se měli více specializovat. Je vůbec realistické dál posilovat české subdodávky a výrobu dílů pro letadla?
To si myslím, že ano. Potřebujeme ale neustále zlepšovat komunikaci mezi českými firmami, vytvářet sdružení a vystupovat navenek pod určitou národní identitou. Nám se to daří v rámci různých veletrhů, ať už je to v britském Farnborough, Paříži, Dubaji nebo Singapuru. Díky tomu, že tam jdeme s jednotnou značkou a prezentujeme schopnosti celého Česka, můžeme získat větší část z celkového koláče zakázek ve světě.
Úsilí o národní identitu leteckého průmyslu zapadá mezi iniciativy, jimž se věnují i další čeští byznysmeni a které mají celkově posílit brand, značku naší země v zahraničí. Součástí projektu Dobré ráno, Česko, je například anketa, v níž mohou lidé přicházet s nápady, čím konkrétně bychom se měli ve světě prezentovat. Myslíte, že by to mohla být česká letadla?
To by bylo fajn. Osobně jsem se v zahraničí setkal s tím, že si lidé s Českem spojovali fotbal a konkrétně třeba Milana Baroše. Nejsem sportovec a jako manažerovi, který působí v českém letectví, mi bylo trochu líto, že podobné asociace nevyvolává zdejší průmysl. Myslím, že bychom se měli prezentovat také našimi schopnostmi a vyšší hodnotou, které dosahujeme v ekonomice. Je dobře, že umíme vařit pivo, ale letectví by mohlo reprezentovat právě takovou vyšší hodnotu. Jsem zvědavý, jak celá anketa dopadne, jestli vůbec někdo zmíní letectví a letadla jako L-39, Zlín nebo Blaník.
Otázkou je, nakolik si sami Češi uvědomují, že bychom se ve světě mohli pochlubit také úspěchy české vědy nebo byznysu…
To jste možná naťuknul další výzvu. Asi bychom měli více propagovat, že Česko opravdu dokáže vyrábět kvalitní letadla. Myslím, že na zahraničních veletrzích se nám to docela daří. V posledních dvou letech jsme vsadili na nový výstavní koncept, který spočívá v dvoupatrové expozici. Chceme, aby bylo na první pohled vidět, že Česko vyrábí nejen komponenty, ale také samotná letadla – což jsou právě ta dvě patra. Prezentace těchto letounů zvyšuje atraktivitu celé expozice. Jsme rádi, že poté, co se stala novým vlastníkem společnosti Aircraft Industries skupina Omnipol, začala kunovická firma na veletrzích mnohem více prezentovat svůj turbovrtulový letoun L 410 NG. Toto letadlo si mohli v posledních dvou letech prohlédnout návštěvníci všech významných air show, nikde nechybělo.
Asociaci leteckého průmyslu dočasně vede Jiří Protiva, předseda Josef Kašpar rezignoval
Předseda Asociace leteckého a kosmického průmyslu Josef Kašpar rezignoval na svou funkci a organizaci místo něj od 1. července dočasně vede viceprezident asociace a ředitel státního podniku LOM Praha Jiří Protiva. V čele asociace bude do podzimní členské schůze, která zvolí nové statutární orgány.
Co si mohli návštěvníci z takové prohlídky odnést?
L 410 NG je letoun, který přistane prakticky všude – v poušti, na trávě, na nezpevněné dráze. To je přesně výhoda letadel z Česka, kterou můžeme v zahraničí ukazovat. Podívejte se, my tady máme opravdu kvalitní letadla, která jsou schopná se přizpůsobit místnímu prostředí – od Asie po Afriku.
Výše v dodavatelských řetězcích
Významnou součástí českého exportu zůstává i vývoz různých komponent. Mohly by se v tomto segmentu české firmy dostat k ještě hodnotnějším zakázkám, na vyšší úroveň v dodavatelských řetězcích?
Naší ambicí určitě je dostat se více do takzvané kategorie Tier 1 – tedy přímých dodavatelů pro finální výrobce letounů. V současné době jsou české firmy často v kategorii Tier 2 nebo Tier 3. Myslím, že to je realistický úkol, pokud se více integrují a propojí tuzemské subjekty, které přímo nabídnou finálním výrobcům velké celky.
Už před několika lety jsem v Aeru Vodochody slyšel, že si vyhodnocují různé dodavatelské programy podle toho, jestli v rámci nich mají přímý vztah s finálním výrobcem. Celkově ale český průmysl v tomto ohledu asi čeká dost náročná cesta. Souhlasíte?
