Před deseti lety rostly z Průmyslového paláce břízy, teď se areál mění před očima

Můj příchod na holešovické Výstaviště provázejí neutichající zvuky sbíječek, vrtaček a projíždějících aut. Rekonstrukce Průmyslového paláce je v plném proudu a pod rukama stavařů tady vzniká nová podoba památkově chráněné budovy z konce 19. století. Napadá mě, jak asi vypadá každodenní život a hlavně nepřetržitý provoz Výstaviště, když se jeho část proměnila ve staveniště. „Teď už je to fajn, bylo i hůř,“ směje se Marie Šteglová, která už desátým rokem vede obchodní tým areálu. 

Jak sama říká, práce je to rozmanitá a člověk se nenudí. Ostatně potkáváme se jen chvíli před jejím odletem na frankfurtský veletrh, kde bude pražské Výstaviště prezentovat. Jede ale jen na skok – a hned po návratu by ráda zamířila na Vysočinu. Má tam své včely, ke kterým si od všeho shonu jezdí odpočinout.

---

Obchodní oddělení Výstaviště a Holešovické tržnice vedete už deset let. Jak jste se k této roli dostala? 

V naší společnosti působím už od roku 2014, tehdy jsme Výstaviště ještě nespravovali – a i moje pozice byla úplně jiné. Když potom přišla možnost Výstaviště převzít, začalo se řešit, kdo co bude mít na starost. Začala jsem pracovat na přebírání veškerých podnájemců a připravovaných akcí od předchozího správce, kterým byla společnost Incheba. Začátky byly náročné. Pamatuji, jak jsem do rána sedávala nad přípravou smluv. Současně to ale byla úžasná a krásná příležitost, za kterou jsem moc vděčná.

Holešovická tržnice otevře budovu jateční burzy. Areál potřebuje masivní investici

Zprávy z firem

Městská společnost Výstaviště Praha, která spravuje areály Výstaviště a Holešovické tržnice, letos otevře zrekonstruovanou budovu bývalé jateční burzy. Haly 27 a 28 představí jako obchody a již se připravuje na oslavy 130 let areálu Holešovické tržnice v podobě gurmánsko-kulturního festivalu. 

Michal Nosek

Přečíst článek

Co všechno se tady na Výstavišti v posledních letech událo?

Areál prošel kompletní rekonstrukci. Když jsem sem před deseti lety přišla, z Průmyslového paláce rostly břízky. Areál byl úplně prázdný, působil hodně smutně. Přitom ze svého mládí jsem si pamatovala, jak to tady žilo, takže potenciál byl v tu chvíli skutečně obrovský. Měli jsme štěstí, že jsme na pražském magistrátu získali podporu a finanční prostředky, abychom kompletně zrekonstruovali celou zadní část Výstaviště. Vybudovaly se tady pobytové plochy pro veřejnost včetně hřišť a sportovišť. Máme tady skate park, parkourové hřiště nebo griloviště. To je ta část u Stromovky. Potom došlo k rekonstrukci dalších ploch a budov, především Křižíkových pavilonů a jejich střech, v neposlední řadě jsme pak v loňském roce otevřeli Novou Spirálu. 

Spirále dlouho hrozila i úplná demolice. Díky čemu k ní nakonec nedošlo? 

Především díky předsedovi našeho představenstva, který měl k budově hluboký osobní vztah, stejně jako my všichni tady. Takže se nám podařilo přesvědčit majitele, kterým je hlavní město Praha, aby budovu nedemoloval, ale raději investoval prostředky do její opravy. Je to skutečně unikátní prostor, a to i z obchodního hlediska, protože klienti tady mohou pořádat zajímavé akce. Troufnu si tvrdit, že v Evropě snad žádný další krytý kulatý prostor s 360stupňovým hledištěm nenajdete.  

Pozornost teď hodně směřuje právě k probíhající rekonstrukci Průmyslového paláce. Jak to s ní vypadá? Opravdu bude příští červen otevřeno? 

