Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Do Máje už nikdy nevkročím, motýli Davida Černého jsou nejmenším zlem, říká Jan Kasl

Do Máje už nikdy nevkročím, motýli Davida Černého jsou nejmenším zlem, říká Jan Kasl
Profimedia
Dalibor Martínek

Od července začíná platit novela stavebního zákona, která přináší řadu změn do stavebního řízení. Postup ministerstva pod vedením Ivana Bartoše u mnoha účastníků trhu vyvolával nervozitu, jak přeměna proběhne. Nezkrachuje v Česku stavební řízení? Šéf České komory architektů Jan Kasl, architekt a bývalý pražský primátor tvrdí, že nakonec všechno dobře dopadne. „Věřím v evoluci.“ Kromě nuancí kolem stavebního řízení však přišla řeč i na rozvoj hlavního města. „Do Máje nikdy nevstoupím,“ svěřil se Kasl v rozhovoru pro Newstream.

Reklama

Co se podle Komory architektů stane od prvního července se stavebním řízením v Česku?

K prvnímu červenci bude spuštěno prakticky vše, co nový stavební zákon předpokládal. Poběží portál stavebníka, prý poběží národní geoportál územního plánování. O tom vím tak málo, že říkám prý.

Teprve koncem května antimonopolní úřad rozhodl, že vítěz tendru na tvorbu národního geoportálu může zakázku na jeho vytvoření získat…

Naštěstí se neživím územními plány a lituji všechny kolegy architekty nebo urbanisty, kteří to dělají. Protože ti se pohybují v naprosto nezmapovaném prostředí. Údajně se mnoho plánů zatím nebude muset vkládat do centrálního geoportálu. Nemám přesné informace, ale je to asi ještě komplikovanější než portál stavebníka. Jsou schválené vyhlášky, ale ještě není vydaná vyhláška o digitalizaci stavebního řízení. Ale snad by měla být těsně před spuštěním portálu taky hotová. Vyšla vyhláška o dokumentaci staveb, která byla zásadní a která říká, jak mají vypadat projekty. Vyšla i vyhláška o požadavcích na výstavbu a 24. června byly schváleny nové pražské stavební předpisy. Čtrnáct dní předtím se to stalo v Brně, nevím, jak dopadne Ostrava. Pokud to nestihnou, budou platit celostátní předpisy a až potom by se tam mohly úpravy pro Ostravu řešit.

Reklama

Podívejte se na nový Máj

Víme, že budeme tři roky postupovat v režimu, že co bylo podáno na papíře, tak poběží na papíře. Bude se to tři roky moci měnit, upravovat. Ale musím říct, že ministerstvo to nikdy neříkalo takto jednoznačně. Myslel jsem si, že když má všechno běžet digitálně, tak i v dokumentaci podané před 30. červnem, když se v ní bude něco měnit, upravovat, tak se bude muset digitálně. To slovo „muset“ tam nepatří. Je to slovo „moci“. Nechali i papírovou formu, což je rozumné. Protože jak zanést digitální úpravy do papírové dokumentace ve spisu?

Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj,

Dalibor Martínek: Stavební řízení v Česku míří ke kolapsu. Ministr Bartoš asi žije na jiné planetě

Ivan Bartoš dva a půl roku na svém úřadě pro místní rozvoj „prokrastinuje“. Tváří se jako apoštol digitalizace, ale s tou zatím pohnul málo. Mezitím se těší na příští volby, průzkumy mu pořád dávají asi deset procent. Výsledkem jeho aktivity je, že se blíží kolaps stavebního řízení v Česku.

Přečíst článek

O přechodném období, kdy bude platit jak papírová dokumentace ke stavebnímu řízení, tak i digitální, se příliš nemluvilo…

Už nový stavební zákon 283 z roku 2021 ji obsahuje. A je to rozumné. My jsme si to původně vykládali tak, že se po dobu oněch tří let budou tyto dva režimy postupně překrývat, ale že bude i pro stavebníky výhodnější jít do digitálního módu.  Od ledna nebo února jsem byl přesvědčený, že MMR razí čistou digitalizaci po 1. červenci. Myslel jsem si, že už nepodám nic papírově. Ukázalo se, že to není pravda, a to je dobrá zpráva pro všechny rozběhlé stavby, pro všechny jejich změny, kolaudace. Ještě do června roku 2027 se toto může řešit papírově.

Takže kolaps stavebního řízení se nekoná?

