Evropský plyn zdražil na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku a jeho růst už dopadá i na české úrokové sazby. Státu zdražuje financování dluhu a bankám dlouhodobé peníze pro hypotéky, takže prostor pro jejich další zlevňování prakticky mizí. Pokud tlak vydrží, mohou sazby hypoték na podzim naopak růst, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Trump chystá další clo na Čínu. Peking podle něj zaplavuje svět levným zbožím. Podle agentury AP by nové clo mohlo činit 7,5 procenta.
Globální ropný trh se podle šéfa TotalEnergies Patricka Pouyanného neobvykle rozdělil. Zatímco cena samotné ropy zůstává pod úrovněmi z počátku války, rafinované produkty jako nafta výrazně zdražují kvůli drahé přepravě přes Hormuzský průliv a výpadkům ruských rafinerií. „Evropští spotřebitelé budou trpět,“ varuje Pouyanné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl, že by se Kyjev podílel na zničení plynovodů Nord Stream v roce 2022, a tvrdí, že Ukrajina s vyšetřovateli spolupracuje. Německé úřady ale dál prověřují možnou ukrajinskou stopu a kvůli podezření z účasti na sabotáži jsou ve vazbě dva Ukrajinci.
Pád jedné z nejstarších větrných elektráren v Česku je vážným varováním a musí být důkladně vyšetřen. Nemůže se však stát zamítavou odpovědí na otázku, čím země nahradí končící uhlí. Energetiku totiž nelze postavit pouze na zdrojích, které nikdo neuvidí, neuslyší a nebude je mít za oknem.
Stát bude i v příštím roce hradit veškeré poplatky za podporované zdroje energie, které dříve zčásti platili odběratelé v cenách elektřiny. Letos na ně rozpočet vydá zhruba 41 miliard korun. Ministr průmyslu Karel Havlíček očekává, že se výdaj státu vrátí prostřednictvím hospodářského růstu, vyššího výběru daní a odvodů.
Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
Před třemi lety převzal vedení investiční skupiny DRFG s jasným cílem – proměnit ji z domácího investora v evropskou skupinu. Dnes působí na osmi evropských trzích, vedle realit a telekomunikací buduje nový energetický pilíř a stále více sází na kritickou infrastrukturu. Skupina navíc roste ve všech ukazatelích, vyplývá z bilanční zprávy za loňský rok. „Nestačí mít dlouhodobou strategii. Musíte být zároveň disciplinovaní i velmi flexibilní. To se stalo naprostou nutností,“ popisuje zkušenosti z budování nadnárodní investiční sítě generální ředitel DRFG Roman Řezníček.
Dunaj vysychá a Maďarsko improvizuje. Aby udrželo v provozu jadernou elektrárnu Paks, nechává do řeky ponořit dva 80metrové nákladní čluny a staví podvodní hráz. O dalším provozu teď rozhodují doslova centimetry vody. Pokud hladina dál klesne, hrozí úplné odstavení elektrárny, které by zemi přišlo nejméně na 3,3 miliardy korun měsíčně.
Německo má novou největší větrnou elektrárnu na moři. Energetická společnost EnBW dokončila v Severním moři projekt He Dreiht za 2,4 miliardy eur, který tvoří 64 turbín s výkonem 960 megawattů. Elektřinu má dodávat asi 1,1 milionu domácností, zároveň ale ukazuje, jak rychle offshore větrná energetika zdražuje.
Lithium není jedinou cestou k ukládání energie. Americký start-up Form Energy sází na železo, vodu, vzduch a obyčejnou rez. Jeho baterie mají dodávat energii až 100 hodin. Investorům se nápad líbí: firma od nich nově nabrala dalších 750 milionů dolarů. Celkem už získala přes dvě miliardy.
Skupina OPEC+, kterou tvoří kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem, se dohodla, že v prosinci opět ponechá své limity pro těžbu 🛢️🛢️🛢️ ropy beze změny.
V Bulharsku se dnes koná druhé kolo🗳️🗳️🗳️ prezidentských voleb. O prezidentskou funkci soupeří úřadující hlava státu Ilijana Jotovová a někdejší předseda prozatímní vlády Andrej Gjurov. Ve hře je i přístup země k Rusku a jeho válce proti Ukrajině. Volební místnosti se uzavřou ve 20.00 místního času (19.00 SEČ). Výsledky budou pravděpodobně známy v pondělí, uvedla agentura Reuters. V prvním kole z 25. října zvítězila se ziskem 34,76 procenta hlasů Jotovová,
V Bulharsku se dnes koná druhé kolo🗳️🗳️🗳️ prezidentských voleb. O prezidentskou funkci soupeří úřadující hlava státu Ilijana Jotovová a někdejší předseda prozatímní vlády Andrej Gjurov. Ve hře je i přístup země k Rusku a jeho válce proti Ukrajině. Volební místnosti se uzavřou ve 20.00 místního času (19.00 SEČ). Výsledky budou pravděpodobně známy v pondělí, uvedla agentura Reuters. V prvním kole z 25. října zvítězila se ziskem 34,76 procenta hlasů Jotovová,
