Byt skláře a sochaře na pražském sídlišti prošel výraznou obměnou
I byt v panelovém domě může překvapit netradiční architekturou. Ten na pražském sídlišti, který patří sochaři a skláři Vladimíru Bachoríkovi, si vzali do parády architekti ze studia NEUHÄUSL HUNAL. Pro ně si majitel připravil několik zajímavých požadavků. Například nechtěl v bytě žádné dveře.
Cílem architektů v rámci totální rekonstrukce bytu o výměře 74 metrů čtverečních bylo dosáhnout co nejvyšší míry svobody, světla a velkorysosti. Došlo tak k půdorysnému i materiálovému rozmlžení hranic a funkcí: maximálně otevřený a plynoucí prostor bez dveří tak člení pouze obloukové polopříčky z copilitu. Tyto průsvitné skleněné tvárnice zajišťují průnik světla. Jejich materialita a charakter mimo jiné odkazují k celoživotní práci sochaře a skláře Bachoríka.
FOTOGALERIE: Prohlédněte si rekonstrukci bytu na pražském sídlišti
Výrazný prvek v bytě dále tvoří koupelnový oblouk s toaletou a sprchou, který je kvůli vedení odpadu je usazen na platformě.
Půdorysnou kompozici doplňují tři otevřené copilitové „hokejky“, které nenásilně vymezují šatnu, sklad a dílnu, jinými slovy kuchyni. Zbylý prostor je volně modulován mezi těmito křivkami skla a zůstává otevřen jakékoli budoucí interpretaci. „Jedním z našich oblíbených principů je odstranit vše, co není nosné a co neporušuje zákon,“ doplňují architekti k rekonstrukci bytu.
FOTOGALERIE: Jak to vypadá, když si architekt zrekonstruuje byt v paneláku?
Obdélný půdorys „od okna k oknu“ přetíná železobetonová nosná stěna se dvěma otvory, kterou architekti (díky její výsadní pozici) jako jediný prvek očistili na její materiálovou podstatu. Zbylé stěny a strop naopak ponechali v lapidární bílé omítce.
Místa, kde dochází ke kontaktu s vodou, jsou definována špinavě bílou mozaikou. Kuchyně je formulována technicistním jazykem, aby funkčně vyhovovala svému primárnímu účelu. Charaktery jednotlivých prostorů podtrhuje typ použitých svítidel: přísné linky či rozvolněné bodovky.
Rekonstrukce starého bytu je vždy výzvou. Nejinak tomu bylo i u bytu ze 30. let minulého století v pražské Bubenči. S pomocí architektonického studia Studio COSMO zde došlo k mnoha úpravám, ovšem při zachování původních prvků bytu. Na ty navazuje především výběr materiálů využitých při rekonstrukci a také barev.
OBRAZEM: Rekonstrukce bytu ze 30. let v Bubenči dopadla náramně
Enjoy
Na svažitém pozemku stávala secesní vila. Památkově chráněný dům ale dlouho zel prázdnotou a v roce 2018 ho zničil požár. A dnes místo něj stojí hned tři nové objekty, které navrhl ateliér martin cenek architecture.
OBRAZEM: Místo památkově chráněné vily stojí pod Oborou Hvězda „bytovka“ a dva rodinné domy
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
