Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Už žádné stavební buňky. Z modulů v Česku rostou školy, nemocnice i bytové domy

Realizace projektu nemocnice v Bohumíně
atelier H3
Michal Nosek
nos

Modulární stavby se v Česku posouvají z okraje stavebnictví do hlavního proudu. Obce je zvažují při rozšiřování školek a škol, investoři u administrativy, sociálních služeb i bydlení. Rostoucí zájem veřejného sektoru hlásí společnost H3 ateliér z Havlíčkova Brodu a podobný trend potvrzují také projekty firem Koma Modular, Warex nebo Touax.

Modulární výstavba v Česku se během posledních let zbavila nálepky provizorního řešení. To, co bylo dříve spojováno hlavně se stavebními buňkami, rekreačními objekty nebo menšími rodinnými domy, dnes stále častěji míří do školství, sociálních služeb, administrativy i zdravotnictví.

Změnu sleduje také společnost H3 ateliér, která se modulární výstavbě věnuje od roku 2017. Za rostoucí poptávkou podle firmy stojí především rychlejší realizace, lepší předvídatelnost nákladů a možnost přesunout podstatnou část stavebního procesu z počasím zatíženého staveniště do kontrolovaného výrobního prostředí.

Ještě před několika lety byl trh modulárních staveb tvořen převážně menšími objekty nebo rekreačními stavbami. Dnes vidíme rostoucí zájem o školky, školy, administrativní budovy, sociální zařízení nebo další veřejné projekty. Modulární výstavba se postupně stává plnohodnotnou alternativou ke klasickým stavebním metodám,“ říká jednatel společnosti H3 ateliér Roman Stryk.

Obce hledají rychlejší cestu ke školkám a školám

Nejsilnější impuls přichází z veřejného sektoru. Obce a kraje řeší nedostatečné kapacity mateřských i základních škol a zároveň musí pracovat s pevnými termíny dotačních programů. V řadě případů proto hledají řešení, která lze připravit a postavit rychleji než běžnou výstavbu.

Tlak na kapacity potvrzují i státní programy. Ministerstvo školství v roce 2026 představilo aplikaci, která má pomocí demografických dat modelovat potřeby mateřských škol až do roku 2035. Integrovaný regionální operační program zároveň podporuje navyšování kapacit mateřských škol v územích, kde je jich nedostatek. Některé výzvy mají projektové termíny sahající až do let 2026 či 2029.

Další tlak vytváří oblast dětských skupin. Podle metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí mají od 1. ledna 2026 obce za určitých podmínek povinnost zajistit výchovnou péči dítěti od třetích narozenin do začátku školního roku, pokud nebylo přijato do spádové mateřské školy. Výzva MPSV z Národního plánu obnovy je současně zaměřena na budování nových dětských skupin, včetně nové výstavby, rekonstrukcí nebo úprav stávajících objektů.

Veřejné zakázky už tvoří významnou část obratu

Proměna trhu se podle H3 ateliéru odráží i ve skladbě zakázek. Zatímco dříve převažovali soukromí investoři, dnes veřejné zakázky podle firmy tvoří přibližně 44 procent obratu. Vedle menších staveb roste zájem o školské objekty, sociální zázemí, administrativní budovy i bytové a hotelové projekty.

Ondřej Chybík, architekt

Chuť stavět v Česku je, finance taky. Projekty ale dusí legislativa, říká architekt

Brněnské architektonické studio Chybík+Kristof vzniklo před 12 lety. Na svém kontě má řadu realizací a také prestižních ocenění. Například za projekt českého pavilonu na EXPO v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. A právě tuto realizaci, stejně jako návrh dřevěného sídla státního podniku Lesy České republiky (LČR), se kterým vyhráli mezinárodní soutěž, považuje jeden ze zakladatelů ateliéru, Ondřej Chybík, za přelomovou. Jeho padesátičlenný tým se nyní podílí například na návrhu ostravského mrakodrapu, soutěží i pražskou filharmonii na Vltavské. Chybík volá nejenom po změně legislativy, ale i po tom, aby česká společnost víc naslouchala názoru architektů.

