Kousek od Prahy, hned u Kutné Hory. Na kolik tam vyjde menší zámeček?
Nejde o zámek, ale spíš o zámeček. A je na prodej. Uprostřed Hlízova, obce nedaleko Kutné Hory, stojí od poloviny 18. století. Prošel částečnou rekonstrukcí a majitel za něj chce téměř 20 milionů korun.
Zámek nechala vybudovat Kateřina Schofmannová po roce 1736 o 10 let později přibyly kaple. Od konce 18. století za Jana Chotka sloužil převážně jako obydlí úředníků. Během 19. století byl nejprve klasicistně rozšířen a posléze modernizován.
Zřejmě nejhorší epochou v historii této kulturní památky byla druhá polovina 20. století, ostatně stejně jako pro další podobné nemovitosti. Když v roce 1945 byl zámeček tehdejším majitelům Thun-Hohensteinům zkonfiskován, spravoval ho místní národní výbor. Byly v něm pobočky pošty a spořitelny a také několik bytů.
„Stav při koupi rodinou současného majitele byl vskutku tristní. Ačkoliv je stavba neobyčejně bytelná a zvládla toho opravdu hodně, na zámku bylo nekonečné množství práce. Ani staletý zub času nehlodal tak silně, jako činnost bývalého JZD. To například šetrně umístilo váhu na náklaďáky. Přímo před zámek,“ popisuje realitní makléř Ondřej Černovický.
Nemovitostem se Radomír Kočí věnuje profesně jako realitní makléř. Výjimečné domy, vily či zámky jsou zároveň jeho koníčkem. Databáze Poznej domy, kterou založil, přináší příběhy téměř dvou tisíc objektů z celého Česka. Osudy památek popisuje také ve svých knihách. „Před válkou na Ukrajině patřili k významným investorům také Rusové, což už samozřejmě dávno neplatí. Jak ukazuje i příběh vily Ernesta Solvaye, kterou vlastnil ruský investor, záměr zrekonstruovat ji pro své soukromé účely neuskutečnil. Vila zůstala v ruinách a hledá nového majitele," říká Radomír Kočí.
Makléř: Není to jako v devadesátkách, kdy se dalo prodat cokoliv. I tak opuštěných zámků ubývá
Reality
Až nový majitel začal zámek od roku 1995 rekonstruovat. Jednou z nejdůležitějších úprav je nová střecha.
Do areálu, rozkládá se pozemku o velikosti necelé dva tisíce metrů čtverečních, patří i další hospodářské objekty, které rovněž jsou pod památkovou ochranou.
„Zámek v Hlízově reprezentuje architektonicky kvalitní barokní stavbu z druhé čtvrtiny 18. století, postavenou na místě starší tvrze. Hodnotnou součástí areálu zámku je v základu barokní hospodářský dvůr, upravovaný v 19. století,“ popisuje stavbu památkový katalog.
A zámeček má i vlastní kapli s původním barokním oltářem a bohatě zdobeným klenutým stropem. Vše je nyní k prodeji, za 19,5 milionu korun.
Stát prodává zámek v Bezdružicích. Za kulturní památku, která patřila podnikateli Jiřímu Kubíčkovi odsouzenému za podvod, chce minimálně 60 milionů korun.
Stát prodává zámek po podvodníkovi. Chce za něj 60 milionů
Reality
Ty alespoň částečně zrekonstruované u velkých měst nebo hranic s Německem stojí stovky milionů. Ty menší a v horším stavu vyjdou i na méně než 20 milionů. Přinášíme fotogalerii trofejních nemovitostí na prodej. 
FOTOGALERIE: Výprodej zámků v Čechách. Ceny honosných sídel padají
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
