Partneři projektu

Ještě jste neměli možnost tam zavítat? Škoda, Křižíkovy pavilony nabízí víc než zelené střechy

Křižíkovy pavilony prošly revitalizací. Vyšla na více než 300 milionů korun.
Se svolením Alex Shoots Buildings
Petra Nehasilová

Více než šest tisíc metrů čtverečních ploch získali Pražané po rekonstrukci Křižíkových pavilonů. V minulosti betonové střechy jsou plné zeleně.

Křižíkovy pavilony, vystavěné v roce 1991 podle návrhu architekta Michala Brixe, který navrhl například i letiště v Praze, vznikly u příležitosti stého výročí Zemské jubilejní výstavy (1891). Původně měly sloužit dočasně, nakonec fungují dodnes. A díky revitalizaci za více než 300 milionů korun se budovy podařilo nejenom rekonstruovat, ale vtisknout jim i novou funkčnost.

Bufet i běžecká dráha

Jedním z klíčových prvků revitalizace byla úprava střech. Na těch byla původně čistě betonová dlažba. Nyní je nakombinována se dřevem, travnatými povrchy i tartanem. Nachází se tam například bufet, běžecká dráha i herní prvky.

Podstatné je, že se podařilo velmi významně snížit celkovou betonovou plochu, a to zhruba o pět tisíc metrů čtverečních. Došlo tak ke snížení efektu tepelného ostrova a lokálnímu zlepšení klimatu.

Výraznou proměnou prošly i interiéry. Výstavní prostor je zcelen černým matným nátěrem a nechá tak vyniknout exponátům. Technické a hygienické zázemí je pro lepší orientaci navrženo ve světlých tónech. Betonové konstrukce v interiéru ponechali autoři jeho surové podobě. Na industriální charakter a konstrukci budovy odkazují nerezové prvky jako jsou zábradlí, madla či zařizovací předměty.

Petr Hlaváček

Petr Hlaváček: Vltavskou filharmonii jsme vlastně už začali stavět

Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.

Přečíst článek

Restauraci v Holešovicích otevře například gastro síť Zátiší Group.

Z Holešovic se stává gastro centrum Prahy. Lákají na street food i fine dining

Nejenom Karlín. I Holešovice se brzy stanou centrem kvalitní gastronomie. Spoustu nových podniků tam vzniklo, další jsou v plánu.

Přečíst článek

Dominantou areálu se stane hotel, který navrhlo studio Mjölk.

Proměnil několik brownfieldů v Praze. Teď oživuje vojenský prostor po Sovětech

Známý belgický developer Serge Borenstein se zhostil další revitalizace brownfieldu. Po Karlínu přemění část někdejšího vojenského prostoru sovětské armády v rekreační areál. Přizval si k tomu tuzemské architektonické špičky.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Kosmalt

Tohle měl být obyčejný panelák na odpis. Dnes je z něj 507 bytů a návod, jak zachránit města

Přečíst článek
Nové Papírny v Plzni

V Plzni se chystá obří výstavba. Tamní brownfield se do šesti let stane vyhledávanou lokalitou

Přečíst článek
I ve stodole se dá bydlet.

Zapomenutou stodolu zrekonstruovali na dům plný světla. Vyšlo to na 15 milionů

Přečíst článek