Sudetoněmecký sjezd v Brně mohl posílit vztahy s Německem. Politici z něj udělali „absurdní divadlo“, říká expertka
První sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení na českém území mohl být podle odbornice Jany Urbanovské příležitostí k posílení česko-německých vztahů. Místo toho se z něj stalo politické téma, které podle ní vrací veřejnou debatu k narativům z minulosti.
Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se příští týden poprvé uskuteční na českém území, představoval mimořádnou příležitost k prohloubení česko-německé spolupráce. Vzhledem k postoji vládní koalice ale zůstane z velké části nevyužitá, uvedla odbornice na vztahy obou zemí Jana Urbanovská z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Na sněm do Brna se chystají bavorský premiér Markus Söder a spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt, oba z CSU. Zástupci české vlády ale podle všeho nepřijedou a v dolní komoře parlamentu se vládní strany snaží prosadit nesouhlasné stanovisko k pořádání akce.
Návrat do 90. let
„Každou takovou návštěvu bychom měli využít jako příležitost k prohloubení přátelských vztahů a důvěry. Je to něco, co se dalo uchopit konstruktivně, mohla to být skvělá událost, ze které budou mít prospěch lidé na obou stranách hranice. Místo toho je z toho takové absurdní divadlo,“ uvedla Urbanovská.
Vyhrocená veřejná debata o sjezdu sudetských Němců odbornici překvapila. Podle ní jde o návrat do 90. let, a dokonce až k narativům komunistické propagandy z dob studené války, která sudetské Němce vykreslovala jako revanšistickou hrozbu. Sudetoněmecké krajanské sdružení se ale podle Urbanovské s plynutím času proměnilo, distancuje se od nacionalismu a neusiluje o navracení majetku zabaveného po druhé světové válce.
Potomci sudetských Němců mají podle odbornice silnou emoční vazbu k českým zemím, kde po generace žili jejich předkové. Snaží se uchovat jejich kulturní dědictví. Mluvčího sdružení Bernda Posselta vnímá Urbanovská jako autentického zastánce česko-německého smíření, který celý život bojuje proti nacionalismu a nezpochybňuje minulost. Sněmy jsou v posledních letech spíše folklorní záležitostí s hudbou, tanci a kroji. Průměrní účastníci jsou lidé v seniorském věku, doplnila odbornice.
Babišovi visí na krku Macinka s Turkem, a taky Okamura. Solidní zátěž. Ale Andrej Babiš si ji sám vybral, chce vládnout. Chce pomník. Zůstat u vládnutí, dokud mu v mozku nepraskne cévka.
Dalibor Martínek: Otázka pro Babiše nezní, co s Pavlem. Zní, co s Motoristy
Názory
Výborné vztahy
Spolupráce mezi Českem a Německem na úrovni občanské společnosti, obcí, měst či spolků je podle Urbanovské na výborné úrovni. Vztahy obou zemí si v posledních letech chválili i politici. Jejich budoucí kvalitu podle ní neohrožuje konání sněmu na českém území, ale spíše politizace tématu představiteli vládní koalice tvořené hnutími ANO, SPD a Motoristy.
„Nerozumím tomu, proč se do toho rozhodli hodit takovou ‚bombu‘ a ohrozit to, co jsme si odpracovali za poslední desetiletí,“ uvedla odbornice.
Motivaci hnutí SPD Urbanovská chápe. Podle ní se snaží mobilizovat voličskou základnu a získávat politické body, podobně jako to dělalo v otázkách migrace a Ukrajiny. „Že na to nasedne hnutí ANO, to bylo pro mě překvapení. Měla jsem Andreje Babiše za pragmatického politika, který chce mít s Němci dobrý byznys,“ řekla Urbanovská.
Česko-německé vztahy podle odbornice nijak nekazí občanské iniciativy, které se snaží prohlubovat dialog a nastolovat smíření. Právě to je deklarovaným cílem festivalu Meeting Brno, který sudetské Němce do Brna pozval. „Odpovědnost nesou ti politici, kteří rozdmýchávají konfliktní potenciál, namísto aby lidem vysvětlili, že 81 let po válce se už nemáme čeho bát,“ uvedla Urbanovská.
