Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Některé čerpací stanice v Moskvě a na severu Ruska začaly zavádět limity na nákup pohonných hmot. Napsal to server The Moscow Times, který krok spojil s měsíce trvajícími ukrajinskými vzdušnými útoky na významné ruské rafinerie. Portál zároveň píše, že opatření jsou zřejmě zaměřena na prevenci panických nákupů a hromadění pohonných hmot, vzhledem k tomu, že palivové nádrže většiny osobních aut pojmou méně, než činí některé zavedené limity.
Izraelské údery zabily v Libanonu od 2. března, kdy začal nynější konflikt, již 3516 lidí a 10 674 jich zranily. Dle agentury NNA to uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
Liberecký kraj uspěl s připomínkami k návrhu akceleračních zón pro rychlejší výstavbu větrných elektráren, který představilo v polovině dubna ministerstvo pro místní rozvoj. Na území kraje počítal návrh s pěti lokalitami pro výstavbu větrných elektráren v Ralsku a na Semilsku, vytipovány byly bez konzultace s obcemi, kterých se to přímo týká.
Světová zdravotnická organizace (WHO) potřebuje pro boj s ebolou v příštích třech měsících 115 milionů dolarů, prozatím ale od dárců získala pouze 35 procent této částky. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Chikwe Ihekweazu, který má v organizaci na starosti mimořádné situace.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl o 0,15 procenta na 2526,96 bodu. Dolů burzu táhly především zlevňující akcie zbrojovek Czechoslovak Group (CSG) a Colt CZ a bankovní skupiny Erste, které patřily k nejobchodovanějším. Vyplývá to z výsledků obchodování na pražské burze.
Ministerstvo zdravotnictví bude navrhovat zvýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. Na konferenci Zkrácené úvazky a příležitosti v nich schované?, kterou dnes pořádal úřad vlády, to řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO). Letos systém veřejného zdravotního pojištění hospodaří s téměř 563 miliardami korun, výdaje jsou zhruba o 15 miliard vyšší než příjmy, a pojišťovny čerpají rezervy z předchozích let.
Evropská komise navrhla soubor opatření zaměřených na 📈 posílení evropských kapacit v oblasti polovodičů, čipů, umělé inteligence i cloudových služeb. Cílem je snížit závislost na amerických technologických gigantech, což by mohlo vyostřit napětí v transatlantických vztazích, poznamenala agentura Reuters.
Skupina EP Group miliardáře Daniela Křetínského vloni více než 📈 zečtyřnásobila čistý zisk na 4,55 miliardy eur (zhruba 110 miliard korun) z 1,11 miliardy eur v předchozím roce. Její tržby vzrostly o více než 140 procent na 66,84 miliardy eur (přes 1,6 bilionu korun). Vyplývá to z výroční zprávy podniku.
Evropský parlament přejde z Googlu na francouzský internetový vyhledávač Qwant. Chce tak 📉 snížit závislost Evropy na amerických technologiích, uvedla dnes agentura Reuters. Změna nastane automaticky. Uživatelé si ale budou i nadále moci zvolit jiné vyhledávače.
Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) nesouhlasí s třímilionovým peněžitým trestem za podněcování k nenávisti, který mu dnes uložil Obvodní soud pro Prahu 1 za kontroverzní předvolební plakáty. SPD se proti verdiktu odvolá a je připravena pokračovat až k Ústavnímu soudu, řekl novinářům šéf hnutí a Sněmovny 👨 Tomio Okamura.