Myslím, že teď se zhotoviteli skutečně daří termín držet a nejsou tam žádné problémy, které by včasnému dokončení bránily. Ostatně jsme se shodli, že to už je v tuto chvíli zásadní a přeje si to i investor, tedy hlavní město Praha. 

Petr Hlaváček: Vltavskou filharmonii jsme vlastně už začali stavět

Reality

Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Původně mělo být hotovo už o dva roky dřív. Co se stalo? 

Jedná se o historickou budovu, a tam se to vždycky trochu protahuje. Narazíte totiž na spoustu zajímavostí, se kterými nepočítáte.  

Jaké zajímavosti to byly tady? 

Neznám všechny detaily, ale šlo především o historické prvky. Náročná byla mimo jiné rekonstrukce vitráží z roku 1891 ve střední hale. Nezdá se to, ale jsou to vitráže o celkové ploše přes dva tisíce metrů čtverečních. Navíc některé byly zcela zničené, takže musí vzniknout jejich kopie. Tam jsme dokonce sháněli dobové fotografie od návštěvníků, abychom vůbec znali jejich přesnou historickou podobu. Všechny materiály následně putovaly do sklárny v Novém Boru. Zajímavostí je, že jeden ze sklářů, který stále pracuje v Novém Boru, se podílel na restaurátorských pracích už před padesáti lety, takže se svým způsobem vracíme zpět ke kořenům. Ale nebyly to samozřejmě jen vitráže, je to jedno s druhým. Tady se to posune o týden, tam o další dva.

To s sebou určitě nese i zvýšené výdaje…

To ano, ale současně se jedná o veřejnou zakázku, kde je nutné držet rozpočet i s jeho zákonnými limity. Rekonstrukci Průmyslového paláce včetně jejího rozpočtu řídí pražský magistrát, který také vypisoval veřejnou zakázku. To je rozdíl oproti divadlu Spirála nebo Křižíkovým pavilonům, kde jsme si rekonstrukci včetně technického dozoru, projektu a všech dalších záležitostí řešili sami.  

Jak moc se v rámci rekonstrukce klade důraz na dnes často skloňovanou udržitelnost?

Zase se to hodně odvíjí od toho, že celý areál Výstaviště je památkově chráněný, což nám do jisté míry limituje. Přáli bychom si být co nejvíc udržitelní, protože víme, že nejen zahraniční klienti na to dnes kladou velký důraz. Chtějí, aby jejich eventy zanechávaly minimální uhlíkovou stopu, často se to i měří. Takže mým přáním by přirozeně byla velká fotovoltaická elektrárna, z památkového hlediska ovšem nic takového možné není. To ale neznamená, že neděláme vůbec nic. Je tam sedmdesát vrtů pro tepelná čerpadla, kterými bude Průmyslový palác vytápěn. Budeme mít podlahové vytápění, protože fyzika je neúprosná a s téměř pětadvacetimetrovými stropy potřebujeme být co nejefektivnější. Dále tam bude právě měření spotřeby a její řízení, aby nedocházelo k větším výkyvům. Co bylo v rámci projektu a historické hodnoty budovy možné, to jsme udělali. 

Developer Dalibor Lamka: Praha i Brno utíkají zbytku Česka

Reality

Developerská skupina Trikaya zatím působí hlavně v Brně, po vhodných příležitostech se ale poohlíží i jinde. Vždy jde ale o brownfieldy. „Samozřejmě se poohlížíme i v okolí Prahy, kde už ale je hodně velkých a šikovných developerů, takže k tomu přistupujeme selektivně. Ještě blíž ale máme z Brna Vídeň, kde situaci monitorujeme a občas i zajedeme něco obhlédnout,“ říká její šéf Dalibor Lamka v rozhovoru.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

U Křižíkových pavilonů vznikly zelené střechy. Neobjeví se tam do budoucna i včely, že byste spojila práci se svým dlouholetým koníčkem? 

