V Česku mzdy rostou příliš rychle, ekonomika na to nemá. Růst mezd předbíhá produktivitu
Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
Nová data Eurostatu za rok 2025 potvrzují, že průměrné hodinové náklady v EU stouply na 34,90 euro. My se s našimi necelými 20 eury sice snažíme držet krok, ale narážíme na limity tohoto modelu.
Pohled na srovnání reálných mezd a úhrnné produktivity práce (viz graf níže) odhaluje nebezpečný trend. Po inflačním šoku reálné mzdy v roce 2024 a 2025 výrazně oživily a rostou tempem kolem čtyř až pěti procent meziročně. Jenže produktivita práce? Ta roste výrazně pomaleji, většinou jen kolem jednoho až maximálně dvou procent.
To je dlouhodobě neudržitelné. Ekonomika totiž nemůže dlouho vyplácet víc, než kolik skutečně vyrobí. Pokud mzdy rostou rychleji než produktivita, firmy zákonitě začnou ztrácet dech. Buď budou muset znovu zdražit, což roztočí inflační spirálu, nebo přestanou investovat do modernizace.
Lidé v Česku mění práci výrazně méně než na Západě. Zní to možná jako výhoda stability, ve skutečnosti jde o ekonomickou brzdu. V dynamických ekonomikách pracovníci přecházejí do produktivnějších firem a oborů. V Česku častěji zůstávají tam, kde jsou. I když je jejich práce málo efektivní.
Průměrná mzda v České republice loni vzrostla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 3316 korun měsíčně. Druhým rokem po sobě se mzdy zvýšily také reálně – po započtení inflace vzrostly o 4,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistikové zároveň připomínají, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Mzdy v Česku rostou. Průměr už překonal 49 tisíc
Money
Výsledek je, že přežívají méně produktivní firmy, nové, výkonnější sektory nemají dost lidí a produktivita celé ekonomiky roste pomaleji.
Model levné práce postupně končí. Jenže model „drahé a vysoce produktivní ekonomiky“ jsme zatím plně nevybudovali.