Nájmy ve velkých českých městech vzrostly v letošním třetím čtvrtletí meziročně o tři až 14 procent. Nejvíce vzrostly ceny v pražských bytech o dispozicích 3+1 a 3+kk a následně 2+1 v Olomouci. Na zdražování měl vliv krom jiného také větší zájem studentů o bydlení v univerzitních městech. Mezičtvrtletně kvůli vyšší sezonní poptávce některé nájmy ve městech zdražily až o čtvrtinu. Hypotéka na pořízení bytu je ale v řadě případů téměř dvakrát dražší než měsíčné nájemné. Vyplývá to z analýzy realitní platformy UlovDomov.cz.

V Praze a v Brně rostly ceny nájmů nejčastěji o 11 procent, maximálně o 14 procent. V Ostravě, Plzni a v Olomouci byl meziroční cenový růst nájmů u větších dispozic pod deseti procenty. „Ve třetím kvartálu zaznamenáváme výraznější růst cen nájmů pravidelně. Na trhu totiž vstoupí do hry poptávka studentů, což tlačí ceny dále nahoru. Situace na trhu s bydlením se nijak výrazně nemění. Nabídka bytů je stále zoufale nízká, převis poptávky tak dává prostor pro cenový růst,“ uvedl ředitel UlovDomov.cz Michal Hrbatý.

Byt o velikosti 2+kk v Praze bylo možné podle analýzy pronajmout ve třetím čtvrtletí za zhruba 24 600 korun. V Brně to bylo kolem 20 tisíc korun, v Ostravě zhruba 13 400 korun a v Olomouci a v Plzni okolo 16 tisíc korun. Pronájem bytu dispozice 1+kk činil v průměru od 8900 korun v Ostravě do 17 400 korun v Praze. Cena za pronájem bytu 3+kk byla od necelých 20 tisíc korun v Ostravě či Plzni do téměř 37 tisíc korun v Praze.

Podle Hrbatého se byty prodávaly v průměru dráž než před létem. Například starší byty v Praze v průměru zdražily o 4000 korun za metr čtvereční. Úrokové sazby hypoték se přitom drží na podobných úrovních již řadu měsíců. „Bydlení je tedy dražší jak pro lidi, kteří si pořizují vlastní nemovitost na úvěr, tak pro ty, kteří hledají pronájem,“ řekl.

Měsíční náklady na hypotéku byly podle analýzy ve třetím čtvrtletí o třetinu až 80 procent dražší než výdaje na nájem. Konkrétně u bytů dispozice 2+kk v Praze a u bytů 3+kk v Brně byla hodnota indexu 1,8. Platba nájmu tak vycházela 1,8krát levněji než splátka úvěru bytu koupeného na úvěr.

U bytu po rekonstrukci v dobrém stavu se cena za metr čtvereční pohybovala v Praze kolem 149 600 korun a v Brně kolem 116 400 korun. Splátka 90 procent hypotéky sjednané na 30 let při průměrné nabídkové úrokové sazbě 5,29 procent ročně by u bytu o rozloze 60 metrů čtverečních vycházela na zhruba 45 tisíc korun v Praze a na 35 tisíc korun v Brně. Pořízení vlastního bydlení na hypotéku bylo nejvýhodnější v Ostravě, kde se hodnoty indexu pohybovaly od 1,3 do 1,4.

Ceny nájemného v Česku letí vzhůru. Hlavně v Jihočeském kraji

Reality

V září zdražily nájmy v České republice meziročně o 15 procent na 368 korun za metr čtvereční. Proti srpnu vzrostly o 1,1 procenta. Nájmy na začátku podzimu zdražovaly o třetinu rychleji než ve stejném období před rokem, uvádí analýza realitně-poradenské platformy Bezrealitky.cz. Po letních prázdninách podle ní vždy výrazně vzroste počet lidí, kteří hledají bydlení, protože na začátku podzimu domácnostem často končí nájemní smlouvy. Ubytování ale před začátkem zimního semestru shání také studenti.

