Americký prezident Donald Trump řekl, že Donbas na východě Ukrajiny musí zůstat rozdělený, aby ruská válka proti sousední zemi mohla skončit. Píše o tom agentura AP, která podotýká, že většina tohoto regionu by tak připadla Rusku.
„Ať je (Donbas) rozříznutý tak, jak je,“ řekl Trump novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Donbas by podle něho měl zůstat rozdělený mezi obě znepřátelené země tak, jak je nyní. „Později o tom mohou jednat,“ řekl. „Ale nyní by se obě strany konfliktu měly zastavit na linii bojů - jít domů, přestat bojovat, přestat zabíjet,“ uvedl také šéf Bílého domu během letu z Floridy do Washingtonu. Při jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je podle něho ve hře mnoho variant.
AP poznamenala, že Trumpovo prohlášení znamená další změnu jeho postoje k Ruskem vyvolanému konfliktu, který trvá přes tři a půl roku. V posledních týdnech americký prezident dával najevo, že ztrácí trpělivost se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, a z různých jeho vyjádření byla patrná větší ochota pomáhat Ukrajincům, aby válku vyhráli.
Trump v pátek v Bílém domě přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a podle serveru listu Financial Times na něho opakovaně naléhal, aby přijal ruské podmínky příměří. Svědci jednání uvedli, že rozhovor se několikrát zvrhl v hádku a že ukrajinská delegace odcházela roztrpčená. Trump také Kyjevu alespoň prozatím odmítl poskytnout střely Tomahawk, které by byly zbraní s nejdelším doletem v ukrajinském arzenálu a umožnily by podnikat velmi přesné údery hluboko na ruském území.
Masová shromáždění proti prezidentu Donaldu Trumpovi zaplnila v sobotu ulice či parky New Yorku, Los Angeles, Chicaga, Bostonu, Atlanty a dalších velkých amerických měst. Demonstranti se již potřetí od Trumpova lednového návratu do Bílého domu sešli pod heslem No Kings (Žádní králové) a dávali hlasitě najevo, že jeho způsob vlády považují za posun od demokracie k autoritářství, napsala agentura AP.
Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times. Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu ji zničí.
Schůzka se podle svědků několikrát změnila v hádku, při níž Trump „neustále nadával“ a odmítl se zabývat mapami frontové linie, které mu ukrajinská delegace předložila. Ve vyjádření po jednání přitom podle agentury AP uvedl, že obě strany by měly přistoupit na zastavení bojů podél frontové linie.
Trump nicméně podle několika evropských představitelů přítomných jednání doslova opakoval Putinovy argumenty. Zaznít mělo i tvrzení, že na Ukrajině probíhá „speciální operace, ani ne válka“. Trump také údajně řekl že má map po krk a ruská ekonomika si vede skvěle. Ještě nedávno přitom veřejně prohlásil, že ruské hospodářství je na pokraji zhroucení.
Podle Financial Times Trump naléhal, aby Ukrajina odevzdala Rusku celou Doněckou a Luhanskou oblast, a tak přijala Putinovu poslední nabídku, podle níž by se Moskva na oplátku stáhla z některých míst v Chersonské a Záporožské oblasti.
OBRAZEM: Američané vyšli do ulic na protest proti Trumpovi
Masová shromáždění proti prezidentu Donaldu Trumpovi zaplnila v sobotu ulice či parky New Yorku, Los Angeles, Chicaga, Bostonu, Atlanty a dalších velkých amerických měst. Demonstranti se již potřetí od Trumpova lednového návratu do Bílého domu sešli pod heslem No Kings (Žádní králové) a dávali hlasitě najevo, že jeho způsob vlády považují za posun od demokracie k autoritářství, napsala agentura AP.
„Dát (Doněckou a Luhanskou oblast) Rusku bez boje je pro ukrajinskou společnost nepřijatelné a Putin to ví,“ uvedl předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko. Podle něj Putin návrhy používá k rozkladu Ukrajiny zevnitř.
