Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Dřevo už není jen na chaty. V Česku se z něj staví obchody, kanceláře i bytové domy

Nově otevřená dřevostavba řetězce Billa v Senohrabech
Billa
Michal Nosek
nos

Dřevostavby v Česku pomalu opouštějí škatulku rodinných domů. Stále častěji se objevují u obchodů, kanceláří, škol nebo bytových projektů. Nová prodejna Billa v Senohrabech je jedním z příkladů, jak se dřevo dostává i do běžného komerčního provozu. Skutečný rozmach ale bude záviset na cenách, zkušenostech projektantů, odvaze investorů i nové legislativě.

Dřevostavby v Česku příliš rychle nepřibývají. U rodinných domů si drží relativně stabilní podíl. V roce 2024 bylo podle Asociace dodavatelů montovaných domů dokončeno 14 013 rodinných domů, z toho 1 906 jako dřevostavby. To odpovídá podílu 13,6 procenta, zatímco v roce 2023 šlo o 14,6 procenta.

Zajímavější změna se ale odehrává mimo klasické rodinné bydlení. Dřevo se začíná prosazovat v projektech, kde dříve dominoval beton, ocel nebo zděné konstrukce. Vznikají dřevěné administrativní budovy, bytové domy, školy, školky i maloobchodní objekty.

Nová pravidla pomohla vyšším dřevostavbám

Jednou z hlavních brzd byly dlouho požární předpisy. Již téměř rok platí úprava normy ČSN 73 0802, která podle ministerstva průmyslu a obchodu umožňuje navrhovat vícepodlažní dřevostavby až do požární výšky 22,5 metru. Změna má zjednodušit přípravu projektů z CLT panelů a dalších moderních dřevěných konstrukcí.

Soutěžní návrh - Pavilon Štvanice – Šimon Procházka, ČVUT

OBRAZEM: Neotřelé nápady na dřevostavby, o jejichž autorech ještě uslyšíte

Mezi českými a slovenskými studenty architektury se rodí nová esa. Letošní návrhy některých z nich pro 12.ročník studentské soutěže dřevostaveb jsou odvážné, dynamické i důmyslné. Podívejte, které projekty, a především jména budoucích architektů, stojí za zapamatování. Určitě totiž o nich brzo uslyšíte, a to nejen v souvislosti se soutěží DŘEVO&stavby vyhlašovanou Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze.

Přečíst článek

Neznamená to, že se ze dřeva začne automaticky stavět ve velkém. Investoři i úřady budou dál řešit požární bezpečnost, akustiku, statiku, ochranu proti vlhkosti i dlouhodobou údržbu. Nová norma ale odstraňuje část nejistoty, která u větších dřevostaveb dosud komplikovala přípravu.

Senohraby: supermarket jako dřevostavba

Do tohoto trendu zapadá i nová prodejna Billa v Senohrabech. Stavba využívá CLT panely, fasádu z tepelně upraveného dřeva, fotovoltaiku s bateriovým úložištěm, odpadní teplo a retenční nádrže na dešťovou vodu.

Z technického hlediska je zajímavé hlavně to, že nejde o solitérní architektonický experiment, ale o běžný maloobchodní provoz. Právě retail je segment, kde se obvykle staví rychle, úsporně a typizovaně. Pokud se dřevo začne uplatňovat i zde, může se postupně stát běžnější součástí komerční výstavby.

„Dřevostavba nám umožnila snížit energetickou náročnost budovy, zlepšit vnitřní klima a zároveň efektivněji pracovat s prostorem,“ říká Lukáš Cerman, vedoucí technického oddělení Billa Česká republika.

Obchod není jen o prodejně

Senohrabská Billa je součástí menšího retailového parku. Vedle supermarketu zde funguje také lékárna, bankomat, restaurace, trafika a květinářství. Pro obec tak projekt znamená rozšíření služeb, ne pouze další obchodní plochu.

„Nová dřevostavba Billa společně s dalšími prodejnami výrazně rozšiřuje nabídku služeb pro naše občany,“ uvedla starostka Senohrab Helena Pechlátová. Podle ní stavba zároveň citlivěji zapadá do krajinného rázu obce.

BILLA prezentuje senohrabský projekt také jako součást širší expanze. Letos chce v Česku otevřít 15 nových prodejen a zrekonstruovat zhruba 40 stávajících. „Zaměřujeme se na lokality, které mají dlouhodobý rezidenční potenciál a přirozenou spádovost,“ říká provozní ředitel BILLA Česká republika Andreas Jüterbock.

Viditelné příklady už stojí

Jedním z nejznámějších projektů je Timber Praha v Řeporyjích. Developer UBM Development ho představuje jako první vícepodlažní bytové domy ze dřeva v Praze. Projekt je součástí areálu Arcus City, má energetickou třídu A a certifikaci BREEAM Excellent.

