Češi dodali Senegalu celé letiště „na klíč”. Tak má vypadat transformace ekonomiky

V senegalském městě Saint-Louis, které je díky historickým pamětihodnostem na světovém seznamu UNESCO, by už mohli stříhat pomyslnou pásku. Po pětileté pauze zamíří za několik týdnů z hlavního města Dakaru do Saint-Louis opět letadlo společnosti Air Senegal a přistane – bez velké nadsázky – na českém letišti. Hlavním dodavatelem „kompletní renovace“ letiště byla společnost Transcon Electronic Systems z Frýdku-Místku. Většinu subdodávek zajistily také české firmy.

Senegalský projekt v režii Transconu se jeví skoro „jako z jiného světa“ v době, kdy řada českých byznysmenů a ekonomů upozorňuje na slabiny tuzemského hospodářství a volá po nové ekonomické transformaci. Česko podle nich nemá dostatek finálních produktů, zdejší firmy jsou příliš závislé na ekonomicky málo atraktivních subdodávkách pro německé odběratele a nedokáží se prosadit na vzdálenějších trzích. Slabým místem je také marketing a prosazování značky Česko ve světě.

Jediní na světě 

Nic z toho v případě senegalské zakázky neplatí, je to přesně naopak. Dodávku fakticky celého nového regionálního letiště „na klíč“ včetně řídicích systémů nikdo jiný na světě kromě firmy z Frýdku-Místku ani nenabízí.

Jiří Hynek: Demokracie musí válčit chytře. K tomu směřují také inovace českých firem

Leaders

České firmy by se mohly významně podílet na poválečné obnově Ukrajiny a budování tamního obranného průmyslu. „Také tady můžeme školit odborníky, kteří by se pak na Ukrajinu vraceli,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Souvisí to podle něj i s problematikou migrace. Je mnohem lepší poskytnout zemím jako Ukrajina pracovní příležitosti na jejich území, než je personálně vysávat.

Jan Žižka

Přečíst článek

Už prakticky hotové letiště v Saint-Louis je součástí širší zakázky na kompletní rekonstrukci pěti regionálních „vzdušných přístavů“ v Senegalu. Její hodnota přesahuje 160 milionů eur (asi 3,5 miliardy korun). V pokročilé fázi je projekt dalšího letiště Ourossogui-Matam, které se nachází ve složitě přístupném regionu severovýchodního Senegalu. Oblast má nezanedbatelný ekonomický potenciál vzhledem k tamní těžbě fosfátů.

České firmy v čele s Transconem se prosadily zásluhou celého řetězce činností, jež mají všechny kořeny v Česku – od vývoje přes výrobu, marketing a obchod až po finální dodávku a zaškolení senegalských odborníků. Sama společnost Transcon patří mezi pět největších firem na světě, které se zaměřují na světlotechnické, navigační a řídicí systémy letišť. V tomto oboru dosahuje víc než 15procentního podílu na světovém trhu.

Globální ekonomika si prochází rozvodem. Po něm bude vše dražší

Money

Nejlepší časy globalizovaného světa jsou již za námi, říká Peter Garnry, hlavní akciový stratég dánské Saxo Bank. Přichází doba deglobalizace, či fragmentace světového hospodářství. Garnry nevěří v brzký pokles inflace ke dvěma procentům. „Dlouhodobě nás čeká inflace v rozpětí tří až čtyř procent. Pokud nemůžete mít hladce fungující globální ekonomiku, potřebujete více investic. Zdroje budou hůře dostupné a vše bude logicky dražší,“ říká v rozhovoru pro Newstream.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Zatímco kritici vyčítají málo ambiciózním českým firmám, že se spokojí s podřízeným postavením vůči německým a dalším zákazníkům, Transcon musel v Senegalu porazit nejtvrdší konkurenci. Češi tak uspěli v souboji se zeměmi, které navíc mají v Africe silné postavení – Francií, Čínou nebo Tureckem.

Česko jako světová špička? Jak v čem

„Podobné investiční projekty jsou ukázkou komplexnosti české ekonomiky. V Česku máme hodně firem, které dokáží vyrábět skvělé produkty,“ říká obchodní ředitel Transconu Ilja Mazánek, který je také předsedou zahraniční sekce Hospodářské komory ČR.