Nebude se konat kolaps, to jsou poplašné zprávy. Ale v každém případě bude problém. V našem ateliéru jsme teď podávali asi devět projektů. Stavební úřady budou trochu zahlcené a budou to konzumovat celé léto. Ale na druhé straně, zákonné lhůty se prodloužily, takže úředníci se nezhroutí.

A musím říct, že jsem na mnoha úřadech zaregistroval zvýšenou aktivitu, zrychlení vyřizování žádostí. Ale vím, že někde jsou personálně úplně na dně, mohu jmenovat Prahu 3, Prahu 10. Vím, že se mnoho lidí rozhodlo k 1. červenci odejít, už jsou v důchodovém věku a nemají na to nervy. Takže kolaps může hrozit tam, kde tajemníci nedokázali zajistit dostatek kvalitních pracovníků. Lidský faktor je léta i námi jako komorou označován jako ten nejkritičtější. Protože techniku si můžete pořídit. Ale když nemáte lidi, kteří to zpracují, a ještě nemáte umělou inteligenci, která to v budoucnosti bude řešit, a to jsem si jist, tak to může zkrachovat.

Přesně jste to pojmenoval. Mnoho lidí z úřadů se změny děsí a raději odchází do důchodu…

Já jsem, řekl bych, v pohnutém důchodovém věku, už deset let. A nemám s tím problém. A myslím, že ani většina úředníků stavebních úřadů s tím nemá problém. Agenda je jednodušší, celé se to správným směrem zjednodušilo. Odbouraly se některé agendy. Je to prostě jenom trochu jinak. Ale to spíš souvisí s tím, že lidé nechtějí změnu.

Dalibor Martínek: Bartoš digitalizuje. A chodby úřadů se plní zoufalci

Ivan Bartoš si digitalizaci nalepil na čelo. A přestože žádná digitalizace za víc než dva roky jeho vládnutí úřadu pro rozvoj není, jeho ministerstvo neumí správně vypsat tendry na dodavatele informačních systémů, Bartoš donekonečna omílá, že je věrozvěstem digitalizace. Politicky mu tato lež už dva roky prochází. Podle průzkumů jeho Pirátská strana pořád pobírá přes deset procent voličů. Patrně mládežníků, kterým je realita ukradená. A je proto důležitým partnerem pro jakákoliv vyjednávání o složení vlády.

Přečíst článek

Přinese změna stavebního řízení od prvního července i ono toužebně očekávané zrychlení výstavby, zejména bytové?

Řekl bych, že časem nastane. Jde o dobrý princip spojení dvou řízení do jednoho jednoduššího. Ale je potřeba překlopit stávající dokumentaci do dokumentace pro povolení záměru. Tím okamžikem si ušetříte martyrium celého stavebního řízení, které je velmi složité. Ale zrychlení řízení nastane nesporně. Jinou věcí je, že nám tam přibyly speciality jako je jednotné enviromentální stanovisko. Počkám si, jak to bude fungovat.

Pořád tady zůstává víc než šest set obecních stavebních úřadů, to číslo se s novým stavebním zákonem snížilo jen o šest. Je jich prostě moc. Racionální je až vyšší úroveň stavebních úřadů, v úřadech asi dvě stě pěti obcí s rozšířenou působností. Až tam to dává smysl. Když to řeknu na příkladu Prahy Západ, mém oblíbeném okresu, tak ten nemůže mít stavební úřad jenom v Černošicích. Ale on má pod sebou třináct „dvojkových“ úřadů od Jílového po Roztoky. Ty by měly zůstat kvůli znalosti prostředí, ale měla by to být detašovaná pracoviště stavebního úřadu v Černošicích. Bohužel, tuto racionální volbu „zabili“ Starostové. To mě mrzí, je to strana mého srdce. Ale v tomto se zachovali velice krátkozrace. Měly nemilosrdně zaniknout stavební úřady o jednom, dvou nebo třech zaměstnancích. Ale ono k tomu nakonec dojde, už asi pět stavebních úřadů požádalo o zánik v příští novele vyhlášky.

Největší bytová výstavba se děje ve velkých městech, hlavně v Praze. Jedním z argumentů proti novému stavebnímu zákonu zněla, že dává stejná pravidla pro zapadlou ves i pro Prahu, že by to mělo být rozdílné…

Stavební řízení i územní plánování se pořád „střihá“ na průměrnou vesnici. Máme šest tisíc dvě stě padesát osm obcí, což je katastrofa. Ale s tím nemáte šanci nic udělat, neboť ústavní právo umožňuje, aby se vydělilo padesát občanů a měli vlastní zastupitelstvo. To je v rámci Evropy neuvěřitelné.