Takový nápad tady přirozeně několikrát proběhl, a to i v souvislosti s tím, že náš areál sousedí se Stromovkou, která má spoustu zeleně. Ale nakonec jsem jako včelařka sama řekla jasné ne. Nejen kvůli bezpečnosti návštěvníků, ale také proto, že s akcemi je často spojený velký hluk. Jasně, že by se mi to líbilo, ale pro včely by to vůbec nebylo vhodné prostředí. 

Jak moc vás v tuto chvíli probíhající rekonstrukce omezuje? 

Myslím, že teď už jsme ve fázi, kdy se s tím umíme poprat. Celou zadní část Výstaviště od Křižíkových pavilonů máme zrekonstruovanou, což je skvělé. Proto vždy upozorňujeme na přístup z přední části a snažíme se návštěvníky přivést raději mnohem hezčí cestou přes Stromovku. Co nás teď trápí o něco víc, jsou spíš probíhající rekonstrukce v okolí. Opravuje se celá ulice U Výstaviště a připravuje se vlaková trať. Na druhou stranu víme, že až to všechno bude hotové, bude to rozhodně stát za to.

Když pomineme komplikace způsobené rekonstrukcemi, jaký je o akce na Výstavišti zájem? Roste v čase počet návštěvníků? 

Návštěvnost si měříme na základě dat od mobilních operátorů – a skutečně postupně roste. Teď už si tedy myslím, že jsme se ustálili na stabilních počtech návštěvníků, protože přece jen ani náš areál není nafukovací a o moc víc akcí už sem nedostaneme. S tím nám samozřejmě pomůže otevření Průmyslového paláce a jeho propojení s Křižíkovými pavilony, které přidá další kapacity. Nicméně i v rámci jednotlivých eventů návštěvnost stále stoupá. Třeba velmi oblíbený Svět knihy letos hlásil desetiprocentní nárůst návštěvnosti. Podobné je to i u Prague Bike Festu a mnoha dalších akcí. Jen pro zajímavost, loni v rámci Výstaviště a Holešovické tržnice proběhlo celkem 373 akcí. Areál Výstaviště navštívilo 1,8 milionu lidí, korzy Holešovické tržnice pak prošlo 2,8 milionu návštěvníků.

OBRAZEM: Oprava pokračuje. Část Průmyslového paláce má nové střechy

Reality

Na levém křídle a střední hale Průmyslového paláce v Praze řemeslníci dokončili nové střechy. V pravém křídle pracují na zesílení ocelové konstrukce. Uvnitř budovy v suterénu dokončují technologická zařízení. Palác by měl být připraven na otevření v červnu 2026. Praha zatím za faktury spojené s dostavbou a rekonstrukcí objektu zaplatila 1,4 miliardy korun, celkem by se náklady měly vyšplhat na zhruba tři miliardy, uvedli vedoucí konsorcia Metrostav DIZ David Čech a pražský radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti). Část Průmyslového paláce vyhořela v roce 2008. Oprava začala v únoru 2022.

ČTK

Přečíst článek

Jak moc návštěvnost ovlivňuje třeba počasí?

Když se bavíme o akcích, které už mají nějakou historii, nepříznivé počasí se na návštěvnosti podepíše jen mírně. V celkových číslech je to třeba plus minus deset procent. Mnohem víc to ale ohrožuje nové akce, které mají teprve první nebo druhý ročník. 

Co vám za ty roky na Výstavišti nejvíc uvízlo v paměti – ať už nějaká kurióznější akce, nebo třeba konkrétní zážitek z ní?

