Evropská investiční banka uvolnila Česku půjčku 5,1 miliardy korun na stavbu Pražského okruhu a pět miliard korun na železniční projekty. Poskytnutá půjčka je součást už dříve schváleného financování, na kterém se Česko s bankou dohodlo. Celkem by od banky na rozvoj dopravní infrastruktury mělo dostat 65 miliard korun.

Evropská investiční banka peníze poslala ministerstvu financí, které je prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) převede Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správě železnic. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) už dříve uvedl, že půjčka od banky je levnější než jiné způsoby financování stavby dopravní infrastruktury.

U Pražského okruhu poslouží půjčka od banky k financování stavby úseku mezi dálnicí D1 a Běchovicemi. „Tato investice pomůže omezit dopravní zácpy, zlepšit kvalitu ovzduší i celkově životního prostředí a posílit dopravu v České republice. Je to strategický krok vpřed pro místní i mezinárodní dopravu,“ uvedl viceprezident Evropské investiční banky Marek Mora. Banka upozornila, že Pražský okruh je součástí transevropských dopravních sítí (TEN-T).

FOTOGALERIE: Jak pokračuje výstavba Pražského okruhu?

6 fotografií v galerii

Na stavbu Pražského okruhu by mělo Česko od banky získat ještě dalších pět miliard korun. Banka je uvolní v pokročilejší fázi realizace projektu. Úsek okruhu, který je nyní ve výstavbě, by měl být dokončen a uveden do provozu na přelomu let 2027 a 2028.

Správa železnic by měla půjčku využít k modernizaci páteřních i regionálních tratí a k nákupu vozidel údržby. Celkem by od Evropské investiční banky měla do roku 2027 získat půjčku za 55,3 miliardy korun. Projekty, do kterých investice půjdou, by měly být dokončeny do roku 2030.

Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Loni skupina v Česku podpořila projekty za 2,47 miliardy eur (62,6 miliardy korun). Proti roku 2023 se podpora zvýšila o třetinu.

Pražský okruh se stal prioritou. Dokončen má být už za několik let

Zprávy z firem

Pražský okruh má být kompletní v roce 2031, tedy 54 let od začátku stavby jeho prvního úseku, uvedl mluvčí projektu dostavby okruhu Martin Opatrný. Za poslední roky se podle něj projekt přizpůsoboval požadavkům na ochranu životního prostředí a stal se pro stát prioritou. Výstavba prvního úseku začala v roce 1977, zatím poslední část, o který se okruh rozrostl, byl otevřen před 15 roky, a to 20. září 2010. Po dokončení má mít asi 83,6 kilometru, teď je v provozu polovina.

ČTK

Přečíst článek

Z kryptoměn se stal seriózní byznys i pro největší správce aktiv na světě. Zatímco tradiční indexové fondy typu S&P 500 nabízejí jen minimální poplatky, bitcoinová ETF se stala novým zdrojem výnosů. BlackRock na nich už vydělává více než na svém vlajkovém akciovém fondu – a podle analytiků tento trend zdaleka nekončí.

Když americká Komise pro cenné papíry na začátku roku 2024 schválila první spotový veřejně obchodovaný bitcoinový fond, takzvané ETF, otevřela tím dveře obrovskému přílivu institucionálního i retailového kapitálu do kryptoměn.

Z bitcoinu, který se ještě před pár lety vnímal jako okrajová spekulace, se stal regulovaný investiční produkt dostupný přes běžné obchodní účty. A zatímco investoři získali jednoduchý přístup ke kryptu, správci fondů objevili nový zdroj výnosů – mnohem lukrativnější než tradiční indexové fondy.

BlackRock vydělává víc na bitcoinu než na S&P 500

Příkladem je BlackRock, jehož fond iShares Bitcoin Trust (IBIT) během několika měsíců nasbíral přes 80 miliard dolarů aktiv a k dnešnímu dni atakuje hranici 100 miliard dolarů ve správě. Roční poplatek činí 0,25 procenta, tedy více než osmkrát tolik než u jeho klasického S&P 500 ETF (IVV) s poplatkem 0,03 procenta.

Díky tomu BlackRock z IBITu inkasuje odhadem více než 200 milionů dolarů ročně – vůbec poprvé tak vydělává více na bitcoinu než na svém vlajkovém akciovém indexu.

„Důležitým aspektem rostoucích výnosů z poplatků u bitcoinových ETF je obliba tohoto instrumentu mezi drobnými investory,“ vysvětluje Tomáš Cverna, analytik XTB. „Těm se totiž otevřela cesta k nákupu bitcoinu velmi jednoduchým a přirozeným způsobem. Rozhodující je však i výše poplatků – zatímco za ETF kopírující S&P 500 získá BlackRock na management fee 0,03 procenta, u bitcoinového ETF IBIT jde o 0,25 procenta. Trend tak s vysokou pravděpodobností bude pokračovat a jeho dynamika bude záviset na oblibě investování do BTC prostřednictvím ETF,“ doplňuje.

Lukáš Kovanda: Trumpova celní odveta srazila bitcoin a spol. Akciové trhy vyhlížejí „sešup“

Názory

Čína zaskočila a rozezlila Donalda Trumpa, ten se mstí zvýšením cla na drakonických 130 procent. Trh kryptoměn kolabuje jako nikdy v historii, v pondělí nelze vyloučit paniku také na světových akciových trzích.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Rychlejší než zlato

Rychlost, s jakou bitcoinová ETF rostou, překvapila i zkušené analytiky. „Zlatým ETF trvalo více než deset let, než dosáhly podobného objemu aktiv. Bitcoinovým ETF se to podařilo během několika měsíců,“ říká Eric Balchunas, seniorní analytik ETF z Bloomberg Intelligence.

Podle něj to potvrzuje, že instituce začínají bitcoin vnímat jako plnohodnotnou třídu aktiv. „Je to nejjednodušší způsob, jak obchodovat bitcoin,“ dodává Bryan Armour, ředitel výzkumu ETF a pasivních strategií ve společnosti Morningstar.

IBIT a další fondy, například Fidelity Wise Origin Bitcoin Fund (FBTC) či Ark 21Shares Bitcoin ETF (ARKB), si účtují výrazně vyšší poplatky než tradiční akciové produkty, což z nich činí mimořádně výnosný byznys i pro správce.

Krypto se stává součástí portfolií

Z pohledu trhu mají bitcoinová ETF ještě zásadnější význam: normalizovala investice do krypta. Instituce i drobní investoři, kteří dosud nemohli či nechtěli držet kryptoměny napřímo, je nyní nakupují prostřednictvím regulovaných fondů.

Bitcoin se tak definitivně přesunul z okraje do hlavního proudu financí – a velcí správci fondů pochopili, že právě zde leží jejich nový růstový motor.