Energetická chudoba postihuje hlavně seniory žijící ve starých domech. Ale týká se i nájemníků: 86 procent nájemních bytů je energeticky náročných. Platby za energie a nájem tak mohou tvořit více než polovinu všech měsíčních výdajů domácnosti.
Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Na konferenci o energetice v Abú Zabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí. Na stejném fóru před dopady zmíněné směrnice varoval také šéf americké těžební společnosti ExxonMobil Darren Woods. Podle něj by Exxon musel ukončit obchodování v EU, pokud směrnice začne platit v nezměněné podobě.
Zestátnění ČEZ, které má v návrhu programového prohlášení vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů, je drahý a zbytečný nesmysl. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Bez dalších kroků to podle něj nepovede ke změnám v cenách silové složky energie. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe.
Rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů odeslala na Hrad návrh programového prohlášení. Kabinet slibuje udržet deficit veřejných financí „bezpečně pod 3 % HDP“ či nepřijmout euro. Zásadní změny chystá v sociálním systému, důchodech a na trhu práce. V energetice chce stát posílit kontrolu nad výrobou ve skupině ČEZ a přenést veškeré poplatky na podporované zdroje energie (POZE) na státní rozpočet. Vláda zároveň ohlašuje revizi evropské zelené dohody a odmítá rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu (ETS2).
Podle dat Eurostatu platí čeští spotřebitelé po zohlednění jejich příjmů za elektřinu nejvíc v celé Evropské unii. Nejlevnější elektřinu mají Malťané, ve srovnání s Čechy platí třetinové ceny. A Maďaři poloviční.
Ruský plyn tvoří téměř desetinu japonského dovozu. Podle premiérky by zastavení dodávek narušilo energetickou stabilitu země.
Slovensko a Maďarsko se ocitají v prekérní situaci. Americká administrativa chce, aby by se zbavily dovozu ruské ropy. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska, avšak americký velvyslanec při NATO Matt Whitaker se dnes v rozhovoru pro Fox News nechal slyšet, že by měly přijít s plánem na odstřižení se od ní.
Evropská unie zahrnula do 19. balíku protiruských sankcí i dvě čínské rafinerie a jednu obchodní firmu z Hongkongu, která je do obchodu s ruskou ropou zapojena. Ačkoliv to není poprvé, co se protiruské sankce zaměřují na firmy z čínského ropného sektoru, nejnovější restrikce mají ze sankcí, které zatím EU v tomto ohledu zavedla, ekonomicky největší dopad. Uvedla to dnes agentura Reuters.
Česká energetická společnost Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře dokončila nákup vodní elektrárny Baixo Iguaçu v Brazílii o celkovém výkonu 350 megawattů. O převzetí elektrárny za 260 milionů eur (zhruba 6,4 miliardy korun) firma informovala v březnu, musela ale ještě získat potřebná regulatorní povolení. Transakce je největší českou investici v Jižní Americe a Baixo Iguaçu se stala svým výkonem největším energetickým zdrojem Energo-Pro, sdělila mluvčí skupiny Hana Hikelová.
Zastropování cen emisních povolenek je z pohledu ekonomické teorie i podstaty jejich fungování nesmysl. Povolenky nejsou daň, ale nástroj, který má vytvářet tlak na snižování emisí – tedy fungovat jako postupně se utahující smyčka. Proto je jejich zdražování přirozenou součástí systému, nikoli chybou.
Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
