Česko odmítá, aby nový sedmiletý rozpočet Evropské unie zhoršil postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí. Premiér Andrej Babiš po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou kritizoval škrty v kohezních a zemědělských fondech i vysoké ceny emisních povolenek.
Stát bude i v příštím roce hradit veškeré poplatky za podporované zdroje energie, které dříve zčásti platili odběratelé v cenách elektřiny. Letos na ně rozpočet vydá zhruba 41 miliard korun. Ministr průmyslu Karel Havlíček očekává, že se výdaj státu vrátí prostřednictvím hospodářského růstu, vyššího výběru daní a odvodů.
Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
Před třemi lety převzal vedení investiční skupiny DRFG s jasným cílem – proměnit ji z domácího investora v evropskou skupinu. Dnes působí na osmi evropských trzích, vedle realit a telekomunikací buduje nový energetický pilíř a stále více sází na kritickou infrastrukturu. Skupina navíc roste ve všech ukazatelích, vyplývá z bilanční zprávy za loňský rok. „Nestačí mít dlouhodobou strategii. Musíte být zároveň disciplinovaní i velmi flexibilní. To se stalo naprostou nutností,“ popisuje zkušenosti z budování nadnárodní investiční sítě generální ředitel DRFG Roman Řezníček.
Dunaj vysychá a Maďarsko improvizuje. Aby udrželo v provozu jadernou elektrárnu Paks, nechává do řeky ponořit dva 80metrové nákladní čluny a staví podvodní hráz. O dalším provozu teď rozhodují doslova centimetry vody. Pokud hladina dál klesne, hrozí úplné odstavení elektrárny, které by zemi přišlo nejméně na 3,3 miliardy korun měsíčně.
Německo má novou největší větrnou elektrárnu na moři. Energetická společnost EnBW dokončila v Severním moři projekt He Dreiht za 2,4 miliardy eur, který tvoří 64 turbín s výkonem 960 megawattů. Elektřinu má dodávat asi 1,1 milionu domácností, zároveň ale ukazuje, jak rychle offshore větrná energetika zdražuje.
Lithium není jedinou cestou k ukládání energie. Americký start-up Form Energy sází na železo, vodu, vzduch a obyčejnou rez. Jeho baterie mají dodávat energii až 100 hodin. Investorům se nápad líbí: firma od nich nově nabrala dalších 750 milionů dolarů. Celkem už získala přes dvě miliardy.
ČEZ v pololetí zvýšil čistý zisk na 18,1 miliardy korun, hlavně díky konci windfall tax. Provozní zisk i výnosy ale meziročně klesly kvůli nižším realizačním cenám elektřiny. Energetická skupina přesto zvedla výhled na celý rok a čeká očištěný čistý zisk až 35 miliard korun.
Česko se chystá stáhnout ČEZ z burzy právě ve chvíli, kdy se jádro ve světě mění v investiční hit. Na burzu míří Westinghouse, američtí provozovatelé reaktorů lákají investory na atomová aktiva a soukromé peníze hledají i Francie nebo Čína. Jaderný boom tak nastoluje otázku, zda se Česko s plánovaným zestátněním ČEZ nevydává přesně opačným směrem než zbytek světa.
Evropu čeká pátá výrazná vlna veder od začátku roku. Ve Francii se teploty přiblíží 40 stupňům, mimořádné horko zasáhne také Německo, Británii a jih kontinentu. Sucho dál snižuje hladiny Rýna, Dunaje a Pádu, komplikuje lodní dopravu a zdražuje elektřinu. V Česku se sice po horkém pondělí přechodně ochladí, vody je však v krajině kriticky málo. Hydrologické sucho už zasáhlo přibližně polovinu sledovaných toků.
Evropa hledá nové zdroje energie mimo Rusko a jedním z nich se má stát východní Středomoří. Kypr chce už od roku 2028 posílat plyn z ložiska Cronos přes Egypt na evropské trhy a připravuje rozvoj dalších nalezišť.
Šéfka závodní rady Volkswagenu Daniela Cavallová ostře kritizovala 📣 šéfa divize Audi Gernota Döllnera za účast na předvolební akci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prohlásila, že Döllner ze sebe nechal udělat loutku. Informuje o tom agentura DPA.