Jiná věc je, že české společnosti toho často nedokáží využít. Podobně to vidí Ministerstvo průmyslu a obchodu, aspoň podle návrhu nové Exportní strategie do roku 2033: „Česká republika je sice zaměřena na širokou škálu produktů s vysokým podílem technologicky náročnějších výrobků a figuruje v hodnocení Atlasu ekonomické komplexity v posledních letech na 6.-7. místě, ale ve svých exportech vykazuje nižší podíl přidané hodnoty oproti průměru vyspělých ekonomik.“

Tomáš Prouza: České firmy mají u Ukrajinců dobrou pověst. Teď ještě uspět v mezinárodních tendrech

Leaders

V rámci novodobého „Marshallova plánu“  na Ukrajinu zamíří zahraniční investice a rozvojová pomoc minimálně v řádu stovek miliard dolarů. Česko má dnes na Ukrajině velmi dobrou pověst a tuzemským firmám se i díky tomu nadějně otevírají dveře k zakázkám na rekonstrukci a modernizaci země. Jak ale upozorňuje v rozhovoru pro Export.cz viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza, nejtěžší bude uspět v nadnárodních tendrech. „Tady vnímám největší riziko,“ řekl bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, který také stojí v čele Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Jan Žižka

Přečíst článek

Různé statistiky je možné vykládat různě, ale není pochyb o tom, že Česku by rozhodně prospěl vyšší podíl exportovaných finálních produktů, spojování tuzemských firem na zahraničních trzích a silnější schopnost realizovat větší investiční projekty typu senegalských letišť. Na druhé straně jsou v tuzemsku stále firmy, které dokáží navázat na slavné tradice českého průmyslu a zároveň nabídnout řešení, která odpovídají globální poptávce ve 21. století.

Česká exportní banka (ČEB), která vyhodnotila projekt Saint-Louis jako exportní transakci loňského roku, v této souvislosti uvedla, že rekonstrukce pěti regionálních letišť v Senegalu je největším českým projektem v subsaharské Africe za posledních více než 60 let a má velký synergický efekt pro tuzemský průmysl – podílí se na něm téměř desítka dalších renomovaných českých firem. Patří mezi ně například vizovická Koma Modular, která se specializuje na modulární výstavbu, THT Polička se svou požární technikou či Tatra se svými podvozky.

Spasit české stavebnictví mohou Filipínci. Chce to ale lepší legislativu, tvrdí komora

Reality

Schválení novely stavebního zákona je podle Hospodářské komory ČR dobrým odrazovým můstkem. Stačit to ale nebude, protože stavebnictví se potýká s celou řadou problémů. Je třeba zkrátit proces povolování staveb, řešit digitalizaci celého procesu, financování dopravních staveb i to, že ve stavebnictví je nedostatek lidí. A bude hůř, pokud Ukrajince nenahradí jiní cizinci. „Bez toho tu jinak můžeme mít za pár let téměř neřešitelné problémy,“ zdůraznil viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Kromě ČEB projekty letišť spolufinancuje také Komerční banka a podpořila je státní pojišťovna EGAP. To je pro projekty na mimoevropských trzích často klíčové. Senegal je sice považován ze relativně prosperující a stabilní zemi, v poslední době je ale patrná vyostřenější vnitropolitická atmosféra, která souvisí s blížícími se prezidentskými volbami na počátku příštího roku.

Ambice byly ještě větší 

Podíl českých firem na celkové zakázce dosahuje téměř 60 procent. Ilja Mazánek popisuje, že ambice Transconu byly ještě větší. Česko je sice velmocí v radarové technice, ukázalo se však, že konkrétní produkt, který byl zapotřebí, v tuzemsku nikdo nevyrábí. „To nás velmi mrzelo,“ zdůraznil obchodní ředitel. Nepodařilo se ani přilákat některou z větších českých stavebních společností. Zpočátku se zdálo, že by to mohlo vyjít. Pak se potenciální partner podle Ilji Mazánka Afriky zalekl. Jeho roli převzali Francouzi.

