Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

V Česku mzdy rostou příliš rychle, ekonomika na to nemá. Růst mezd předbíhá produktivitu

české koruny, ilustrační foto
Pixabay
Lukáš Kovanda

Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.

Nová data Eurostatu za rok 2025 potvrzují, že průměrné hodinové náklady v EU stouply na 34,90 euro. My se s našimi necelými 20 eury sice snažíme držet krok, ale narážíme na limity tohoto modelu.

Cena hodinové práce v EU zdroj: Eurostat

Pohled na srovnání reálných mezd a úhrnné produktivity práce (viz graf níže) odhaluje nebezpečný trend. Po inflačním šoku reálné mzdy v roce 2024 a 2025 výrazně oživily a rostou tempem kolem čtyř až pěti procent meziročně. Jenže produktivita práce? Ta roste výrazně pomaleji, většinou jen kolem jednoho až maximálně dvou procent.

Srovnání vývojů růstu mezd a souhrnné produktivity práce zdroj: ČSÚ

To je dlouhodobě neudržitelné. Ekonomika totiž nemůže dlouho vyplácet víc, než kolik skutečně vyrobí. Pokud mzdy rostou rychleji než produktivita, firmy zákonitě začnou ztrácet dech. Buď budou muset znovu zdražit, což roztočí inflační spirálu, nebo přestanou investovat do modernizace.

Lidé v Česku mění práci výrazně méně než na Západě. Zní to možná jako výhoda stability, ve skutečnosti jde o ekonomickou brzdu. V dynamických ekonomikách pracovníci přecházejí do produktivnějších firem a oborů. V Česku častěji zůstávají tam, kde jsou. I když je jejich práce málo efektivní.

Bankovky

Mzdy v Česku rostou. Průměr už překonal 49 tisíc

Průměrná mzda v České republice loni vzrostla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 3316 korun měsíčně. Druhým rokem po sobě se mzdy zvýšily také reálně – po započtení inflace vzrostly o 4,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Statistikové zároveň připomínají, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Přečíst článek

Výsledek je, že přežívají méně produktivní firmy, nové, výkonnější sektory nemají dost lidí a produktivita celé ekonomiky roste pomaleji.

Model levné práce postupně končí. Jenže model „drahé a vysoce produktivní ekonomiky“ jsme zatím plně nevybudovali. 

Související

aMAZON

Lukáš Kovanda: Češi letos spoří nejméně za tři roky. I díky tomu roste ekonomika rychleji

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Češi „škudlí“. Mdlý růst ekonomiky nemá na svědomí jen slábnoucí průmysl

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Vzhůru ke kanystrům. Nafta může zítra skokově zdražit. Cenou hýbe Rotterdam i geopolitika, ne vláda

Ceny pohonných hmot jsou stále vysoké
Profimedia
Lukáš Kovanda

Maximální cena nafty v Česku může už zítra vzrůst zhruba o 1,30 koruny na litr a přiblížit se hranici 46,50 koruny. Nejde však o změnu vládní regulace, jak se někdy mylně uvádí. Cenový strop se odvíjí od aktuálních tržních cen, které v posledních dnech výrazně kolísají především kvůli vývoji na burze v Rotterdamu a napětí v oblasti Perského zálivu. Výsledkem je prudké zdražení, které se do cen na čerpacích stanicích může promítnout prakticky ze dne na den.

Maximální povolená cena nafty by měla zítra vzrůst přibližně o 1,30 koruny, tedy zhruba na 46,50 koruny za litr. Jde o odhad vycházející z kotací agentury Platts, které reflektují vývoj na burze v Rotterdamu, přičemž tato data nejsou veřejně dostupná.

Zajímavé bude sledovat, zda se opět objeví mylné interpretace, že vláda regulaci zpřísňuje či naopak uvolňuje. Ve skutečnosti se totiž samotný mechanismus nijak nemění. Vývoj maximální ceny primárně odráží dění na trhu, nikoli politické rozhodnutí.

Klíčovým faktorem je aktuální vývoj velkoobchodních cen nafty na burze v Rotterdamu. Ty v posledních dnech výrazně kolísají. Například včera vzrostla cena nafty v korunovém vyjádření přibližně o dvanáct procent, jak vyplývá z dat agentury Bloomberg. Tento růst se již dnes promítl do velkoobchodní ceny státní společnosti Čepro, zatímco společnosti MOL a Orlen zatím reagovaly pomaleji.

