Američané slaví 250 let od Dne nezávislosti. A děje se tak v době, kdy USA stále platí za globální supervelmoc číslo 1, ať už v tradičním, tedy vojenském slova smyslu, tak také v ekonomické dominanci ve světě. I díky tomu stávající prezident Donald Trump může využívat různých forem nátlaku na celý svět, aby dosáhl naplnění svého programu America First. Jedním z důkazů americké nadvlády, ale také jeden z klíčových faktorů umožňující tuto dominanci je tamní kapitálový trh, který je nejsilnější na světě.
Americké akcie na počátku nového týdne posílily a index Dow Jones poprvé překonal hranici 43.000 bodů. Na rekordu uzavřel i index S&P 500. Investoři před týdnem plným firemních výsledků hospodaření a důležitých statistických údajů nakupovali hlavně technologické akcie.
Akcie ve Spojených státech vystoupaly na rekordy. Širší index S&P 500 před 20:00 středoevropského času přidával dvě procenta a byl na maximu 5082 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, poprvé v historii překonal hranici 39 tisíc bodů, když posílil o procento.
Americký internetový prodejce Amazon se stane součástí akciového Dow Jonesova indexu, kde nahradí řetězec drogerií a lékáren Walgreens Boots Alliance. Změna proběhne v pondělí 26. února, uvedl poskytovatel indexu S&P Dow Jones Indices.
Nejhůř se dařilo technologickým společnostem. Akcie softwarové firmy Microsoft například oslabily o 5,5 procenta, akcie technologické společnosti Apple klesly o téměř šest procent a akcie internetového obchodu Amazon se propadly o více než sedm procent.
Američané se chystají na oslavy Dne nezávislosti. Mnozí ale nemají důvod k radosti. Akciové trhy, v nichž má valná většina občanů USA uloženy peníze na stáří, totiž prožívají nejhorší pololetí od roku 1970 (S&P 500), a některé dokonce od roku 1962 (index Dow Jones).
Oznámení velké americké veřejně obchodované nábytkářské firmy RH o sníženém výhledu zisku na letošní rok a zpráva o nejvyšším zvýšení základní sazby za posledních dvacet let ze strany švédské centrální banky. To byly zřejmě poslední hřebíčky do rakve pro americký klíčový index pěti set největších na burze obchodovaných firem S&P 500. Po úderu oznamujícím dnešní půlnoc bude totiž podle všeho jasné, že právě uplynulé pololetí je pro index nejhorší první půlka roku od roku 1970, napsal server CNBC.
Akcie ve Spojených státech v rámci rozsáhlého výprodeje ve čtvrtek klesly a index Dow Jones se poprvé od ledna 2021 propadl pod psychologickou hranici 30 tisíc bodů. Důvodem ztrát bylo středeční rozhodnutí centrální banky USA (Fed) zvýšit v rámci boje s inflací základní úrok nejvíce od roku 1994. To podpořilo obavy z recese.
Stále více se rozevírají nůžky mezi akciovými trhy USA a Evropy na jedné straně a asijskými na té druhé. Zatímco americké akciové indexy Dow Jones a S&P 500 uzavřely pondělní obchodování na nových rekordních maximech, asijské trhy za nimi stále více zaostávají,“ píše v komentáři Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.
Nový týden začal na světových burzách výprodeji. Investoři mají obavy z dopadů šíření nakažlivější koronavirové mutace delta na oživení světové ekonomiky.
Americký prezident Donald Trump podepsal 📜 výnos nařizující přejmenování Ontarijského jezera na Americké jezero, informují agentury AP a Reuters. Se změnou názvu jezera na hranici s Kanadou přišel v době vyhrocující se obchodní války se sousední zemí. Nový název bude závazný pro americké úřady, nikoli pro Kanadu, uvedla AP.
Polsko na svém území ❌ nechce rozmístit americké jaderné hlavice. Podle agentury Reuters to dnes řekl náměstek polského ministra obrany Pavel Zalewski na dotaz, zda by plánovaná další americká vojenská přítomnost v Polsku mohla zahrnovat jaderné zbraně.
Pražská burza dnes oslabila, index PX 📉 klesl ze středečního nového maxima o 0,49 procenta na 2797,56 bodu. Většina obchodovaných titulů skončila v červených číslech, větším ztrátám bránily mimo jiné akcie zbrojovky CSG, energetické společnosti ČEZ, Komerční banky a pojišťovny VIG.
Na Jahodnici v Praze 14 do dvou let vyroste nová 🏫 základní škola pro 540 žáků za 950 milionů korun. Výstavbu dnes oficiálně zahájili zástupci městské části a magistrátu. Terénní práce začnou na podzim a první žáci by do nové školy měli nastoupit v září 2028. Nové zařízení nahradí dvě stávající školské budovy v oblasti a nabídne kromě učeben také jídelnu a výdejnu jídla, tělocvičnu, zázemí pro pedagogy a venkovní areál.
Výlov největšího českého rybníku Rožmberk u Třeboně letos kvůli suchu ❌ nebude. V rybnících chybí 40 procent vody, což odpovídá 30 milionům metrům krychlových vody, informovalo dnes Rybářství Třeboň na svém webu.
Poslanecká vystoupení při navrhování úprav programů schůzí budou víc časově ohraničená. Sněmovna bude mít navíc širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Omezení se budou nově vztahovat i na poslance s právem přednostního vystoupení. Změny předpokládá poslanecká novela jednacího řádu dolní komory, kterou dnes podepsal prezident 👨 Petr Pavel.
Ceny zemního plynu v Evropě by se podle analytiků v zimě kvůli nízkým zásobám mohly poprvé od energetické krize před čtyřmi lety vyšplhat nad 1️⃣0️⃣0️⃣ eur (zhruba 2400 korun) za megawatthodinu. Dnes to uvedl server CNBC. Plnění zásobníků plynu v Evropě letos komplikují výpadky v dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) z Blízkého východu, které jsou důsledkem vojenského konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem.
Dnešní návštěva náměstka amerického ministra obrany v Bruselu dokazuje, že Spojené státy konzultují se spojenci v Severoatlantické alianci rozmístění svých síl v Evropě. Po jednání s náměstkem Elbridgem Colbym v sídle aliance to řekl generální tajemník NATO 👨 Mark Rutte. Zopakoval, že nynějším cílem je silnější Evropa a silnější Kanada v silnějším NATO, což se podle něj v posledních měsících skutečně i děje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) s předsedou Evropské rady Antóniem Costou dnes po společném jednání 👍 podpořili proces rozšíření Evropské unie. Český předseda vlády na tiskové konferenci v Praze zopakoval, že doufá, že Černá Hora přistoupí v roce 2028. Costa označil proces rozšíření za geopolitickou prioritu, vedle zemí západního Balkánu připomněl Moldavsko či Ukrajinu.
Francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron příští týden navštíví Londýn a setká se s britským premiérem Andym Burnhamem. Agentuře AFP to sdělil zdroj z britské vlády. Půjde teprve o druhou návštěvu zahraniční hlavy státu a první v případě lídra členské země EU v Downing Street od 20. července, kdy se nový šéf labouristů ujal funkce premiéra.
