Americký Senát schválil návrh zákona, který má ministerstvu vnitřní bezpečnosti přidat 70 miliard dolarů na prosazování imigrační politiky. Peníze mají směřovat hlavně k úřadům ICE a CBP, které se podílejí na deportacích migrantů. Návrh nyní čeká na hlasování ve Sněmovně reprezentantů.
Senát Spojených států schválil návrh zákona, který poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti, DHS, dodatečných 70 miliard dolarů, tedy zhruba 1,45 bilionu korun, na prosazování imigrační politiky. Informovala o tom agentura Reuters.
Navýšení prostředků prošlo Senátem poměrem 52 ku 47. Návrh nepodpořil jeden republikán a žádný z demokratů.
Peníze mají směřovat hlavně k ICE a CBP
Téměř všechny nové prostředky pro DHS mají být určeny pro Úřad pro imigraci a cla, ICE, a Úřad pro celní a hraniční ochranu, CBP. Právě tyto agentury prosazují imigrační politiku prezidenta Donalda Trumpa, včetně kontroverzních masových deportací migrantů ze Spojených států.
Republikáni prezidenta Trumpa zároveň obvinili demokraty z toho, že se snaží odebrat finance ICE a CBP.
Agentury už mají nevyužité miliardy
Dle agentury Reuters přitom mají imigrační a pohraniční úřady v rozpočtu stále nevyužitých 100 miliard dolarů. Tyto prostředky byly schváleny v širším rozpočtovém balíku pro DHS, který republikáni prosadili loni.
Návrh míří do Sněmovny reprezentantů
Návrh nyní čeká na konečné schválení ve Sněmovně reprezentantů. Podle republikánských zdrojů by o něm dolní komora Kongresu mohla hlasovat nejdříve příští týden.
Související
Deportace jednoho migranta stojí Trumpovu administrativu průměrně 133 tisíc dolarů
Australské úřady oznámily největší záchyt exotického hmyzu v historii země. U chovatele ve městě Bathurst v Novém Jižním Walesu objevily více než 100 tisíc živých švábů madagaskarských a argentinských, jejichž dovoz, chov i prodej jsou v Austrálii zakázané. Hmyz měl podle odborníků pravděpodobně sloužit jako levné krmivo pro plazy.
Australské úřady zabavily více než 100 tisíc živých švábů, které není v zemi dovoleno chovat ani prodávat. Podle ministerstva životního prostředí jde o největší záchyt exotického hmyzu v historii Austrálie.
Hmyz pocházel od jediného chovatele z města Bathurst v Novém Jižním Walesu. Úřady zasáhly už v květnu, případ ale ministerstvo oznámilo nyní. Hodnota zabavených švábů byla vyčíslena na 200 tisíc australských dolarů, tedy zhruba tři miliony korun.
Nákupní apetit Čechů ochladl. Maloobchod rostl jen o 1,6 procenta
Po silném březnu přišlo v maloobchodě ochlazení. Dubnové tržby obchodníků rostly jen mírně, zatímco výdaje za potraviny a pohonné hmoty meziročně klesly.
Mezi zabavenými druhy byli švábi madagaskarští a švábi argentinští. První z nich, známý také jako šváb syčivý, patří mezi největší druhy švábů na světě. Dorůstá délky pěti až osmi centimetrů, a je tak výrazně větší než běžný šváb australský, který mívá zhruba dva až tři a půl centimetru.
Právě velikost exotických druhů mohla podle odborníků vysvětlovat jejich oblibu mezi chovateli plazů. Specialistka na chov plazů Stefanie Lesserová uvedla, že větší švábi se pravděpodobně prodávali jako levné krmivo. Majitelé plazů jich totiž potřebují méně než menších druhů hmyzu.
Australské úřady však doporučují chovatelům, aby pro krmení plazů používali legálně dostupné cvrčky.
Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci
Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.
Dovoz obou druhů švábů je v Austrálii zakázán. Nelegální je také jejich chov, množení či prodej, a to bez ohledu na to, jakým způsobem se k nim majitel dostal.
