Merz má plán pro Ukrajinu. Do EU ano, ale zatím bez hlasovacích práv
Německý kancléř Friedrich Merz navrhuje nový status pro Ukrajinu: přidružené členství v Evropské unii. Kyjev by se podle něj mohl účastnit jednání evropských institucí a získat silnější bezpečnostní garance, plné členství ani hlasovací práva by ale zatím neměl. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom dlouhodobě odmítá jakoukoli druhořadou variantu členství.
Ukrajina chce do Evropské unie co nejrychleji. Německý kancléř Friedrich Merz ale přichází s kompromisem. Merz navrhl, aby se Ukrajina stala přidruženým členem Evropské unie. Učinil to v dopise zaslaném do Bruselu, o kterém ve čtvrtek informovala agentura DPA. Reagoval přitom na žádost Ukrajiny o rychlé přijetí do evropského bloku. Plné členství a hlasovací práva v Unii by Kyjev zatím podle Merzova návrhu dostat neměl.
Zvláštní status
Zvláštní status by měla podle Merze Ukrajina dostat vzhledem k situaci, v jaké se nyní nachází. V únoru 2022 zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu, čímž začal největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války. Přidružené členství by měla Ukrajina podle kancléře dostat také proto, že učinila velké pokroky v přístupových jednáních. Ukrajina podala přihlášku do EU jen několik dní po ruské invazi.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu večer uvedl, že se konflikt na Ukrajině chýlí ke konci, uvedla ruská státní agentura TASS. Na otázku novinářů, zda je ochoten vést rozhovory s evropskými zeměmi, uvedl, že preferovanou postavou je pro něj bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
Putin začal mluvit o konci války a normalizaci vztahů se Západem
Politika
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě odmítá jakoukoli formu částečného či druhořadého členství své země v EU. Merz v dopise ale podle DPA píše, že by zvláštní status byl silným politickým signálem, „který Ukrajina a její občanky a občané v pokračujícím boji proti ruskému agresorovi nutně potřebují“. Rychlé přijetí Ukrajiny jako plnohodnotného člena EU je totiž podle německého kancléře nerealistické. Staví se proti němu mimo jiné některé členské země.
„Nebylo by to členství light, ale šlo by nad asociační dohodu a dále by urychlilo přístupový proces,“ uvedl ke svému návrhu Merz.
Diskuse o možné změně v Downing Street 10 vrátily do popředí otázku brexitu. Mezi politiky i voliči sílí poptávka po jeho revizi. Zatímco lídři hledají odvahu se k tématu postavit čelem, my se můžeme podívat, jaké možnosti mají.
Britové chtějí blíž k Evropě. Neshodnou se ale, jak mají nové vztahy vypadat
Politika
Bez hlasu, ale u jednacího stolu
Podle Merze by přidružené členství znamenalo, že by se Kyjev mohl účastnit zasedání Evropské rady a Rady Evropské unie. Neměl by ale hlasovací práva. Merz navrhuje také klauzuli o návratu k původnímu stavu před přidružením pro případ, že by Ukrajina oslabila právní stát nebo by ochablo její reformní úsilí.
Podle DPA by si Merz dokázal představit také to, že by Ukrajina měla zástupce v Evropské komisi a v Evropském parlamentu, rovněž bez práva hlasovat. Na řádná přístupová jednání by navrhované přidružené členství nemělo mít vliv.
Bezpečnostní garance pro Kyjev
Významná část Merzova návrhu se věnuje bezpečnostní politice, píše DPA. Ukrajina by měla svou zahraniční a bezpečnostní politiku plně navázat na unijní politiku. Evropská sedmadvacítka by se pak na oplátku měla zavázat, že by pro Ukrajinu platil článek 42.7 Smlouvy o Evropské unii o vzájemné obranné pomoci. To by byla podle kancléře „významná bezpečnostní garance“.
Evropská unie pošle Ukrajině první část obří půjčky nejpozději na začátku června. Kyjev má z celkových 90 miliard eur dostat zhruba 9,1 miliardy eur, přičemž většina peněz půjde na vojenské účely. První prostředky z obranné části mají podle Evropské komise zamířit na drony.
Drony, armáda i rozpočet. EU chystá první platbu z půjčky pro Ukrajinu
Money
Devět kandidátů a dlouhá fronta
Kandidátských zemí na vstup do EU je nyní devět. Kromě Ukrajiny jsou jimi také Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Moldavsko, Gruzie a Turecko. Potenciální kandidátskou zemí je Kosovo.
Každá země je v jiné pozici. Například Černá Hora doufá, že by se mohla stát členem už v roce 2028. Rozhovory s Tureckem, které požádalo o členství už v roce 1987, dlouhodobě stagnují.
Nové mezikroky i pro další země
Merz se v dopise věnuje také dalším kandidátům. Nenavrhuje stejný zvláštní status, ale „inovativní řešení“, která by je přivedla blíže k plnohodnotnému členství. Navrhuje například mezikroky na cestě ke členství, jako jsou privilegovaný přístup na vnitřní trh, zapojení do každodenního rozhodování evropských institucí či pozorovatelský status v relevantních unijních grémiích. Země by to podle něj mělo motivovat k dalším potřebným reformám.
Čínský prezident Si Ťin-pching měl během jednání s Donaldem Trumpem v Pekingu prohlásit, že ruský prezident Vladimir Putin by nakonec mohl litovat svého rozhodnutí napadnout Ukrajinu. Zhodnotila rozhovor lídrů americká strana.
Putin by nakonec mohl litovat invaze na Ukrajinu, řekl Si Trumpovi
Politika
