Dalibor Martínek: Bartoš digitalizuje. A chodby úřadů se plní zoufalci

Ivan Bartoš si digitalizaci nalepil na čelo. A přestože žádná digitalizace za víc než dva roky jeho vládnutí úřadu pro rozvoj není, jeho ministerstvo neumí správně vypsat tendry na dodavatele informačních systémů, Bartoš donekonečna omílá, že je věrozvěstem digitalizace. Politicky mu tato lež už dva roky prochází. Podle průzkumů jeho Pirátská strana pořád pobírá přes deset procent voličů. Patrně mládežníků, kterým je realita ukradená. A je proto důležitým partnerem pro jakákoliv vyjednávání o složení vlády.

Jaká je realita? Jeho digitalizace stavebního řízení, která měla urychlit výstavbu a tím snížit ceny nájmů a nového bydlení, pořád není hotová. Bartoš zcela rozložil předchozí návrh stavebního zákona, který čtyři roky chystala minulá vláda. Ten možná nebyl dokonalý, ale šlo s ním pracovat. To se nepovedlo.

Výsledkem je, že stavebníci se bojí, zda vůbec od poloviny roku, kdy má začít platit Bartošova novela stavebního řízení, která však ještě není hotová, bude možné povolovat nové stavby. Chybí digitalizace, úředníci na stavebních úřadech nevědí, jak mají postupovat. Hrozí to velkolepým krachem výstavby v Česku. To by nebyla dobrá vizitka současné vlády.

Fiasko, amatérismus, neschopnost

Politolog a premiér Petr Fiala nechal kompetence nad touto pro rozvoj státu důležitou oblastí v rukou amatérů od Pirátů. Politický výsledek může přičíst jen sám sobě.

Ivan Bartoš se učil digitalizaci státní správy ve vyspělejší části světa, třeba ve Francii. Co z těchto služebních cest převedl do české praxe? Říká se, že jedna fotografie vydá za tisíc slov. Na úvodní fotografii k tomuto článku stojí lidé frontu na chodbě úřadu Prahy 3. Čekací doba? Zhruba dvě hodiny. Za dveřmi chodeb sedí upracované, letité úřednice, které stále vyžadují vyplněné papírové formuláře. A zmatení lidé je, se zmáčknutým číslem, u pultíků vyplňují. Aby se potom nechali v kanceláři „sprdnout“, že v kolonce číslo 23 nevyplnili správné údaje.

To je digitalizace podle Ivana Bartoše.

Možná jsou lidé z chodby úřadu retardovaní, možná správně nepochopili, že už mohou některé úkony dělat elektronicky. Asi zapomněli nová hesla, která jim systém vygeneroval, nebo se prostě vůbec nechytají. To je ale překvapení. Zapomněl snad stát, s ministrem pro rozvoj v čele, Pirátem Ivanem Bartošem, že máme v Česku dva a půl milionu seniorů? Kteří dobrodiní digitalizace nejsou schopní pojmout? Pokud ovšem nějaké takové dobrodiní vůbec existuje.

Stát má před sebou velkou porci práce v digitalizaci. Kromě toho, že by měl konečně sladit jednotlivé funkce dohromady, aby, jak říkal svého času Ivan Langer, obíhaly dokumenty a ne občan. Také musí naučit s těmito systémy pracovat své lidi, placené z daní. Lidé chtějí za své daně službu, ne šikanu papírových formulářů. Bartoš umí hezky řečnit, chtělo by to i více reálné práce. Nebo ji po něm odvedou Babišovi lidé.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka čtěte zde