Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl, že by se Kyjev podílel na zničení plynovodů Nord Stream v roce 2022, a tvrdí, že Ukrajina s vyšetřovateli spolupracuje. Německé úřady ale dál prověřují možnou ukrajinskou stopu a kvůli podezření z účasti na sabotáži jsou ve vazbě dva Ukrajinci.
Dunaj vysychá a Maďarsko improvizuje. Aby udrželo v provozu jadernou elektrárnu Paks, nechává do řeky ponořit dva 80metrové nákladní čluny a staví podvodní hráz. O dalším provozu teď rozhodují doslova centimetry vody. Pokud hladina dál klesne, hrozí úplné odstavení elektrárny, které by zemi přišlo nejméně na 3,3 miliardy korun měsíčně.
Německo má novou největší větrnou elektrárnu na moři. Energetická společnost EnBW dokončila v Severním moři projekt He Dreiht za 2,4 miliardy eur, který tvoří 64 turbín s výkonem 960 megawattů. Elektřinu má dodávat asi 1,1 milionu domácností, zároveň ale ukazuje, jak rychle offshore větrná energetika zdražuje.
Lithium není jedinou cestou k ukládání energie. Americký start-up Form Energy sází na železo, vodu, vzduch a obyčejnou rez. Jeho baterie mají dodávat energii až 100 hodin. Investorům se nápad líbí: firma od nich nově nabrala dalších 750 milionů dolarů. Celkem už získala přes dvě miliardy.
ČEZ v pololetí zvýšil čistý zisk na 18,1 miliardy korun, hlavně díky konci windfall tax. Provozní zisk i výnosy ale meziročně klesly kvůli nižším realizačním cenám elektřiny. Energetická skupina přesto zvedla výhled na celý rok a čeká očištěný čistý zisk až 35 miliard korun.
Česko se chystá stáhnout ČEZ z burzy právě ve chvíli, kdy se jádro ve světě mění v investiční hit. Na burzu míří Westinghouse, američtí provozovatelé reaktorů lákají investory na atomová aktiva a soukromé peníze hledají i Francie nebo Čína. Jaderný boom tak nastoluje otázku, zda se Česko s plánovaným zestátněním ČEZ nevydává přesně opačným směrem než zbytek světa.
Evropu čeká pátá výrazná vlna veder od začátku roku. Ve Francii se teploty přiblíží 40 stupňům, mimořádné horko zasáhne také Německo, Británii a jih kontinentu. Sucho dál snižuje hladiny Rýna, Dunaje a Pádu, komplikuje lodní dopravu a zdražuje elektřinu. V Česku se sice po horkém pondělí přechodně ochladí, vody je však v krajině kriticky málo. Hydrologické sucho už zasáhlo přibližně polovinu sledovaných toků.
Evropa hledá nové zdroje energie mimo Rusko a jedním z nich se má stát východní Středomoří. Kypr chce už od roku 2028 posílat plyn z ložiska Cronos přes Egypt na evropské trhy a připravuje rozvoj dalších nalezišť.
Investiční skupina DRFG má za sebou rekordní rok. Konsolidované provozní výnosy v roce 2025 dosáhly 3,75 miliardy korun a čistý zisk vzrostl téměř o polovinu na 340 milionů korun. Skupina zároveň posílila vlastní kapitál, snížila zadlužení a pokračovala v expanzi v realitách, telekomunikacích i energetice.
Zásobníky zemního plynu v Evropské unii jsou pro tuto část roku naplněny nejméně minimálně od roku 2009. Podobně špatně je na tom i Česko. Nedostatek plynu zřejmě nehrozí, domácnosti a firmy ale mohou během zimy čelit citelně vyšším cenám energií.
Spojené státy, Írán a Omán se podle agentury Bloomberg blíží dohodě, která by mohla znovu zprůchodnit Hormuzský průliv pro obchodní lodě a ulevit energetickým trhům. Donald Trump tvrdí, že jasno může být do 48 hodin. Ve hře je šedesátidenní režim lodní dopravy bez poplatků, nové trasy tankerů a odminování klíčového koridoru.
Vietjet ✈ zahajuje provoz na linkách Praha–Hanoj a Praha–Almaty. Lety jsou provozovány každé úterý a sobotu. „Očekáváme, že nové linky v prvním roce provozu přepraví v obou směrech více než 67 000 cestujících,“ uvedl Radomír Lašák, předseda představenstva Letiště Praha.
