Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

EU už brzy výrazně zdraží bydlení, potraviny, auta, ale třeba i letenky, a to prakticky bez zájmu médií

EU
iStock
Lukáš Kovanda

Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.

Definitivně bylo uhlíkové clo schváleno v květnu 2023 coby součást balíku Fit for 55 a například produkce cementu v Česku klesne kvůli těmto novým povolenkám na dovoz o 15 procent, výroba oceli dokonce o 20 procent. Na Slovensku podle zmíněné analýzy ale produkce oceli klesne dokonce o 55 procent a v Maďarsku zase výroba hnojiv o více než 40 procent. To bude mít nepříznivý dopad na zaměstnanost v daných sektorech.

V Česku už je nyní vážně ohrožena prvovýroba oceli, která tak může po 160 let z českých zemí zcela zmizet. Klíčovým důvodem jsou právě povolenky.

Nové povolenky na dovoz dále podpoří inflační tlaky, které budou nejen v uvedených zemích sílit kvůli dražší výstavbě nemovitostí či dražší zemědělské výrobě nebo třeba zvýšení cen vstupů autoprůmyslu, již tak nyní v EU těžce zkoušeného. V důsledku tak v Česku zdraží bydlení, potraviny, ale také třeba cestování, resp. letenky, neboť letecká doprava a související infrastruktura představují velkého konzumenta oceli (upotřebené na výrobu letadel i součástí do nich, výstavbu letištních hal či hangárů, přistávacích ploch atp.)

Stříbro by letos mohlo zastínit i zlato, tvrdí analytici

Týden tradera: Zlato a stříbro, které v minulých týdnech lámaly rekordy, zažily prudký obrat

V minulém týdnu pokračovalo zklidnění obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Zdá se, že by se přece jen mohlo podařit zlepšit vztahy obou zemí a oddálit velmi bolestivá cla. Donald Trump vyjádřil očekávání, že jeho plánované setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem by mohlo přinést „dobrou obchodní dohodu“, současně však připustil, že k ní vůbec nemusí dojít.

Přečíst článek

Nové povolenky EU na dovoz jsou sice primárně namířeny proti zemím mimo EU, které produkují bez emisních povolenek nebo při jejich výrazně nižší ceně. Tyto ekonomiky ale uhlíkové clo EU paradoxně zdaleka nepoškodí tolik jako ekonomiky samotné EU, zejména její východní části. Důvodem je fakt, že EU postupně s náběhem povolenek na dovoz ukončí přidělování průmyslových povolenek EU ETS1 zdarma. Volné přidělování Brusel umožňuje z velké části v obavě eurounijního průmyslu ze ztráty konkurenceschopnosti vůči zemím mimo EU, které povolenky nezavedly nebo je mají levnější. Tato obava však podle Bruselu začne být se zavedením uhlíkového cla lichá.

Ukončení přidělování povolenek EU ETS1 zdarma bude tlačit cenu těchto povolenek vzhůru, což zasáhne zejména země východní části EU, které jsou obecně chudší a stále si s sebou táhnou zátěž energeticky nehospodárné průmyslové výroby z doby socialismu před pádem železné opony. Tento druhý efekt stažení povolenek zdarma v řadě sektorů, a zejména v zemích východní části EU, převáží první ochranářský efekt v podobě vzestupu protekcionismu v souvislosti se zavedením uhlíkového cla.

Dopad na jednotlivá nejvíce zatížená odvětví zachycují grafy níže, které pocházejí ze zmíněného odborného článku v žurnálu Energy Economics, jenž vyšel letos v únoru. Grafy zachycují také to, že dopad na některé země EU bude mnohem tíživější než na země mimo EU (které jsou v pravé části daných grafů).

Emisní povolenky EU na dovoz se zpočátku budou týkat odvětví produkce základních surovin cementu, oceli a železa, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku. Sazba uhlíkového cla neboli cena povolenek na dovoz se bude vypočítávat tak, že se od průměrné týdenní aukční ceny průmyslových povolenek EU ETS1 odečte nákladnost výrobního využití oxidu uhličitého, případně dalších skleníkových plynů v zemích, které do EU vyvážejí. Přitom, samozřejmě, čím vyšší bude obsah uhlíku či jeho ekvivalentu ve zboží dováženém do EU ze zemí mimo ni, tím vyšší bude sazba uhlíkového cla čili cena potřebných emisních povolenek na dovoz.

