Američané slaví 250 let od Dne nezávislosti. A děje se tak v době, kdy USA stále platí za globální supervelmoc číslo 1, ať už v tradičním, tedy vojenském slova smyslu, tak také v ekonomické dominanci ve světě. I díky tomu stávající prezident Donald Trump může využívat různých forem nátlaku na celý svět, aby dosáhl naplnění svého programu America First. Jedním z důkazů americké nadvlády, ale také jeden z klíčových faktorů umožňující tuto dominanci je tamní kapitálový trh, který je nejsilnější na světě.
Americké akcie na počátku nového týdne posílily a index Dow Jones poprvé překonal hranici 43.000 bodů. Na rekordu uzavřel i index S&P 500. Investoři před týdnem plným firemních výsledků hospodaření a důležitých statistických údajů nakupovali hlavně technologické akcie.
Akcie ve Spojených státech vystoupaly na rekordy. Širší index S&P 500 před 20:00 středoevropského času přidával dvě procenta a byl na maximu 5082 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, poprvé v historii překonal hranici 39 tisíc bodů, když posílil o procento.
Americký internetový prodejce Amazon se stane součástí akciového Dow Jonesova indexu, kde nahradí řetězec drogerií a lékáren Walgreens Boots Alliance. Změna proběhne v pondělí 26. února, uvedl poskytovatel indexu S&P Dow Jones Indices.
Nejhůř se dařilo technologickým společnostem. Akcie softwarové firmy Microsoft například oslabily o 5,5 procenta, akcie technologické společnosti Apple klesly o téměř šest procent a akcie internetového obchodu Amazon se propadly o více než sedm procent.
Američané se chystají na oslavy Dne nezávislosti. Mnozí ale nemají důvod k radosti. Akciové trhy, v nichž má valná většina občanů USA uloženy peníze na stáří, totiž prožívají nejhorší pololetí od roku 1970 (S&P 500), a některé dokonce od roku 1962 (index Dow Jones).
Oznámení velké americké veřejně obchodované nábytkářské firmy RH o sníženém výhledu zisku na letošní rok a zpráva o nejvyšším zvýšení základní sazby za posledních dvacet let ze strany švédské centrální banky. To byly zřejmě poslední hřebíčky do rakve pro americký klíčový index pěti set největších na burze obchodovaných firem S&P 500. Po úderu oznamujícím dnešní půlnoc bude totiž podle všeho jasné, že právě uplynulé pololetí je pro index nejhorší první půlka roku od roku 1970, napsal server CNBC.
Akcie ve Spojených státech v rámci rozsáhlého výprodeje ve čtvrtek klesly a index Dow Jones se poprvé od ledna 2021 propadl pod psychologickou hranici 30 tisíc bodů. Důvodem ztrát bylo středeční rozhodnutí centrální banky USA (Fed) zvýšit v rámci boje s inflací základní úrok nejvíce od roku 1994. To podpořilo obavy z recese.
Stále více se rozevírají nůžky mezi akciovými trhy USA a Evropy na jedné straně a asijskými na té druhé. Zatímco americké akciové indexy Dow Jones a S&P 500 uzavřely pondělní obchodování na nových rekordních maximech, asijské trhy za nimi stále více zaostávají,“ píše v komentáři Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.
Nový týden začal na světových burzách výprodeji. Investoři mají obavy z dopadů šíření nakažlivější koronavirové mutace delta na oživení světové ekonomiky.
Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ) dnes podpořily 👍 zaměstnance České televize a Českého rozhlasu, kteří se chystají v úterý stávkovat proti plánu vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky. K prohlášení se připojila více než třicítka mezinárodních i národních novinářských svazů a organizací, včetně Reportérů bez hranic (RSF) či Evropské vysílací unie (EBU).
Pražská burza dnes posílila 💪, index PX stoupl o 0,33 procenta na 2636,01 bodu. Zpevnila většina akcií, nejvíce přidali výrobce dronů Primoco a plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Ze 14 hlavních emisí oslabily čtyři, mezi nimi byly Moneta Money Bank a ČEZ. Investoři zobchodovali akcie za zhruba 290 milionů korun, což je pod dlouhodobým průměrem.
Americký dolar oslabuje vůči euru. Pozornost investorů se nyní soustředí na úterní kongresové volby ve Spojených státech a na vývoj kolem konfliktu na Blízkém východě. Jednotná evropská měna si vůči dolaru připisuje asi 0,4 procenta a phybuje se v těsné blízkosti 1,12 dolaru.
Úterní stávka pracovníků České televize se projeví změnami v televizním programu i ❌ omezením zpravodajství a digitálních služeb. Diváci neuvidí například Události, Studio 6, Dobré ráno, Sama doma, Černé ovce nebo Události v kultuře. ČT to dnes uvedla v tiskové zprávě.
Druhé čtení zákona o změně financování České televize a Českého rozhlasu by mohlo být ve Sněmovně okolo 15. ledna. Při něm bude koalice s opozicí konkrétně diskutovat o podobě financování. Po jednání vlády to dnes na tiskové konferenci řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO).
V průmyslové zóně Triangle u Žatce by mohl vzniknout závod na výrobu farmaceutických, hygienických a kosmetických potřeb, který chystá dosud neznámý investor. Projekt počítá s investicí 5,49 miliardy korun a až 290 pracovními místy. Vyplývá to z rozhodnutí krajských zastupitelů, kteří dnes schválili rezervaci 16,5 hektaru pozemků pro developerskou společnost Panattoni Czech Republic Development.
Novou armádní koncepci, která určuje priority a rozvoj české armády na následující roky, dnes schválila vláda. Po jednání kabinetu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO), který novou koncepci výstavby armády do roku 2040 a dlouhodobý výhled pro obranu státu do roku 2045 označil za nejdůležitější body dnešního jednání. Zopakoval, že armáda musí navyšovat počty vojáků, což se letos daří. Za nejvyšší priority označil protivzdušnou a protidronovou obranu.
Ve věku 94 let zemřel v americké Santa Barbaře Josef Mašín, účastník protikomunistického odboje a syn generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v úterý opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty oproti dnešku klesne o deset haléřů na 49,35 koruny za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 43,65, což je o 22 haléřů méně než dnes. Cenové stropy klesaly i koncem minulého týdne.
K úterní stávce veřejnoprávních médií se podle pořádající iniciativy Veřejnoprávně připojila jasná většina pracovnic a pracovníků České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Kvůli tomu budou obě instituce muset omezit živé vysílání. O jeho konkrétní podobě nerozhodují stávkující, ale vedení ČT a ČRo.