Andrej Babiš

Orlen a MOL zdražily navzdory levnější ropě, zuří Babiš. Společnosti pochybení odmítají

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval společnosti Orlen a MOL k výraznému zlevnění cen pohonných hmot, největší tuzemští distributoři podle něj navzdory zlevnění ropy na trhu zvýšily velkoobchodní ceny paliv o dvě koruny. Během dneška proto očekává, že ceny paliv půjdou na čerpacích stanicích dramaticky dolů. Firmy k tomu uvedly, že jejich ceny vycházejí ze situace na trhu, pochybení odmítly.

Přečíst článek

Pokud by bylo možné ukázat na konkrétního „hybatele“ cenových stropů, pak by jím nebyla česká vláda, ale spíše vývoj na globálních trzích a geopolitické napětí. Významnou roli hraje situace v Perském zálivu, zejména v oblasti Hormuzského průlivu, která ovlivňuje světové ceny ropy a ropných produktů.

Český systém regulace přitom zůstává beze změny. Maximální cena se odvozuje od průměru čtyř tržních cen, ke kterému si prodejci mohou připočítat maximální přirážku 2,50 koruny na litr. Stát tedy neurčuje pevnou cenu pohonných hmot, ale pouze omezuje obchodní marži. Na rozdíl například od Maďarska nebo některých čerpacích stanic ve Francii, kde existují pevně stanovené cenové stropy, se v Česku cena pohybuje pružně podle trhu.

Nedávné výrazné zlevnění nafty na čerpacích stanicích, v průměru o zhruba tři koruny na litr během jediného dne, bylo způsobeno rekordním poklesem cen na burze v Rotterdamu. Ten tehdy dosáhl více než devatenácti procent. Právě tento propad snížil cenový strop, nikoli zásah vlády.

Zajímavý je také přístup jednotlivých distributorů. Státní Čepro reaguje na vývoj na burze rychleji a výrazněji než jeho konkurenti. Když ceny prudce klesly, snížilo své velkoobchodní ceny o více než třináct procent, zatímco MOL a Orlen pouze o necelých pět procent. Podobně nyní při růstu cen Čepro zdražuje svižněji, zatímco ostatní hráči zatím reagují pomaleji.

S určitou nadsázkou tak lze říci, že pokud chce řidič ušetřit, může se mu vyplatit natankovat ještě dnes. Vývoj na globálních trzích totiž naznačuje, že zítřejší cena nafty může být znatelně vyšší – a to především vlivem zahraničních faktorů, nikoli domácí politiky.

Související

Protesty proti válce v Íránu

USA zvažují vyslání až deseti tisíc vojáků na Blízký východ. Rostoucí napětí s Íránem dál ohrožuje klíčovou ropnou trasu

Přečíst článek

Kovanda vysvětluje investice: Jak vydělávat na poklesu trhu a proč na to většina investorů nemá

Natálie Mužíková

Vydělávat na růstu akcií umí pochopit každý. Co ale dělat, když trhy padají? Ekonom Lukáš Kovanda v druhém dílu seriálu Kovanda vysvětluje investice ukazuje, jak funguje spekulace na pokles cen akcií, takzvané shortování. 

I když burza padá, dá se na ní vydělat. „Je to ale příležitost pro zkušenější investory a začátečníci by se mu měli spíše vyhnout,“ říká Lukáš Kovanda v novém díle investičního seriálu newsteam.cz s názvem Kovanda vysvětluje investice. V prvním díle s moderátorkou Izabelou Kalinovou probrali základy investování.

Základní princip investování obecně je jednoduchý: koupit levně a prodat dráž. Finanční trhy však umožňují i opačný přístup, kdy se dá vydělávat i ve chvíli, kdy ceny klesají. 

Shortování neboli spekulace na pokles funguje tak, že si investor u brokera akcie půjčí, okamžitě je prodá a čeká, až jejich cena klesne. „Vydělávám na tom, že jsem prodal za tisíc, ale zpětně nakupuji třeba za osm set. Rozdíl v ceně je můj zisk,“ vysvětluje princip Kovanda. Následně akcie vrátí původnímu majiteli a rozdíl mu zůstává. Na první pohled jde o jednoduchou strategii. Má ale zásadní háček. 