ČTK

Přečíst článek

Učitelům a akademikům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a některým lektorům by se mohly zvýšit o 2000 korun. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Dostala ho bez rozporů. Dá se očekávat, že ho schválí beze změn. Z předpisu a pokynů ministerstva školství k odměňování vyplývá, že podle náplně práce a délky praxe by se pedagogům tarif mohl zvednout o 1880 až 3800 korun a akademickým pracovníkům ze státních vysokých škol o 2460 až 4320 korun.

Na růstu platů pedagogických pracovníků se dohodli zástupci vlády s odbory a zaměstnavateli. Původně předpis obsahoval i varianty navýšení tarifů ostatních profesí ve veřejných a státních službách, dohoda na nich ale nebyla. Ministři uvedli, že kabinet schválí jen dohodnutou úpravu učitelských platů a rozhodnutí o ostatních výdělcích nechá na příští vládu.

„Platové tarify budou do 7. platové třídy včetně valorizovány o pevnou částku 2000 korun a platové tarify od 8. do 16. platové třídy včetně budou navýšeny o sedm procent,“ uvedlo v podkladech ministerstvo práce.

Tarifní tabulka pedagogů se skládá ze 13 platových tříd od čtvrté do šestnácté podle vzdělání, odpovědnosti a náročnosti práce a ze sedmi stupňů podle délky praxe. Podle pokynů ministerstva školství tarif od čtvrté do deváté platové třídy připadá asistentům pedagoga, od osmé třídy učitelům mateřských škol i vychovatelům z družin, klubů a internátů či pedagogům volného času, od desáté třídy učitelům základních a středních škol. V šesté platové třídě začínají tarify lektorů a instruktorů. Plat akademických pracovníků se stanovuje od dvanácté třídy. Dvě nejvyšší třídy - patnáctá a šestnáctá - jsou pro akademiky.

O kolik se zvednou platy?

Základ výdělku asistentů od čtvrté do sedmé třídy by se mohl pohybovat podle náplně práce a praxe od 18 630 do 31 760 korun. Letos to bylo od 16 630 do 29 760 korun. Učitelům by měl od ledna tarif od osmé do čtrnácté třídy činit od 28 680 do 57 980 korun. Pro letošek to je od 26 800 do 54 180 korun. Akademici státních vysokých škol by měli mít v patnácté a šestnácté třídě od 42 920 do 66 030 korun. Letos je to od 40 110 do 61 710 korun. Tarif tvoří asi 80 procent výdělku, upřesnilo ministerstvo práce. Připomnělo, že podle školského zákona má průměrný učitelský plat odpovídat 130 procentům průměrné mzdy. Průměrná mzda v Česku letos ve druhém čtvrtletí činila na 49 402 korun.

V učitelské tabulce je teď 29 tarifů pod zaručeným platem, tedy téměř třetina. Desetina základních částek nedosahuje ani minimální mzdy, je jich devět. Pokud by se tabulka nevalorizovala, příští rok by pod zaručeným platem bylo 41 tarifů a pod minimální mzdou 14. Pod zaručenou částku by tak spadlo 45 procent výdělkových základů, pod minimální mzdu 15 procent. Zaměstnavatelé musí do garantovaných nejnižších částek výdělek doplácet. Využívají na to peníze na odměny.

Na přidání je příští rok podle ministerstva práce potřeba 11,87 miliardy korun. Pokud se odpočítají náklady na doplatky do minimálního a zaručeného platu, je to 10,99 miliardy korun.

SAB Finance vyplatí na dividendě 81 milionů korun, je oporou v těžké době

Zprávy z firem

SAB Finance vyplatí ze zisku dividendu 80,8 milionu korun, tedy 26,50 korun na akcii. SAB Finance vyplácí dividendy dvakrát ročně. Zhodnocení akcie SAB Finance za celý rok 2025 je plánováno na 8,84 procenta.

nst

Přečíst článek