EU bude představovat „světovou laboratoř“ pro posouzení dopadu emisních povolenek na dovoz. Podobné opatření totiž dosud nikde na světě zavedeno nebylo, s určitou výjimkou amerického státu Kalifornie a kanadské provincie Quebec, které se však s uhlíkovým clem rozhodly experimentovat v omezenější míře, než se chystá EU, a v přirozeně menším rozsahu daném velikostí dotčených trhů.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Americká EPA chce zrušit omezení emisí skleníkových plynů

Lukáš Kovanda: Bruselský „strop“ na povolenky je jako náplast na zlomeninu: hezky vypadá, ale nic neřeší

Přečíst článek

Omamná vůně moci. A zůstane Kuba za jihočeskou pecí?

Čestný prezident strany Motoristé sobě Filip Turek a předseda Motoristů sobě Petr Macinka
ČTK
Dalibor Martínek

Zpočátku vyjednávání o nové vládní sto osmičce vypadalo, že se sešly party, které nejsou schopné se na ničem dohodnout. Takové to úvodní pošťuchování. Babiš však partnery pro vládnutí potřebuje, takže je schopný leccos překousnout. A partneři, hlavně Motoristé, si kladli v euforii z faktu, že se dostali do Poslanecké sněmovny, všelijaké požadavky. Turka a tak. Například čtyři ministry. Zatímco úspěšnější SPD se spokojila se třemi. Zdálo se, že se tahle parta nemůže nikdy domluvit.

Máme za sebou „týden vyjednávání o programu.“ Bylo to nečekaně rychlé. Jako by zapůsobilo nějaké kouzlo. Na všech bodech programu se najednou našla shoda. Každá strana prý prosadila své priority. Největší kamarádi ever. Teď už jenom razítko Babiše a jde se na Hrad.

Touha po moci

Co za tímto náhlým souzněním bývalých politických odpůrců vězí? Není jiné vysvětlení, že je to touha po moci. Macinka ani Okamura nikdy nebyli tak blízko výkonné moci, jako dosud. Rozhodovat, vozit se v autě s majáčkem. Je to prostě neodolatelně lákavé. To už stojí za nějaký ten ústupek. Ostatně v situaci, kdy o program nikomu moc nešlo. Byla to jen předvolební rétorika. Možná jedině pracantovi Karlu Havlíčkovi, ale on už si to odpracuje. Hlavní pro všechny zúčastněné bylo, dostat se ke korytu. Tento cíl je na spadnutí.

Ostatně, moc učarovala i Petru Fialovi. Trucovitě po prohraných volbách nechtěl dát jím připravený rozpočet do Poslanecké sněmovny. Když jsme nevyhráli volby, dělejte si to sami. Ztrátu moci i tak respektovaný profesor politologie těžce nesl. Je to magie.

O post nového šéfa ODS se přihlásil Martin Kupka. Byl k tomu vyzýván, Fiala už post obhajovat nebude. Ani Stanjura. Výzvu přijal. Popravdě, u Kupky by bylo těžké hledat nějaká pochybení. Je to dobrý rétor. Hledat, co zpackal na ministerstvu dopravy by bylo složité, jistě toho bylo méně než za jeho předchůdců. Dobrá, asi naděje, mladá krev pro ODS.

Teď se jenom čeká, co udělá Martin Kuba. Kritizovat vedení ODS za zpackanou kampaň je laciné. Kdo kritizuje, má nabídnout lepší možnosti. Vyslyší Kuba volání „pravicových“ voličů? Nebo zůstane za jihočeskou pecí?

