Z Berlína do Kodaně za čtyři hodiny. EU chystá železniční revoluci, která může proměnit i Česko
Evropská komise představila největší dopravní plán v dějinách. Do roku 2040 chce propojit hlavní města EU vysokorychlostními tratěmi a zkrátit cestovní časy o více než polovinu. Vlaky mají jezdit rychlostí přes 250 km/h a proměnit to, jak Evropané cestují, podnikají i žijí.
Evropa chce přepsat mapu svého cestování. Evropská komise v listopadu představila ambiciózní plán, který počítá s tím, že do roku 2040 budou všechny hlavní dopravní uzly v EU propojeny vysokorychlostní železnicí s minimální rychlostí 200 km/h. Tam, kde to umožní terén i infrastruktura, mají vlaky jezdit až 250–320 km/h, píše server agentury Bloomberg.
Cílem je nejen urychlit cestování, ale také posílit udržitelnou mobilitu a konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Z pohledu Česka má plán dvojí význam. Zatímco první etapa se zaměřuje hlavně na západní a severní Evropu, Praha, Brno i Ostrava mají šanci stát se strategickými uzly tranzitní dopravy, které propojí nové severojižní a východozápadní koridory.
Dopravní priority nově vznikající vlády se rýsují. Dálnice a digitalizace mají zelenou, ale vysokorychlostní tratě narážejí na odpor SPD a Motoristů, kteří požadují úspory a jednodušší projekty.
Dálnice ano, rychlovlaky ne. Formující se vláda se dohaduje nad miliardovými dopravními projekty
Politika
Cílem je přetáhnout cestující z letadel a aut zpět na koleje a zároveň oživit ekonomiku. Pokud se plán podaří naplnit, cestování po kontinentu se zásadně zrychlí. Cesta z Berlína do Kodaně se má zkrátit ze sedmi na čtyři hodiny, z Varšavy do Vídně na polovinu a z Lisabonu do Madridu dokonce z devíti na tři hodiny. „Pokud mají lidé možnost cestovat rychle, pohodlně a bezpečně, zvolí vlak. Musíme jim ale dát tu volbu,“ uvedl eurokomisař pro udržitelnou dopravu Apostolos Tsitsikostas.
Investiční megaprojekt za 345 miliard eur
Podle odhadů komise bude na realizaci potřeba do roku 2040 celkem 345 miliard eur, do roku 2050 dokonce 540 miliard. EU plánuje přispět zhruba deseti procenty, zbytek mají zajistit národní rozpočty a soukromí investoři.
Podle výpočtů by se však investice měla vrátit. Evropská komise očekává, že přímé a nepřímé přínosy, tedy nižší emise, menší přetížení silnic a letišť či růst produktivity, mohou do poloviny století dosáhnout až 750 miliard eur.
Z hlediska byznysu půjde o jednu z největších příležitostí desetiletí. Stavebnictví, inženýring, výrobci vlaků, technologické firmy i finanční instituce se mohou zapojit do dlouhodobých projektů s evropským přesahem.
Luxusní žluté autobusy Radima Jančury letos poprvé vyrazily do devíti destinací v Chorvatsku. Split, Trogir nebo Primošten. Při pohledu na rezervační systém firmy RegioJet je zřejmé, že autobusy jsou vesměs vyprodané. Za šestnáct hodin ne na sedačkách, ale v křeslech, s vodou a kávou zdarma. Dřív vypravoval Jančura do Chorvatska vlaky. Ale přišly výluky na železnici. „Kvůli výlukám jsme museli jezdit hrozně dlouhou trasu. Přestalo se to vyplácet, zrušili jsme to. Autobusy fungovaly vždycky,“ říká Jančura.
Radim Jančura: K polskému Baltu jezdit nebudeme, nemá to budoucnost
Leaders
Nejde jen o koleje, ale i o jízdenky
Evropská komise zároveň plánuje zjednodušit přeshraniční cestování. V roce 2026 chce představit návrh, který umožní nákup kombinovaných jízdenek napříč dopravci i druhy dopravy. Cílem je odstranit absurdity, kdy stejný vlak mezi Bruselem a Kolínem stojí jinou částku podle toho, přes jakého dopravce si jej cestující koupí.
Podle dopravních expertů má Česko potenciál stát se tranzitním srdcem celé střední Evropy. Jeho geografická poloha mezi Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem z něj dělá přirozený křižovatkový bod, kudy by v budoucnu mohly vést jak severojižní, tak východozápadní vysokorychlostní koridory. Evropská komise označuje právě schopnost propojit různé směry dopravy za klíčovou pro fungování celé sítě. Praha by se tak mohla stát nejen cílovou stanicí, ale i přestupním uzlem mezi západoevropskými a východoevropskými trasami.
Výstavba vysokorychlostní železnice v České republice v roce 2025 dosáhla významných milníků, které posouvají celý projekt blíže k realizaci.
Vlaky na Moravě pojedou 320 v hodině. Spojí Přerov s Ostravou
Zprávy z firem
Architekt a urbanista Pavel Hnilička se spolu se s týmem podepsal pod podobu hned několika městských čtvrtí. Mimo jiné je autorem urbanismu Vítězného náměstí v Praze 6. „Zdravé město má hustotu zhruba 100 obyvatel na hektar. Takové město je udržitelné a nemusí ani růst do výšky,“ myslí si architekt.
Architekt: Praha má skvělou veřejnou dopravu. Jednu z nejlepších na světě
Reality