Ekonom Lukáš Kovanda
video

Kovanda vysvětluje investice: Když se teď uskrovníte, můžete zbohatnout

Inflace požírá úspory a světová ekonomika prochází turbulencemi. Jak v této době ochránit své peníze a začít rozumně investovat? Nový desetidílný seriál s Lukášem Kovandou vás provede světem financí – srozumitelně, bezpečně a od úplných základů. 

Přečíst článek

Proč je shortování rizikovější: Past neomezené ztráty 

Zatímco u běžného investování je maximální ztráta jasně daná – hodnota akcie nemůže klesnout pod nulu – u shortování je situace opačná. Zisk je omezený maximálně na 100 procent v případě bankrotu firmy, ztráta je ale teoreticky neomezená, protože cena akcie může růst bez limitu. „Právě proto bych shortování začátečníkům vůbec nedoporučoval. Je to disciplína pro zkušené investory,“ upozorňuje Kovanda. Začátečníkům se obecně doporučuje sázet na dlouhodobý růst a držet se jednodušších strategií

Ani slavní investoři nejsou neomylní 

Shortování často přitahuje pozornost díky slavným jménům, jako je Michael Burry, který předpověděl pád hypotečního trhu před finanční krizí. Jeho současné spekulace na pokles technologických firem ale nelze brát jako jednoznačný signál. Podle Kovandy může jít spíš o názor, že jejich ocenění je přehnané a časem se vrátí blíž k fundamentální hodnotě. I nejzkušenější investor se totiž může v odhadu budoucího vývoje mýlit a trh může zůstat „iracionální“ déle, než investor zůstane solventní. 

Vladimír Holovka z XTB
video

Vladimír Holovka z XTB: Investory s jasným cílem propady trhů neohrozí. Naopak nabídnou příležitosti

Hostem podcastu Newstream Byznys Talks byl ředitel investiční platformy XTB pro Česko, Slovensko a Maďarsko Vladimír Holovka. V rozhovoru se Stanislavem Šulcem rozebíral investiční strategie v době extrémní nejistoty, která v geopolitice, a také na trzích aktuálně panuje.

Přečíst článek

Shortaři jako „čističe“ trhu a role opcí 

Přestože je shortování vnímáno kontroverzně, plní na trhu důležitou roli v procesu stanovování ceny. Investoři sázející na pokles upozorňují na neefektivní firmy a přispívají k zániku tzv. „zombie“ společností, čímž podporují přesun kapitálu i pracovní síly do zdravějších částí ekonomiky. „Shortaři dělají rizikovou, ale vlastně záslužnou práci. Urychlují odchod firem, které už v ekonomice nemají místo, a tím zvyšují její celkovou dynamiku,“ vysvětluje ekonom. Pro ty, kteří chtějí spekulovat na pokles bezpečněji, existují takzvané put opce, kde je ztráta omezena pouze zaplacenou částkou. I tak jde ale o deriváty, které Kovanda nepovažuje za vhodný nástroj pro začínající investory. 

Svět shortování je fascinující, ale pro většinu investorů by měl zůstat spíše teoretickou zajímavostí než každodenní praxí. Jak Lukáš Kovanda v podcastu zdůrazňuje, klíčem k úspěchu je nepředbíhat vlastní zkušenosti. „Není to práce pro začátečníka. Ten by měl začít budovat své portfolio postupně a sázet spíše na dlouhodobý růst,“ uzavírá Kovanda. 

Celý druhý díl si můžete pustit přímo v přehrávači v článku. Pokud jste na cestách, seriál najdete i na všech velkých podcastových platformách jako Spotify či Apple Podcasts, nebo jako video na YouTube. 

V příštím díle se seriál zaměří na pasivní příjem a dividendy. Lukáš Kovanda vysvětlí, jak poznat akcii, která vám bude pravidelně posílat peníze, a jestli se z dividend dá v českých podmínkách skutečně vyžít. 

Související

Ekonom Lukáš Kovanda
video

Kovanda vysvětluje investice: Když se teď uskrovníte, můžete zbohatnout

Přečíst článek
Češi na záhony nezanevřeli ani navzdory zdražování posledních let

Zahrady za 40 miliard ročně. Češi na záhony nezanevřeli ani navzdory zdražování posledních let

Přečíst článek
Doporučujeme