Nákupní apetit Čechů ochladl. Maloobchod rostl jen o 1,6 procenta

Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko s 39,6 hodiny, následované Bulharskem a Polskem, shodně s 38,7 hodiny, a Litvou s 38,4 hodiny. Na opačném konci stojí Nizozemci s 31,9 hodiny, Dánové a Němci shodně s 33,9 hodiny a Rakušané s 34 hodinami.

Češi tráví v práci výrazně víc času než Němci

Právě srovnání České republiky s jejími sousedy nabízí nejzajímavější pohled. Český zaměstnanec stráví v práci v průměru 37,5 hodiny týdně. To je o více než tři a půl hodiny týdně více než v Německu nebo Rakousku. Za celý rok tento rozdíl představuje zhruba 180 hodin navíc, což odpovídá více než jednomu celému pracovnímu měsíci.

V regionu střední Evropy sice Češi nepracují úplně nejdéle, protože Poláci odpracují v průměru 38,7 hodiny a Slováci 37,6 hodiny týdně, přesto je náš časový náskok oproti západním sousedům výrazný.

Mzdy v Česku vystřelily nad 50 tisíc. ČNB z toho radost mít nebude

Money

Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.

nst

Přečíst článek

Delší práce neznamená větší bohatství

Německo i Rakousko však dokážou za každou odpracovanou hodinu vytvořit výrazně vyšší ekonomickou hodnotu. Hodinová produktivita práce dosahuje v Německu 122,9 procenta průměru Evropské unie a v Rakousku 115,9 procenta. Naproti tomu Česká republika se pohybuje na úrovni 78,4 procenta evropského průměru, Slovensko na 81,2 procenta a Polsko na 68,6 procenta.

Český zaměstnanec sice pracuje déle, ale za hodinu práce vytvoří přibližně o 36 procent méně ekonomické hodnoty než jeho německý protějšek. Data jasně ukazují, že delší pracovní doba sama o sobě automaticky k vyšší ekonomické výkonnosti nevede.

Proč mzdy nedohánějí Západ

Tato realita je důvodem, proč se české mzdy stále nemohou plně přiblížit západoevropské úrovni. Bohatství země totiž nevzniká primárně množstvím času stráveného v práci, ale tím, kolik hodnoty dokáže ekonomika během těchto hodin vyprodukovat.

Rozhodující roli zde hrají moderní technologie, automatizace, kvalita infrastruktury, organizace práce a také podíl výroby a služeb s vyšší přidanou hodnotou.

Češi berou málo. Hodinová mzda je sedmá nejnižší v EU

Money

České mzdy se evropskému průměru přibližují, jenže pomaleji než v některých okolních zemích. Loni dosahovala hodinová mzda v Česku 57 procent průměru Evropské unie. Mezi 27 členskými státy šlo o sedmou nejnižší úroveň, uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.

nst

Přečíst článek

Vyšší produktivita umožňuje vyšší mzdy

Produktivita se pak přímo promítá do nákladů práce, které úzce souvisejí s výší výdělků. V Německu činí průměrné hodinové náklady práce 45 eur a v Rakousku 46,3 eura. V České republice dosahují 19,8 eura, což nás staví na srovnatelnou úroveň se Slovenskem, kde je to také 19,8 eura, a těsně před Polsko s 19,1 eura.

Tyto výrazné rozdíly vůči západním zemím EU z velké části odrážejí celkovou ekonomickou vyspělost jednotlivých zemí. Vyšší mzdy a vyšší náklady na zaměstnance si totiž mohou dlouhodobě dovolit jen ty ekonomiky, které dokážou každou hodinu využít efektivněji.

Co si lidé skutečně mohou koupit

Tento vztah mezi produktivitou a životní úrovní se naplno projevuje v celkovém bohatství společnosti a v tom, co si lidé mohou reálně koupit. Když se podíváme na hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly, Německo dosahuje 115 procent průměru Evropské unie a Rakousko dokonce 117 procent.

Česká republika se nachází pod tímto průměrem, konkrétně na úrovni 92 procent. Stále jsme na tom ale lépe než Polsko s 81 procenty a Slovensko se 75 procenty.

Cesta k prosperitě nevede přes delší směny

Data tak potvrzují, že český problém rozhodně nespočívá v nedostatku odpracovaných hodin. Naši západní sousedé jsou jasným důkazem, že cesta k prosperitě a vyšším mzdám nevede přes delší pobyt na pracovišti, ale přes vyšší hodnotu vytvořenou během každé odpracované hodiny.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.

