Američané slaví 250 let od Dne nezávislosti. A děje se tak v době, kdy USA stále platí za globální supervelmoc číslo 1, ať už v tradičním, tedy vojenském slova smyslu, tak také v ekonomické dominanci ve světě. I díky tomu stávající prezident Donald Trump může využívat různých forem nátlaku na celý svět, aby dosáhl naplnění svého programu America First. Jedním z důkazů americké nadvlády, ale také jeden z klíčových faktorů umožňující tuto dominanci je tamní kapitálový trh, který je nejsilnější na světě.
Americké akcie na počátku nového týdne posílily a index Dow Jones poprvé překonal hranici 43.000 bodů. Na rekordu uzavřel i index S&P 500. Investoři před týdnem plným firemních výsledků hospodaření a důležitých statistických údajů nakupovali hlavně technologické akcie.
Akcie ve Spojených státech vystoupaly na rekordy. Širší index S&P 500 před 20:00 středoevropského času přidával dvě procenta a byl na maximu 5082 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, poprvé v historii překonal hranici 39 tisíc bodů, když posílil o procento.
Americký internetový prodejce Amazon se stane součástí akciového Dow Jonesova indexu, kde nahradí řetězec drogerií a lékáren Walgreens Boots Alliance. Změna proběhne v pondělí 26. února, uvedl poskytovatel indexu S&P Dow Jones Indices.
Nejhůř se dařilo technologickým společnostem. Akcie softwarové firmy Microsoft například oslabily o 5,5 procenta, akcie technologické společnosti Apple klesly o téměř šest procent a akcie internetového obchodu Amazon se propadly o více než sedm procent.
Američané se chystají na oslavy Dne nezávislosti. Mnozí ale nemají důvod k radosti. Akciové trhy, v nichž má valná většina občanů USA uloženy peníze na stáří, totiž prožívají nejhorší pololetí od roku 1970 (S&P 500), a některé dokonce od roku 1962 (index Dow Jones).
Oznámení velké americké veřejně obchodované nábytkářské firmy RH o sníženém výhledu zisku na letošní rok a zpráva o nejvyšším zvýšení základní sazby za posledních dvacet let ze strany švédské centrální banky. To byly zřejmě poslední hřebíčky do rakve pro americký klíčový index pěti set největších na burze obchodovaných firem S&P 500. Po úderu oznamujícím dnešní půlnoc bude totiž podle všeho jasné, že právě uplynulé pololetí je pro index nejhorší první půlka roku od roku 1970, napsal server CNBC.
Akcie ve Spojených státech v rámci rozsáhlého výprodeje ve čtvrtek klesly a index Dow Jones se poprvé od ledna 2021 propadl pod psychologickou hranici 30 tisíc bodů. Důvodem ztrát bylo středeční rozhodnutí centrální banky USA (Fed) zvýšit v rámci boje s inflací základní úrok nejvíce od roku 1994. To podpořilo obavy z recese.
Stále více se rozevírají nůžky mezi akciovými trhy USA a Evropy na jedné straně a asijskými na té druhé. Zatímco americké akciové indexy Dow Jones a S&P 500 uzavřely pondělní obchodování na nových rekordních maximech, asijské trhy za nimi stále více zaostávají,“ píše v komentáři Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.
Nový týden začal na světových burzách výprodeji. Investoři mají obavy z dopadů šíření nakažlivější koronavirové mutace delta na oživení světové ekonomiky.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.
