Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Údery na Írán vystřelily cenu zlata. Kov míří k dalším rekordům

Zlato
iStock
 nst
nst

Americko-izraelské útoky na Írán vystupňovaly geopolitické napětí a výrazně prohloubily nejistotu kolem vývoje světové ekonomiky. Reakcí trhu je prudký růst ceny zlata.

Krátce před devátou hodinou ráno středoevropského času zlato posilovalo o 2,4 procenta a obchodovalo se v blízkosti 5405 dolarů za troyskou unci. Během rána se jeho cena vyšplhala až nad 5419 dolarů (přes 112 tisíc korun), což představuje nejvyšší úroveň za více než čtyři týdny.

Eskalace konfliktu

Izrael a Spojené státy zahájily vojenskou operaci proti Íránu v sobotu. Podle prezidenta Donalda Trumpa je cílem zabránit íránskému režimu v získání jaderné zbraně. Teherán odpověděl ostřelováním Izraele a několika arabských zemí, kde se nacházejí i americké základny, a pohrozil dalšími silnými údery. Trump následně varoval, že Spojené státy by reagovaly ještě razantněji.

Podle analytika Kylea Rodd y ze společnosti Capital.com mají nyní obě strany silné důvody v eskalaci pokračovat. Nezávislý analytik Ross Norman předpovídá, že zlato může brzy atakovat nová maxima, protože svět vstupuje do nové éry geopolitické nejistoty. „Zlato je pravděpodobně nejlepším ukazatelem globální nejistoty,“ uvedl.

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Evropa hrozí úderem na Írán. Francie a Británie zvažují vojenskou akci, Němci vycouvali

Francie a Británie by mohly udeřit na Írán. Původně se mluvilo i o Německu, to však nakonec vojenské akce proti Íránu nepodnikne. Ve společném prohlášení země tvrdí, že na ochranu svých zájmů a zájmů svých spojenců na Blízkém východě, kteří čelí raketovým útokům Íránu, by mohly spustit obrannou akci na zničení íránské schopnosti vypouštět rakety a drony u jejich zdroje.

Přečíst článek

Investoři hledají bezpečné útočiště

Zlato investoři tradičně vnímají jako bezpečný přístav v obdobích politického a ekonomického napětí. Koncem ledna se jeho cena dostala na rekord blízko 5600 dolarů za unci.

Za celý loňský rok vzrostla cena drahého kovu o 64 procent. Kromě geopolitických rizik růst podpořily také nákupy centrálních bank, nižší úrokové sazby a slabší dolar.

Současná eskalace konfliktu tak posiluje trend, kdy se investoři v časech nejistoty uchylují ke zlatu jako k ochraně hodnoty.

Související

Andrej Babiš

Česko chystá bezpečnostní opatření kvůli Íránu. Vláda řeší návrat desítek občanů z Blízkého východu

Přečíst článek

Česko chystá bezpečnostní opatření kvůli Íránu. Vláda řeší návrat desítek občanů z Blízkého východu

Andrej Babiš
ČTK
 nst
nst

Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Česká republika v reakci na dění na Blízkém východě přijme mimořádná bezpečnostní opatření. Jejich konkrétní podobu zatím neupřesnil, podle něj bude záležet na návrzích ministerstva vnitra a policie. Uvedl to před mimořádným ranním jednáním Bezpečnostní rady státu, která zasedla po americko-izraelských úderech v Íránu.

Schůzka trvala zhruba hodinu. Zástupci armády ani zpravodajských služeb se k jejím závěrům nevyjádřili.

Repatriace Čechů ze zasažené oblasti

Vláda se zabývala i návratem českých občanů. Podle Babiše se dnes přesune 79 Čechů z Izraele do Egypta, odkud by měli v úterý odletět do Česka. V jordánském Ammánu je připraveno dalších 17 lidí, premiér chce vyslat vládní airbus.

Slovenský repatriační let z jordánské Akaby dnes odveze tři české občany a Slovensko nabídlo přepravu dalších deseti lidí ve středu z Ammánu. „Ale tam myslím, že bychom měli poslat letadlo, takže teď to budeme řešit,“ uvedl premiér.

Tři letadla společnosti Smartwings mají dnes zamířit do ománského Muscatu. Primárně vezmou klienty dopravce, vláda ale zkoumá i možnost využít kapacity pro další Čechy. Babiš zmínil také dvojici občanů, kteří se z Dubaje přesunuli do Muscatu a čekají na návrat.