Výstavba nového Centra urgentní medicíny (CUM) v areálu Krajské nemocnice Liberec

Dalibor Martínek: Bytů víc nebude. Nemá je kdo stavět. Nejsou lidi

Prodej bytů v Praze letos míří k rekordu, kolem osmi tisíc jednotek. Ovšem nově povolených staveb není ani šest tisíc bytů. Developeři čerpají z minulých povolení, v současnosti se stavební úřady „zasekly“. Kvůli nepovedené digitalizaci odešla z úřadů spousta lidí, noví nepřicházejí. Ale developerům to vlastně vyhovuje. Ceny jdou nahoru, a hlavně, na novou výstavbu nemají lidi.

Přečíst článek

Související

Zleva soudkyně Veronika Křesťanová, předseda soudu Josef Baxa a soudkyně Kateřina Ronovská ve sněmovním sále Ústavního soudu, který vyhlásil, jak rozhodl o návrhu poslanců ANO na zrušení důchodové reformy

Dalibor Martínek: Volíme podle zákona z roku 1995. Asi si nikdo nevšiml, že je 21. století

Přečíst článek
Andrej Babiš u řečnického pultu v Poslanecké sněmovně

Dalibor Martínek: Sto dní do voleb. Babiš u soudu, Fiala má Blažka. Babo raď

Přečíst článek

Dušičky levnější, útraty vyšší. Češi letos za svíčky a květiny zaplatí rekordních 1,7 miliardy

Dušičky levnější, útraty vyšší. Češi letos za svíčky a květiny zaplatí rekordních 1,7 miliardy
iStock
Lukáš Kovanda

Češi se i letos chystají uctít památku svých blízkých. Dušičky, svátek, při němž si lidé připomínají zesnulé, už dávno nejsou pouze duchovní událostí. Z ekonomického pohledu jde o jednu z největších maloobchodních sezón roku. Spolu s Vánocemi, Velikonocemi a Silvestrem patří k obdobím, kdy obchody zaznamenávají nejvyšší tržby.

Podle odhadů utratí Češi letos za dušičkové zboží přibližně 1,7 miliardy korun, zatímco loni to bylo zhruba 1,6 miliardy. Průměrná útrata na dospělou osobu přesahuje dvě stě korun. Nejčastěji lidé pořizují svíčky, květiny a menší vzpomínkové dekorace.

Analýza společnosti Česká distribuční, která sleduje akční letáky sedmi největších obchodních řetězců, ukazuje, že ceny dušičkového sortimentu se letos vyvíjejí rozdílně. Skleněné hřbitovní lampy zlevnily téměř o pětinu a jejich průměrná cena klesla z 43 korun na 35 korun. Umělé květinové vazby zlevnily v průměru o deset procent a vyjdou zhruba na stovku. Mírně naopak podražily plastové svíčky – přibližně o tři procenta, na necelých 18 korun.

Trh s květinami jako celek dál roste. Češi za ně loni utratili rekordních 18,14 miliardy korun, což je meziročně o 1,8 miliardy více. Květináři zároveň pozorují rostoucí zájem o přírodní a udržitelné dekorace. Stále častěji se prodávají věnce z mechu, chvojí nebo sušených rostlin, zatímco plastové výrobky ztrácejí popularitu. 

Čerpací stanice Slovnaftu

Lukáš Kovanda: Slovensko má vážný problém. Zachránit jej může jedině Orbán

Slovensko se ocitá v prekérní situaci. A Maďarsko s ním. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska.

Přečíst článek

Zájem o dušičkové zboží je pro obchodníky vítaným impulzem po klidnějším konci léta. Inflace sice zpomalila, ale poptávka po zboží spojeném s tradicemi zůstává stabilní. Právě tato stabilita činí z Dušiček jistotu maloobchodního kalendáře.

Dušičky zůstávají především svátkem střední a starší generace. S věkem roste i průměrná výše útraty za vzpomínkové předměty. Mladší lidé utrácejí méně a část z nich dává přednost Halloweenu, který připadá na 31. října. Není proto neobvyklé, že se v obchodech vedle sebe objevují dýně i dušičkové věnce.

Související

Mezinárodní den žen

Lukáš Kovanda: Češi za Mezinárodní den žen utratí zhruba 680 milionů

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Není třináct českých státních svátků moc? Francie chce své svátky škrtat

Přečíst článek
Doporučujeme