Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Energetické trhy vřou, ale u nás je zatím ticho a klídek. Registrujeme jen rostoucí ceny pohonných hmot. Jenže kromě ceny ropy začaly masivně růst i ceny energií. Pokud nenastane nějaký globální zvrat, například vyřešení krize v Hormuzském průlivu a války USA proti Íránu, čeká nás zdražování, se kterým dosavadní odhady inflace rozhodně nepočítají.
V případě dalšího růstu cen na energetickém trhu je vláda připravena stanovit maximální ceny ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů. V pořadu Partie v televizi CNN Prima News to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Při jaké výši cen elektřiny na trhu by tak vláda učinila, neupřesnil. Vláda podle Havlíčka také okamžitě zakročí, pokud by Česko mělo zásadně vyšší ceny paliv než okolní země.
Ropa znovu prudce zdražuje kvůli eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem. Brent vystoupal nad 105 dolarů za barel a americká WTI překročila stovku. Trhy se obávají dalších útoků na lodní dopravu a energetickou infrastrukturu, zatímco v Bílém domě se podle amerických médií už diskutuje i o scénáři, že konflikt může pokračovat až do roku 2029.
Debata o dramatickém růstu spotřeby elektřiny naráží na realitu. Zatímco rozvojový svět staví novou infrastrukturu, Česku hrozí spíše stagnace. Elektrifikaci totiž brzdí limity sítí i fyzikální zákony úspornějších technologií.
Bez norského plynu se Evropa zatím neobejde. Bez norské inspirace možná také ne. Země, která vydělává na těžbě ropy a plynu, zároveň ukazuje, jak se dá dlouhodobě stavět energetika méně závislá na fosilních zdrojích.
Sev.en nakupuje v Texasu, EPH ve Francii a Agrofert rozšiřuje své evropské aktivity. České firmy stále častěji využívají akvizice k expanzi za hranice a budování regionálních skupin. Ve druhém čtvrtletí bylo oznámeno 92 transakcí s českou stopou a přeshraniční obchody už druhý kvartál po sobě převýšily čistě domácí transakce. Vyplývá to z Deloitte M&A Indexu.
Evropa vstupuje do závěru léta s nízkými zásobami plynu a může ji čekat tvrdý boj s Asií o dodávky LNG. Podle Bloombergu chybí zemím EU přes 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti zásobníků. Česko je na tom lépe a má zásoby téměř ze 70 procent, i tady ale drahý plyn postupně míří do cen pro domácnosti.
Výbušná zařízení pod elektrickým vedením, zkraty a odstavené bloky elektráren. Německo řeší další útoky na svou kritickou energetickou infrastrukturu. Zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák varuje, že podobné incidenty se mohou objevit také v Česku. Amatérský útok podle něj blackout sice nezpůsobí, ale může stačit k tomu, aby zabrnkal na nervy veřejnosti i energetických trhů.
Stačí pár chybějících tankerů a účet platí celá Evropa. Přestože plyn proudící přes Hormuz pokrývá jen asi tři procenta spotřeby EU, jeho výpadek dokázal evropské ceny dramaticky vystřelit. USA stejný šok téměř nepocítily. Důvod ukazuje jednu z největších slabin evropské energetiky.
Evropský plyn zdražil na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku a jeho růst už dopadá i na české úrokové sazby. Státu zdražuje financování dluhu a bankám dlouhodobé peníze pro hypotéky, takže prostor pro jejich další zlevňování prakticky mizí. Pokud tlak vydrží, mohou sazby hypoték na podzim naopak růst, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pět zemí EU na dnešním jednání ve Vídni zřejmě oznámí 📜 plány posílat zamítnuté žadatele o azyl do deportačního střediska ve Rwandě. S odkazem na diplomaty to uvedly agentury APA a Reuters. Německo, Rakousko, Řecko, Dánsko a Nizozemsko v září oznámily, že s jednou zemí mimo EU pracují na dohodě, podle které by na jejím území měla vzniknout takzvaná návratová centra.
Rusové podle šéfky unijní diplomacie 👩 Kaji Kallasové znovu předkládají požadavky, které vznesli už před začátkem invaze v roce 2022, a přidávají k nim další. Jde o jasnou záminku k pokračování války, uvedla Kallasová před začátkem dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie zdůraznila, že před dalším jednáním o Ukrajině je třeba dosáhnout příměří a vidět ústupky ze strany Ruska.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc ❌ zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Kolik nepilotovaných letounů do ruského vzdušného prostoru proniklo, Moskva nezveřejňuje.
Premiér Andrej Babiš se dnes na úvod třídenní pracovní návštěvy Izraele setká s ministerským předsedou 👴 Benjaminem Netanjahuem, na jehož pozvání do země přicestuje. V dalších dnech má jednat také s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem a s předsedou strany Jašar Gadim Eisenkotem, jehož hlava státu minulý týden pověřila sestavením nového kabinetu.
Na Blízký východ dorazila v neděli americká letadlová 🚢 loď USS Theodore Roosevelt, Spojené státy tak mají nyní v oblasti tři letadlové lodě, napsaly v noci na dnešek deník The Jerusalem Post a agentura DPA. O tom, že USA vysílají na Blízký východ třetí letadlovou loď, informovala už začátkem října agentura AP.
Britský princ 👨 Harry o víkendu navštívil Ukrajinu, kde se setkal se zraněnými vojáky a těmi, kdo jim pomáhají. Podle agentury AFP šlo o čtvrtou cestu mladšího syna krále Karla III. do této země od začátku ruské invaze v únoru 2022. Před víkendovou návštěvou ve Lvově byl Harry na Ukrajině naposledy letos v dubnu.