Očekávání Pražanů, že Zdeněk Hřib, ničitel pražské dopravy, po rezignaci na post náměstka pro dopravu opustí i další pozice spojené s řízením městské dopravy, se nenaplnila. Poslanec Hřib zůstane pražským zastupitelem a nadále bude působit také v čele dozorčí rady pražského dopravního podniku.

Fakt, že si nechá pozici v dozorčí radě je pochopitelná. Podle webu DPP pobere za své předsednictví, které představuje pár zasedání ročně, přes půl milionu korun. Není to žádná sláva, ale na druhé straně, roztomilý příspěvek do rodinného rozpočtu.

Jako zastupitel mnoho škody nezpůsobí, to není nic proti ničemu. Je však fascinující, že se Hřib, chlapec ze zlínského Slavičína, jako klíště drží tématu pražské dopravy. Copak ji už nezničil dost? Nenadělal dost nadbytečných cyklopruhů, nezúžil dost pražských dopravních tepen ze dvou pruhů do jednoho? Když je mu vyčítána dopravní neprůchodnost města, buď naivně, nebo záchtivě poznamená, že je v Praze moc aut.

Jako nějaký Kim Čong-un by možná chtěl Pražanům nařídit, kolik mají mít aut. Místo aby jako zástupce obyvatel hlavního města vyslyšel jejich přání, tedy mít auta, a budoval dopravní síť, on ji dusí. A káže lidem nesmysly.

Dalibor Martínek: Babiš si musí svůj rozpočet vyjíst sám. Moc sliboval

Názory

Jako malé děti na pískovišti, které se hádají o to, kdo rozbil bábovičku. Končící vláda nebude upravovat rozpočet na rok 2026. Nová vláda, která patrně vznikne po víkendu, tedy v polovině prosince, začne s rozpočtovým provizoriem. A Petru Fialovi vyčítá, že jim nechal špatný rozpočet, že v něm chybí 96 miliard korun.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Hřib představil v listopadu svůj čtyřbodový plán pro zlepšení dopravy v Praze. Co obsahoval? Například zavedení „nízkoemisní zóny“. V překladu, zákaz vjezdu aut do centra. Měla to být náhrada za zamýšlený mýtný systém, který mu, pro něj bohužel, legislativa neumožnila. Jinými slovy, Hřib chtěl vylepšit dopravu v Praze tím, že by do ní zakázal vjezd autům.

V Praze je registrováno milion osobních vozů. Podle Hřiba patrně lidé nevědí, co činí, a proto je potřeba jich myšlení trochu víc zregulovat. Hřib také označil jako jednu z priorit, aby městští policisté důkladněji pokutovali nesprávné parkování. Další šílenost. Pražské čtvrti si nejdříve vymyslí modré parkovací zóny, aby zdanili své občany. Pražan se v jiné části svého města stal nežádoucím vetřelcem. To se Hřibovi líbí, teď žádá víc pokut.

Lepší evropský průměr

Podle Hřiba je Praha z hlediska plynulosti dopravy v evropském lepším průměru. Patrně nějaké jeho noční blouznění. Další oblastí, kterou chtěl Hřib řešit, mělo být stanovení odpovědnosti schvalování uzavírek. „Systém směřuje k tomu, že tady máme jakési prostředí kolektivní nezodpovědnosti, který dává prostor alibismu,“ řekl v listopadu Hřib. Skvělé, po čtyřech letech náměstkování dopravě zjistil, že je tu chaos. On ho měl řešit. Spíš ho způsobil.

Hřib ve svém plánu také uvedl, že vedení města by mělo co nejrychleji po jmenování nového ministra dopravy zahájit jednání o tom, že dokončení pražského okruhu je nadále priorita vlády v dopravě a že Praha bude potřebovat státní přispění na dokončení vnitřního okruhu, protože na něj kvůli výstavbě metra D nebude mít peníze.

David Ondráčka: Metnar a Zůna. Budoucí ministři budou „bezpečnostní duo Pat a Mat“

Názory

Metnar a Zůna, budoucí ministři vnitra a obrany, budou bezpečnostní duo Pat a Mat. Ve složité geopolitické době plné rizik bude naše vnitřní a vnější bezpečnost v rukou takových nešťastníků. Považuji to za nejhorší duo za dlouhé roky, které na těchto klíčových postech bezpečnostní politiky bude působit (a to tam už seděli opravdu různé figurky). Máme se na co těšit.

