Analytici Bank of America předpokládají, že Kevin Warsh v čele centrální banky USA žádnou zásadní změnu, které se nyní trh tolik obává, neprovede. Vlastně tak říkají, že všechen nynější poprask na trzích je zbytečný. Warsh podle nich hlavně neuspěje se svým deklarovaným záměrem snížit rozvahu americké centrální banky. I proto se na trhy včera vrátil optimismus, Dow Jonesův index poprvé v historii překonal úroveň 50 000 bodů. A například bitcoin zvrátil svůj předchozí výrazný propad.
Akcie ve Spojených státech vystoupaly na rekordy. Širší index S&P 500 před 20:00 středoevropského času přidával dvě procenta a byl na maximu 5082 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, poprvé v historii překonal hranici 39 tisíc bodů, když posílil o procento.
Americký internetový prodejce Amazon se stane součástí akciového Dow Jonesova indexu, kde nahradí řetězec drogerií a lékáren Walgreens Boots Alliance. Změna proběhne v pondělí 26. února, uvedl poskytovatel indexu S&P Dow Jones Indices.
Nejhůř se dařilo technologickým společnostem. Akcie softwarové firmy Microsoft například oslabily o 5,5 procenta, akcie technologické společnosti Apple klesly o téměř šest procent a akcie internetového obchodu Amazon se propadly o více než sedm procent.
Američané se chystají na oslavy Dne nezávislosti. Mnozí ale nemají důvod k radosti. Akciové trhy, v nichž má valná většina občanů USA uloženy peníze na stáří, totiž prožívají nejhorší pololetí od roku 1970 (S&P 500), a některé dokonce od roku 1962 (index Dow Jones).
Oznámení velké americké veřejně obchodované nábytkářské firmy RH o sníženém výhledu zisku na letošní rok a zpráva o nejvyšším zvýšení základní sazby za posledních dvacet let ze strany švédské centrální banky. To byly zřejmě poslední hřebíčky do rakve pro americký klíčový index pěti set největších na burze obchodovaných firem S&P 500. Po úderu oznamujícím dnešní půlnoc bude totiž podle všeho jasné, že právě uplynulé pololetí je pro index nejhorší první půlka roku od roku 1970, napsal server CNBC.
Akcie ve Spojených státech v rámci rozsáhlého výprodeje ve čtvrtek klesly a index Dow Jones se poprvé od ledna 2021 propadl pod psychologickou hranici 30 tisíc bodů. Důvodem ztrát bylo středeční rozhodnutí centrální banky USA (Fed) zvýšit v rámci boje s inflací základní úrok nejvíce od roku 1994. To podpořilo obavy z recese.
Stále více se rozevírají nůžky mezi akciovými trhy USA a Evropy na jedné straně a asijskými na té druhé. Zatímco americké akciové indexy Dow Jones a S&P 500 uzavřely pondělní obchodování na nových rekordních maximech, asijské trhy za nimi stále více zaostávají,“ píše v komentáři Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.
Nový týden začal na světových burzách výprodeji. Investoři mají obavy z dopadů šíření nakažlivější koronavirové mutace delta na oživení světové ekonomiky.
Česko ❌ končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Dnešní dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí na sociální síti X. Celkem se jimi z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnilo.
Pražská burza dnes zrychlila pokles, index PX se 📉 snížil o 1,73 procenta na 2544,94 bodu. Klesly akcie bank, po zveřejnění loňských hospodářských výsledků oslabily také cenné papíry energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Trhy podle analytiků žene dolů vojenský konflikt na Blízkém východě. Česká koruna dnes mírně oslabila k euru a výrazněji vůči dolaru.
Itálie ❌ stáhne veškerý svůj personál z vojenské základny v Irbílu v iráckém Kurdistánu, kterou ve středu zasáhl dronový útok, píše agentura AFP. Podle italského ministra obrany Guida Crosetta se jedná o dočasné stažení, které bylo plánováno již před středečním útokem.
Čistý zisk německého výrobce luxusních vozů BMW v loňském roce 📉 klesl o tři procenta na 7,45 miliardy eur (182 miliard korun). Automobilku loni trápila americká cla a tvrdá konkurence v Číně. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou dnes společnost zveřejnila. Pokles zisku BMW však byl mnohem nižší než propad konkurenčních automobilek Mercedes-Benz a Volkswagen.
Maďarská delegace 🤝 jedná v Kyjevě o obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba přes ukrajinské území, uvedl podle agentury MTI náměstek maďarského ministerstva energetiky Gábor Czepek. O věci se radil se slovenským velvyslancem v Kyjevě. Mise do Kyjeva dorazila ve středu.
Chystaná povinná registrace neziskových organizací se zahraničními vazbami by se podle premiéra 👴 Andreje Babiše (ANO) vztahovala na ty, které se pokoušejí ovlivňovat politiku. Na organizace typu sdružení včelařů se vztahovat nebude, uvedl dnes Babiš ve Sněmovně v rámci interpelací. Znovu odmítl tvrzení kritiků, že by připravovaná koaliční úprava byla inspirována ruským zákonem o zahraničních agentech.
Německá energetická společnost RWE plánuje expanzi ve Spojených tátech, kde datová centra výrazně zvýšila poptávku po elektřině. Hodlá tam investovat 1️⃣7️⃣ miliard eur (415,2 miliardy korun), což je téměř polovina plánovaných výdajů do roku 2031. Součástí plánu jsou i nové plynové elektrárny, do kterých má RWE v úmyslu investovat miliardu eur.
Pentagon ❌ nebude znovu jednat s americkým start-upem zaměřeným na umělou inteligenci Anthropic. V rozhovoru se stanicí CNBC to řekl náměstek ministra obrany pro výzkum a inženýrství Emil Michael. Trump nařídil vládě, aby přestala využívat služby společnosti Anthropic. Ta úřad žalovala za to, že ji označil za riziko pro dodavatelský řetězec, když nevyhověla jeho ultimátu ohledně pravidel používání jejích produktů AI.
Šest velkých zemí Evropské unie 👍 podporuje myšlenku centralizovaného dohledu nad kapitálovými trhy. Podle agentury Reuters to stojí v dopise jejich ministrů financí z 11. března. Součástí skupiny je i Německo, které se dlouho stavělo proti. Myšlenka centralizovaného dohledu by měla dát impuls více než deset let trvající práci na vzniku evropské Unie úspor a investic.
Nový íránský nejvyšší duchovní 👨 Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení. Text vyzývající k uzavření Hormuzského průlivu přečetl moderátor státní televize. Modžtaba Chameneí nebyl spatřen na veřejnosti od začátku izraelsko-amerických úderů na Írán 28. února, v jejichž první den byl zabit jeho otec, duchovní vůdce Alí Chameneí.
