Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Krajský soud v Brně potvrdil pokutu 85 tisíc korun, kterou v roce 2025 vyměřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). Ministerstvo dostalo pokutu za pořizování externích právních a poradenských služeb mimo tendr.
Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení dnes rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku.
Pražská burza dnes znovu klesla. Index PX oslabil o 2,45 procenta na 2565,99 bodu, nejníže od letošního června. Index skončil ve ztrátě v deseti z posledních 11 obchodních dní. Odepsala většina titulů, největší pokles o 5,65 procenta na 2690 korun zaznamenaly akcie Erste Bank. Aktivita na trhu byla opět podprůměrná. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
Poslanec za Motoristy Filip Turek uvedl, že v úterním videu na facebooku adresovaném Hnutí Duha zrekapituloval slova uložená soudem. Ekologická organizace v úterý poznamenala, že nepovažuje jeho omluvu za dostatečnou. Turek věc považuje za vyřízenou, sdělil dnes na dotaz ČTK. Podle organizace však poslanec povinnost uloženou soudem nesplnil, jelikož ve svém příspěvku přidal na její adresu řadu dalších vyjádření, a nadále proto očekává řádné zveřejnění omluvy, které bude v souladu s verdiktem. Pokud se tak nestane, hodlá Hnutí Duha podniknout další právní kroky.
Soukromý železniční dopravce RegioJet kvůli novému regionálnímu provozu v Ústeckém kraji nabírá zhruba 200 zaměstnanců. Především potřebuje strojvedoucí, průvodčí a vlakvedoucí, ale také pracovníky technických profesí, například elektromechaniky. V tuto chvíli má obsazeno asi 90 procent potřebných pozic.
Pražský dopravní podnik zahájil stavbu prodloužení tramvajové trati z Libuše na Nové Dvory. Slavnostního poklepání základního kamene se dnes zúčastnili zástupci magistrátu, DPP a dotčených městských částí. Stavbu na základě tendru zajistí firma OHLA ŽS za 1,26 miliardy korun bez DPH a její součástí budou přeložky vodovodních přivaděčů z úpravny vody Želivka. Tramvaje mají na Nové Dvory začít jezdit na konci roku 2028.
Závod na výrobu jaderného paliva v německém městě Lingen by neměl začít vyrábět součásti pro reaktory ruské výroby. Uvedl to dnes dolnosaský ministr životního prostředí Christian Meyer. Berlín ale reagoval, že k zablokování plánované výroby by byly potřeba sankce Evropské unie. Závod plánuje vyrábět jaderné palivové články také pro zákazníky v Česku.
Britská poštovní společnost Royal Mail 📯, nad kterou v loňském roce získala kontrolu skupina EP Group českého podnikatele Daniela Křetínského, hodlá do konce příštího roku zrušit kolem 2500 pracovních míst. To odpovídá zhruba dvěma procentům její celkové pracovní síly. Informoval o tom server BBC s odvoláním na prohlášení podniku.
Číst více
Evropská unie má připravené rozsáhlé rozšíření sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Na sankční seznam má přibýt rekordních zhruba 1650 osob a subjektů, převážně spojených s ruským vojensko-průmyslovým komplexem. Rozhodnutí dnes v Bruselu podpořili velvyslanci zemí EU a ministři zahraničí je mají definitivně potvrdit při svém pondělním jednání v Lucemburku.
Letošní Nobelovu cenu 🏅 za chemii 👨🔬 dnes získali Francouz Henri Kagan a Japonec Kenso Soai za objev nelineárních efektů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze, oznámila švédská akademie věd. Objev je klíčový pro pochopení vzniku homochirality, která je jednou z největších záhad chemie, uvedla akademie.
Číst více