Ukrajinská delegace podle evropských diplomatů odcházela roztrpčená. Jedna z evropských zemí podle Financial Times vyhodnotila setkání jako signál, že Trump je ochoten přistoupit na Putinovy maximální požadavky.
Trump po jednání uvedl v rozhovoru televizi Fox News, že je přesvědčen, že dokáže válku ukončit. „Putin si něco vezme – získal určité území," dodal.
Během napjatého rozhovoru americký prezident Zelenskému sdělil, že požadované střely dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině neposkytne, alespoň prozatím, napsal web Axios s odvoláním na dva zdroje.
Aktualizováno
Příměří trvalo devět dní. Izrael ohlásil novou vlnu úderů proti Hamásu v Gaze
V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Zatímco Izrael informoval o dvou svých mrtvých vojácích, podle palestinských zdrojů přišlo při izraelské odvetě o život nejméně 33 Palestinců. Izrael obviňuje z rozpoutání násilí Hamás, ten však tvrdí, že si incidentů v Rafáhu není vědom, nemá na nich podíl a že chce příměří dodržovat. Večer izraelská armáda oznámila, že na pokyn politického vedení začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.
Střely by Ukrajině umožnily zasáhnout cíle hluboko v ruském vnitrozemí včetně Moskvy a Rusko jejich možnou přítomnost v ukrajinském arzenálu označilo za eskalaci ze strany USA.
Ukrajina stejně jako většina evropských zemí vyzývá Rusko, aby stáhlo vojska, která ovládají asi pětinu ukrajinského území. To Moskva odmítá a požaduje, aby před uzavřením případné mírové dohody byly vyřešeny „základní příčiny“ války. Za ty Moskva označuje například možnost Kyjeva vstoupit do NATO.
Plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájilo Rusko na Putinův rozkaz 24. února 2022. Začal tím největší vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Putin tehdy mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o „demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny.
Druhý z těchto cílů je obvykle chápán jako požadavek na změnu režimu. Státní tisková agentura RIA Novosti nicméně v dubnu 2022 uvedla, že „denacifikace bude nevyhnutelně také deukrajinizací“ a „Ukrajina jasně nemůže být zachována jako název plně denacifikovaného státního útvaru“.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Zelenskyj střely Tomahawk nedostane. Trump chce mír vyřešit jinak
V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Zatímco Izrael informoval o dvou svých mrtvých vojácích, podle palestinských zdrojů přišlo při izraelské odvetě o život nejméně 33 Palestinců. Izrael obviňuje z rozpoutání násilí Hamás, ten však tvrdí, že si incidentů v Rafáhu není vědom, nemá na nich podíl a že chce příměří dodržovat. Večer izraelská armáda oznámila, že na pokyn politického vedení začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během dne armádě nařídil, aby tvrdě zasáhla proti cílům v Pásmu Gazy, které označil za teroristické. Izrael zároveň pozastavil přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy, informovaly tiskové agentury s odvoláním na nejmenovaný izraelský bezpečnostní zdroj.
Izraelská armáda v prohlášení navečer uvedla, že při dnešních úderech zasáhla v celém Pásmu Gazy desítky cílů spojených s Hamásem, včetně skladů zbraní, palebných stanovišť či podzemní infrastruktury. Na síti X také zveřejnila videozáznam, který podle ní zachycuje úder proti ozbrojencům, kteří překročili takzvanou žlutou linii, za niž se armáda na základě podmínek příměří stáhla.
🎥WATCH: Several armed terrorists identified approaching IDF forces operating in the Beit Lahia area behind the yellow line, posing an immediate threat to the troops.
