Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích, komentuje příčiny nedostatku zemního plynu a jejich možné řešení odborník na energetiku Jan Palaščák.
Už když v roce 2023 tehdejší ministr hospodářství a dnešní eurokomisař Josef Síkela (STAN) vymyslel „strategický“ nákup plynovodu Net4Gas od kanadského chemického koncernu Borealis a pojišťovny Allianz, bylo kolem toho hodně pochybností. A hlavně velký spor Síkely s energetickým miliardářem Danielem Křetínským o výhodnosti nákupu pro stát.
Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Energetickému a průmyslovému holdingu Daniela Křetínského v prvním pololetí prudce klesl čistý zisk, provozně se mu ale dařilo. Tržby vzrostly téměř o třetinu a provozní zisk o deset procent. Pokles čistého zisku souvisel především s přeceněním Slovenských elektráren.
Fotovoltaika za loňský blackout nemohla, přesto se stala snadným terčem. Skutečné problémy evropské energetiky leží jinde: extrémní vedra zatěžují sítě, komplikují výrobu elektřiny a její ceny se propadají hluboko pod nulu, aby jindy vystřelily do závratných výšin.
Polská vláda chce znovu prosadit mimořádnou 60procentní daň z nadměrných zisků ropných firem. Výtěžek chce použít ke zlevnění pohonných hmot, premiér Donald Tusk ale musí znovu narazit na prezidenta Karola Nawrockého, který návrh už jednou zablokoval.
Americká administrativa označila dohodu o dodávkách ropy z Venezuely za „největší deal v historii“. Vyvolává však silný odpor tamní demokratické opozice i radikálního křídla vládnoucích chávistů. Byla zjevně uzavřena pod nátlakem, pravděpodobně v rozporu s ústavou a bude opakovaně zpochybňována. Investoři si rozmyslí, jestli má v takové situaci smysl sázet právě na Venezuelu. Latinskoamerická země se řítí do další ropné pasti, kterých už zažila nepočítaně.
Energetické trhy vřou, ale u nás je zatím ticho a klídek. Registrujeme jen rostoucí ceny pohonných hmot. Jenže kromě ceny ropy začaly masivně růst i ceny energií. Pokud nenastane nějaký globální zvrat, například vyřešení krize v Hormuzském průlivu a války USA proti Íránu, čeká nás zdražování, se kterým dosavadní odhady inflace rozhodně nepočítají.
V případě dalšího růstu cen na energetickém trhu je vláda připravena stanovit maximální ceny ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů. V pořadu Partie v televizi CNN Prima News to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Při jaké výši cen elektřiny na trhu by tak vláda učinila, neupřesnil. Vláda podle Havlíčka také okamžitě zakročí, pokud by Česko mělo zásadně vyšší ceny paliv než okolní země.
Ropa znovu prudce zdražuje kvůli eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem. Brent vystoupal nad 105 dolarů za barel a americká WTI překročila stovku. Trhy se obávají dalších útoků na lodní dopravu a energetickou infrastrukturu, zatímco v Bílém domě se podle amerických médií už diskutuje i o scénáři, že konflikt může pokračovat až do roku 2029.
Debata o dramatickém růstu spotřeby elektřiny naráží na realitu. Zatímco rozvojový svět staví novou infrastrukturu, Česku hrozí spíše stagnace. Elektrifikaci totiž brzdí limity sítí i fyzikální zákony úspornějších technologií.
Spojené státy nedovolí americkým firmám stavět datová centra v zahraničí, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Pohrozil jim pro takový případ vysokými daněmi.
Estonská vláda přijala rozhodnutí uzavřít od 1. prosince všech pět přechodů pro automobilovou dopravu na hranici s Ruskem. Po šesti měsících Tallinn vyhodnotí, zda je v zájmu státní bezpečnosti a veřejného pořádku toto opatření změnit. Informoval o tom dnes server Delfi.ee. Rusko postup Estonska kritizovalo a předvolalo si estonského chargé d’affaires.
Pražská burza uzavřela týden ve ztrátě, index PX dnes klesl o 2,56 procenta na 2568,1 bodu. V červených číslech skončily všechny hlavní tituly, nejvíc odepsaly akcie zbrojovky CSG.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) odsoudil narušení polského vzdušného prostoru, považuje ho za nepřijatelné. Na síti X napsal, že Česká republika pevně stojí za svými polskými přáteli a je připravena v případě potřeby poskytnout sousední zemi pomoc a součinnost.
Společnost Alza dočasně ❌ pozastavila pilotní výdej léků na předpis do boxů. Rozhodla se tak po preventivní výzvě Státního ústavu pro kontrolu léčiv, sdělila mluvčí internetového obchodu Eliška Čeřovská. E-shop chce jednat o dalších krocích s ministerstvem zdravotnictví. Na konci října zavedla Alza v pilotním režimu výdej léků na předpis do vybraných boxů v Praze a okolí pro vybrané zákazníky.
Je spíše otázkou času, kdy se incident podobný tomu v Polsku stane také v České republice, uvedl dnes prezident 👨 Petr Pavel. Na jihovýchodě Polska se dnes zřítily dvě střely a proudový dron, podle polského premiéra Donalda Tuska byly ruské a šlo o cílenou provokaci.
Británie musí zvážit, jaké dlouhodobé vztahy s Evropskou unií jsou pro ni nejvhodnější, uvedl po skončení summitu EU-Británie britský premiér 👨 Andy Burnham. Zhruba za rok chce proto s Evropskou unií zahájit neformální diskuse o možných podobách další spolupráce.
Nejvyšší přípustné ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, o víkendu opět o desítky haléřů 📉 klesnou. Cenový strop na naftu bude po delší době pod úrovní 45 korun, oproti dnešku klesne o 67 haléřů na 44,53 koruny za litr. Benzin budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 39,47 koruny za litr, což je o 33 haléřů méně než dnes. Jde o ceny pro celý víkend i pondělí.
Domácí finanční instituce držely na konci loňského roku 6️⃣9️⃣ procent hrubého dluhu sektoru vládních institucí v České republice. Stejný podíl vykázalo také Švédsko, v obou zemích byl nejvyšší v Evropské unii. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat.
Německá letecká společnost Lufthansa plánuje ❌ zrušit 1000 pracovních míst na letištích ve Frankfurtu a Mnichově, což představuje asi 2,5 procenta z jejích zhruba 40 tisíc zaměstnanců. Firma se snaží zlepšit hospodaření ztrátové divize vnitrostátní dopravy, na kterou nepříznivě doléhají vysoké ceny paliva v důsledku americko-izraelské války s Íránem.