Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
ČEZ v pololetí zvýšil čistý zisk na 18,1 miliardy korun, hlavně díky konci windfall tax. Provozní zisk i výnosy ale meziročně klesly kvůli nižším realizačním cenám elektřiny. Energetická skupina přesto zvedla výhled na celý rok a čeká očištěný čistý zisk až 35 miliard korun.
Česko se chystá stáhnout ČEZ z burzy právě ve chvíli, kdy se jádro ve světě mění v investiční hit. Na burzu míří Westinghouse, američtí provozovatelé reaktorů lákají investory na atomová aktiva a soukromé peníze hledají i Francie nebo Čína. Jaderný boom tak nastoluje otázku, zda se Česko s plánovaným zestátněním ČEZ nevydává přesně opačným směrem než zbytek světa.
Evropu čeká pátá výrazná vlna veder od začátku roku. Ve Francii se teploty přiblíží 40 stupňům, mimořádné horko zasáhne také Německo, Británii a jih kontinentu. Sucho dál snižuje hladiny Rýna, Dunaje a Pádu, komplikuje lodní dopravu a zdražuje elektřinu. V Česku se sice po horkém pondělí přechodně ochladí, vody je však v krajině kriticky málo. Hydrologické sucho už zasáhlo přibližně polovinu sledovaných toků.
Evropa hledá nové zdroje energie mimo Rusko a jedním z nich se má stát východní Středomoří. Kypr chce už od roku 2028 posílat plyn z ložiska Cronos přes Egypt na evropské trhy a připravuje rozvoj dalších nalezišť.
Investiční skupina DRFG má za sebou rekordní rok. Konsolidované provozní výnosy v roce 2025 dosáhly 3,75 miliardy korun a čistý zisk vzrostl téměř o polovinu na 340 milionů korun. Skupina zároveň posílila vlastní kapitál, snížila zadlužení a pokračovala v expanzi v realitách, telekomunikacích i energetice.
Zásobníky zemního plynu v Evropské unii jsou pro tuto část roku naplněny nejméně minimálně od roku 2009. Podobně špatně je na tom i Česko. Nedostatek plynu zřejmě nehrozí, domácnosti a firmy ale mohou během zimy čelit citelně vyšším cenám energií.
Spojené státy, Írán a Omán se podle agentury Bloomberg blíží dohodě, která by mohla znovu zprůchodnit Hormuzský průliv pro obchodní lodě a ulevit energetickým trhům. Donald Trump tvrdí, že jasno může být do 48 hodin. Ve hře je šedesátidenní režim lodní dopravy bez poplatků, nové trasy tankerů a odminování klíčového koridoru.
Jádro se vrací jako jeden z klíčových zdrojů evropské energetiky, klimatická změna mu ale nastavuje novou cenu. Odstavení maďarské elektrárny Paks kvůli nedostatku vody ukazuje, že starý model průtočného chlazení naráží na své limity a nové bloky budou potřebovat dražší hybridní systémy. Vyschlý Dunaj připomíná, že klimatická krize neskončila – naopak začíná měnit i samotné základy jaderné renesance, píše ve svém komentáři Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper.
Němci před lety zahájili velkou energetickou přeměnu odchodem od jádra a také kancléř Friedrich Merz uznává, že to byla strategická chyba. Následuje útlum uhlí. Stabilní elektrárny jsou však stále potřeba. V Berlíně rozhodli, že si koupí čas budováním plynových zdrojů, které později přejdou na zelený vodík. Jenže vodíkové technologie jsou v nedohlednu a plynové plány se výrazně redukují.
Nadcházející zima může být pro Ukrajinu dosud nejtěžší zkouškou války. Země očekává další nápor na elektrárny a teplárny, zároveň ale bojuje s nedostatkem prostředků protivzdušné obrany a nejistotou kolem další americké podpory.
Tlak na dodávky ropy a rafinovaných paliv ⛽ se bude v nejbližší době nadále zvyšovat. Podle agentury Reuters to prohlásil generální ředitel ropné firmy Saudi Aramco Amín Násir. Doplnění globálních zásob vyčerpaných v důsledku krize způsobené izraelsko-americkým útokem na Írán podle něj může trvat až dva roky.
