Jak staví na Slovensku bytovky? Stojí před podobnými výzvami jako Češi
Současná slovenská architektura a urbanismus podle expertů stojí před výzvou vytvářet kompaktní, ale příjemná města s bytovými domy tak, aby se maximálně využil potenciál pozemku a zároveň vznikalo prostředí příjemné pro život. Právě tyto podmínky zvládli autoři nejlepších realizovaných bytových domů, kteří letos uspěli v soutěži CE ZA AR 2025. Podívejte se, jak vypadají nejzajímavější bytovky na Slovensku a který ateliér je opakovaně nejúspěšnější.
Vítězným návrhem kategorie bytových domů se letos stal bratislavský bytový dům Nová Vajnorská od architektů z ateliéru Compass Architekti. Jejich dílo nejenže navázalo na původní zástavbu kvalitních bytovek z poloviny 20.století, ale současně přineslo do zdejší lokality také výraznou moderní zástavbu s novými prvky a technologickými detaily.
Výraznější fasádu bytovky tvoří vystupující hliníková okna a balkony, keramický obklad a prosklené přízemí. Zadní část domu směřuje do klidného dvora, jehož terénní úpravy jsou záměrně jednoduché, což má podle autorů projektu (Mateje Gréberta, Juraje Benetina, Romana Janata a Matúše Grega) za cíl zdůraznit původní mohutný strom, kterému byl podřízen i tvar podzemních podlaží. Interiér společných prostorů se pak vyznačuje odhaleným filigránovým prefabrikovaným nosným systémem, který kontrastuje s kobercem a zrcadlovými navigačními grafikami.
Architektům se podle odborné poroty u Nové Vajnorské podařilo skvěle integrovat bytový dům do stávající zástavby Bratislavy pomocí sofistikovaného řešení, které přispívá ke zvýšení hodnoty místního urbánního prostředí a zároveň poskytuje obyvatelům všechny výhody života ve městě. Porota současně ocenila také zajímavé použití prefabrikovaných betonových panelů.
FOTOGALERIE: Prohlédněte si oceněné projekty
Uspěly i další bytovky
Bytový dům Hausberg se 46 byty v rezidenční čtvrti Palisády zase do bratislavské lokality přináší nadčasovou architekturu, která má podle autorů působit, jako by zde stála už delší dobu. Má to být neokázala a ne příliš výrazná budova, která sice na první pohled nepřitahuje pozornost, ani neoslňuje nápady, ale jejíž kvalita a solidnost je patrná i tak. „Je to dům, kterému sluší stárnutí. Jeho omítnutá betonová fasáda připomíná charakteristickou škrábanou brizolitovou omítku sousedních domů. Tato betonová skořápka chrání dřevěné jádro, které přechází do velkorysých společných prostor schodiště a chodeb,“ uvádí ke svému návrhu architekt Ilja Skoček, který na projektu spolupracoval s Danicou Ščepkovou, Michalem Dindou a Michalem Kontšekem a Katarínou Čárskou. Porota u bytovky Hausbergu ocenila navržené architektonické řešení z hlediska prostorového konceptu, použitých materiálů a řemeslného zpracování.
Dalším bytovým domem, který byl letos mezi třemi nominovanými bytovkami, je pak Nový Ružinov rovněž od ateliéru Compass Architekti. Ti na projektu spolupracovali ještě s ateliérem Laboratórium architektury krajiny. Jejich bytový dům citlivě reaguje na zdejší dopravní infrastrukturu i stávající zástavbu v blízkosti dálnice. Vznikl zde současně také inkluzivní vnitřní rezidenční park, jehož základním konceptem je nádvoří, které odráží různé funkce ve veřejném i soukromém prostoru předzahrádek a tvoří souvislý „vnitřní blok“ zelené plochy.
Bytový komplex Nový Ružinov představuje podle poroty úspěšnou transformaci zbytkového prostoru na okraji dopravní infrastruktury hlavního města na vysoce kvalitní rezidenční prostředí. Největšími výhodami jsou pak velkorysé venkovní plochy bytů, balkony, lodžie a předzahrádky, orientované do parku ve vnitřním bloku.
České chataření a chalupaření prochází proměnou. Chatky i chaloupky se dnes stávají svébytnou architektonickou disciplínou. Útěk z města však zůstává nedílnou součástí české národní identity, říká Petr Kotík, zakladatel platformy Kouzelné Chaloupky.
Místo kadibudky, vířivka s výhledem. Chataření mají Češi v krvi, jen jsou náročnější
Enjoy
Panoramatický výhled na Prahu a Vltavu, desáté patro a nekonečné skleněné stěny. Tak by se dal ve zkratce popsat Prague Marina Nova penthouse, jeden z nejluxusnějších a pravděpodobně i nejdražších apartmánů v současné rezidenční výstavbě v Česku. Tento penthouse v ceně 100 milionů korun najdete na Praze 7 a autorsky se na něm podílela světová designérská jména.
Jak vypadá byt za sto milionů korun. Račte vstoupit
Reality
Nadčasového dílo Franka Lloyd Wrighta je obdivované mnoha architekty i laiky z celého světa. Navrhl stovky neuvěřitelných staveb a více jak čtyři sta z nich stále stojí. Díky mnoha jeho nadšencům je možné některé z nich navštívit nebo v nich dokonce i přespat. Prohlédněte si některé z jeho architektonických skvostů.
Fascinující domy architekta Wrighta. Podívejte se, jak zní symfonie mezi člověkem a přírodou
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.