Odklon od uhlí, kolísání cen zemního plynu a hledání dostupných domácích zdrojů zvyšují zájem českých tepláren a průmyslových podniků o biomasu. Podle společnosti ResInvest Commodities její spotřeba v Česku za posledních pět let vzrostla o více než 20 procent a do roku 2030 by mohla být přibližně dvojnásobná ve srovnání s rokem 2020. Další rozvoj však bude záviset především na dostupnosti paliva a stabilitě dodavatelských řetězců.
Evropská unie chce omezit využívání čínských technologií v energetice kvůli bezpečnostním rizikům. Firmy a investoři ale varují, že zákaz financování čínských střídačů z evropských fondů může prodražit a zpomalit výstavbu solárních elektráren a bateriových úložišť. Mezi nejvíce ohrožené trhy patří podle analytiků také Česká republika.
Analytici začínají do ceny akcií ČEZ stále výrazněji promítat možnost hluboké transformace firmy i případného zestátnění. Dnešní zvýšení cílových cen od ODDO BHF a Fia potvrzuje, že se tento scénář stává hlavním motorem ocenění energetické skupiny, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Poláci v čele s miliardářem Michalem Solowowem můžou udat směr dalšího vývoje oboru jaderných modulárních reaktorů v Evropě. Dosavadní výběrová řízení v Británii, Česku a Švédsku naznačovala, že budoucnost těchto reaktorů patří spíše společnosti Rolls-Royce SMR s podílem ČEZ. Na její domácí britský trh ale razantně zamířila Solowowa firma Synthos Green Energy (SGE) s reaktory od společnosti GE Vernova Hitachi. A drží silné trumfy.
Veolia Energie International získá stoprocentní podíl ve společnosti Veolia Energie ČR. Valná hromada schválila vytěsnění menšinových akcionářů, kteří dosud drží 1,94 procenta akcií. Za jejich podíly má skupina vyplatit 175 milionů korun.
Stále přesnější ukrajinské údery způsobily citelné škody ruskému ropnému průmyslu. Nedá se říct, že by pro něj byly likvidační, ale důležitý je také jejich psychologický efekt. Zda skončí „slavná“ éra ruské ropy, záleží na dalším vývoji. Mimo jiné i na tom, jak se k ruským fosilním palivům po válce postaví Evropa.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Klimatizace se v Česku mění z luxusního doplňku v běžnou položku rodinného rozpočtu. Jenže schopnost ochladit byt nebude dostupná všem stejně. Podle ekonoma Lukáše Kovandy tak přichází nový typ nerovnosti: letní energetická chudoba.
Sázka na silné euro se začíná drolit. Investoři se znovu obracejí k dolaru, protože Fed působí tvrději než ECB a Evropu straší drahá ropa i slabší růst. Wall Street proto bere své optimistické výhledy zpět.
Češi ve vedrech ve velkém nakupují klimatizace a ventilátory. Jenže špatné nastavení může zbytečně zvyšovat účty za elektřinu. Odborníci radí nechladit byt na 20 stupňů, více stínit a u vyšší spotřeby prověřit i distribuční sazbu.
Americký ministr energetiky Chris Wright využil evropskou vlnu veder k obhajobě zemního plynu. Podle něj je chlad větším zabijákem než horko a klimatickou změnu vyřeší technologie.
Kurz koruny k oběma hlavním světovým měnám se dnes měnil jen minimálně. K dolaru uzavřela stejně jako v úterý na 20,88 Kč/USD, k euru česká měna o haléř posílila 💪 na 24,18 Kč/EUR.
Ceny ropy 🛢 dnes na světových trzích rostou a pohybují se poblíž nejvyšších hodnot od konce července. Děje se tak v návaznosti na to, jak se vzdaluje naděje na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, uvedla agentura Reuters. Barel severomořské ropy Brent stojí kolem 91 dolarů. Cena americké lehké ropy WTI se pohybuje nad těsně 85 dolary.
Stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie (POZE) ☀. Po dnešním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o rozpočtu to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Letos na nich stát zaplatí kolem 41 miliard korun.
Americká televizní síť ABC podala 📜 žalobu na Federální komisi pro spoje (FCC), informuje zpravodajský web CNBC. ABC podle něj regulátora viní z porušování prvního dodatku americké ústavy, který se mimo jiné týká svobody médií a tisku, a z odvetné kampaně kvůli tomu, že stanice vysílá pořady, které jsou kritické k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předložil parlamentu návrh jmenovat 👨 Jevhena Chmaru ministrem obrany. Hlasování se uskuteční již ve středu, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na poslance Jaroslava Železňaka. Hlasovat se podle něj má i o ministrovi zahraničí Andriji Sybihovi.
Energetická společnost ČEZ zváží právní kroky kvůli spekulacím ohledně svého podílu ve slovenské firmě Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS), která v zemi připravuje výstavbu nové 🏭 jaderné elektrárny. Podle české firmy jsou spekulace médií, že hodnota podílu ČEZ v JESS nebyla stanovena transparentně, nesmyslné a firmu poškozují. ČEZ to uvedl v dnešním prohlášení.
Vrtulníky platformy H-1 Venom a Viper se postupně připraví k obnovení provozu, do vzduchu se vrátí po úspěšném dokončení mimořádných technických kontrol, organizačních opatřeních a proškolení posádek. Na síti X to dnes uvedla armáda. Vojáci po červencovém pádu armádního 🚁 vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pozastavili provoz všech svých vrtulníků Venom a Viper.
Čistý zisk čínské technologické společnosti Xiaomi se ve druhém čtvrtletí meziročně 📉 snížil o pětinu na 9,46 miliardy jüanů (zhruba 29 miliard korun). Na aktivity podniku v oblasti chytrých telefonů měly negativní dopad rostoucí náklady na paměťové čipy.
Kvůli růstu minimální mzdy v dalších dvou letech se příští týden mimořádně sejde tripartita. Projednat by měla koeficienty pro navýšení nejnižšího výdělku. Novinářům to dnes řekl ministr práce 👱♂️ Aleš Juchelka (ANO). Podle něj by přidání mohlo příští rok dosáhnout až 2500 korun. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů zasednou 24. srpna po skončení jednání vlády.
Pojišťovny v Česku v prvním pololetí letošního roku vyplatily škody za 58,4 miliardy korun, což je meziročně o 2,3 procenta 📈 více. Počet pojistných událostí vzrostl o 3,9 procenta na 1,726 milionu případů. Vyplývá to z aktuálních statistik, které poskytla Česká asociace pojišťoven.
