Pavel: Pokud budou na Ukrajině mírové jednotky, měli by tam být i čeští vojáci

Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze, řekl prezident Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody.

„Nabízí se i taková myšlenka, že by vznikla podél linie dotyku, ať už bude dojednána jakákoliv, určitá demilitarizovaná zóna. Taková zóna by podléhala nejenom technickému, ale i fyzickému dohledu. Pravděpodobně by došlo i k určitému rozmístění mezinárodních sil,“ uvedl prezident.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v úterý v souvislosti s bezpečnostními garancemi pro Ukrajinu, kde by v rámci mírových jednotek případně mohli být i zahraniční vojáci, pro Seznam Zprávy uvedla, že pro Česko nic takového nyní není na stole. Pokud by po uzavření příměří měli čeští vojáci na Ukrajině působit, mohlo by to podle ní být podobné jako po vojenském konfliktu v bývalé Jugoslávii. České jednotky by nebyly na linii dotyku válečného konfliktu, řekla.

Trump označil Netanjahua za válečného hrdinu. A sebe také

Politika

Americký prezident Donald Trump označil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za válečného hrdinu, a sebe také. Šéf Bílého domu to řekl rozhovoru s konzervativním novinářem a svým stoupencem Markem Levinem. Odkazoval přitom na izraelské bombardování íránských jaderných provozů, do něhož se jednorázově zapojily také Spojené státy, informoval deník The New York Times.

ČTK

Přečíst článek

Zajišťování výcviku

„Nedokážu si představit, jaký bude výsledek, protože ještě před nedávnem ruská strana rozmístění jakýchkoli zahraničních sil na území Ukrajiny odmítala. A teď možná dojde k nějaké změně postoje,“ uvedl Pavel. Podle mluvčího ministerstva obrany Davida Šímy by se mohlo v případě zapojení české armády jednat například o zajišťování výcviku ukrajinských vojáků či pomoc při odminování. Případné vyslání vojáků by musely schválit vláda i obě parlamentní komory.

Debatu nad nutností bezpečnostních garancí pro Ukrajinu vedli v Bílém domě v pondělí americký prezident Donald Trump s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a lídry několika evropských států. Před tím v pátek jednal Trump s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dalším výsledkem pondělní schůzky bylo, že se má připravit jednání Putina se Zelenským a poté i trilaterálně s Trumpem.

Podle Pavla je pozitivní, že se rozjel proces koordinovaný mezi USA, Evropou i Ukrajinou. „Je určitě pozitivní i to, že americká strana vyjádřila jednoznačně podporu bezpečnostním garancím. Uvidíme, jaká bude jejich konkrétní podpora z americké strany,“ poznamenal Pavel. Podstatné podle něj nyní je, zda a kdy se sejdou Putin se Zelenským a jestli se dospěje k základní shodě na podmínkách mírového procesu.

Trump zlepšil vztahy se Zelenským i evropskými lídry, píše Politico

Leaders

Zlepšení vztahů mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským je skutečné, uvedli podle webu Politico představitelé Trumpovy administrativy informovaní o diplomatických jednáních o válce na Ukrajině. Bílý dům byl podle nich převážně spokojen rovněž s evropskými lídry během pondělního jednání ve Washingtonu, které se podle nich uskutečnilo díky tomu, že ruský prezident Vladimir Putin na setkání s Trumpem na Aljašce minulý týden projevil ochotu vyjednávat.

ČTK

Přečíst článek

„My bychom v tuto chvíli měli dělat vše pro to, aby jednání pokračovala. Měli bychom k nim přistupovat na jedné straně konstruktivně, to znamená s vůlí k určitým kompromisům, ale na druhou stranu dostatečně pevně. Aby nedošlo k situaci, že za agresi bude nakonec odměněn agresor a potrestán ten, kdo byl napaden,“ podotkl Pavel.

Zároveň poznamenal, že sdílí trochu skeptický postoj finského prezidenta Alexandera Stubba nebo francouzské hlavy státu Emmanuela Macrona. „Varují před tím, abychom nepodléhali přílišnému optimismu z vůle ruské strany dosáhnout rychle mírového řešení. Prezident Putin měl v rukou mír v podstatě od počátku,“ poznamenal Pavel, podle kterého bylo právě na Putinovi, kdy válku ukončí. Ruská strana má nyní na bojišti iniciativu, proto podle Pavla nemusí mít Rusko jednoznačný zájem konflikt ukončit.