Lukáš Kovanda: Elektřina zlevní o tisíce. Tady jsou propočty
Na spadnutí je výrazné zlevnění elektřiny. I když dnes ERÚ oznámí zvýšení regulované složky, domácnosti mohou počítat s úsporou i třeba 23 tisíc korun oproti loňsku.
Energetický regulační úřad dnes oznámí takzvanou regulovanou část ceny elektřiny i plynu. V říjnu přitom úřad navrhl navýšení této složky u elektřiny o 2,7 procenta. Domácnosti však už v příštím roce mohou přesto počítat s výrazným snížením své celkové platby za elektřinu. Vznikající vláda totiž slibuje převést poplatek za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. To sice znamená potenciální hlubší deficit veřejných financí ČR, nicméně domácnosti by měly pocítit výrazné zlevnění elektřiny.
Podle dat Eurostatu platí čeští spotřebitelé po zohlednění jejich příjmů za elektřinu nejvíc v celé Evropské unii. Nejlevnější elektřinu mají Malťané, ve srovnání s Čechy platí třetinové ceny. A Maďaři poloviční.
Tíživá pravda. Češi platí za elektřinu nejvíc v Evropě
Money
Například domácnost, která elektřinu využívá ke svícení, vaření a napájení běžných spotřebičů – tedy spotřebuje tři megawatthodiny ročně – letos platí celkově za elektřinu zhruba 27 600 korun. Tato platba zahrnuje regulovanou i neregulovanou složku. V příštím roce by při růstu regulované složky o zmíněná 2,7 procenta zaplatila celkově necelých 26 700 korun. Důvodem snížení oproti letošku je příznivý vývoj u neregulované složky, který odráží vývoj ceny elektřiny na burze. Jinými slovy, elektřina jako taková – tedy silová elektřina – zlevňuje a její zlevnění bude citelnější, než jaký má být růst regulované složky.
To však platí, pokud vznikající vláda nezruší uvedený poplatek za obnovitelné zdroje. Pokud jej totiž převede na státní rozpočet, jak slibuje, bude úspora pro běžnou domácnost ještě výraznější.
Celková platba za elektřinu takové domácnosti v takovém případě klesne z letošních zmíněných zhruba 27 600 korun na nějakých 24 900 korun. To proto, že poplatek za obnovitelné zdroje činí 599 korun za megawatthodinu, takže při spotřebě tří megawatthodin odpovídá roční úspora dané domácnosti při převedení poplatku na státní rozpočet celkem přibližně 1800 korun. Domácnost, která elektřinou svítí, vaří a napájí své spotřebiče, tak oproti letošku v příštím roce běžně ušetří zhruba 2700 korun. Oproti loňsku pak úspora bude ještě citelnější, a to přes 4100 korun.
Ještě výraznější ale bude úspora domácnosti, která elektřinou nejen svítí, vaří a napájí spotřebiče, ale také ohřívá vodu a hlavně topí, například využívá-li tepelné čerpadlo. Taková domácnost – typicky žijící v rodinném domku – má roční spotřebu elektřiny 12,5 megawatthodiny. Letos platí za elektřinu celkově – po zahrnutí regulované a neregulované složky – takřka 77 000 korun ročně. Loni to bylo dokonce zhruba 88 200 korun. V příštím roce to bude přibližně 72 700 korun, pokud stát nepřevede poplatek za obnovitelné zdroje „na sebe“, a zhruba 65 200 korun, pokud jej „na sebe“ převede.
Jestliže tedy vznikající vláda dostojí svému slibu zrušení poplatku za obnovitelné zdroje, resp. jeho převedení na státní rozpočet, domácnost v rodinném domku, jež elektřinou i topí, ušetří oproti letošku přes 18 000 korun, oproti loňsku pak dokonce 23 000 korun.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy
Tykačova Sev.en oznámila konec tří uhelných zdrojů. Analytici vysvětlují, proč se spotřebitelé nemusí bát dramat v podobě blackoutů nebo rostoucích účtů za elektřinu.
Žádný blackout ani vyšší účty za elektřinu. S koncem uhelných zdrojů v Česku nic takového nehrozí, uklidňují analytici
Zprávy z firem
