OBRAZEM: Oprava pokračuje. Část Průmyslového paláce má nové střechy
Na levém křídle a střední hale Průmyslového paláce v Praze řemeslníci dokončili nové střechy. V pravém křídle pracují na zesílení ocelové konstrukce. Uvnitř budovy v suterénu dokončují technologická zařízení. Palác by měl být připraven na otevření v červnu 2026. Praha zatím za faktury spojené s dostavbou a rekonstrukcí objektu zaplatila 1,4 miliardy korun, celkem by se náklady měly vyšplhat na zhruba tři miliardy, uvedli vedoucí konsorcia Metrostav DIZ David Čech a pražský radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti). Část Průmyslového paláce vyhořela v roce 2008. Oprava začala v únoru 2022.
„Celkový průběh rekonstrukce by se dal shrnout do dvou částí. V levém křídle a střední hale jsme dokončili střechy a přistupujeme k instalacím uvnitř objektu, kdežto v pravém křídle obnovujeme ocelovou konstrukci, kterou zesilujeme při zachování dřevěných podhledů,“ řekl Čech. Dřevěné podhledy takzvané Smetanovy vestavby z 50. let 20. století stavebníci podepřeli lešením, odmontovali od nosné konstrukce, kterou zesilují. Poté podhledy zase přidělají zpět. Do pravého křídla se také vrátí tři historické lustry.
FOTOGALERIE: Podívejte se na opravy v Průmyslovém paláci
Hodinová věž, která je dominantou střední části, je téměř dokončena. Hodinový stroj je nainstalován na věži, připravuje se osazení ciferníků a ručiček. Ukazovat čas začne po dokončení rekonstrukce. V interiéru střední haly pracují restaurátoři na zdobných prvcích a výmalbě stropu. Kromě toho bylo opraveno 550 ozdobných mříží, vyrobeny jsou kopie kovářských prvků na střechy a zrestaurovány jsou rovněž původní lustry. Dokončují se vitráže, ze 107 700 jednotlivých skel bude složeno 5023 výplní, které zaberou plochu o výměře 2256 metrů čtverečních.
„Uvnitř objektu v suterénu pokračují kompletační práce vzduchotechnických zařízení, elektrických rozvoden a podobného zázemí. Pracuje se na nové fasádě levého křídla, která vzniká jako zateplená přizdívka k železobetonové nosné konstrukci s tím, že ve finále bude omítnutá a vizuálně připodobněná pravému křídlu,“ doplnil Čech. Nová fasáda i střecha budou v barvách, které pravděpodobně měly při prvním otevření. Střechy budou tmavě šedé, vrchní část fasády béžová a spodní krémová.
FOTOGALERIE: Hodinová věž je zpět na svém místě
V následujícím roce ještě stavebníky čeká dokončení interiérů. „Budeme dělat podlahy, čisté povrchy, omítky, a kompletovat elektrozařízení, různá světla a podobně,“ dodal Čech. V suterénu bude nutné dokončit kromě strojoven také zázemí pro návštěvníky, jako jsou šatny, toalety či prodejna občerstvení.
Předběžné datum otevření paláce je stanoveno na 26. června 2026. „Obchodní úsek začal jezdit na světové výstavy, veletrhy, představují ten prostor a už chodí první klienti, kteří by ho mohli využít. Od podzimu jsme v intenzivních jednáních o obchodním využití. Zájem je zatím velmi dobrý,“ shrnul obchodní záležitosti Tomáš Hübl, předseda představenstva městské firmy Výstaviště Praha, která má objekt ve správě.
Čtyřletá obnova konírny u státního zámku v Zákupech na Českolipsku, jež připomíná barokní katedrálu, stála 373,6 milionu korun, uvedl regionální ředitel Národního památkového ústavu Miloš Kadlec.
OBRAZEM: Konírna u zámku v Zákupech získala nový lesk, obnova vyšla na stamiliony
Enjoy
Část Průmyslového paláce vyhořela 16. října 2008. Oprava začala v únoru 2022 a původně měla skončit letos. Po odkrytí základů, podlah a podhledů pravého křídla se ukázalo, že reálný technický stav si vyžaduje rozsáhlejší opravy, než bylo možné před zahájením projektu předpokládat.
Palác byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická vláda rozhodla o změně funkce a hlavní halu paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
