Válku na Ukrajině ukončit rychle, i za cenu územních ztrát? Většina Čechů říká ano
Většina Čechů si podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM přeje, aby vláda nadále podporovala Ukrajinu, která čelí ruské agresi. Podpora však výrazně závisí na tom, o jaký typ pomoci jde. Největší souhlas má humanitární a zdravotnická pomoc nebo diplomatický tlak na Rusko, naopak vojenské dodávky či přímá finanční podpora vyvolávají větší rozpory.
Sedm z deseti dotázaných (70 procent) si myslí, že by Česko mělo Ukrajině dál dodávat zdravotnický a spotřební materiál, případně tuto pomoc ještě posílit. Humanitární pomoc přímo na Ukrajině by ve stejné či vyšší míře zachovalo 65 procent lidí. Podporu českým firmám při navazování obchodních vztahů na Ukrajině schvaluje 63 procent respondentů a 58 procent souhlasí s pokračováním diplomatického a ekonomického tlaku na Rusko.
U citlivějších forem pomoci je veřejnost rozdělenější. Umožnění pobytu válečným uprchlíkům by omezilo nebo zcela ukončilo 59 procent dotázaných. Podobně 55 procent lidí by omezilo či zrušilo dodávky munice, 59 procent dodávky vojenské techniky a 65 procent přímou finanční pomoc Ukrajině. U žádné z forem podpory ale nepřevažuje jednoznačný požadavek na její úplné zrušení. Oproti říjnovému průzkumu z loňského roku navíc podpora všech typů pomoci mírně vzrostla.
Ruské regiony jsou dlouhodobě ekonomicky velmi rozdílné, ale válka na Ukrajině podle odborníků tyto rozdíly ještě výrazně prohloubila. Zatímco Moskva a oblasti napojené na vojenský průmysl zaznamenávají růst, jiné regiony – zejména exportně orientované či závislé na státním rozpočtu – čelí poklesu životní úrovně.
Válka na Ukrajině rozdělila Rusko. Moskva bohatne, regiony chudnou
Politika
Rychlý konec války, i za cenu územních ztrát
Rozdíly jsou patrné i mezi voliči jednotlivých stran. Podporovatelé koalice Spolu, STAN a Pirátů většinově souhlasí se zachováním či navýšením všech forem pomoci. U voličů Motoristů převažuje podpora většiny opatření, výjimkou jsou vojenské dodávky, přímá finanční pomoc a otázka uprchlíků – i zde by však část voličů zachovala pomoc alespoň v omezené míře. Příznivci hnutí ANO většinou podporují pokračování pomoci alespoň v omezeném rozsahu, pro její úplné zrušení se častěji vyslovují pouze u vojenské techniky, munice a přímé finanční podpory. Naopak většina voličů SPD by většinu forem pomoci zcela ukončila; výjimkou je zdravotnický materiál, humanitární pomoc a podpora českých firem.
Průzkum zároveň ukázal, že 68 procent Čechů by si přálo co nejrychlejší ukončení války, i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Tento podíl oproti říjnu mírně klesl. Naopak vzrostl počet lidí, kteří by Ukrajinu podporovali ve snaze znovu získat okupovaná území – z 28 na 32 procent.
Český pracovní trh by se bez uprchlíků z Ukrajiny podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) neobešel. Klíčovou roli hrají zejména ve stavebnictví, sociálních službách a zdravotnictví, kde dlouhodobě chybějí lidé. Vláda proto zvažuje další zjednodušení přijímání zahraničních pracovníků i podporu částečných úvazků.
Juchelka: Bez Ukrajinců se český trh práce neobejde
Politika
Mírně se zlepšilo i vnímání ukrajinských uprchlíků. Za přínos je považuje 37 procent lidí, zatímco v říjnu to bylo 31 procent. Přesto stále převažují ti, kteří je vnímají jako ohrožení – 48 procent, což je o tři procentní body méně než na podzim.
Průzkum STEM probíhal od 16. do 23. ledna mezi 1061 respondenty staršími 18 let.