Pojďme zpátky k bytové výstavbě…

Z více než šesti set stavebních úřadů bude reálně povolovat rozsáhlejší bytovou výstavbu, gró výstavby, dvacet sedm úřadů ve statutárních městech. V Praze k tomu zůstane 22 stavebních úřadů. Kdyby jich bylo patnáct, také by to stačilo. Když jsem byl v roce 2000 primátorem, musel jsem na toto rozštěpení z 15 na 22 obvodů přistoupit, ale rozumnébylo to porevoluční rozdělení z 10 na 15 obvodů, protože třeba Praha 4 byl konglomerát větší než největší krajské město. 22 obvodů je hodně, ale je to výsledek politického hašteření také mezi Prahou 18 a 19.

Tyto velké úřady budou rozhodovat o největší bytové výstavbě v Česku. A uvítají výhody portálu stavebníka, přehledného řízení, kde máte digitální stopu všech rozhodnutí. Když se něco mění, všichni to uvidí. Na tomto systému nelze nic nechválit, systém je správný. Ale jak je prováděný, v jakém čase, to je špatně. Nikdo si systém ani nemohl půl roku otestovat.

Faltýnková za PKR Partners

Nový stavební zákon je totální fiasko. Český přístup je děsivý, říká expertka na stavební právo Faltýnková

Chybí digitalizace, chybí prováděcí předpisy. Za pár měsíců, přesně od 1. července letošního roku, má v Česku začít platit nový stavební zákon. „Nevypadá to úplně optimisticky,“ říká Kristýna Faltýnková, advokátka kanceláře PRK Partners, která se stavebnímu právu věnuje. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který má nový klíčový předpis na starosti, však stále nehodil flintu do žita. A tvrdí, že vše dobře dopadne. Zatím je to spíš zmatek, tvrdí Faltýnková.

Přečíst článek

Ještě jednou se zeptám. Urychlí nový stavební zákon výstavbu, zejména bytovou, v Česku?

Nový stavební zákon urychlí bytovou výstavbu. A nejen bytovou, ale o tu nám nyní jde asi nejvíc, protože bytová krize je zaviněná dlouhou přípravou staveb. Nový stavební zákon ji urychlí v systému povolování, v odbourání některých závazných stanovisek. Ta budou nyní zjednodušeně řečeno čtyři. Hasiči, hygiena, památková péče tam, kde je to v památkovém zájmu, a takzvaný JES, jednotné enviromentální stanovisko, které do sebe zahrnulo všechny oblastí ochrany přírody a krajiny. Zrychlení povolování jistě nastane.

Ale je tam mnoho ale. Musí třeba fungovat digitální technická mapa, musí fungovat správci sítí, aby vydali rychle stavebníkovi souhlasy s napojením na infrastrukturu. To v posledních letech celkem funguje. Jediným, který nefunguje, je pražská TSK. Pokud nebude fungovat, nenastane v Praze zkrácení řízení. Pro akciovou společnost zastupující vlastníka HMP totiž neexistují žádné lhůty. To je dobrý trik.

A také, v zákoně jsou sice závazné lhůty na vyřízení, ale bez sankcí. Fikce souhlasu nikam nevede, to už se dost jasně ukázalo.

Jaká je za vás největší slabina novely stavebního zákona, který má v červenci vstoupit v platnost?

Vidím slabinu v geoportálu a v systému územního plánování. Územní plánování by bylo potřeba přizpůsobit pro velká města. A ta ostatní sídla, do pěti deseti tisíc obyvatel, formulovat jinak. Je potřeba, aby územní plány celých sídel nebyly závazné do poslední parcely. Věřím, že se k tomu časem ministerstvo postaví čelem. Z hlediska stavebního řízení věřím v evoluci. Některé vyhlášky se ale budou měnit. Už příští rok budeme mít nějaké novely, není to tak komplikované.

Jako architekt určitě sledujete velké změny, které se nyní v Praze odehrávají. Přeměna hlavního nádraží, Masarykova nádraží, chystaný projekt budovy pro Českou filharmonii. Souzníte s těmito projekty?

Hledím pozitivně na to, že se něco začíná dít. Protože tady panuje takové zakletí na dlouho. Bubny - Holešovice jsou zakleté desetiletí. Teď se to snad pohne, pokud se nebude sypat písek do soukolí. A souvisí to i s Vltavskou filharmonií, která může být lokomotivou rozvoje, která nastartuje to celé území. Často to tak bývá, že veřejná investice nastartuje rozvoj území, potom přijdou soukromníci a jede se dál.