Česko loni pomáhalo ve světě téměř 21 miliardami, hlavně na Ukrajině, v Africe a na Balkáně

Politika

Česko podle předběžných údajů poskytlo loni oficiální rozvojovou pomoc ve výši 20,86 miliardy korun. Oproti roku 2021 jde o nárůst o 12 miliard korun, který byl způsoben příspěvkem na pomoc Ukrajině, jež od loňského února čelí ruské invazi, a zejména ukrajinským uprchlíkům v České republice. Právě tato pomoc činí téměř 14 miliard korun. Vyplývá to ze zprávy ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) pro vládu.

ČTK

Přečíst článek

„České firmy často bývají konzervativní a mimo Evropu se příliš nehrnou. Pro práci ve vzdálenějších teritoriích navíc těžko shání odborníky, kteří by se tam chtěli vydat a ovládají cizí jazyky,“ dodává manažer Transconu. Přesto byla finální nabídka celých letišť pro Senegal i v mezinárodním srovnání unikátní. Konkurence z jiných zemí by mohla zajistit „na klíč“ třeba kompletní dodávku řídicích systémů včetně kontrolních věží, už ne třeba terminály a hangáry.

Mazánek vysvětluje, že pokud se české subdodavatelské firmy napojí na tuzemského finálního dodavatele (EPC kontraktora) jako v případě senegalského projektu, má to pro ně velké výhody. Nemusejí procházet komplikovanějším výběrovým řízením v jiné zemi, která preferuje vlastní firmy nebo někdy ani nedokáže zajistit transparentní tendr.

Jak předběhnout konkurenci 

Základem úspěchu Transconu a dalších českých firem v Senegalu byl jejich dlouhodobý výzkum a vývoj. K tomu však bylo nutné přidat ještě nějakou silnou komparativní výhodu oproti světové konkurenci. „Tou se stal náš koncept modulární výstavby,“ vysvětluje Mazánek.

Historický milník pro Škodu Group. Podepsala rekordní zakázku v Egyptě

Zprávy z firem

Škoda Group podepsala svůj dosud největší kontrakt, jehož hodnota přesáhne jednu miliardu eur, což je v přepočtu přes 24 miliard korun. Jde o modernizaci a údržbu nejméně 280 lokomotiv pro Egyptské státní dráhy ENR, uvedl mluvčí Škody Group Jan Švehla.

ČTK

Přečíst článek

Pro zjednodušení tento přístup přirovnává k předem vyrobeným kostičkám lega, které se sestavují do většího celku na místě budoucího nebo renovovaného letiště. Tím se omezují stavební práce na místě, což je v řadě oblastí Afriky nebo Asii obrovská výhoda. Realizace staveb tam bývá složitá z řady důvodů – bezpečnostních, logistických nebo i byrokratických vzhledem k náročným schvalovacím procedurám.

Původním posláním Transconu přitom v devadesátých letech bylo vyvíjet technologie pro vojenská letiště. Česká armáda se připravovala na vstup do NATO a usilovala o rychlou modernizaci, což se týkalo například i kontrolních věží na letištích. Transcon tehdy postupně budoval potřebné know-how a přišel také s konceptem modulárních systémů, aby dokázal nabídnout kvalitní řešení za přijatelnou cenu. Modulární výstavbu letišť je možné přirovnat k technologiím – včetně notoricky známého internetu nebo GPS navigace, které měly původně sloužit armádě, ale jejichž význam se později naplno projevil díky civilním aplikacím.

PPF kupuje jihoafrického výrobce katamaránů

Zprávy z firem

Skupina PPF kupuje jihoafrického výrobce katamaránů Leopard, firmu Robertson and Caine. Uzavření obchodu je součástí její strategie rozvíjet byznys v odvětví rekreačních plavidel, do kterého vstoupila před dvěma lety, kdy vytvořila společný podnik s francouzským výrobcem rekreačních plavidel Groupe Beneteau. Cenu transakce firma neuvedla.

ČTK

Přečíst článek

Obchodní ředitel Transconu připouští, že role finálního investora je hodně náročná. Firmě z Frýdku-Místku se podle něj ale rozhodně vyplácí, podobně jako orientace na silný vlastní vývoj. Společnost také dlouhodobě úspěšně spolupracuje na přípravě talentovaných odborníků s českými univerzitami včetně Vysokého učení technického v Brně nebo VŠB-Technické univerzity v Ostravě.