Další možnosti komplikují uzavřené vzdušné prostory. „Zatím ta prognóza je, že bude uzavřený dnes do 18:00,“ uvedl premiér. Nemá informace, že by se čeští občané nacházeli v přímém ohrožení.

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Evropa hrozí úderem na Írán. Francie a Británie zvažují vojenskou akci, Němci vycouvali

Francie a Británie by mohly udeřit na Írán. Původně se mluvilo i o Německu, to však nakonec vojenské akce proti Íránu nepodnikne. Ve společném prohlášení země tvrdí, že na ochranu svých zájmů a zájmů svých spojenců na Blízkém východě, kteří čelí raketovým útokům Íránu, by mohly spustit obrannou akci na zničení íránské schopnosti vypouštět rakety a drony u jejich zdroje.

Přečíst článek

Vláda čeká návrhy bezpečnostních kroků

Od ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) chce premiér slyšet konkrétní návrhy bezpečnostních opatření. „Určitě uděláme mimořádná opatření,“ řekl. Zároveň chce informace od tajných služeb a spojenců o dalším vývoji situace.

Podobu opatření zatím nechtěl specifikovat. „Na to máme ministra vnitra a policii,“ uvedl.

Babiš: Důležité je, aby válka skončila

Premiér se vyjádřil i k samotným úderům USA a Izraele na Írán. Podle něj Írán dlouhodobě podporoval terorismus a usiluje o zničení Izraele. „Pravděpodobně naši spojenci k tomu měli nějaký zásadní důvod. Teď je důležité, aby válka skončila co nejdřív,“ řekl.

Vyjádřil také naději, že se íránský režim změní k lepšímu.

Související

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Evropa hrozí úderem na Írán. Francie a Británie zvažují vojenskou akci, Němci vycouvali

Přečíst článek

Írán obrátil. S USA vyjednávat nebudeme, vzkázal tajemník bezpečnostní rady

Írán nebude vyjednávat s USA, uvedl tajemník íránské bezpečnostní rady
ČTK
 ČTK

Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v reakci na zprávy o možném obnovení rozhovorů s Washingtonem. Informovaly o tom agentury. Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dnů.

USA a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na cíle v Íránu, který v odvetě zaútočil na Izrael a americké cíle v regionu. Trump vysvětloval vojenskou operaci jako snahu zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Během útoků byl zabit také íránský duchovní vůdce Alí Chameneí. Před vojenským zásahem vedly v únoru Írán a USA tři kola nepřímých rozhovorů o jaderném programu Teheránu.

„S USA nebudeme vyjednávat,“ uvedl podle agentury AFP Larídžání na X. „Trump uvrhl region do chaosu svými 'iluzorními sny' a nyní se obává dalších ztrát v řadách amerických sil,“ dodal Larídžání, který byl rovněž poradcem Chameneího.

Andrej Babiš a Petr Macinka

Válku, nebo mír? Macinka a Babiš jsou v pasti

Zahraniční politika je pro českou vládu těžký oříšek. Koalice pobíhá po mezinárodní scéně jako zmatená slepice po dvoře. Válka na Ukrajině pro Babiše není téma a Macinka veřejně trénuje bývalou americkou ministryni z politického přemýšlení. Do toho je tu útok na Írán. Co teď?

Přečíst článek

Trump tvrdí, že Íránci jednat chtějí

Trump v rozhovoru, který v neděli zveřejnil časopis The Atlantic, uvedl, že Íránci chtějí jednat a že on s jednáním souhlasí. Reportérovi listu ale nechtěl říct, kdy by mohlo začít. Trump také řekl, že americké a izraelské údery zabily 48 vysoce postavených íránských představitelů. Připustil, že střet s Íránem si vyžádal oběti mezi americkými vojáky. Armáda zatím oznámila tři mrtvé vojáky.

Ochotu jednat projevil podle ománského ministerstva zahraničí také šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí. K návratu k jednacímu stolu vyzval i samotný Omán, který v uplynulých týdnech zprostředkovával jednání mezi USA a Íránem.

Související

Alí Chameneí

Alí Chameneí je po smrti, tvrdí Netanjahu i Trump. „Dál pevně velí na bojišti,“ odpovídá Írán

Přečíst článek
Težba ropy

Těžké ráno pro Evropu. Zemní plyn a nafta na burze zdražují o více než 20 procent

Přečíst článek
Doporučujeme