Jedním z méně očekávaných důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby, stavebnictví či energetiky. Podle stanice CNBC může několikanásobný nárůst ceny TNT v USA zdražit stavební projekty, energie i spotřební zboží – například mobilní telefony.
Rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů odeslala na Hrad návrh programového prohlášení. Kabinet slibuje udržet deficit veřejných financí „bezpečně pod 3 % HDP“ či nepřijmout euro. Zásadní změny chystá v sociálním systému, důchodech a na trhu práce. V energetice chce stát posílit kontrolu nad výrobou ve skupině ČEZ a přenést veškeré poplatky na podporované zdroje energie (POZE) na státní rozpočet. Vláda zároveň ohlašuje revizi evropské zelené dohody a odmítá rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu (ETS2).
Podle dat Eurostatu platí čeští spotřebitelé po zohlednění jejich příjmů za elektřinu nejvíc v celé Evropské unii. Nejlevnější elektřinu mají Malťané, ve srovnání s Čechy platí třetinové ceny. A Maďaři poloviční.
Ruský plyn tvoří téměř desetinu japonského dovozu. Podle premiérky by zastavení dodávek narušilo energetickou stabilitu země.
Slovensko a Maďarsko se ocitají v prekérní situaci. Americká administrativa chce, aby by se zbavily dovozu ruské ropy. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska, avšak americký velvyslanec při NATO Matt Whitaker se dnes v rozhovoru pro Fox News nechal slyšet, že by měly přijít s plánem na odstřižení se od ní.
Evropská unie zahrnula do 19. balíku protiruských sankcí i dvě čínské rafinerie a jednu obchodní firmu z Hongkongu, která je do obchodu s ruskou ropou zapojena. Ačkoliv to není poprvé, co se protiruské sankce zaměřují na firmy z čínského ropného sektoru, nejnovější restrikce mají ze sankcí, které zatím EU v tomto ohledu zavedla, ekonomicky největší dopad. Uvedla to dnes agentura Reuters.
Česká energetická společnost Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře dokončila nákup vodní elektrárny Baixo Iguaçu v Brazílii o celkovém výkonu 350 megawattů. O převzetí elektrárny za 260 milionů eur (zhruba 6,4 miliardy korun) firma informovala v březnu, musela ale ještě získat potřebná regulatorní povolení. Transakce je největší českou investici v Jižní Americe a Baixo Iguaçu se stala svým výkonem největším energetickým zdrojem Energo-Pro, sdělila mluvčí skupiny Hana Hikelová.
Zastropování cen emisních povolenek je z pohledu ekonomické teorie i podstaty jejich fungování nesmysl. Povolenky nejsou daň, ale nástroj, který má vytvářet tlak na snižování emisí – tedy fungovat jako postupně se utahující smyčka. Proto je jejich zdražování přirozenou součástí systému, nikoli chybou.
Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Zatímco dříve slovenský premiér Robert Fico blokoval schválení nového unijního balíku protiruských sankcí, nyní se zdá, že Bratislava ustoupí. Do návrhu závěrů nadcházejícího summitu se totiž Ficovi povedlo dostat formulace o cenách energií i přehodnocení zákazu spalovacích motorů.
Velké firmy nakupují za miliardy dolarů elektřinu z fúzního reaktoru. To vypadá jako výborný plán. Vždyť od fúzní reakce se čeká, že vyřeší energetické problémy lidstva a nezanechá po sobě ekologickou katastrofu. Jenomže komerční získávání energie z fúzní reakce se zatím vůbec nedaří.