Dalším výrazným příkladem je administrativní budova společnosti Kloboucká lesní v Brumově-Bylnici od studia Mjölk architekti. Dokončena byla v roce 2022 a často se uvádí jako jeden z nejviditelnějších příkladů moderní dřevěné architektury v Česku.

Tyto realizace ukazují, že dřevo už není omezené jen na nízké rodinné domy. Zároveň ale platí, že podobných projektů je zatím málo a stále působí spíš jako ukázky možností než jako běžný standard českého stavebnictví.

Proč se o dřevu mluví víc

Dřevostavby lákají investory hlavně rychlostí výstavby, možností prefabrikace a nižší uhlíkovou stopou oproti některým tradičním stavebním materiálům. Dřevo také zapadá do debaty o využívání obnovitelných surovin a o snižování emisí ve stavebnictví.

Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě mluví o potřebě zvýšit podíl dřevostaveb. Připomíná ale také, že tempo výstavby v posledních dvou dekádách spíše stagnovalo a že u bytových domů jde zatím o velmi malý segment trhu.

Limity: cena, know-how i opatrnost trhu

Dřevostavby nejsou automaticky levnější ani jednodušší. U větších projektů vyžadují kvalitní návrh, zkušené dodavatele a pečlivé řešení detailů. Problémem může být i nedostatek firem, které mají s většími dřevěnými konstrukcemi zkušenost.

Část investorů navíc zůstává opatrná. Beton a cihla jsou v Česku stále považované za jistotu, zatímco dřevostavby musí často přesvědčovat nejen úřady, ale i budoucí uživatele nebo kupující.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Samotná kuchyň měří zhruba 14 metrů a zabírá přibližně 100 metrů čtverečních. Spolu s navazujícím pavilonem a zázemím přesahuje celková plocha 170 metrů čtverečních

Když je kuchyně větší než byt. V Počernicích vznikl unikát z českého pískovce

Přečíst článek

Konec plošných dotací. Nová zelená úsporám nabídne půjčky až 2 miliony, peníze zdarma zůstanou jen ohroženým domácnostem

Nová zelená úsporám ve staré podobě končí
iStock
Michal Nosek
nos

Stát mění Novou zelenou úsporám z dotačního programu hlavně na systém bezúročných úvěrů. Majitelé rodinných domů si budou moci na komplexní renovaci půjčit až dva miliony korun, SVJ a bytová družstva až 750 tisíc korun na byt. Přímé dotace zůstanou jen nízkopříjmovým domácnostem v NZÚ Light, které mohou získat až 400 tisíc korun.

Program Nová zelená úsporám se od letoška zásadně mění. Místo plošných dotací pro většinu domácností bude stát podporovat renovace hlavně prostřednictvím bezúročných úvěrů. Úroky za žadatele zaplatí stát, respektive Státní fond životního prostředí ČR je bude kompenzovat zapojeným bankám a stavebním spořitelnám. Model už dříve představilo ministerstvo s tím, že má program stabilizovat a zapojit do renovací více soukromých peněz.

Program Zelená úsporám ve stávající podobě končí

Lukáš Kovanda: Zelená úsporám končí jako dotační automat. Babišova vláda mění podporu bydlení v půjčky

Program Zelená úsporám za více než šestnáct let rozdělil domácnostem přes sto miliard korun a stal se nejpopulárnější státní podporou energetických renovací. Teď přichází zásadní obrat. Běžné domácnosti už nemají spoléhat hlavně na přímé dotace, ale na bezúročné úvěry. To může zájem o renovace citelně ochladit.

Přečíst článek

Na komplexní renovaci rodinného domu bude možné podle dnešního oznámení čerpat bezúročný úvěr až dva miliony korun. U bytových domů má podpora dosáhnout až 750 tisíc korun na jeden byt. Žadateli budou u rodinných domů vlastníci, u bytových domů společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.

Na co půjde úvěr použít

Bezúročné úvěry mají sloužit na komplexní i dílčí renovace. Program uvádí zejména zateplení, výměnu nevyhovujícího zdroje tepla, instalaci obnovitelných zdrojů energie, chytré větrání s rekuperací nebo úsporný ohřev vody. U bytových domů se podpora vztahuje také na fotovoltaiku, zelené střechy, využití tepla z odpadní vody či systémy na dešťovou a šedou vodu.

Splatnost úvěrů se má podle ministerstva lišit podle typu domu a rozsahu renovace, a to od deseti do 25 let. Už březnové představení nové etapy NZÚ počítalo s tím, že bezúročné financování bude možné splácet až 25 let a banky začnou úvěry nabízet od září 2026.