To rozhodně. Můžu ale poukázat na příklad společnosti PBS a dodávek jejích motorů do raket nebo dronů. To už je kategorie Tier 1, PBS spolupracuje se spoustou českých firem a dodává přímo výrobci. Potřebujeme se na podobnou úroveň dostat v dalších oborových kategoriích, nejenom v motorech. V tom vidím také důležitý cíl Asociace leteckého a kosmického průmyslu.
Společnost PBS tedy nemusí nutně dodávat motory do českých letadel, ale i v jejím zájmu je spolupracovat na společné prezentaci a komplexní nabídce Česka. Chápu to správně?
Skoro všechny úspěšné firmy v našem oboru získaly své kompetence díky tomu, že dodávaly pro domácí finální výrobce. PBS začínala s motory pro proslulá česká letadla Delfín a Albatros. Pak vyrostla a teď už má daleko větší podíl exportu pro zahraniční hráče. Spolupráce českých firem je jedním z předpokladů pro dobývání světových trhů. Sama PBS za sebou ostatně táhne mnoho dalších českých subdodavatelů.
Jak ochránit české nebe před nepřátelskými drony? Vláda založí koordinační skupinu
Vláda se rozhodla založit koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu. Úkolem odborníků bude mimo jiné sledovat vývoj technologií a navrhovat patřičná opatření. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl během Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR.
Asociace má několik rolí. Hodláme dál propojovat firmy, nacházet průsečíky jejich zájmů. Zároveň jsme pojítkem mezi firmami a státem. Snažíme se představitelům státu vysvětlovat, že náš letecký průmysl má určité schopnosti a přednosti, které potřebujeme podporovat. Na zahraničních trzích se bez podpory českého státu v našem oboru nepohneme. Vítáme, že s námi do zahraničí vyráží ministři, jejich náměstci i zástupci armády. Když se třeba velitel vzdušných sil zúčastní našeho jednání se zahraničními partnery, má to velký význam. Role státu je důležitá také v podpoře výzkumu a vývoje, která je klíčová pro další rozvoj českého exportního potenciálu.
Platí ve vašem oboru, že když má tuzemský výrobek uspět na zahraničních trzích, měl by si ho nejdřív koupit český stát?
Neřekl bych, že to platí stoprocentně, ale reference z domácí armády je velmi důležitá. Bylo by divné, kdybychom v Česku vyráběli letadla a stát by dal při nákupu přednost jiným letounům stejné kategorie. Státní podnik LOM provozuje Centrum leteckého výcviku v Pardubicích, kde máme starší letadla L-39C a obměňujeme je za nová L-39 Skyfox z Aera Vodochody. Podobně vyměňujeme i letouny, které vyrábí Zlín Aero, a chceme si pořídit jako náhradu za starší letoun L 410 z Kunovic jeho nový model NG. Simulátory pro výcvik pilotů nakupujeme od vlastní dceřiné společnosti VR Group z Brna. Služby Centra leteckého výzkumu nabízíme i v zahraničí a ukazujeme, že k našim schopnostem výcviku pilotů přispívá řada českých firem. Pro ně to znamená referenci od českého státu, českého resortu obrany.
Výcvik pilotů jako export služeb
LOM je významným exportérem služeb. Ne všichni si uvědomují, že údržba a modernizace vrtulníků pro zahraniční zákazníky nebo výcvik zahraničních pilotů jsou součástí českého leteckého vývozu, i když se realizují v tuzemsku…
Ano, to mohu potvrdit. Když opravíme vrtulník například pro Severní Makedonii nebo pro Bulharsko, Český statistický úřad tyto činnosti eviduje jako vývoz. Podobné to je v případě výcviku. Když cvičíme zahraniční vojáky, navyšujeme tím český export.
Ladislav Semetkovský: Naše drony na Ukrajině nezabíjejí. Jen špehují
Myšlenka bezpilotního letounu vznikla otázkou, jak nahradit pilotovaný vrtulník. Za deset let od nápadu má Primoco Ladislava Semetkovského bezpilotní letouny One 150, které brázdí nebe v patnácti zemích čtyř kontinentů. Jsou certifikované v civilní i vojenské oblasti.