Během těch let toho byla spousta, od astrologického festivalu po mistrovství světa ve stromolezení, ke kterému dobře posloužily vzrostlé stromy v našem parku. Některé kuriozity se ale odehrály i v rámci zdánlivě běžných akcí. Měli jsme tu třeba psí festival, kde jeho organizátoři zapomněli na demontáž mobiliáře a nám tady zůstala řada věcí. Třeba velký bazén pro psy, který bylo třeba vypustit a rozmontovat. Jenže nám hned potom začínala další akce, takže to byla docela zábava. Nebo tu proběhly oslavy čínského nového roku, které zahrnovaly obří ohňostroj. Z toho mě trochu mrazilo, i když vše samozřejmě bylo pod kontrolou. Celkově jsme tady toho zažili už opravdu hodně včetně snad všech přírodních katastrof. Měli jsme tady povodně, silný vítr, oheň. S obrovskou nadsázkou občas říkám, že nám „chybí“ už jen pád letadla. 

S blížícím se dokončením Průmyslového paláce už pomalu oslovujete zahraniční produkce. Jaký je z jejich strany zájem o akce? 

Zájem je všeobecně poměrně velký, a to i ze strany českých organizátorů, kteří sem zahraniční akce a velké konference „vozí“. Všichni už říkají, že musíme rychle otevřít, protože tak velký prostor jinde v Praze nemáme. Už od loňského roku objíždíme velké akce, jako je třeba veletrh IMEX ve Frankfurtu nebo IBTM v Barceloně. Začínáme s tím brzy, protože ty skutečně velké akce se připravují klidně dva tři roky dopředu. Teď je ta pravá chvíle, abychom dali o prostorách vědět a začali plánovat první akce, se kterými počítáme od začátku roku 2027. Dokončení sice plánujeme na polovinu příštího roku, ale bude nám chvilku trvat, než budovu dovybavíme a naučíme se ji ovládat.

Vzkříšení. Scéna divadla Nová Spirála po více než dvaceti letech znovu ožila

Enjoy

Multižánrový kulturní prostor Nová Spirála, ve čtvrtek večer uvítal po více než dvaceti letech opět diváky. Novou etapu černé kruhové stavby zahájila multimediální show Vzkříšení.

Michal Nosek

Přečíst článek

Jaké další změny vás teď ještě čekají? Co chybí, aby bylo Výstaviště kompletně modernizované? 

V zásobě máme ještě krásný projekt na rekonstrukci Křižíkovy fontány, která by si to určitě zasloužila. Pokud se nám to podaří, vznikne další krásný prostor, který doplní komplex Křižíkových pavilonů o menší open air arénu, kde by se daly organizovat koncerty, trhy nebo sportovní utkání. Určitě nás pak čeká rekonstrukce malé sportovní haly a pravděpodobně i bazénu. V neposlední řadě pak musí přijít i úprava předpolí a vstupu k Průmyslovému paláci.  

Marie Šteglová

Vystudovala ekonomiku služeb a cestovního ruchu na Jihočeské univerzitě. První pracovní zkušenosti sbírala ve společnosti Deloitte, kde působila jako konzultant. Po mateřské dovolené začala pracovat pro Výstaviště Praha, nejprve na pozici klasického obchodníka, později i jako obchodní ředitelka. Tuto funkci zastává už deset let, na starosti má obchodní rozvoj areálů Výstaviště i Holešovické tržnice. 

Nedostupnost bydlení? Jen ve velkých městech. Bydlet v Praze je status, za který se platí

Reality

V Česku se staví pomalu a málo. V Praze a dalších velkých městech se v důsledku toho hovoří dokonce i krizi bydlení, shodli se odborníci Realitního Clubu, který pořádá Newstream.

nst

Přečíst článek

Investiční byt? Vhodný je jeden z dvaceti

Reality

Češi mají rádi cihly. To platí už dlouhá léta, koneckonců „ve vlastním“ tady bydlí víc než tři čtvrtiny obyvatel. A nemovitosti jsou oblíbené i mezi investory. Ovšem jen zlomek bytů na trhu má skutečný investiční potenciál a ani nemovitost v širším centru Prahy nemusí být zárukou kvality.

Klára Sýkora (Sudová), Newstream & Partner

Přečíst článek