Ukrajinská ekonomika prochází nejtěžším obdobím od prvních měsíců ruské invaze. Intenzivní letecké údery vážně poškodily energetický systém země a firmy napříč odvětvími jsou nuceny omezovat výrobu. Dopady se přelévají i do státního rozpočtu, upozorňuje ve své analýze agentura Reuters.
Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.
Fond Arete Energy Transition Sicav (AETS) má za sebou první měsíce provozu své premiérové zahraniční investice. Plynová kogenerační teplárna Bio Term v polských Świebodzicích podle fondu naplnila očekávání a ukazuje, proč se Polsko stává pro energetickou infrastrukturu výnosově atraktivnějším než stabilnější, avšak konzervativnější český trh.
Americký prezident Donald Trump vsadil na uhlí. Ministerstvu energetiky nařídil finančně podpořit provoz šesti uhelných elektráren a armádě uložil, aby odebírala elektřinu z fosilních zdrojů. Krok zdůvodňuje rostoucí spotřebou energie kvůli umělé inteligenci i „energetickou nouzí“. Kritici varují před dopady na klima i další útlum obnovitelných zdrojů.
Ruská energetická infrastruktura je legitimním cílem ukrajinských útoků, protože Rusko používá energetické zdroje k financování války. Na síti X to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se od února 2022 brání ruské invazi.
V uplynulých 12 měsících se jen málokterému investorovi podařilo tak masivně navýšit své podíly ve velkých firmách jako českému podnikateli Danielu Křetínskému. Podle prestižního magazínu The Economist se z „české sfingy“ stal jeden z nejvlivnějších podnikatelů Evropy. Vyplácí se mu tak investice do odvětví nabízející nejdůležitější potřeby, jako je maloobchod nebo energetika.
Český energetický trh čeká další profesionalizace. Evropský výrobce energetických technologií NORD HT míří do regionů. Franšízový model má propojit lokální firmy s centrálním know-how výrobce, sjednotit standardy, podporu a zaručit dostupný servis všem.
Vyvezením posledního vozíku černého uhlí se v Česku uzavřela jedna průmyslová éra, která trvala 250 let. Nejde ale jen o konec těžby, nýbrž o konec práce, která po generace určovala jasnou podobu ostravského regionu. Teď už nejde o uhlí, ale o to, čím ho nahradit.
Téměř 250 let těžby se dnes uzavře. Poslední vozík uhlí vyjede z Dolu ČSM na povrch. Hornictví, které stálo u prosperity země, se zapíše do historie. Událost doprovodí slavnostní ceremonie i hornický průvod.
Jadernou fúzi, která se jednou může stát prakticky neomezeným zdrojem energie, začali ekonomičtí vizionáři řadit mezi nejnadějnější technologie budoucnosti. Experimenty posledních let potvrdily, že díky fúzi dokážou lidé vyrobit více energie, než je zapotřebí k jejímu spuštění. K masovému využití nového stabilního a čistého zdroje je ještě hodně daleko, ale už se kolem jeho vývoje točí peníze soukromých investorů, budoucích velkých spotřebitelů i dodavatelů dílů pro fúzní reaktory. Zrodil se nový obor ekonomiky, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Úplné odstavení elektrárny Chvaletice není podle expertů bezpečné. Mohlo by dojít k problémům s napětím i obnovou sítě. ČEPS navrhuje dočasné řešení. Blackout jako takový ale nehrozí, elektřiny je prý dost.