David Ondráčka

Přečíst článek

Tak za prvé, Praha má miliardové rezervy, možnosti financování, sto padesáti miliardový rozpočet. Není schopná postavit jednu krátkou linku metra? Nebo si dostavět okruh? Místo toho si například pořídí bývalé sídlo Komerční banky na Václavském náměstí za tři a půl miliardy korun.

A za druhé, okruh města neřeší situaci ve městě. Cesta autem přes Prahu z jednoho konce na druhý trvá hodinu a půl. Kvůli Hřibovým uzavírkám a cyklopruhům.

„Metro D zaseklé, Libeňský most v totálním chaosu, Dvorecký most o více než rok zpožděn, Barrandovský prodražený a uzavírky rozhozené tak, že doprava pod Hřibovým vedením nefungovala pro řidiče, ani pro cestující,“ shrnul Hřibovo působení v čele městské dopravy šéf pražského klubu Spolu Tomáš Portlík.

Naštěstí, Hřibův inovativní plán přes vedení města neprošel. Špatnou zprávou je, že chce Hřib pracovat pro Prahu také ve Sněmovně. A to prý hlavně na zjednodušení dopravních investic. Pán Bůh s námi a Hřib pryč.

Požár patří dlouhodobě k nejničivějším pojistným událostem v Česku. Jen v roce 2024 vyplatily pojišťovny za škody způsobené ohněm 3,1 miliardy korun. Přestože se Češi podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) požárů obávají nejvíce, většina domácností není na jejich finanční následky dostatečně připravena. Až 70 procent nemovitostí je podpojištěných, v průměru o 40 procent. Majitelé tak často nemají v případě škody dostatek prostředků na opravu nebo obnovu majetku.

Pojišťovny loni evidovaly přes pět tisíc požárů. Mnoho domácností má sice sjednané pojištění, avšak na částku, která už dávno neodpovídá reálné hodnotě domu či bytu. Ceny stavebního materiálu, práce i energií v posledních letech výrazně vzrostly, ale pojistné smlouvy zůstávají často neaktualizované. To vede k podpojištění – situaci, kdy pojištěný obdrží jen část prostředků potřebných na rekonstrukci.

Povodně Čechy moc netrápí

Podle průzkumu ČAP považuje 37 procent Čechů za největší hrozbu právě požár. Dalším významným rizikem je extrémní vítr a vichřice (18 procent), zatímco škody způsobené prasklým potrubím označilo 17 procent respondentů. Povodeň nebo záplava představuje obavu jen pro sedm procent lidí. Přesto právě požár nejčastěji odhaluje skutečný dopad podpojištění.

„Češi se aktualizaci své pojistné smlouvy nevěnují i mnoho let. Výsledkem bývá překvapení, že z pojistného plnění není možné dům opravit,“ uvedl výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek. Podle dat asociace dosahuje pojistná částka v průměru jen 60 procent reprodukční hodnoty nemovitosti.

Šéf skupiny Direct Pavel Řehák: Za pět let budeme mít obrat padesát miliard

Leaders

Před jedenácti lety koupil Pavel Řehák českou dceru pojišťovny Triglav. Přejmenoval ji na Direct, od té doby rozvíjí „rodinu“ Direct. Přidal Direct auto. Servis, nákup i prodej aut. A investiční nohu v podobě projektu Fondee. Letos pořídil i malou rakouskou banku A1. Skupina Direct se rozpíná jak regionálně, tak do šíře záběru. Letos očekává obrat kolem 11,6 miliardy korun. „Když všechny naše projekty rozjedeme ve všech regionech, směřujeme na 40 až 50 miliard obratu v roce 2030. Zvládnout takový růst ve čtyřech oblastech je intenzivní zážitek,“ říká Řehák.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Podpojištění se navíc neprojevuje pouze při totálním zničení domu. Pojišťovna může krátit plnění i u menších škod. Příkladem je případ rodiny z Karlovarského kraje, jejíž dům měl hodnotu 1,6 milionu korun, ale byl pojištěn jen na 400 tisíc. Požár způsobil škody ve výši téměř 480 tisíc, domácnost však kvůli podpojištění musela zaplatit zhruba polovinu částky sama.

Podle odborníků je prevence jednoduchá. „Stačí jednou za dva až tři roky zkontrolovat nastavení smlouvy, případně ji aktualizovat po každé rekonstrukci či stavební úpravě,“ uvedla gestorka neživotního pojištění ČAP Lenka Slabejová. Pomoci může i tzv. indexace, která automaticky upravuje pojistnou částku podle vývoje cen nemovitostí a inflace.

Asociace doporučuje přepočítat pojistnou částku zejména po rekonstrukcích, výrazném růstu cen stavebních prací nebo po několika letech od sjednání smlouvy.