Dánsko má novou vládu. Její skládání trvalo rekordně dlouho, protože sice opět vyhráli Sociální demokraté staronové premiérky Mette Frederiksenové, ale kvůli poklesu podpory neměli dostatek křesel pro složení většiny ani ve spolupráci s menšími levicovými stranami.

Jazýčkem na vahách se stalo středopravé uskupení Moderates. Šéf strany Lars Løkke Rasmussen, někdejší premiér a dosavadní ministr zahraničí, se po delším rozhodování nakonec přiklonil k Frederiksenové – ostatně spolupráce jim poslední roky šla docela hladce. Společně si vysloužili uznání za sebevědomý postoj vůči Donaldu Trumpovi a americkým snahám o převzetí Grónska.

Asertivní zahraniční politika bude jedním z důležitých bodů programu i jejich nového kabinetu. „Vláda bude nekompromisně hájit suverenitu království, jeho územní celistvost a právo na sebeurčení,“ stojí v programovém prohlášení. Frederiksenová dlouhodobě prosazuje, aby o osudu Grónska rozhodli sami jeho obyvatelé, nikoliv Washington – a ideálně ani Kodaň.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

„Zlepšovat každodenní život“

Jinak ale program nese stopy po kompromisech. To je patrně dílem Rasmussena, který měl rozhodující pozici a v jednu fázi vyjednávání hrozil, že podpoří konkurenční pravicový blok. Vláda tak bude více levicová a zelená než ta předchozí, zasednou v ní kromě Sociálních demokratů a Moderates také Zelená levice a středolevé a sociálně liberální Radikale Venstre, nejradikálnější Rudo-zelená aliance ale zůstane mimo a menšinovému kabinetu bude pouze dodávat hlasy.

Z programu zmizel i jeden z nejvíce kontroverzních návrhů, se kterým před volbami přišli Sociální demokraté, a to (poměrně mírná) daň z bohatství, jež měla přinést peníze například do školství. Minimálně v jednom ohledu však může být Kodaň vzorem pro další evropské státy. K problému rostoucích životních nákladů, které nyní navíc zesilují i důsledky krize v Íránu, se vláda staví mimořádně aktivně. Zatímco třeba česká vláda jen opatrně sleduje ceny paliv, v Dánsku se chystají pomáhat ohroženým skupinám ráznějším způsobem.

Drahé potraviny chce vláda řešit mimo jiné tím, že oseká spotřební daň na jídlo na polovinu, v případě ovoce a zeleniny dokonce úplně. Chudším důchodcům bude měsíčně posílat v přepočtu přes tři tisíce korun. Pro mladé do 22 let zase plánuje zavést hromadnou dopravu zdarma. V dlouhodobějším horizontu by pak měla zajistit zcela bezplatnou zubařskou péči.

A z trochu jiného soudku. Na evropské poměry, kde se řeší války a krize, mají v Dánsku jedno specifické téma. V politických diskusích se hovoří o podmínkách prasat ve velkochovech. To se ovšem řeší dlouhodobě, dokonce se téma stalo náplní jednoho z dílů populárního seriálu Borgen.

Karel Pučelík: U republikánů není pro protitrumpovskou opozici místo. Na podzim to však může stranu potopit

Názory

V republikánských primárkách před podzimními volbami do Kongresu vítězí jeden trumpovský kandidát za druhým. Odnáší to i dlouholeté tváře a vlivní politici. Podpora Donalda Trumpa je dnes klíčem k vnitrostranickému vzestupu. Pro Trumpovy odpůrce to ale nakonec nemusí být špatná zpráva. Pokud situaci dokážou využít konkurenční demokraté, otevírá se šance k Trumpově velké porážce.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Dánsko, postrach migrantů

Dánsku se v podstatě vyhýbá silný nástup krajní pravice. Jedním z důvodů je i to, že tamější imigrační systém patří k těm v Evropě nejvíce striktním, přestože jinak Skandinávie patří k velmi rozmanitým a sociálně smýšlejícím regionům.

V minulých letech se systém, kterým se chtějí inspirovat Britové, formoval právě pod vedením Sociálních demokratů, kteří v minulém období vládli v koalici s Moderates a pravicovým Venstre. Tvrdý přístup zůstane, i když kabinet zlevicověl a zezelenal.