Pokud vím, v minulosti jsme možnosti výcviku zahraničních pilotů v Česku podceňovali. Zaznamenával jsem kritické hlasy, že jsme si na přelomu tisíciletí neuvědomovali, jaké příležitosti se nám v letectví otevírají díky zkušenostem pilotů z mnoha zemí světa, kteří se cvičili na starších československých letounech L-39.
Výcvik je skutečně dalším fenoménem Česka. Armáda převedla výcvik pilotů na státní podnik LOM v roce 2004, kdy vzniklo Centrum leteckého výcviku. Loni jsme oslavili dvacetileté výročí. Armáda má jistotu, že pro ni zajišťujeme jednu z klíčových strategických schopností. Patříme mezi několik málo zemí, které mají vlastní výcvikové centrum – navíc s vlastními českými letadly. A různé typy výcviku samozřejmě nabízíme i do zahraničí. Součástí Centra leteckého výcviku je také taktické simulační centrum. Říkám, že tam už se voják neučí pilotovat, ale bojovat, nacvičovat taktické postupy. Česká armáda využívá simulační centrum mimo jiné pro nacvičování zahraničních misí. Pilotům se tam promítají reálné mapy území, aby se připravili na plnění daného úkolu třeba v Pobaltí. Díky tomu Češi získávají skvělé hodnocení v zahraničí – jsou nejenom dobře vyškolenými piloty, ale také znají velmi dobře místní prostředí.
České letectví dělá novou díru do světa – díky letadlům i výcviku pilotů Jan Čadil / Aero Vodochody, Aircraft Industries, poskytnuto Asociací leteckého a kosmického průmyslu,
Které další státy vyslaly své piloty na podobný výcvik do Česka?
Nabízíme služby taktického simulačního centra dalším zemím v našem okolí – Slovensku, Rakousku nebo Maďarsku. Byli zde ale například i Thajci. V rámci mezivládní spolupráce zajišťujeme taktický výcvik pro Iráčany, kteří pak ve spolupráci s českou armádou trénují na letadlech L-159. Právě tyto podzvukové stíhačky jsme do Iráku v minulosti vyvezli. V Centru leteckého výcviku jsme zase nedávno cvičili Nigerijce na letounech L-39. A pochopitelně spolupracujeme s Ukrajinou. Musíme vždy primárně naplnit požadavky české armády, ale jsme připraveni přijmout také více zahraničních zákazníků – i vzhledem k tomu, že jsme součástí programu NATO Flight Training Europe.
LOM bude cvičit piloty amerických stíhaček F-35 ve službách české armády. Může to pomoci českému leteckému exportu?
Byli jsme první českou firmou, která podepsala průmyslovou dohodu s výrobcem letounů F-35, společností Lockheed Martin – v našem případě pro přípravu pilotů. Lockheed Martin nám pomůže přizpůsobit výcvikové osnovy i zázemí a simulační technologie Centra leteckého výcviku, abychom mohli mít výcvik na letounech L-39 Skyfox přímo navázaný právě na F-35. To znamená, že Lockheed Martin nám přenáší z Ameriky do Česka unikátní know-how. Nám to samozřejmě dává příležitosti nabídnout výcvik dalším zákazníkům. Jak jsem už říkal, primárně musíme zabezpečit českou armádu, ale pokud předpokládáme, že si evropské země pořídí stovky letounů F-35, máme mnoho dalších potenciálních obchodních příležitostí přímo kolem nás. Navíc se zvýší šance i pro uplatnění samotných letounů L-39 Skyfox v zahraničí. Země, které kupují stíhačky F-35, si nejspíš budou chtít pořídit i výcvikové letouny, které jsou s nimi kompatibilní.
Státní podnik LOM Praha se zapojí do pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu. Dohoda o spolupráci, kterou firma podepsala s výrobcem bitevníků Lockheed Martin, má podle ředitele LOM Praha Jiřího Protivy finanční potenciál přesahující miliardu korun. Týkat se má především modernizace Centra leteckého výcviku v Pardubicích.
Parní turbíny, které vyrábí jeden ze světových lídrů v tomto oboru v korejském Changwonu, mají škodovácký design. Plzeňská společnost Doosan Škoda Power totiž zajišťuje výzkum a vývoj těchto turbín pro celou skupinu, ať už se vyrábí v západních Čechách nebo na druhém konci východní polokoule. „Naše mateřská společnost Doosan si uvědomuje, že se jí vyplatí rozvíjet plzeňské know-how,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný ředitel plzeňské firmy Daniel Procházka.