Přečíst článek

Jednou z hlavních výhod modulární výstavby je možnost paralelního postupu jednotlivých fází projektu. V době, kdy stavební povolovací procesy často trvají mnoho měsíců, představuje tento přístup významnou časovou úsporu pro investory. Navíc stavíme systémem Design & Build, který je efektivní variantou řešení od A do Z,“ říká technický ředitel H3 ateliér Ladislav Jansík.

Firma zároveň postupně rozvíjí výrobní kapacity a chce přesouvat větší část procesů do výrobního areálu. Cílem je zkrátit dobu realizace, snížit zatížení staveniště u investora a lépe reagovat na dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví.

Školy, školky i nemocniční pavilony

Posun modulární výstavby do veřejných projektů není izolovaný. Vizovická společnost Koma Modular má v referencích například dočasnou základní školu v Prušánkách pro 300 žáků, kterou uvádí jako čtyřměsíční realizaci. U modulární školky v Jihlavě podle firmy trvala vlastní montáž šest týdnů a celá školka byla postavena během tří měsíců.

Česká firma Transcon dodala senegalskému Saint-Louis letiště “na klíč”.

Češi dodali Senegalu celé letiště „na klíč”. Tak má vypadat transformace ekonomiky

V senegalském městě Saint-Louis, které je díky historickým pamětihodnostem na světovém seznamu UNESCO, by už mohli stříhat pomyslnou pásku. Po pětileté pauze zamíří za několik týdnů z hlavního města Dakaru do Saint-Louis opět letadlo společnosti Air Senegal a přistane – bez velké nadsázky – na českém letišti. Hlavním dodavatelem „kompletní renovace“ letiště byla společnost Transcon Electronic Systems z Frýdku-Místku. Většinu subdodávek zajistily také české firmy.

Přečíst článek

Koma zároveň ukazuje, že moduly se prosazují i mimo školství. V Karviné realizovala dvoupodlažní pavilon chirurgie Karvinské hornické nemocnice s operačním sálem. Podle firemní reference vznikl z 65 modulů, má užitnou plochu 1600 metrů čtverečních a montáž trvala tři měsíce. Firma stojí také za českým pavilonem na EXPO 2015 v Miláně, modulární stavbou ze 43 modulů o užitné ploše 1700 metrů čtverečních, která získala bronzovou medaili za architekturu.

Dalším výrazným hráčem je Warex. Ve svých referencích uvádí například rozšíření základní školy v Tuchoměřicích z roku 2023, základní školu v Praze-Uhříněvsi z 28 modulů z roku 2022 nebo rozšíření kapacity mateřské školy z roku 2025, kde nový objekt tvoří 13 obytných modulů.

Do školských projektů vstupoval už dříve také Touax. V Brně-Komíně byla v roce 2017 otevřena jednotřídní modulová mateřská škola pro 25 dětí složená z deseti modulů. Podle zveřejněné tiskové zprávy měla podlahovou plochu 162 metrů čtverečních, hrubá stavba trvala osm hodin a jednopodlažní budova vznikla za pět týdnů.

Další etapa: modulární bytové domy

Vedle škol a veřejných budov se jako další velké téma otevírá bydlení. H3 ateliér uvádí, že už projektuje vícepodlažní bytové domy, hotelové objekty a další stavby. Tento posun odpovídá širšímu vývoji trhu.

Koma v roce 2025 dokončila u svého areálu ve Vizovicích vlastní bytový dům jako showroom. Objekt vznikl z osmi modulů a má celkovou užitnou plochu 256 metrů čtverečních.

Také Warex nabízí modulové bytové domy pro obce. Podle vlastních materiálů firmy může jít o jednopodlažní až čtyřpodlažní objekty s dispozicemi od 1+kk po 3+kk.

