Němci neví, co si počít s vilou po Goebbelsovi. Zájem o opuštěný areál má bundeswehr
Ministr propagandy nacistického Německa Joseph Goebbels si v roce 1939 nechal postavit severně od Berlína vilu. V 50. letech poblíž ní vznikla vysoká škola komunistické mládeže. Celý areál, známý jako Bogensee, posledních více než 20 let zeje prázdnotou a čeká na nové využití. Nyní se o něj začala zajímat německá armáda, uvedl úřad pro armádní infrastrukturu. Kvůli rostoucím výdajům na obranu a snaze Německa vybudovat největší konvenční armádu v Evropě totiž potřebuje bundeswehr nové prostory.
Pozemek nedaleko města Wandlitz věnovalo v roce 1936 město Berlín ministrovi propagandy Goebbelsovi k 39. narozeninám. Jeden z nejmocnějších mužů třetí říše si na něm vybudoval venkovské sídlo, které pojmenoval Waldhof čili Lesní dvůr.
Goebbels vilu využíval jako místo pro své milostné aféry, často tam pobývala i česká herečka Lída Baarová, která byla ministrovou milenkou. Ke konci války Goebbels coby jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera přestěhoval do vily u jezera Bogensee celou rodinu. Později se vrátil do Berlína, kde v Hitlerově bunkru spáchal spolu se svou ženou sebevraždu. Zabili i svých šest dětí.
Líheň kádrů východoněmeckých komunistů
Po druhé světové válce vilu získala mládežnická organizace východoněmeckých komunistů Svobodná demokratická mládež (FDJ), která byla v Německé demokratické republice (NDR) obdobou československého Socialistického svazu mládeže (SSM). Na místě pak vznikl rozsáhlý areál, v němž se usídlila vysoká škola FDJ pojmenovaná po prvním a jediném prezidentovi NDR Wilhelmovi Pieckovi. Sloužila jako líheň kádrů východoněmeckých komunistů.
Po roce 2000 se areál z větší části nevyužíval a začal chátrat. Na konci letošního ledna dokonce shořela část památkově chráněné budovy někdejší vysoké školy. Oheň zcela zničil cenný sál v hlavní budově, kde se propadla střecha.
Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni.
Ukrajině hrozí „finanční tragédie“. Peníze na obranu před Rusy mohou brzy dojít
Money
V minulosti se objevila řada nápadů na využití šestnáctihektarového areálu. Je v majetku města Berlína, který před pár lety uvažoval o jeho demolici. Na údržbu totiž ročně vydává zhruba čtvrt milionu eur (přes 61 milionů korun). Zabránit tomu chce nedaleké braniborské město Wandlitz, které získalo budovy i pozemky loni na podzim na dva roky zdarma do své správy. Žádný konkrétní projekt nového využití ale zatím nepředstavilo.
Zájem má armáda
Nadějí by pro areál mohl být zájem německé armády. Mluvčí Spolkového úřadu pro infrastrukturu, ochranu životního prostředí a služby bundeswehru (IUD) uvedl, že kvůli současné bezpečnostní situaci ve světě a s ní souvisejícím vyšším cílům NATO se německá armáda v příštích letech podstatně zvětší.
„Bundeswehr prověřuje po celém Německu řadu objektů, které by se mohly potenciálně hodit pro budoucí armádní využití,“ uvedl mluvčí. „V současnosti prověřujeme také areál Bogensee u obce Wandlitz v zemské okrese Barnim,“ dodal. Zdůraznil přitom, že prověřování areálu není zdaleka uzavřené.
Starosta města Wandlitz Oliver Borchert zájem bundeswehru vítá, podle něj by ale nebylo správné soustředit se pouze na armádní využití. „Zůstáváme otevřeni různým možnostem využití, ať už by to bylo vzdělávání, zdravotnictví či cestovní ruch,“ řekl starosta webu Tagesspiegel. Zdůraznil přitom, že armáda při obhlídce areálu výslovně vyloučila, že by mohla kvůli historické zátěži využívat i přímo Goebbelsovu vilu.
Německý kancléř Friedrich Merz avizoval, že chce kvůli ohrožení ze strany Ruska vybudovat z bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