In accordance with the ceasefire agreement, the terrorists were struck after crossing the yellow line. pic.twitter.com/sl7mS98Lmi
Mluvčí izraelské armády dnes zopakoval výzvu adresovanou obyvatelům Pásma Gazy, aby se vyhýbali oblastem, které jsou pod izraelskou kontrolou, a aby se nepřibližovali k izraelským vojákům. „V důsledku opakovaného porušování dohody o příměří a v důsledku zločinného útoku, který dnes ráno provedly teroristické složky Hamásu, bude armáda reagovat velkou silou proti teroristické infrastruktuře a složkám Hamásu,“ uvedl mluvčí Avichaj Adraí v arabštině na síti X. Zdůraznil, aby se obyvatelé v zájmu vlastní bezpečnosti drželi západně od takzvané žluté linie, a připojil mapku vyznačující oblast pod kontrolou armády.
Nikdo se nechce vrátit k válce
Izrael o dnešních úderech proti cílům Hamásu v Rafáhu i v dalších částech pásma předem uvědomil administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal server Axios s odvoláním na nejmenované izraelské a americké činitele. USA podle amerického zdroje serveru vyzvaly Izrael k „přiměřené, ale zdrženlivé reakci“. „Nikdo se nechce vrátit k válce v plném rozsahu. Izraelci chtějí Hamásu ukázat, že jeho činy budou mít následky, aniž by přitom zlikvidovali mírovou dohodu,“ dodal americký představitel.
Ozbrojené křídlo Hamásu podle tiskových agentur tvrdí, že oblast Rafáhu je v souladu s podmínkami příměří stále pod kontrolou Izraele. Hamás také popřel, že by byl od letošního března v kontaktu se skupinami v oblasti Rafáhu, a prohlásil, že hodlá nadále plnit všechny dříve sjednané podmínky příměří. „Potvrzujeme, že jsme plně odhodláni plnit všechny dohody, především příměří ve všech oblastech Pásma Gazy,“ uvedly Brigády Kasám. Mluvčí hnutí Házim Kásim také před několika dny obvinil Izrael z vážného porušení dohody úterní střelbou do civilistů ve městě Gaza a na jihu pásma.
Křehké příměří v Gaze, uzavřené po dvou letech bojů, trvá od 10. října jako součást dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je zcela ukončit izraelsko-palestinskou válku, u jejíhož zrodu byl teroristický útok Hamásu na jihu Izraele v říjnu 2023.
Hamás na základě Trumpova plánu propustil poslední zadržované živé rukojmí a postupně předává těla těch, kteří útok 7. října 2023 nebo následné zajetí nepřežili. Izrael souběžně předává těla mrtvých Palestinců. Izrael dnes identifikoval obě těla rukojmích, která v sobotu večer odevzdal Hamás prostřednictvím Červeného kříže. Nyní na palestinském území podle Izraele zůstává ještě 16 mrtvých rukojmích z celkem 28 těl, která Hamás zadržoval před uzavřením příměří. Hnutí dnes odpoledne oznámilo, že se podařilo nalézt pozůstatky dalšího rukojmího, a pokud to podmínky v terénu umožní, předá je Izraeli ještě dnes. Palestinské ministerstvo zdravotnictví mezitím informovalo, že obdrželo těla dalších 15 Palestinců, která byla zadržována v Izraeli.
Na předávání těl, které dosud neskončilo, by měla navázat druhá fáze mírového plánu počítající s odzbrojením Hamásu. Podle dřívějšího varování Washingtonu by však jakýkoli útok ze strany hnutí podmínky dohody výrazně porušil.
Motoristé dělají při tvorbě nové vlády neskutečný virvál. Neuplyne den, aby o nich nebylo slyšet. Jak jsou malí, tak jsou hluční. O Turkovi a jeho neustálých průšvizích není potřeba trousit mnoho slov. Stačí říct, že s ním má problém nejen současný prezident Pavel, ale dokonce i jeho mentor Václav Klaus, který se na Turka prý „mračí“. Ostatně už samotný fakt, že se poslanci Motoristů cpou do vlády, zkritizoval.
