Velká gesta, málo výsledků. Trump chtěl ukázat sílu, místo toho svět viděl limity jeho moci

Donald Trump se tento týden pokusil znovu ukázat sílu Spojených států na světové scéně – od projevu v OSN až po summit se Si Ťin-pchingem. Podle agentury Reuters ale jeho diplomatická ofenziva zároveň odhalila limity amerického prezidenta: válka s Íránem se vleče, vztahy se spojenci se zhoršují a Čína vystupuje sebevědoměji. Trump navíc čelí rostoucímu odporu zahraničních lídrů právě ve chvíli, kdy jeho republikány čekají listopadové volby do Kongresu.

Donald Trump se tento týden pokusil znovu upevnit svou pozici na světové scéně. Vystoupil na Valném shromáždění OSN, hostil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a znovu použil tvrdou rétoriku vůči Íránu. Podle analýzy agentury Reuters ale jeho diplomatická ofenziva zároveň ukázala, že prosazování amerických zájmů naráží na stále větší odpor.

Trump čelí problémům na několika frontách. Válka s Íránem trvá téměř sedm měsíců, zasáhla globální dodávky energií a přispěla k růstu cen benzinu ve Spojených státech. Současně se zhoršují vztahy Washingtonu s některými spojenci a roste strategický tlak ze strany Číny, zejména v technologiích a umělé inteligenci.

Reuters upozorňuje, že zahraničněpolitická agenda amerického prezidenta začíná působit stále více zablokovaně. Trump navíc vstupuje do období před listopadovými volbami do Kongresu, jejichž výsledek může jeho politický prostor dále ovlivnit.

Další rána pro Trumpa. Aukce dluhopisů dopadla bídně, USA si půjčují stále dráž

Money

Americká vláda musí investorům za pětiletý dluh platit nejvyšší úrok za téměř dvacet let a poslední aukce ukázala, že zájem o její dluhopisy slábne. USA se tak zadlužují za stále dražší peníze, což může držet vysoko nejen výnosy státních bondů, ale nepřímo i sazby hypoték, firemních úvěrů a cenu kapitálu po celém světě, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Tvrdá slova v OSN

Trumpův projev před OSN přitom rozhodně nebyl umírněný. Íránu znovu pohrozil „zničením“, pokud nepřistoupí na dohodu, a svou politiku vůči Venezuele obhajoval větou, že „vítězi patří kořist“.

Zároveň naznačil, že Spojené státy mohou i nadále využívat vojenskou sílu k prosazování svých mezinárodních cílů. Podle Reuters tak připomněl, jak výrazně od návratu do Bílého domu změnil americký přístup k mezinárodnímu řádu.

Bílý dům odmítá, že by Trumpova zahraniční politika narazila na své limity. Jeden z jeho představitelů agentuře Reuters řekl, že prezidentův projev naopak zdůraznil úspěchy Spojených států při prosazování jejich zájmů ve světě.

Se Si Ťin-pchingem bez velkého průlomu

Největší pozornost vzbudila čtvrteční schůzka se Si Ťin-pchingem. Státní návštěva nabízela řadu sporných témat – obchod, umělou inteligenci, Tchaj-wan i Írán –, její konkrétní výsledky však podle Reuters zůstaly omezené.

Nejhmatatelnějším výsledkem bylo prodloužení obchodního příměří mezi Spojenými státy a Čínou o dva měsíce.

Čínská státní média zároveň uvedla, že Si Ťin-pching za zavřenými dveřmi vyzval Trumpa, aby se postavil proti nezávislosti Tchaj-wanu. Trump přitom na veřejnosti působil podstatně méně konfrontačně než v době své dřívější celní politiky vůči Pekingu.

„Trump se vidí jako někdo, kdo nás vrací do světa, kde platí právo silnějšího,“ uvedl bývalý zahraničněpolitický poradce administrativy Baracka Obamy Brett Bruen. Podle něj je ale pozoruhodné, jak se Trumpův přístup mění ve chvíli, kdy jedná se Si Ťin-pchingem a rostoucí čínskou mocí.

USA si pojistily Grónsko. Dohoda počítá s Golden Dome i setrváním ostrova v NATO

Politika

Spojené státy si novou dohodou s Dánskem a Grónskem výrazně posilují bezpečnostní pozici v Arktidě. Ujednání umožní Američanům rozmístit na ostrově části systému protiraketové obrany Golden Dome a podle Donalda Trumpa jim dává trvalou kontrolu nad bezpečností Grónska. Současně počítá s tím, že pokud by se ostrov někdy osamostatnil od Dánska, zůstane součástí NATO.

ČTK, fry

Přečíst článek

Írán jako největší problém

Největším zahraničněpolitickým problémem Trumpova druhého mandátu zůstává podle Reuters válka s Íránem, kterou Spojené státy spolu s Izraelem zahájily 28. února.

Konflikt se protáhl na téměř sedm měsíců, zasáhl energetické trhy a rozšířil se i do Jemenu a oblasti Rudého moře. Přestože Írán utrpěl ekonomické i vojenské ztráty, jeho odpor pokračuje.

Trump v OSN svůj postup obhajoval a prohlásil, že „Amerika je zpět“ a je silnější než kdy dříve. Reuters ale upozorňuje, že po počátečních zahraničněpolitických úspěších stále více jeho agendy charakterizují patové situace.

Spojenci se staví proti

Trump navíc naráží i u tradičních spojenců. Většina evropských a asijských partnerů podle Reuters odmítla jeho požadavky na pomoc v konfliktu s Íránem.

Na půdě OSN zazněla i nepřímá kritika jeho přístupu. Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před „návratem k zákonu džungle“ a postavil proti sobě svět řízený mocí a nátlakem a „civilizovanou mezinárodní společnost“.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva zase odmítl zahraniční zasahování do říjnových voleb v Brazílii a prohlásil, že jeho země nepotřebuje „letadlové lodě hlídkující v našich vodách“, ale spolupráci proti toku zbraní a peněz podporujících kriminalitu.

Bílý dům však tvrdí, že veřejná vyjádření některých lídrů se liší od toho, co Trumpovi říkají v soukromí, a že prezidentovi „nejde o pózování, ale o výsledky“.

„Možná mám moc, možná ne“

Další překážky se podle Reuters objevily také u Ukrajiny a Ruska. Trumpova snaha přimět obě země alespoň k omezenému příměří týkajícímu se energetiky nezískala výraznější podporu.

Výsledek dohody s Dánskem a Grónskem o posílení americké vojenské přítomnosti na arktickém ostrově zároveň zůstal daleko za Trumpovým původním požadavkem Grónsko „vlastnit“.

„Před rokem se Trumpovi odvážila postavit jen málokterá země,“ napsal prezident Eurasia Group Ian Bremmer. „Dnes jsou Kanada, Evropa, Čína, Írán, Rusko a další mnohem ochotnější říct ne.“

Nakonec o hranicích svého vlivu během projevu v OSN promluvil i samotný Trump. Když navrhoval, aby se umělá inteligence označovala jako „superinteligence“, poznamenal: „Uvidíme, jestli mám nějakou moc. Možná ano a možná ne. Brzy to zjistíme.“