OBRAZEM: Oprava pokračuje. Část Průmyslového paláce má nové střechy
Na levém křídle a střední hale Průmyslového paláce v Praze řemeslníci dokončili nové střechy. V pravém křídle pracují na zesílení ocelové konstrukce. Uvnitř budovy v suterénu dokončují technologická zařízení. Palác by měl být připraven na otevření v červnu 2026. Praha zatím za faktury spojené s dostavbou a rekonstrukcí objektu zaplatila 1,4 miliardy korun, celkem by se náklady měly vyšplhat na zhruba tři miliardy, uvedli vedoucí konsorcia Metrostav DIZ David Čech a pražský radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti). Část Průmyslového paláce vyhořela v roce 2008. Oprava začala v únoru 2022.
„Celkový průběh rekonstrukce by se dal shrnout do dvou částí. V levém křídle a střední hale jsme dokončili střechy a přistupujeme k instalacím uvnitř objektu, kdežto v pravém křídle obnovujeme ocelovou konstrukci, kterou zesilujeme při zachování dřevěných podhledů,“ řekl Čech. Dřevěné podhledy takzvané Smetanovy vestavby z 50. let 20. století stavebníci podepřeli lešením, odmontovali od nosné konstrukce, kterou zesilují. Poté podhledy zase přidělají zpět. Do pravého křídla se také vrátí tři historické lustry.
FOTOGALERIE: Podívejte se na opravy v Průmyslovém paláci
Hodinová věž, která je dominantou střední části, je téměř dokončena. Hodinový stroj je nainstalován na věži, připravuje se osazení ciferníků a ručiček. Ukazovat čas začne po dokončení rekonstrukce. V interiéru střední haly pracují restaurátoři na zdobných prvcích a výmalbě stropu. Kromě toho bylo opraveno 550 ozdobných mříží, vyrobeny jsou kopie kovářských prvků na střechy a zrestaurovány jsou rovněž původní lustry. Dokončují se vitráže, ze 107 700 jednotlivých skel bude složeno 5023 výplní, které zaberou plochu o výměře 2256 metrů čtverečních.
„Uvnitř objektu v suterénu pokračují kompletační práce vzduchotechnických zařízení, elektrických rozvoden a podobného zázemí. Pracuje se na nové fasádě levého křídla, která vzniká jako zateplená přizdívka k železobetonové nosné konstrukci s tím, že ve finále bude omítnutá a vizuálně připodobněná pravému křídlu,“ doplnil Čech. Nová fasáda i střecha budou v barvách, které pravděpodobně měly při prvním otevření. Střechy budou tmavě šedé, vrchní část fasády béžová a spodní krémová.
FOTOGALERIE: Hodinová věž je zpět na svém místě
V následujícím roce ještě stavebníky čeká dokončení interiérů. „Budeme dělat podlahy, čisté povrchy, omítky, a kompletovat elektrozařízení, různá světla a podobně,“ dodal Čech. V suterénu bude nutné dokončit kromě strojoven také zázemí pro návštěvníky, jako jsou šatny, toalety či prodejna občerstvení.
Předběžné datum otevření paláce je stanoveno na 26. června 2026. „Obchodní úsek začal jezdit na světové výstavy, veletrhy, představují ten prostor a už chodí první klienti, kteří by ho mohli využít. Od podzimu jsme v intenzivních jednáních o obchodním využití. Zájem je zatím velmi dobrý,“ shrnul obchodní záležitosti Tomáš Hübl, předseda představenstva městské firmy Výstaviště Praha, která má objekt ve správě.
Čtyřletá obnova konírny u státního zámku v Zákupech na Českolipsku, jež připomíná barokní katedrálu, stála 373,6 milionu korun, uvedl regionální ředitel Národního památkového ústavu Miloš Kadlec.
OBRAZEM: Konírna u zámku v Zákupech získala nový lesk, obnova vyšla na stamiliony
Enjoy
Část Průmyslového paláce vyhořela 16. října 2008. Oprava začala v únoru 2022 a původně měla skončit letos. Po odkrytí základů, podlah a podhledů pravého křídla se ukázalo, že reálný technický stav si vyžaduje rozsáhlejší opravy, než bylo možné před zahájením projektu předpokládat.
Palác byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická vláda rozhodla o změně funkce a hlavní halu paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
