Už žádné stavební buňky. Z modulů v Česku rostou školy, nemocnice i bytové domy
Modulární stavby se v Česku posouvají z okraje stavebnictví do hlavního proudu. Obce je zvažují při rozšiřování školek a škol, investoři u administrativy, sociálních služeb i bydlení. Rostoucí zájem veřejného sektoru hlásí společnost H3 ateliér z Havlíčkova Brodu a podobný trend potvrzují také projekty firem Koma Modular, Warex nebo Touax.
Modulární výstavba v Česku se během posledních let zbavila nálepky provizorního řešení. To, co bylo dříve spojováno hlavně se stavebními buňkami, rekreačními objekty nebo menšími rodinnými domy, dnes stále častěji míří do školství, sociálních služeb, administrativy i zdravotnictví.
Změnu sleduje také společnost H3 ateliér, která se modulární výstavbě věnuje od roku 2017. Za rostoucí poptávkou podle firmy stojí především rychlejší realizace, lepší předvídatelnost nákladů a možnost přesunout podstatnou část stavebního procesu z počasím zatíženého staveniště do kontrolovaného výrobního prostředí.
„Ještě před několika lety byl trh modulárních staveb tvořen převážně menšími objekty nebo rekreačními stavbami. Dnes vidíme rostoucí zájem o školky, školy, administrativní budovy, sociální zařízení nebo další veřejné projekty. Modulární výstavba se postupně stává plnohodnotnou alternativou ke klasickým stavebním metodám,“ říká jednatel společnosti H3 ateliér Roman Stryk.
Obce hledají rychlejší cestu ke školkám a školám
Nejsilnější impuls přichází z veřejného sektoru. Obce a kraje řeší nedostatečné kapacity mateřských i základních škol a zároveň musí pracovat s pevnými termíny dotačních programů. V řadě případů proto hledají řešení, která lze připravit a postavit rychleji než běžnou výstavbu.
Tlak na kapacity potvrzují i státní programy. Ministerstvo školství v roce 2026 představilo aplikaci, která má pomocí demografických dat modelovat potřeby mateřských škol až do roku 2035. Integrovaný regionální operační program zároveň podporuje navyšování kapacit mateřských škol v územích, kde je jich nedostatek. Některé výzvy mají projektové termíny sahající až do let 2026 či 2029.
Další tlak vytváří oblast dětských skupin. Podle metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí mají od 1. ledna 2026 obce za určitých podmínek povinnost zajistit výchovnou péči dítěti od třetích narozenin do začátku školního roku, pokud nebylo přijato do spádové mateřské školy. Výzva MPSV z Národního plánu obnovy je současně zaměřena na budování nových dětských skupin, včetně nové výstavby, rekonstrukcí nebo úprav stávajících objektů.
Veřejné zakázky už tvoří významnou část obratu
Proměna trhu se podle H3 ateliéru odráží i ve skladbě zakázek. Zatímco dříve převažovali soukromí investoři, dnes veřejné zakázky podle firmy tvoří přibližně 44 procent obratu. Vedle menších staveb roste zájem o školské objekty, sociální zázemí, administrativní budovy i bytové a hotelové projekty.
Brněnské architektonické studio Chybík+Kristof vzniklo před 12 lety. Na svém kontě má řadu realizací a také prestižních ocenění. Například za projekt českého pavilonu na EXPO v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. A právě tuto realizaci, stejně jako návrh dřevěného sídla státního podniku Lesy České republiky (LČR), se kterým vyhráli mezinárodní soutěž, považuje jeden ze zakladatelů ateliéru, Ondřej Chybík, za přelomovou. Jeho padesátičlenný tým se nyní podílí například na návrhu ostravského mrakodrapu, soutěží i pražskou filharmonii na Vltavské. Chybík volá nejenom po změně legislativy, ale i po tom, aby česká společnost víc naslouchala názoru architektů.
