Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Němci neví, co si počít s vilou po Goebbelsovi. Zájem o opuštěný areál má bundeswehr

S areálem kolem Goebbelsovy vily si úřady nevědí rady, mohl by posloužit armádě
ČTK
 ČTK

Ministr propagandy nacistického Německa Joseph Goebbels si v roce 1939 nechal postavit severně od Berlína vilu. V 50. letech poblíž ní vznikla vysoká škola komunistické mládeže. Celý areál, známý jako Bogensee, posledních více než 20 let zeje prázdnotou a čeká na nové využití. Nyní se o něj začala zajímat německá armáda, uvedl úřad pro armádní infrastrukturu. Kvůli rostoucím výdajům na obranu a snaze Německa vybudovat největší konvenční armádu v Evropě totiž potřebuje bundeswehr nové prostory.

Pozemek nedaleko města Wandlitz věnovalo v roce 1936 město Berlín ministrovi propagandy Goebbelsovi k 39. narozeninám. Jeden z nejmocnějších mužů třetí říše si na něm vybudoval venkovské sídlo, které pojmenoval Waldhof čili Lesní dvůr.

Goebbels vilu využíval jako místo pro své milostné aféry, často tam pobývala i česká herečka Lída Baarová, která byla ministrovou milenkou. Ke konci války Goebbels coby jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera přestěhoval do vily u jezera Bogensee celou rodinu. Později se vrátil do Berlína, kde v Hitlerově bunkru spáchal spolu se svou ženou sebevraždu. Zabili i svých šest dětí.

Líheň kádrů východoněmeckých komunistů

Po druhé světové válce vilu získala mládežnická organizace východoněmeckých komunistů Svobodná demokratická mládež (FDJ), která byla v Německé demokratické republice (NDR) obdobou československého Socialistického svazu mládeže (SSM). Na místě pak vznikl rozsáhlý areál, v němž se usídlila vysoká škola FDJ pojmenovaná po prvním a jediném prezidentovi NDR Wilhelmovi Pieckovi. Sloužila jako líheň kádrů východoněmeckých komunistů.

Po roce 2000 se areál z větší části nevyužíval a začal chátrat. Na konci letošního ledna dokonce shořela část památkově chráněné budovy někdejší vysoké školy. Oheň zcela zničil cenný sál v hlavní budově, kde se propadla střecha.

Vladimir Putin

Ukrajině hrozí „finanční tragédie“. Peníze na obranu před Rusy mohou brzy dojít

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni.

Přečíst článek

V minulosti se objevila řada nápadů na využití šestnáctihektarového areálu. Je v majetku města Berlína, který před pár lety uvažoval o jeho demolici. Na údržbu totiž ročně vydává zhruba čtvrt milionu eur (přes 61 milionů korun). Zabránit tomu chce nedaleké braniborské město Wandlitz, které získalo budovy i pozemky loni na podzim na dva roky zdarma do své správy. Žádný konkrétní projekt nového využití ale zatím nepředstavilo.

Zájem má armáda

Nadějí by pro areál mohl být zájem německé armády. Mluvčí Spolkového úřadu pro infrastrukturu, ochranu životního prostředí a služby bundeswehru (IUD) uvedl, že kvůli současné bezpečnostní situaci ve světě a s ní souvisejícím vyšším cílům NATO se německá armáda v příštích letech podstatně zvětší.

„Bundeswehr prověřuje po celém Německu řadu objektů, které by se mohly potenciálně hodit pro budoucí armádní využití,“ uvedl mluvčí. „V současnosti prověřujeme také areál Bogensee u obce Wandlitz v zemské okrese Barnim,“ dodal. Zdůraznil přitom, že prověřování areálu není zdaleka uzavřené.

Starosta města Wandlitz Oliver Borchert zájem bundeswehru vítá, podle něj by ale nebylo správné soustředit se pouze na armádní využití. „Zůstáváme otevřeni různým možnostem využití, ať už by to bylo vzdělávání, zdravotnictví či cestovní ruch,“ řekl starosta webu Tagesspiegel. Zdůraznil přitom, že armáda při obhlídce areálu výslovně vyloučila, že by mohla kvůli historické zátěži využívat i přímo Goebbelsovu vilu.

Německý kancléř Friedrich Merz avizoval, že chce kvůli ohrožení ze strany Ruska vybudovat z bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Válka na Blízkém východě se rozšiřuje: Hútíové otevřeli druhou frontu, ropa může citelně zdražit

Ropa
ČTK
Lukáš Kovanda

Do konfliktu na Blízkém východě se nově zapojili jemenští povstalci Hútíové, kteří zahájili raketové útoky na Izrael. V oblasti Perského zálivu se tak fakticky otevírá druhá fronta války.

Jemenští povstalci Hútíové, spojenci Íránu, dnes zahájili ostřelování Izraele balistickými raketami. Otevírá se tak druhá fronta války v Perském zálivu. Povstalci, kteří se dosud do války nezapojovali, hrozí, že budou v útocích pokračovat, dokud budou trvat údery na Írán a jeho další spojence typu Hizballáhu.

Hrozí další citelné zdražení nafty v ČR

Pokud by se Hútíům podařilo zablokovat Bránu nářků (Báb-al-Mandab), průliv mezi Jemenem a Džibutskem (viz mapa níže), dále citelně zdraží ropa a cena motorové nafty v Česku by takřka jistě průměrně celorepublikově překonala psychologickou úroveň 50 korun za litr. Byla by tak nominálně dražší než kdykoli po invazi Ruska na Ukrajinu

Bránou nářků procházelo takřka 10 procent světového obchodu, než jemenští povstalci se svými útoky na plavidla koncem roku 2023 začali. Pak je koalice vojsk USA, Izraele, Saúdské Arábie a Británie na čas zahnala. Nyní se „probouzejí“ a fakticky právě otevírají druhou frontu probíhající války.

