Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Na Jahodnici v Praze 14 do dvou let vyroste nová 🏫 základní škola pro 540 žáků za 950 milionů korun. Výstavbu dnes oficiálně zahájili zástupci městské části a magistrátu. Terénní práce začnou na podzim a první žáci by do nové školy měli nastoupit v září 2028. Nové zařízení nahradí dvě stávající školské budovy v oblasti a nabídne kromě učeben také jídelnu a výdejnu jídla, tělocvičnu, zázemí pro pedagogy a venkovní areál.
Výlov největšího českého rybníku Rožmberk u Třeboně letos kvůli suchu ❌ nebude. V rybnících chybí 40 procent vody, což odpovídá 30 milionům metrům krychlových vody, informovalo dnes Rybářství Třeboň na svém webu.
Poslanecká vystoupení při navrhování úprav programů schůzí budou víc časově ohraničená. Sněmovna bude mít navíc širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Omezení se budou nově vztahovat i na poslance s právem přednostního vystoupení. Změny předpokládá poslanecká novela jednacího řádu dolní komory, kterou dnes podepsal prezident 👨 Petr Pavel.
Ceny zemního plynu v Evropě by se podle analytiků v zimě kvůli nízkým zásobám mohly poprvé od energetické krize před čtyřmi lety vyšplhat nad 1️⃣0️⃣0️⃣ eur (zhruba 2400 korun) za megawatthodinu. Dnes to uvedl server CNBC. Plnění zásobníků plynu v Evropě letos komplikují výpadky v dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) z Blízkého východu, které jsou důsledkem vojenského konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem.
Dnešní návštěva náměstka amerického ministra obrany v Bruselu dokazuje, že Spojené státy konzultují se spojenci v Severoatlantické alianci rozmístění svých síl v Evropě. Po jednání s náměstkem Elbridgem Colbym v sídle aliance to řekl generální tajemník NATO 👨 Mark Rutte. Zopakoval, že nynějším cílem je silnější Evropa a silnější Kanada v silnějším NATO, což se podle něj v posledních měsících skutečně i děje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) s předsedou Evropské rady Antóniem Costou dnes po společném jednání 👍 podpořili proces rozšíření Evropské unie. Český předseda vlády na tiskové konferenci v Praze zopakoval, že doufá, že Černá Hora přistoupí v roce 2028. Costa označil proces rozšíření za geopolitickou prioritu, vedle zemí západního Balkánu připomněl Moldavsko či Ukrajinu.
Francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron příští týden navštíví Londýn a setká se s britským premiérem Andym Burnhamem. Agentuře AFP to sdělil zdroj z britské vlády. Půjde teprve o druhou návštěvu zahraniční hlavy státu a první v případě lídra členské země EU v Downing Street od 20. července, kdy se nový šéf labouristů ujal funkce premiéra.
Dětí v mateřských školách 📉 ubývá, ve školním roce 2025/2026 jich bylo poprvé od školního roku 2012/2013 méně než 350 tisíc. Jejich počet se snižoval třetím rokem v řadě, pokles souvisí s nižší porodností. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Počet obětí ničivých povodní v Nepálu vzrostl na nejméně 2️⃣7️⃣0️⃣, uvedla dnes podle agentury Reuters nepálská policie. Přívalová povodeň ve středu zasáhla himalájské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu. Záchranáři dál pátrají po stovkách pohřešovaných lidí, mezi nimi jsou občané více než 30 zemí, uvedla agentura AP.
Německá společnost Schwarz Group, která vlastní diskontní řetězec Lidl a supermarkety Kaufland, plánuje investovat až 5️⃣,6️⃣ miliardy eur (zhruba 140 miliard korun) do výstavby datového centra u Rostocku na severu Německa. Investice má posílit cloudové a výpočetní kapacity pro umělou inteligenci (AI) v Německu a v Evropě, uvedla dnes firma.