Chuť stavět v Česku je, finance taky. Projekty ale dusí legislativa, říká architekt
Leaders
„Jednou z hlavních výhod modulární výstavby je možnost paralelního postupu jednotlivých fází projektu. V době, kdy stavební povolovací procesy často trvají mnoho měsíců, představuje tento přístup významnou časovou úsporu pro investory. Navíc stavíme systémem Design & Build, který je efektivní variantou řešení od A do Z,“ říká technický ředitel H3 ateliér Ladislav Jansík.
Firma zároveň postupně rozvíjí výrobní kapacity a chce přesouvat větší část procesů do výrobního areálu. Cílem je zkrátit dobu realizace, snížit zatížení staveniště u investora a lépe reagovat na dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví.
Školy, školky i nemocniční pavilony
Posun modulární výstavby do veřejných projektů není izolovaný. Vizovická společnost Koma Modular má v referencích například dočasnou základní školu v Prušánkách pro 300 žáků, kterou uvádí jako čtyřměsíční realizaci. U modulární školky v Jihlavě podle firmy trvala vlastní montáž šest týdnů a celá školka byla postavena během tří měsíců.
V senegalském městě Saint-Louis, které je díky historickým pamětihodnostem na světovém seznamu UNESCO, by už mohli stříhat pomyslnou pásku. Po pětileté pauze zamíří za několik týdnů z hlavního města Dakaru do Saint-Louis opět letadlo společnosti Air Senegal a přistane – bez velké nadsázky – na českém letišti. Hlavním dodavatelem „kompletní renovace“ letiště byla společnost Transcon Electronic Systems z Frýdku-Místku. Většinu subdodávek zajistily také české firmy.
Češi dodali Senegalu celé letiště „na klíč”. Tak má vypadat transformace ekonomiky
Zprávy z firem
Koma zároveň ukazuje, že moduly se prosazují i mimo školství. V Karviné realizovala dvoupodlažní pavilon chirurgie Karvinské hornické nemocnice s operačním sálem. Podle firemní reference vznikl z 65 modulů, má užitnou plochu 1600 metrů čtverečních a montáž trvala tři měsíce. Firma stojí také za českým pavilonem na EXPO 2015 v Miláně, modulární stavbou ze 43 modulů o užitné ploše 1700 metrů čtverečních, která získala bronzovou medaili za architekturu.
Dalším výrazným hráčem je Warex. Ve svých referencích uvádí například rozšíření základní školy v Tuchoměřicích z roku 2023, základní školu v Praze-Uhříněvsi z 28 modulů z roku 2022 nebo rozšíření kapacity mateřské školy z roku 2025, kde nový objekt tvoří 13 obytných modulů.
Do školských projektů vstupoval už dříve také Touax. V Brně-Komíně byla v roce 2017 otevřena jednotřídní modulová mateřská škola pro 25 dětí složená z deseti modulů. Podle zveřejněné tiskové zprávy měla podlahovou plochu 162 metrů čtverečních, hrubá stavba trvala osm hodin a jednopodlažní budova vznikla za pět týdnů.
Další etapa: modulární bytové domy
Vedle škol a veřejných budov se jako další velké téma otevírá bydlení. H3 ateliér uvádí, že už projektuje vícepodlažní bytové domy, hotelové objekty a další stavby. Tento posun odpovídá širšímu vývoji trhu.
Koma v roce 2025 dokončila u svého areálu ve Vizovicích vlastní bytový dům jako showroom. Objekt vznikl z osmi modulů a má celkovou užitnou plochu 256 metrů čtverečních.
Také Warex nabízí modulové bytové domy pro obce. Podle vlastních materiálů firmy může jít o jednopodlažní až čtyřpodlažní objekty s dispozicemi od 1+kk po 3+kk.
Rychlost sama o sobě nestačí
Modulární výstavba není univerzální náhradou klasického stavebnictví. U veřejných projektů bude dál rozhodovat kvalita zadání, projektová příprava, požární a hygienické požadavky, akustika, energetický standard i schopnost dodavatele zvládnout veřejnou zakázku od dokumentace po kolaudaci.
Její hlavní výhoda ale spočívá v tom, že část stavby může vznikat sériově a paralelně s dalšími fázemi projektu. Právě to je pro obce, školy, poskytovatele sociálních služeb i investory stále důležitější.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