Blokáda Brány nářků by představovala problém hlavně pro Saúdskou Arábii. Ta nyní podstatnou část své ropy, kterou nemůže vyvážet Hormuzským průlivem, jejž prakticky zcela blokuje Írán, přepravuje ropovodem k pobřeží Rudého moře. Odtamtud ji již tankery vyváží, zhusta do Asie, tedy právě Bránou nářků.

Donald Trump

„Asi už je chránit nemusíme.“ Trump si opět postěžoval na členy NATO

Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur uvedl, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc Severoatlantické alianci. Jako důvod uvedl, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během současné války proti Íránu. Jeho vyjádření znovu vyvolalo pochybnosti o postoji k principu vzájemné obrany, který je klíčovým pilířem aliance, poznamenala agentura Reuters.

Přečíst článek

Pokud Írán skrze akce jemenských povstalců Bránu nářků opravdu zablokuje, jako se mu to daří v případě Hormuzského průlivu, bude muset saudskoarabská ropa mířit do Asie skrze Suezský průplav a obeplutím prakticky celé Afriky, což se samozřejmě notně prodraží.

Blokáda Brány nářků by ale nebyla dobrou ani například pro Rusko, které Rudé moře využívá pro svůj vývoz do Asie, jež v době odpojování Evropy od jeho energetických dodávek představuje stále významnější alternativní odbytiště.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Donald Trump

Íránský vyjednávač je jako „paní Colombová“. Trump zřejmě rozsáhle manipuluje světovou veřejnost

Přečíst článek

Ukrajině hrozí „finanční tragédie“. Peníze na obranu před Rusy mohou brzy dojít

Vladimir Putin
ČTK
 ČTK

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni.

Finanční situaci Ukrajiny komplikuje několik faktorů. Patří mezi ně zejména blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem, neshody kolem nejnovějšího úvěrového programu Mezinárodního měnového fondu i problémy kolem nákupů amerických zbraní financovaných členskými státy NATO.

Guvernér ukrajinské centrální banky Andrij Pyšnyj agentuře Bloomberg sdělil, že pokud včas nedorazí potřebné finanční prostředky ze zahraničí, bude muset jeho instituce v krajním případě obnovit přímé půjčování peněz ministerstvu financí. Tyto peníze by se pak použily k hrazení platů vojáků a dalších nezbytných výdajů.

Putin těží z konfliktu na Blízkém východě

Problémy Ukrajiny ohledně financování obrany přicházejí v době, kdy ruský rozpočet těží z růstu cen ropy, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě. Ten koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Konflikt navíc odčerpává vojenské zdroje Spojených států i pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa, což odsouvá do pozadí diplomatické snahy o dosažení míru na Ukrajině, píše Bloomberg.

Donald Trump

„Asi už je chránit nemusíme.“ Trump si opět postěžoval na členy NATO

Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur uvedl, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc Severoatlantické alianci. Jako důvod uvedl, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během současné války proti Íránu. Jeho vyjádření znovu vyvolalo pochybnosti o postoji k principu vzájemné obrany, který je klíčovým pilířem aliance, poznamenala agentura Reuters.

Přečíst článek

Spojené státy po Trumpově návratu do Bílého domu na začátku loňského roku prakticky ukončily přímou pomoc Kyjevu. Ponechaly tak platby za zbraně i finanční podporu Kyjeva na bedrech Evropy.

Evropská unie loni v prosinci schválila, že Ukrajině půjčí 90 miliard eur, Maďarsko však následně tuto půjčku zablokovalo. První peníze z půjčky měly dorazit na Ukrajinu v dubnu, maďarský premiér Viktor Orbán ale hodlá půjčku blokovat, dokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba. Osud půjčky zřejmě zůstane dál nejistý přinejmenším do parlamentních voleb v Maďarsku, které jsou plánovány na 12. dubna, píše Bloomberg. Předvolební průzkumy naznačují, že Orbánovu nacionalisticko-konzervativní stranu Fidesz by mohla porazit opoziční Tisza pod vedením Pétera Magyara.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek na síti Telegram v souvislosti se zablokovanou půjčkou od EU uvedl, že jeho země doufá v „alternativu, která by Ukrajině umožnila přístup k těmto finančním prostředkům“. Dodal, že jinak bude ukrajinská armáda čelit nedostatku financí. Varoval, že nedostatek financí by zasáhl rovněž výrobu dronů a nákupy systémů protivzdušné obrany.

Kyjev má teď navíc problémy s plněním podmínek čtyřletého úvěrového programu v objemu 8,1 miliardy dolarů (téměř 173 miliard korun), který Ukrajině v únoru schválil MMF. Ukrajinský parlament stále neschválil změny daňových zákonů, které jsou podmínkou pro uvolnění dalších peněz z programu. Ukrajina zatím z tohoto programu obdržela 1,5 miliardy dolarů.

Situaci Ukrajiny komplikuje i sílící neochota některých členských států přispívat na nákupy amerických zbraní pro Ukrajinu. Kyjev odhadl, že na tyto nákupy bude letos potřebovat 15 miliard dolarů, píše Bloomberg.

Ukrajina bude podle odhadů ukrajinských finančních úřadů letos potřebovat zahraniční pomoc v celkovém objemu 52 miliard dolarů. Předseda finančního výboru ukrajinského parlamentu Danylo Hetmancev minulý měsíc v rozhovoru s časopisem Forbes uvedl, že v případě pokračujících problémů s financováním by mohla Ukrajina již v dubnu čelit „finanční tragédii“.

Související

Doporučujeme