Rychlost sama o sobě nestačí

Modulární výstavba není univerzální náhradou klasického stavebnictví. U veřejných projektů bude dál rozhodovat kvalita zadání, projektová příprava, požární a hygienické požadavky, akustika, energetický standard i schopnost dodavatele zvládnout veřejnou zakázku od dokumentace po kolaudaci.

Její hlavní výhoda ale spočívá v tom, že část stavby může vznikat sériově a paralelně s dalšími fázemi projektu. Právě to je pro obce, školy, poskytovatele sociálních služeb i investory stále důležitější.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Bytová výstavba

Praha má poslední šanci odblokovat byty. Metropolitní plán může otevřít cestu až ke 350 tisícům nových bytů

Přečíst článek
Samotná kuchyň měří zhruba 14 metrů a zabírá přibližně 100 metrů čtverečních. Spolu s navazujícím pavilonem a zázemím přesahuje celková plocha 170 metrů čtverečních

Když je kuchyně větší než byt. V Počernicích vznikl unikát z českého pískovce

Přečíst článek

Česká ekonomika v dubnu ožila. Průmysl zrychlil, stavebnictví táhne bytová výstavba

Průmyslová výroba
ČTK
 nst
nst

Česká ekonomika dostala v dubnu několik povzbudivých signálů. Průmysl po předchozím zpomalování zrychlil růst, stavebnictví dál táhlo hlavně pozemní stavitelství a zahraniční obchod zůstal v přebytku. Data Českého statistického úřadu ale zároveň ukazují, že o jednoznačně silný výkon nejde. V průmyslu dál ubývá zaměstnanců a přebytek zahraničního obchodu se meziročně výrazně snížil.

Průmyslová výroba v dubnu meziročně vzrostla o 1,5 procenta. Po čtyřech měsících zpomalování tak zrychlila z březnových 0,9 procenta. Proti předchozímu měsíci byla průmyslová produkce vyšší o 1,4 procenta.

Růst táhla hlavně výroba motorových vozidel a jejich dílů. Pomohla také výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Podle ČSÚ přispěl k lepšímu výsledku rovněž kovozpracující a chemický průmysl a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, zejména pro stavebnictví.

Ne všude se ale dařilo. Meziroční pokles statistici zaznamenali v těžbě a dobývání, hlavně u uhlí, a také u oprav a instalací strojů a zařízení. Nižší byla i produkce v potravinářském a nápojovém průmyslu.

Dobrou zprávou pro průmysl jsou nové zakázky. Jejich hodnota v dubnu meziročně vzrostla o 2,7 procenta. Zakázky ze zahraničí se zvýšily o 3,5 procenta, tuzemské o 1,1 procenta. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek vyšší o 3,3 procenta.

„Růst hodnoty nových zakázek v průmyslu podpořila zejména výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Zakázky přibyly i ve výrobě motorových vozidel a také ve výrobě strojů a zařízení, například stavebních strojů,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

Naopak objednávky klesly v kovozpracujícím, farmaceutickém, textilním a papírenském průmyslu.

Průmysl zároveň dál propouští. Průměrný evidenční počet zaměstnanců se v dubnu meziročně snížil o jedno procento. Mzdy ale rostly. Průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslu byla meziročně vyšší o 5,9 procenta.

Silný růst stavebnictví

Ještě silnější růst ukázalo stavebnictví. Stavební výroba v dubnu meziročně vzrostla o 7,7 procenta, zatímco v březnu podle revidovaných údajů stoupla o 6,4 procenta. Meziměsíčně byla stavební produkce vyšší o 0,6 procenta.

Hlavním tahounem zůstalo pozemní stavitelství, tedy především výstavba budov. Produkce v tomto segmentu meziročně vzrostla o 12,1 procenta. Naopak inženýrské stavitelství, kam patří například výstavba silnic, telekomunikačních nebo energetických sítí, kleslo o 0,4 procenta.

Výrazně přibylo stavebních povolení i zahájených bytů. Úřady v dubnu vydaly 5889 stavebních povolení, meziročně o 14,7 procenta více. Počet bytů, které se začaly stavět, vzrostl téměř o 90 procent na 5100. Dokončených bytů naopak zhruba o desetinu ubylo na 2582.