Co se týká hlavního nádraží, tam podle mne chybí správné zadání. Nejde o to předělat jen novou odbavovací budovu. Je potřeba řešit magistrálu,  zastřešit kolejiště, k čemuž Praha nyní našla odvahu zahájením pořizování změny územního plánu. Je to velká jizva města, mnoho hektarů. Holešovice - Bubny a Zátory tvoří asi šedesát hektarů. Tyhle jizvy je potřeba začít zacelovat. Citlivě, s rozumem, hledat řešení, vypisovat soutěže, a umožnit postupný, organický růst.

Obecně je potřeba přestavět železniční uzel Praha, to je obrovské téma. A jestli se Praze nepovede být silným partnerem v tématu vysokorychlostních tratí a všech přestupních uzlů, pokud nebude projektovat a dávat do těchto změn finance, tak to bude průšvih. Železniční dopravu všichni chtějí, ale málo pro to dělají. Vezměte si nekončící debaty kolem nového železničního mostu na Výtoni. Proběhla soutěž, je tam vítěz. Řekl bych, postavte to.

Proč se nestaví byty? Dejte nám konečně pořádný územní plán a stavební zákon, volají stavitelé

Územní plánování a stavební řízení. Dvě začarovaná sousloví. Developeři si stěžují, že kvůli složitosti obou trvá v Praze povolování výstavby bytového domu až deset let, někdy i déle. Třeba ve Vídni je doba desetinová, rychleji se povoluje i v řadě zemí třetího světa. V Česku s tím jakoby nikdo nedokáže hnout. Praha má „provizorní“ územní plán starý přes dvacet let. Nový stavební zákon chystala minulá vláda čtyři roky, současná ho rok předělávala, stále není schválen.

Přečíst článek

Takže byste ten starý železniční most na Výtoni nechal zbourat?

Samozřejmě. Já bych ho někam posunul. Před sto lety, když vznikl, tak z jednokolejné trati udělali dvojkolejnou za tři dny. Teď bude jeho rozšíření trvat možná dva nebo tři roky. Ale udělejme to. Řešme dopravu, všechny přestupní huby. Smíchovský terminál je bezvadný projekt. Už do něj prý zase někdo sype písek. Přitom je tam bezvadně vymyšlený přestup mezi individuální dopravou, autobusovou, železniční, metro. Ale jde to všechno strašně pomalu.

Velkou vlnu názorů vyvolaly dva motýli Davida Černého na budově bývalého obchodního domu Máj. Máte na ně jako architekt názor, co jim říkáte?

Mám na ně názor, ale nemůžu ho říct nahlas. Ale řeknu k tomu něco jiného. Motýli jsou údajně dočasní a už je nekomentuju. Pro mě je to obchodní dům „nula dvojka“, pro Pražany posléze Máj. Je to ikonická stavba ze sedmdesátých let, kterou jsem miloval. Chtěli jsme tak všichni projektovat. A co se tam provedlo, na střeše, vevnitř, tak proti tomu motýli na fasádě jsou snad to nejmenší. Viděl jsem interiéry jenom na fotkách…

Byl jste vevnitř?

Odmítám tam jít, nepůjdu tam. Odmítl jsem jít na zahájení, nepůjdu dovnitř, nevstoupím už tam. Nepůjdu asi ani do toho Tesca dole pro potraviny.

Václav Klán

Chtěli jsme střechu Máje zpřístupnit všem, říká jeden z Klánů

Od všeho trochu nebo spíš víc se najde v zrekonstruovaném Máji. Zvenku se budova téměř nezměnila, uvnitř radikálně.

Přečíst článek

Jan Kasl

PODCAST Realitní Club: Nejvíc mi na pražském územním plánu vadí, že má na sobě čtverečkovanou síť, říká architekt Jan Kasl

Znáte ty čtverečkované sešity, říká v novém podcastu Realitní Club Jan Kasl, architekt a bývalý primátor Prahy. Nový územní plán, který se již deset let tvoří, podle něj přesně tak vypadá. „Čtvereček na územním plánu, to je sto krát sto metrů. V tom čtverečku je zanesená průměrná výška budov, které se tam mohou stavět,“ říká.

Přečíst článek

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry. 

Témata související s realitami:

Reklama

Související

Faltýnková za PKR Partners

Nový stavební zákon je totální fiasko. Český přístup je děsivý, říká expertka na stavební právo Faltýnková

Přečíst článek
Jan Šebesta a redaktoři Newstream.cz při natáčení podcastu Realitní Club

Zrychlí v Česku výstavba? Pro nové úřady nejsou peníze ani lidé. Zbývá se jen modlit

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme