Rusko dál ztrácí pozice na světovém vesmírném trhu, kde bývalo průkopníkem a vůdcem. V loňském roce státní korporace Roskosmos uskutečnila 17 startů raket do vesmíru, stejně jako o rok dříve. Mezitím Spojené státy zvýšily počet startů ze 145 na 181 a Čína z 68 na 91, napsal server The Moscow Times.
Evropská unie si uvědomila, že by se brzy mohla stát závislou na satelitní službě Starlink, patřící současnému nejbohatšímu muži světa Elonu Muskovi. Službu, která poskytuje internetové připojení, vyhledávají jednotlivci, celé země, ale i armády. A tak si i EU řekla, že je načase mít svůj vlastní systém. Udělala to však opět s křížkem po funuse.
Rusko chce do roku 2030 vytvořit jádro své vesmírné stanice, první modul by na orbit měl být vynesen již v roce 2027. O časovém harmonogramu vzniku stanice informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos.
Společnost SpaceX dnes na čtvrtý pokus poprvé dokončila testovací let svého obřího dopravního systému Starship, s nímž chce v budoucnu létat na Měsíc nebo na Mars. Na rozdíl od třetího testu se její vesmírná loď nerozpadla při klesání atmosférou a přistála v Indickém oceánu, byť s poškozeným křídlem. Společnost miliardáře Elona Muska tak učinila významný krok na cestě k opakovaně použitelnému vesmírnému plavidlu.
Rusko minulý týden vypustilo družici, která podle amerických tajných služeb představuje zbraň schopnou kontrolovat či ničit jiné satelity. Obíhat bude poblíž amerického vládního satelitu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na sdělení vesmírného velitelství Spojených států.
Výtky, že český průmysl neumí spolupracovat s vědou a univerzitami, se týkají i kosmického odvětví. „Přesto jsem v tomhle ohledu velmi pozitivní,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Kapoun, majoritní vlastník a výkonný šéf společnosti TRL Space, která staví zákazníkům na míru družice i celé vesmírné mise. „Taková spolupráce není jednoduchá, vyžaduje čas. My jsme tomu ten čas dali a dnes si nemůžu stěžovat na jedinou spolupráci s univerzitou, Akademií věd nebo vědeckým ústavem,“ dodává.
Dějiny Česka a Lucemburska se prolínají v dávných dobách, kdy na český trůn usedli panovníci z rodu Lucemburků. Mohly by se protnout i v dohledné budoucnosti a to nečekaným způsobem – vědci v obou zemích mají trumfy, kterými by mohli přispět ke hledání a těžbě nerostného bohatství v kosmu. Nejde o žádné sci-fi – rozvoj vesmírné ekonomiky se už dnes stává realitou, píše ve své analýze šéfeditor magazínu Moderní ekonomická diplomacie Jan Žižka.
O první soukromé přistání na Měsíci se ve čtvrtek před půlnocí pokusí mise IM-1 americké společnosti Intuitive Machines. V případě, že se modulu podaří hladké přistání, se zároveň Spojené státy vrátí na Měsíc poprvé od roku 1972, kdy skončil program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Nález části indické rakety na australském pobřeží připomněl nepříjemnou skutečnost: rostoucí využívání vesmíru přináší i riziko, že nám kosmická technika spadne na hlavu. Zatím ke škodám dochází zřídka, nebezpečí se však bude zvětšovat.
Japonská kosmická sonda se v úterý roztříštila při neúspěšném přistání na měsíčním povrchu. Spolu s ní spadl i kurs akcií společnosti ispace, které sonda patřila. Na letošní rok však plánují soukromé firmy přistání dalších tří sond na Měsíci. Za roky 2003 až 2006 by to pak celkem mělo být třináct sond připravených soukromými firmami. Měsíc zase získává pozornost jako možná základna pro let na Mars i jako potenciální zdroj nerostů pro Zemi.
Dnešní pokus o první komerční přistání na Měsíci podle Tokia zřejmě selhal. Japonská společnost ispace ztratila s modulem Hakuto-R kontakt v předpokládané době dosednutí na měsíční povrch, informoval generální ředitel ispace, kterého citovala agentura Reuters. Hakuto-R kroužil na oběžné dráze kolem Měsíce od března a 2,3 metru vysoký modul měl přistát v kráteru Atlas v 18:40 SELČ.
