Na začátku to nebyl symbol New Yorku. Světové obchodní centrum otevřelo před 50 lety
Od otevření Světového obchodního centra v New Yorku dnes uplyne 50 let. Komplex, kterému dominovala slavná Dvojčata se ke konci svého života stal symbolem New Yorku, jeho vznik ale provázela velká kritika, kterou jeho architekt těžce nesl. Po zničení obchodního centra se bez komplikací neobešla ani jeho obnova, která se táhla 20 let.
Součást panarama
V 90. letech minulého století si panorama New Yorku málokdo uměl představit bez Dvojčat, tedy dvojice mrakodrapů dominující jižnímu konci Manhattanu. Společně se Sochou Svobody a Empire State Building zdobila jakýkoliv suvenýrový talíři, magnet na ledničku či kýčové tričko. Každý film či seriál, který se kolem New Yorku jen mihl, si neodpustil delší prostřih na panorama Manhattanu s jeho Dvojčaty.
Během posledních 20 let, od okamžiku, kdy teroristé zaútočili na newyorská Dvojčata, prošel centrální Manhattan zásadní proměnou. Z centra finančních institucí se stal rezidenční čtvrtí s luxusními byty. 
Ve světle 11. září 2001: Wall Street je jen prázdným pojmem
Money
Nebylo tomu tak ale vždy. Ve 40. a 50. letech minulého století se ekonomický rozvoj New Yorku soustředil do oblasti středního Manhattanu a jih ostrova zůstával pozapomenut. První návrh na vybudování obchodního centra přišel krátce po 2. světové válce v roce 1946. Historie komplexu Světového obchodního centra (WTC), který kromě slavných Dvojčat, tedy budov 1 a 2, zahrnoval dalších pět budov, se pak začala psát na přelomu 50. a 60. let minulého století.
David Rockefeller přišel s nápadem na Světové obchodní centrum. Argumentoval tím, že pomůže obnově dolního Manhattanu. V roce 1962 jmenoval správce newyorských přístavů Port Authority, který do dneška vlastní pozemky na dolním Manhattanu, Minoru Yamasakiho hlavním architektem komplexu.
Takřka na den přesně dvacet let po newyorských útocích z 11. září dnes ruský plynárenský gigant Gazprom s fanfárou oznámil, že dokončil plynovod Nord Stream 2. Symbolické. Před dvaceti lety, když se svět sbíral z šoku z „náletu na Dvojčata“, se říkalo, že už nikdy nebude stejný. A není. Svět se změnil. Ale tak, jak by před dvěma desetiletími čekal jen málokdo. Ekonomická síla Západu povážlivě klesá, zejména pak Evropy. Ta tam je ruku v ruce s tím také síla geopolitická. Kde se stala chyba? 
Od 11. září po Nord Stream 2: Dvacet let pádu Západu
Money
Kritice neušli
Samotné věže a jejich architekt Yamasaki byli po dokončení kritizováni, přičemž jejich autor, Američan japonského původu, neunikl ani rasistickým urážkám.
Dvojčata, která se zprvu jevila jako zakázka kariéry, nakonec Yamasakiho kariéru a sebevědomí sabotovala a jejich dlouhý stín zakryl vše, co navrhl po roce 1973. Kritikou architektonického návrh nešetřil například Americký institut architektů. Lewis Mumford, autor knihy The City in History o městském plánování, projekt kritizoval a popsal nové mrakodrapy jako pouhé kartotéky ze skla a oceli.
Prodej slavného newyorského mrakodrapu Flatiron Building, česky nazývaného Žehlička, ztroskotal. Vítěz aukce z minulého týdne, kdy se dům vydražil za 190 milionů dolarů (4,1 miliardy korun), nezaplatil včas zálohu ve výší 19 milionů dolarů. Informovala o tom agentura DPA.
Slavný uzoučký newyorský mrakodrap Flatiron zvaný „žehlička“ zeje prázdnotou. A marně hledá kupce
Reality
Dvojčata prý vypadají jako krabice, ve kterých dorazily opěvované stavby z 30. let 20. století – Empire State Building a Chrysler Building. Proti výstavbě se stavěli také obyvatelé a firmy sídlící na místě nového komplexu. Plány ale postupovaly dále a po srovnání se zemí 13 bloků, byla stavba 25. srpna 1966 slavnostně zahájena. Po šesti a půl letech stavebních prací se 4. dubna 1973 Světové obchodní centrum otevřelo veřejnosti.
O dva roky později přibyla i vyhlídková terasa na 109. a 110. patře jižní věže. O další rok později otevřela ve 106. a 107. patře severní věže slavná restaurace Windows of the World (Okna světa). Odhaduje se, že v komplexu na vrcholu svály pracovalo přes 50 tisíc lidí a dalších 140 tisíc jich jim denně prošlo. Světové obchodní centrum bylo tak velké, že mělo dokonce své vlastní poštovní směrovací číslo.
Tvůrci chystané unikátní budovy chtějí dokázat, že dřevo je přirozenou náhradou za beton.
Dřevostavba až do nebe. Ve Švýcarsku roste nejvyšší pasivní dům světa
Enjoy
Destrukce a přestavba
Problémy se centru nevyhýbaly již od jeho vzniku. Hned v roce 1975 vypukl požár, který se po telefonních kabelech rozšířil do několika pater. Výsledkem byl drahý projekt instalace spriklerů skrz mrakodrapy. V roce 1993 se centrum stalo terčem prvního teroristického útoku, když členové Al-Kájdy odpálili 680 kilogramů trhaviny v garáži severní věže.
Výbuch zanechal třicetimetrovou dírů a poškodil několik podzemních podlaží. Navzdory zničení několika pater a narušení nosných konstrukcí se škodu podařilo sanovat a mrakodrap mohl nadále fungovat. Osud budov se naplnil před necelými 22 lety. 11. září 2001 do každé z věží narazil Boeing 767. Letecké palivo ještě zhoršilo následné požáry. Kvůli nim a poškození nosných konstrukcí se obě věže zřítily.
Hned tři z desíti nejdražších domů světa roku 2022 najdete podle realitních expertů v Londýně. Další pak v New Yorku, Bombaji nebo na Azurovém pobřeží. Všechny je spojuje opulentnost. Podívejte se. 
Fotogalerie: Nejdražší domy na světě? Královská sídla i mrakodrap se třemi heliporty
Reality
Padající trosky také vedly k částečnému nebo úplnému zřícení všech ostatních budov ve Světovém obchodním centru. O život přišlo 2977 lidí. Obnova zničeného komplexu nebyla jednoduchá a trvala bezmála dvacet let. Komplikovali ji mimo jiné rozepře mezi Port Authority a realitními developery. Nakonec se po vítězném zápasu s časem podařilo na desetileté výročí útoku dokončit památník obětem. Dnes na obrysech dvou věží původního obchodního centra stojí bazény se jmény obětí. Nová dominanta jižního Manhattanu, 1 WTC přezdívaná Freedom Tower, byla dokončena v roce 2014. Tečka za obnovou zničeného komplexu přišla až loni v létě, když se otevřel pravoslavný kostel svatého Mikuláše, který nahradil původní, zničený při zářiových útocích.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