„Za vysokým růstem počtu zahájených bytů stálo v dubnu kromě rodinných domů také povolení většího množství rozsáhlých bytových komplexů zejména v Praze,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Nové kanceláře budou vzácné zboží, říká Forejt z Passerinvest Group

Jeden z největších developerů v Česku, Radim Passer, který si za hlavní teritorium svého působení vyhlédl pražskou Brumlovku, kde třicet let kraluje, staví tři velké projekty. Nově začal kombinovat kanceláře s nájemními byty. Do výstavby se pustil přesto, že nemá domluveného žádného nájemce. „Budeme sbírat nájemce postupně,“ říká Eduard Forejt, ředitel developmentu společnosti Passerinvest Group.

Přečíst článek

Zahraniční obchod skončil v dubnu přebytkem 6,8 miliardy korun. Výsledek je ale meziročně o 11,5 miliardy korun slabší. Vývoz vzrostl o 5,7 procenta na 434,1 miliardy korun, dovoz ale stoupl rychleji, o 8,9 procenta na 427,3 miliardy korun.

Podle ČSÚ měl kladný vliv na bilanci hlavně obchod se stroji, ropou a zemním plynem. Příznivě se projevil také obchod s elektrickými zařízeními. Naopak negativně dopadl obchod s koksem a rafinovanými ropnými produkty.

„V dubnu vzrostla meziroční hodnota dovozu více než u vývozu, přebytek obchodní bilance se proto snížil,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. Nejvyšší nárůsty dovozu statistici zaznamenali u koksu a rafinovaných ropných produktů a u počítačů, elektronických a optických přístrojů.

Německé automobilky mají problém. V Číně jim ujíždějí domácí značky

Německé automobilky ztrácejí dech. Zatímco američtí, japonští i někteří evropští konkurenti rostou, Volkswagen, Mercedes-Benz a BMW hlásí pokles tržeb. Největší bolestí zůstává Čína, kde drahé prémiové vozy narážejí na slabší ekonomiku i sílu domácích značek.

Přečíst článek

Ve srovnání s loňským dubnem se zvýšil přebytek obchodu se stroji a zařízeními o 3,6 miliardy korun. Deficit obchodu s ropou a zemním plynem se snížil o 1,8 miliardy korun a deficit u elektrických zařízení klesl o 1,1 miliardy korun.

Celkovou bilanci ale zhoršilo hlavně prohloubení deficitu obchodu s koksem a rafinovanými ropnými produkty o 7,3 miliardy korun. Horší bylo také saldo obchodu s kovodělnými výrobky a přebytek obchodu s motorovými vozidly se meziročně snížil o 2,4 miliardy korun.

Dubnová čísla tak ukazují ekonomiku, která se v některých oblastech zvedá, ale dál naráží na slabší místa. Průmysl roste hlavně díky autům a elektronice, stavebnictví žene výstavba budov a bytových projektů, zatímco zahraniční obchod sice zůstává v plusu, jeho náskok se ale výrazně ztenčil.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci

Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci
Profimedia
Lukáš Kovanda

Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko s 39,6 hodiny, následované Bulharskem a Polskem, shodně s 38,7 hodiny, a Litvou s 38,4 hodiny. Na opačném konci stojí Nizozemci s 31,9 hodiny, Dánové a Němci shodně s 33,9 hodiny a Rakušané s 34 hodinami.

Průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii Eurostat

Češi tráví v práci výrazně víc času než Němci

Právě srovnání České republiky s jejími sousedy nabízí nejzajímavější pohled. Český zaměstnanec stráví v práci v průměru 37,5 hodiny týdně. To je o více než tři a půl hodiny týdně více než v Německu nebo Rakousku. Za celý rok tento rozdíl představuje zhruba 180 hodin navíc, což odpovídá více než jednomu celému pracovnímu měsíci.