O poznání kritičtější je Mazánek jako šéf zahraniční sekce Hospodářské komory k propojování výzkumných aktivit univerzit a firem obecně. „Mám pocit, že české univerzity pořád trpí silným akademismem, který možná přežívá ještě z dob Rakouska-Uherska. Podlé mého názoru jim chybí silnější orientace na aplikovaný výzkum,“ dodává. Uvítal by, kdyby se univerzity spojily s Hospodářskou komorou i Svazem průmyslu a dopravy při hledání nových příležitosti pro ně samotné i celou českou ekonomiku.

Ekonomická diplomacie

Za základní předpoklad úspěchu investičních projektů typu dodávky celých českých letišť považuje Mazánek efektivní ekonomickou diplomacii. „Jako bývalý diplomat vím, o čem mluvím,“ říká. Podpora Velvyslanectví ČR v Dakaru, ministerstva zahraničí nebo Kanceláře prezidenta republiky přitom podle něj byla silná v minulosti i nyní. Také díky tomu se rýsují nejen v Senegalu, ale i jiných afrických zemích další šance pro uplatnění tuzemských firem. V návaznosti na mediálně viditelnou výstavbu letišť se podle Ilji Mazánka v západní Africe uchytily další české společnosti a projevuje se takzvané sekundární navýšení českého exportu.

Filantropka: Charita bez byznysu nejde. Podnikám, abych mohla pomáhat

Filantropie

Samoživitelky bez příjmů, africké vdovy s malými dětmi, sociální pracovníci nebo lidé s mnoha půjčkami, to vše jsou lidé, kteří jsou dnes ve společnosti často zcela neviditelní. Proto je třeba o nich hovořit a pomáhat jim, aby se nestávali těmi dalšími, kteří plavou mimo sociální záchranný systém, zaznělo opakovaně v diskusích dalšího klubového setkání Newstream Business Clubu českých a slovenských žen. Květnové setkání inspirativních žen se uskutečnilo v prostorách Česko-kapverdské obchodní komory a Nadačního fondu Naděje Cabo Verde pod záštitou členky klubu a šéfky této obchodní komory Móniky Sofie Duarte. 

Věra Tůmová

Přečíst článek

Značka Česko v Senegalu posiluje a Transcon, další firmy i velvyslanectví pracují na tom, aby tento trend pokračoval. Nemusí jít vždy jen o „byznys s tvrdými lokty“, i když i ten pak přichází na řadu. Velvyslanec Marek Skolil společně s českými diplomaty v polovině června navštívil další senegalské město Touba a předal tam jako dar dvě 3D tiskárny Průša. Dar sponzorovaly společnosti Transcon a Koma Modular. Firma Make3D, kterou založil v sousední Gambii český podnikatel Silvestr Tkáč, pak zajišťuje veškerou přípravu místních školitelů. A rektor tamní univerzity se chystá do Česka, aby probral další možnosti spolupráce.

„První 3D tiskárny umožní univerzitě připravit s podporou českých firem školitele, kteří rozšíří další technologické inovace,“ zdůraznila ekonomická diplomatka v Dakaru Tereza Hankeová. Český dar je podle ní dobrým příkladem spolupráce českého státu s domácími firmami v rámci boje o vzdálené, ale perspektivní trhy, i při propagaci dobrého jména Česka v Africe. Mazánek dodává, že konkurenci z Francie, Číny nebo Turecka zřejmě nic podobného nenapadlo.

Článek vyšel také na serveru Export.cz.

Technicky jsme Němce dotáhli. Chybí nám ale ekonomická síla, říká zlínský inovátor

Zprávy z firem

Společnost Cross Zlín patří mezi tři technicky nejvyspělejší dodavatele inteligentních systémů pro řízení křižovatek na světě. Jejím dalším úspěšným exportním artiklem je systém vážení kamionů za jízdy. Boj s německou a italskou konkurencí je podle šéfa a spolumajitele zlínské firmy Tomáše Juříka v celém oboru smart mobility hodně náročný, i když technicky Češi nijak nezaostávají. Nemají ale za sebou značku jako Made in Germany. „To vůbec neznamená, že se vzdáme,“ zdůraznil podnikatel Tomáš Juřík v rozhovoru pro Export.cz.

Jan Žižka

Přečíst článek