V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Zatímco Izrael informoval o dvou svých mrtvých vojácích, podle palestinských zdrojů přišlo při izraelské odvetě o život nejméně 33 Palestinců. Izrael obviňuje z rozpoutání násilí Hamás, ten však tvrdí, že si incidentů v Rafáhu není vědom, nemá na nich podíl a že chce příměří dodržovat. Večer izraelská armáda oznámila, že na pokyn politického vedení začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás po více než 15 měsících války dospěly k příměří v Pásmu Gazy, které podle katarského premiéra Muhammada bin Abdar Rahmána Sáního začne platit v neděli 19. ledna. Měsíce trvající jednání o zastavení bojů a propuštění rukojmích kromě Kataru zprostředkoval Egypt a Spojené státy.
Evropské akcie dnes pokračují v 📉 poklesu. Na trhu přetrvávají obavy ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, kolem 9:45 středoevropského času ztrácel zhruba 0,8 procenta a pohyboval se v blízkosti 602 bodů. V pondělí klesl o 1,2 procenta.
Holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada, který se zaměřuje hlavně na zbrojní průmysl, nabízí na burze Euronext v Amsterodamu akcie za přibližně 3️⃣,3️⃣ miliardy eur (téměř 80,2 miliardy korun). Při případném navýšení může celkový objem akcií dosáhnout zhruba 3,8 miliardy eur (asi 92,3 miliardy korun).
Francouzská automobilka Renault v loňském roce 📈 zvýšila prodej o 3,2 procenta na 2,34 milionu vozů. Nárůst celoročního prodeje tak vykázala už potřetí za sebou. Za loňským růstem stála silná poptávka po osobních automobilech, zejména mimo Evropu, která kompenzovala výrazný pokles prodeje dodávkových vozů na evropském trhu, uvedla agentura Reuters.
Ukrajina potřebuje 🙏 naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl dnes ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po dalším ruském nočním útoku, který podle ukrajinských úřadů opět způsobil rozsáhlé výpadky elektřiny a narušil dodávky tepla. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička je v metropoli po nočním útoku bez tepla přes 5600 výškových budov a část města ležící na východním břehu Dněpru nemá dodávky vody.
Firma staví v Doksanech na Litoměřicku větrnou elektrárnu. Starosta Jaroslav Joska (SNK Doksany) řekl, že jde o ☝ ilegální stavbu a obrátil se na soud či krajský úřad. Firma má za to, že postupuje podle zákona, uvedl její zástupce Miroslav Beneš. Krajský úřad naplánoval na dnešek stavební kontrolu, informovala mluvčí kraje Magdalena Fraňková.
Cena zlata poprvé 📈 překonala hranici 4700 dolarů (zhruba 98 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři přesunují peníze do bezpečných aktiv kvůli přetrvávajícím obavám ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země.
Europoslanci dnes budou debatovat o napětí kolem Grónska, které eskaluje kvůli výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o nutnosti získat tento ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, pro Spojené státy. Na plénu ve Štrasburku vystoupí šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová, která se vyjádří i k situaci v Íránu a Venezuele.
Americký prezident 👴 Donald Trump v noci na dnešek uvedl, že přizval ruského prezidenta Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala agentura Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin do Rady míru obdržel pozvánku, informoval již v pondělí.
Ruský dronový a raketový útok na Kyjev v noci na dnešek zranil nejméně jednoho člověka, způsobil výpadky elektřiny a ❌ narušil dodávky vody. S odkazem na starostu ukrajinské metropole Vitalije Klička o tom informuje agentura Reuters.