V regionu střední Evropy sice Češi nepracují úplně nejdéle, protože Poláci odpracují v průměru 38,7 hodiny a Slováci 37,6 hodiny týdně, přesto je náš časový náskok oproti západním sousedům výrazný.

Peněženka, ilustrační foto

Mzdy v Česku vystřelily nad 50 tisíc. ČNB z toho radost mít nebude

Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.

Přečíst článek

Delší práce neznamená větší bohatství

Německo i Rakousko však dokážou za každou odpracovanou hodinu vytvořit výrazně vyšší ekonomickou hodnotu. Hodinová produktivita práce dosahuje v Německu 122,9 procenta průměru Evropské unie a v Rakousku 115,9 procenta. Naproti tomu Česká republika se pohybuje na úrovni 78,4 procenta evropského průměru, Slovensko na 81,2 procenta a Polsko na 68,6 procenta.

Český zaměstnanec sice pracuje déle, ale za hodinu práce vytvoří přibližně o 36 procent méně ekonomické hodnoty než jeho německý protějšek. Data jasně ukazují, že delší pracovní doba sama o sobě automaticky k vyšší ekonomické výkonnosti nevede.

Proč mzdy nedohánějí Západ

Tato realita je důvodem, proč se české mzdy stále nemohou plně přiblížit západoevropské úrovni. Bohatství země totiž nevzniká primárně množstvím času stráveného v práci, ale tím, kolik hodnoty dokáže ekonomika během těchto hodin vyprodukovat.

Rozhodující roli zde hrají moderní technologie, automatizace, kvalita infrastruktury, organizace práce a také podíl výroby a služeb s vyšší přidanou hodnotou.

Bankovky

Češi berou málo. Hodinová mzda je sedmá nejnižší v EU

České mzdy se evropskému průměru přibližují, jenže pomaleji než v některých okolních zemích. Loni dosahovala hodinová mzda v Česku 57 procent průměru Evropské unie. Mezi 27 členskými státy šlo o sedmou nejnižší úroveň, uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.

Přečíst článek

Vyšší produktivita umožňuje vyšší mzdy

Produktivita se pak přímo promítá do nákladů práce, které úzce souvisejí s výší výdělků. V Německu činí průměrné hodinové náklady práce 45 eur a v Rakousku 46,3 eura. V České republice dosahují 19,8 eura, což nás staví na srovnatelnou úroveň se Slovenskem, kde je to také 19,8 eura, a těsně před Polsko s 19,1 eura.

Tyto výrazné rozdíly vůči západním zemím EU z velké části odrážejí celkovou ekonomickou vyspělost jednotlivých zemí. Vyšší mzdy a vyšší náklady na zaměstnance si totiž mohou dlouhodobě dovolit jen ty ekonomiky, které dokážou každou hodinu využít efektivněji.

Eurostat

Co si lidé skutečně mohou koupit

Tento vztah mezi produktivitou a životní úrovní se naplno projevuje v celkovém bohatství společnosti a v tom, co si lidé mohou reálně koupit. Když se podíváme na hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly, Německo dosahuje 115 procent průměru Evropské unie a Rakousko dokonce 117 procent.

Česká republika se nachází pod tímto průměrem, konkrétně na úrovni 92 procent. Stále jsme na tom ale lépe než Polsko s 81 procenty a Slovensko se 75 procenty.

Cesta k prosperitě nevede přes delší směny

Data tak potvrzují, že český problém rozhodně nespočívá v nedostatku odpracovaných hodin. Naši západní sousedé jsou jasným důkazem, že cesta k prosperitě a vyšším mzdám nevede přes delší pobyt na pracovišti, ale přes vyšší hodnotu vytvořenou během každé odpracované hodiny.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

české koruny, ilustrační foto

V Česku mzdy rostou příliš rychle, ekonomika na to nemá. Růst mezd předbíhá produktivitu

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Dostupnost bydlení pro mladé se mimořádně zhoršuje, s tím padá i porodnost

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Chudoba v Česku? Vzácný úkaz, hrozí méně Čechům než Němcům

Přečíst článek