OBRAZEM: Český pár prodal dvě pražské nemovitosti a postavil si vilu mezi olivovníky
Architektka Markéta Killi a kreativec Lars Killi hledali v jižní Evropě místo, které by mělo potenciál, ale ještě neleželo v hledáčku masového zájmu zahraničních kupců. Chtěli postavit rekreační vilu ve vysokém standardu, s jasným rozpočtem a v lokalitě, kde se investice může časem zhodnotit.
Kapitál získali prodejem dvou nemovitostí v Praze. Původně racionální plán se však postupně proměnil v osobní projekt. V Apulii našli pozemek o rozloze 1,7 hektaru, starý olivový háj se 140 stromy, červenou půdou a tradičními suchými kamennými zídkami. Právě tam vznikla Vila Normanni.
Apulie místo zavedených adres
Volba Itálie nebyla náhodná. Manžele dlouhodobě přitahovala její kultura, architektura, řemeslo i způsob, jakým zdejší domy přirozeně vyrůstají z krajiny. Apulie pro ně byla alternativou k zavedeným a dražším lokalitám, jako je Toskánsko, pobřeží Amalfi nebo severoitalská jezera.
Rozhodující ale nebyla jen cena. Místo si je získalo atmosférou. Staleté olivovníky, kamenné zídky a proměnlivé světlo vytvořily klidné prostředí, které se stalo základem celého návrhu.
Stará stodola u Lázní Bělohrad skrývá malý moderní dům. Facha architekti do ní vložili obytnou „krabici“ pro sezonní pobyt. 
Architekti vložili dům do staré stodoly. Výsledek ukazuje, jak může přežít český venkov
Reality
Dům jako pokračování krajiny
Autorkou architektonického návrhu je Markéta Killi, Lars Killi se podílel na vizuálním směřování, detailech a celkové atmosféře projektu. Cílem nebylo postavit vilu, která bude krajině dominovat. Naopak měla působit jako její přirozené pokračování.
Areál tvoří dvě stavby. Hlavní vila je novostavbou, menší dům vznikl přestavbou původního hospodářského objektu. Mezi nimi se rozkládají venkovní obytné prostory: pergola, veranda, venkovní kuchyně, terasa s krbem, bazén a sluneční plocha.
Velká část života se tu odehrává venku. Interiér proto není odděleným světem, ale navazuje na terasy, pergolu, bazén i olivový háj.
V sousedství pražského Masarykova nádraží vznikla restaurace The Kimchi, která propojuje korejský street food, osobní příběh majitelů a interiér inspirovaný energií současného Soulu. Architekti ze studia SOA vytvořili prostor, v němž je příprava jídla součástí zážitku a kde rychlé občerstvení získává promyšlenou vizuální identitu.
OBRAZEM: Soul u Masarykova nádraží. The Kimchi sází na autentické jídlo i výrazný interiér
Enjoy
Kámen, bílá omítka a barva oliv
Hlavní vila nabízí tři ložnice s vlastními koupelnami a velký společný prostor propojující kuchyň, jídelnu a obývací část. Velká skládací okna směřují k bazénu i do zahrady a po otevření téměř ruší hranici mezi interiérem a venkem.
Menší vila funguje jako samostatný apartmán s obytnou místností, kuchyní, ložnicí a koupelnou. Vychází z tradičních apulijských venkovských staveb označovaných jako casale a působí rustikálněji než hlavní dům.
Obě stavby spojují bílé omítky, zaoblené rohy, místní kámen tufo, rákosové zastínění a podlahy z vápence pietra Leccese. Okenní rámy mají tlumený zelenošedý odstín připomínající spodní stranu olivových listů.
V pražské proluce mezi vilami, bytovými domy a železnicí vznikl dům, který z minima vytěžil maximum. Bílý kvádr od Stempel Tesař architekti má jen 49 metrů čtverečních zastavěné plochy, ale uvnitř nabízí sto metrů bydlení, tři ložnice a žádnou klasickou chodbu.
FOTOGALERIE: Dům bez chodby na minimálním prostoru. Architekt nechtěli pokácet ani třešeň
Reality
Luxus bez okázalosti
Interiéry jsou střídmé, ale nepůsobí chladně. Staví na přírodních materiálech, jako jsou dřevo, len, ratan a kámen. Neutrální barevnost nechává vyniknout světlo, výhledy do zahrady a proměnlivou krajinu za okny.
Vila Normanni není přehlídkou designových objektů. Její luxus spočívá spíš v prostoru, tichu, soukromí a blízkosti krajiny.
Okolí bazénu doplňuje takzvaná pouštní zahrada inspirovaná opuncií, kterou místní označují jako indický fík. Kaktusy, bílý štěrk a modrá hladina bazénu vytvářejí kontrast k volnějšímu olivovému háji.
Investice s vlastním příběhem
Areál je navržen pro celoroční provoz. Využívá vlastní studnu, dešťovou vodu zachycenou v cisterně, klimatizaci, vytápění, solární panely i nabíjecí stanici pro elektromobily. Vodu se podařilo najít až při druhém vrtu v hloubce 200 metrů.
Vila Normanni vznikla jako promyšlená investice v regionu s rostoucím turistickým potenciálem. Postupně se ale stala mnohem osobnějším místem. Bílá architektura, místní kámen, staleté olivovníky a střídmé interiéry vytvořily celek, který nepůsobí jako anonymní dovolenkový resort, ale jako útočiště pevně spojené s Apulií.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