Ministerstvo životního prostředí upozornilo, že u těchto exotických druhů nebylo provedeno posouzení environmentálních rizik. Úřady se proto obávají, že by švábi mohli šířit nemoci nebo ohrozit původní australskou faunu.
Austrálie patří k zemím s mimořádně přísnými pravidly biologické bezpečnosti. Kontroly na hranicích mají zabránit zavlékání škůdců, kteří by mohli poškodit zemědělství, zahradnictví i původní živočišné druhy.
Chovatel zatím obviněn nebyl
Lidé, kteří do Austrálie dovezou nedeklarovaný nebo nelegální materiál živočišného, rostlinného či hmyzího původu, mohou dostat vysoké pokuty. Úřady zároveň varovaly, že osoby přistižené s nelegálně drženými druhy hmyzu mohou čelit i trestnímu stíhání.
Mluvčí ministerstva uvedl, že proti chovateli z Bathurstu zatím nebyla vznesena obžaloba. Zabavení švábi budou utraceni.
FOTOGALERIE: Kanceláře jako hotely. České firmy pochopily, že lidé se do práce musí chtít vracet
České kanceláře za poslední dekádu výrazně proměnily. Vítězové jubilejního ročníku soutěže Kanceláře roku ukazují, že firmy dnes berou pracovní prostředí jako nástroj pro udržení lidí, firemní kulturu i výkon.
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
První známý útok svého druhu? AI agent pronikl na vládní zdravotnický portál
Americký prezident Donald Trump chce vrátit uhlí do centra americké energetiky. V Oválné pracovně oznámil, že na obnovu uhelného průmyslu vyčlení 700 milionů dolarů, tedy zhruba 14,6 miliardy korun. Peníze mají jít mimo jiné na výstavbu dvou nových uhelných elektráren.
Podle deníku The New York Times by šlo o první nové uhelné elektrárny ve Spojených státech za více než deset let. Trump kvůli investici využil zákon o obranné produkci z období studené války, který sloužil k urychlení průmyslové výroby v době národní potřeby.
„V důsledku investice ve výši 700 milionů dolarů, kterou dnes oznamuji, ochráníme 14 uhelných elektráren a 42 uhelných dolů,“ prohlásil Trump. Spojené státy podle něj postaví také jeden exportní terminál.
Evropská unie až se 40 státy? Finský prezident zmiňuje Británii, Turecko i Kanadu
Finský prezident Alexander Stubb vyzval Evropskou unii, aby v době geopolitických otřesů začala uvažovat mnohem ambiciózněji o svém rozšíření. Podle serveru CNBC Stubb prohlásil, že sedmadvacetičlenný blok by měl „myslet ve velkém“ a využít současný okamžik k posílení svého vlivu ve světě.
Republikánský prezident se dlouhodobě snaží oživit americký uhelný průmysl, který v posledních letech ustupoval levnějšímu plynu i obnovitelným zdrojům. Jeho oznámení v Bílém domě sledovali guvernéři a zákonodárci ze států bohatých na uhlí, například z Wyomingu a Západní Virginie.
Trump při projevu znovu použil frázi „krásné čisté uhlí“. Uhlí je přitom fosilní palivo s nejvyšším obsahem uhlíku. Podle expertů produkují uhelné elektrárny více škodlivých znečišťujících látek i oxidu uhličitého způsobujícího oteplování planety než plynové elektrárny, solární panely nebo větrné turbíny.
Trump naštval Rusy. Američané k válce na Ukrajině přistupují stejně jako za Bidena, uvedl Lavrov
Trumpův slib rychle ukončit válku na Ukrajině naráží na realitu. Moskva tvrdí, že nová americká administrativa se chová stejně jako Bidenova vláda, protože dál podporuje Kyjev zbraněmi i sankcemi. Lavrov tak reaguje na slova ministra zahraničí Marka Rubia, podle něhož USA nejsou v konfliktu neutrální stranou.
Donald Trump podle serveru Axios ostře zasáhl do izraelských plánů v Libanonu. V telefonátu s Benjaminem Netanjahuem měl křičet, že premiér eskaluje konflikt, ohrožuje jednání s Íránem a bez americké podpory by skončil ve vězení.