NZÚ Light: přímé dotace jen pro ohrožené domácnosti

Výjimkou z nového úvěrového modelu zůstane program NZÚ Light. Přímé dotace budou určeny domácnostem ohroženým energetickou chudobou, zejména lidem s velmi nízkými příjmy, domácnostem pobírajícím dávku státní sociální pomoci, části seniorů a domácnostem s invalidním důchodcem třetího stupně. Program u zateplení uvádí podporu 50 až 250 tisíc korun, u výměny zdrojů tepla 50 až 150 tisíc korun, u fotovoltaiky s ohřevem vody 120 tisíc korun; celkově má nízkopříjmová domácnost dosáhnout až na 400 tisíc korun.

V bytových domech má být navíc zachován bonus pro zranitelné domácnosti. Slouží jako příspěvek do fondu oprav, aby se jim kvůli splácení úvěru skokově nezvýšily měsíční náklady. Podle aktuálních pravidel činí bonus 2000 korun za metr čtvereční, maximálně 120 tisíc korun na byt zranitelné domácnosti.

Žádosti od června, bankovní úvěry od září

Příjem žádostí má začít 25. června. Podle dřívějšího harmonogramu ministerstva se v červnu spouští příjem žádostí o dotaci v NZÚ Light a také posuzování projektů pro bezúročné úvěry u rodinných i bytových domů. Samotné žádosti o úvěr u zapojených bank a stavebních spořitelen mají následovat v září.

Součástí nové etapy jsou také renovační pasy a bezplatné energetické poradenství. Renovační pas má domácnostem ukázat, jaká opatření dávají u konkrétního domu smysl a v jakém pořadí je provést. U zranitelných domácností má být tento nástroj důležitý i jako ochrana před nevýhodnými nebo špatně zacílenými investicemi.

Program už vyplatil přes 109 miliard

Nová zelená úsporám patří mezi nejdéle fungující programy na podporu úspor energie v bydlení. Podle SFŽP bylo za 16 let existence programu domácnostem na energetické úspory vyplaceno více než 109 miliard korun. Program podporuje zateplování, fotovoltaiku, výměnu zdrojů tepla, úsporný ohřev vody, rekuperaci, zelené střechy i hospodaření s dešťovou a šedou vodou.

Související

Program Zelená úsporám ve stávající podobě končí

Lukáš Kovanda: Zelená úsporám končí jako dotační automat. Babišova vláda mění podporu bydlení v půjčky

Přečíst článek
Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun.

Vládní otočka. Na program Nová zelená úsporám peníze najdeme, říká Havlíček

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Češi si letos za samosběr jahod připlatí. Úroda může klesnout až o třetinu

Jahody letos podraží
Pixabay
Lukáš Kovanda

Letošní sezóna samosběrů jahod začíná s horšími vyhlídkami než v minulých letech. Jarní mrazy a sucho poškodily část porostů, pěstitelé proto očekávají nižší sklizeň, menší plody a kratší sezónu. Ceny na farmách sice zůstávají výrazně nižší než v obchodech, na řadě míst ale meziročně vzrostou až o deset procent.

S koncem května začíná letošní sezóna samosběrů jahod. Bude však slabší než v předchozích letech. Jarní mrazy společně se suchem poškodily část úrody a pěstitelé očekávají nižší sklizeň i menší plody. Podle odhadů může být letošní úroda oproti loňsku až o třetinu nižší.

Omezenější nabídka se zároveň promítne do cen, které letos na řadě míst vzrostou až o deset procent. Farmáři navíc upozorňují, že letošní samosběry mohou skončit dříve než obvykle.

Kdo chce české jahody, neměl by čekat

Právě proto letos platí více než kdy jindy, že kdo chce české jahody za rozumnou cenu, neměl by s návštěvou samosběru příliš otálet.

Zatímco v obchodech se kilogram jahod běžně prodává kolem hranice 190 korun, na farmách ceny začínají přibližně na 80 korunách za kilogram. Například jahodárna ve Starém Kolíně letos počítá s cenou 80 korun za kilogram, farma ve Velkých Bílovicích stanovila cenu na 90 korun a Farma Vraňany nebo Ovocné sady Bříství prodávají kilogram za 99 korun.

Samosběr už není jen o nižší ceně

Samosběr už dávno není jen levnější alternativou nákupu. Pro mnoho lidí v sobě spojuje výlet, zážitek a možnost odvézt si domů čerstvé lokální ovoce přímo z pole.

Zájem o samosběry proto zůstává vysoký i v letech, kdy ceny mírně rostou. Pro zákazníky je stále atraktivní rozdíl oproti obchodním cenám i jistota původu ovoce.

Farmářům pomáhají zákazníci, náklady ale dál rostou

Jahody patří k plodinám, u nichž si české zemědělství dokázalo částečně pomoci s nedostatkem pracovní síly. Velká část úrody se totiž sklidí přímo zákazníky. Farmářům tak odpadá část nákladů na sezónní zaměstnance, jejichž mzdy v posledních letech rostly.

I přesto ale pěstitelé dál čelí dražším energiím, hnojivům nebo chemickým prostředkům. Letošní mírné zdražení tak bylo podle nich prakticky nevyhnutelné.

Související