Realitní trh se rozběhl. Loni se prodalo nejvíc bytů za 15 let
Za loňský rok se v Praze prodalo zhruba 7 200 bytů. Jde o druhý nejlepší výsledek za 15 let, hned za rekordním rokem 2021, vyplývá z analýzy společností Central Group, Skanska Residential a Trigema.
„Je zvláštní, že trh nijak nereflektuje, že hypoteční sazby zásadně neklesly, a nakupuje se ve velkém. Zdá se, že Češi ekonomice věří a mají důvěru v její budoucnost,“ konstatuje Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema. Objem nových úvěrů podle něj loni vzrostl o 83 procent. „Očekávám, že tento zájem potrvá i v letošním roce,“ dodává Soural.
Průměrná nabídková cena nových bytů rostla meziročně o sedm procent, když na konci roku dosáhla 163 tisíc korun za metr čtvereční (m2). Více než polovina všech bytů se v Praze loni prodalo s cenou do 160 tisíc korun za metr čtvereční.
Nejlevnější byty jsou v Praze 9 a 10, kde se ceny pohybují v průměru lehce nad 149 tisíci korunami za m2. Nejdražší zůstává Praha 1 a 2, kde průměrné ceny přesahují 200 tisíc korun za m2. Nejrychleji zdražovaly byty v Praze 3, a to o 21 procent. Růst cen se vzhledem k nepovedené digitalizaci stavebního řízení očekává i v letošním roce, a to pět až deset procent.
Fenomén malých bytů
„Růst cen v minulém roce ovlivnilo zařazení nových, dražších projektů a růst cen u části projektů ve stávající nabídce. Ke zdražení rovněž přispěl úbytek marketingových bonusů,“ tvrdí Petr Michálek, předseda představenstva Skanska Residential.
Na trhu postupně ubývá povolených bytů. Podle dat ČSÚ se loni v Praze povolilo od ledna do listopadu 6340 bytů, potřebných by však bylo minimálně deset tisíc.
„Nabídka nových bytů je kvůli nefunkčnímu povolování dlouhodobě naprosto nedostačující. Kvůli tomu jsou jejich ceny minimálně o 15 procent vyšší, než by mohly být. Je naprosto nepochopitelné, že s tím stát není schopen tak dlouho nic udělat,“ říká Dušan Kunovský, předseda představenstva Central Group.
Fenoménem zůstává také fakt, že se nejvíc prodávají malé byty. A také staví. Kolem 75 procent prodaných bytů připadá na dispozice 1+kk a 2+kk. Vzhledem ke snižování koupěschopnosti Čechů se zároveň zmenšuje i celková výměra bytů.
„V podstatě tak vypadla jedna místnost. Vysvětlení je jednoduché, klienti vnímají absolutní hodnotu bytu, ne cenu za metr čtvereční,“ dodává Soural.
Jakou strategii Petr Palička coby šéf realitní odnože koncernu EPH miliardáře Daniela Křetínského nastavuje? Které projekty se budou posouvat a které naopak prodávat? Jak to bude s fotbalovým stadionem Sparty na Letné nebo Palácem Bellevue na nábřeží? Poslechněte si další díl podcastu Realitní Club.
Umím si představit, že fotbalový stadion Sparty můžou nahradit byty, říká šéf realitní divize Křetínského EPH Petr Palička
Reality
Statistický úřad vždy dodává údaje o dva měsíce později za reálným životem. Není se tomu co divit. Tak třeba, koupíte trdelník na Staroměstském náměstí za osmdesát korun. Než se tato informace dostane k některému z tisíce zaměstnanců statistického úřadu, než ji založí do tabulky, a než je schopen poskládat celkový obrázek o vývoji ekonomiky, dva měsíce jsou vlastně jako když luskne prsty.
Dalibor Martínek: Bartoš sice zkazil povolování výstavby. Digitalizace by se přesto hodila
Názory
Dušan Kunovský, miliardář, majitel společnosti Central Group, největší stavitel bytů v Česku, jeden z nejbohatších Čechů, vymyslel dobrý koncept, jak komunikovat s médii, s veřejností. Pořádá jednou za půl roku setkání s novináři u jídla. Pozve je do nějaké hospody, uspořádá prezentaci čísel.
Dalibor Martínek: Dušan Kunovský lomí rukama. Snad už žádný Bartoš
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
