Analytici Bank of America předpokládají, že Kevin Warsh v čele centrální banky USA žádnou zásadní změnu, které se nyní trh tolik obává, neprovede. Vlastně tak říkají, že všechen nynější poprask na trzích je zbytečný. Warsh podle nich hlavně neuspěje se svým deklarovaným záměrem snížit rozvahu americké centrální banky. I proto se na trhy včera vrátil optimismus, Dow Jonesův index poprvé v historii překonal úroveň 50 000 bodů. A například bitcoin zvrátil svůj předchozí výrazný propad.
Akcie ve Spojených státech vystoupaly na rekordy. Širší index S&P 500 před 20:00 středoevropského času přidával dvě procenta a byl na maximu 5082 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, poprvé v historii překonal hranici 39 tisíc bodů, když posílil o procento.
Americký internetový prodejce Amazon se stane součástí akciového Dow Jonesova indexu, kde nahradí řetězec drogerií a lékáren Walgreens Boots Alliance. Změna proběhne v pondělí 26. února, uvedl poskytovatel indexu S&P Dow Jones Indices.
Nejhůř se dařilo technologickým společnostem. Akcie softwarové firmy Microsoft například oslabily o 5,5 procenta, akcie technologické společnosti Apple klesly o téměř šest procent a akcie internetového obchodu Amazon se propadly o více než sedm procent.
Američané se chystají na oslavy Dne nezávislosti. Mnozí ale nemají důvod k radosti. Akciové trhy, v nichž má valná většina občanů USA uloženy peníze na stáří, totiž prožívají nejhorší pololetí od roku 1970 (S&P 500), a některé dokonce od roku 1962 (index Dow Jones).
Oznámení velké americké veřejně obchodované nábytkářské firmy RH o sníženém výhledu zisku na letošní rok a zpráva o nejvyšším zvýšení základní sazby za posledních dvacet let ze strany švédské centrální banky. To byly zřejmě poslední hřebíčky do rakve pro americký klíčový index pěti set největších na burze obchodovaných firem S&P 500. Po úderu oznamujícím dnešní půlnoc bude totiž podle všeho jasné, že právě uplynulé pololetí je pro index nejhorší první půlka roku od roku 1970, napsal server CNBC.
Akcie ve Spojených státech v rámci rozsáhlého výprodeje ve čtvrtek klesly a index Dow Jones se poprvé od ledna 2021 propadl pod psychologickou hranici 30 tisíc bodů. Důvodem ztrát bylo středeční rozhodnutí centrální banky USA (Fed) zvýšit v rámci boje s inflací základní úrok nejvíce od roku 1994. To podpořilo obavy z recese.
Stále více se rozevírají nůžky mezi akciovými trhy USA a Evropy na jedné straně a asijskými na té druhé. Zatímco americké akciové indexy Dow Jones a S&P 500 uzavřely pondělní obchodování na nových rekordních maximech, asijské trhy za nimi stále více zaostávají,“ píše v komentáři Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.
Nový týden začal na světových burzách výprodeji. Investoři mají obavy z dopadů šíření nakažlivější koronavirové mutace delta na oživení světové ekonomiky.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj telefonicky pozval slovenského premiéra Roberta Fica do Kyjeva, Fico zase Zelenského do Bratislavy. Zelenskyj o tom informoval na síti X s tím, že Fico slíbil podporu Ukrajině na její cestě do Evropské unie a že je připraven předat Kyjevu slovenské zkušenosti.
Karlovy Vary dnes zahájily svou 669. lázeňskou sezonu. Největší lázeňské město v ČR a jedno z nejznámějších i v Evropě je stále navštěvovanějším cílem turistů, dnešní zahájení sezony tak přilákalo tisíce návštěvníků. Lázeňských hostů s dlouhodobými pobyty však v minulosti 📉 ubylo, což se promítá i do průměrné délky pobytu a do tržeb, které lázeňští hosté ve městě a v regionu utratí.
Bývalý velvyslanec ČR při Severoatlantické alianci (NATO) 👨 Jakub Landovský se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči alianci. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO) v diskusním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Od jmenování Landovského si slibuje naplnění cílů vůči NATO, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu.
Íránský návrh, který ❌ odmítá americký prezident Donald Trump, počítá s tím, že by byl otevřen klíčový Hormuzský průliv a skončila by americká blokáda íránských přístavů, zatímco jednání o íránském jaderném programu by byla ponechána na později. Podle agentury Reuters to dnes uvedl vysoce postavený íránský činitel.
V Česku bude koncem léta poprvé k vidění nejdražší poštovní známka světa One-Cent Magenta, známá podle místa tisku také jako Britská Guyana. Na výstavě Poklady světové filatelie 3 v pražském Obecním domě si zájemci prohlédnou také americkou raritu známou jako Převrácená Jenny. Hodnota vystavených známek se bude blížit miliardě korun, sdělili pořadatelé. Jen cena One-Cent Magenty se podle nich odhaduje na víc než 2️⃣5️⃣0️⃣ milionů korun.
Návrh skupiny koaličních poslanců, aby někteří důchodci mohli bez sankce ukončit penzijní spoření, by měla Sněmovna ✅ schválit v předložené podobě bez úprav. Sněmovní rozpočtový výbor nedoporučil schválit žádný ze tří vznesených pozměňovacích návrhů. Přišli s nimi opoziční poslanci z klubů TOP 09 a Pirátů.
Zvýšení cel na automobily a nákladní vozy z Evropské unie, které oznámil americký prezident Donald Trump, by mohlo Německo připravit téměř o 1️⃣5️⃣ miliard eur (asi 365 miliard korun) na produkci. S odkazem na Kielský institut pro světové hospodářství (IfW) to dnes napsala agentura Reuters.
Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil německý ministr obrany 👨 Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších přibližně 35 tisíc. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.
Japonská premiérka Sanae Takaičiová dnes při návštěvě Vietnamu přislíbila, že obě asijské země prohloubí bilaterální ekonomickou 🤝 spolupráci v energetice i pokud jde o kritické nerostné suroviny. Podle agentury Reuters to řekla při setkání s vietnamským protějškem Le Minh Hungem.
Válka amerického prezidenta 👴 Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post a web ABC News.
