Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
V jihoevropských zemích sice v těchto dnech na rozdíl od západní Evropy nepadají teplotní rekordy, i ve Španělsku či Itálii se však lidé potýkají s velkými vedry. Meteorologové navíc varují, že po víkendu by mohla Španělsko, kde během několika dní kvůli horku zemřelo přes 2️⃣0️⃣0️⃣ lidí, zasáhnout vlna extrémních veder.
Pražská burza po dvou týdnech růstu 📉 oslabila. Index PX klesl nepatrně o 0,11 procenta na 2561,1 bodu. Nejlépe se dařilo akciím společnosti ČEZ, nejvýrazněji ztrácela zbrojovka CSG. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX vzrostl o 0,01 procenta.
V Německu naměřili 📈 nejvyšší teplotu pro měsíc červen. Ve městě Saarbrücken rtuť teploměru vystoupila na 40,9 stupně, sdělila meteorologická služba DWD agentuře AFP. Přes 40 stupňů naměřilo celkem pět stanic. Předchozí červnový rekord činil 39,6 stupně.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v prvním čtvrtletí 2026 📈 stoupla o tři miliardy korun na 206 miliard korun. Akcie fondu v korunách se za 12 měsíců zhodnotily o 12,15 procenta a v eurech o 10,81 procenta.
Jižní Korea představila plán na pořízení 2️⃣0️⃣ tisíc vojenských bezpilotních letounů, kterými chce odvrátit hrozby ze Severní Koreje. Soul při tom bude vycházet ze zkušeností získaných z válek na Ukrajině a na Blízkém východě, uvedla agentura AFP. Obě Koreje jsou de facto stále ve válce, protože jejich tříletý konflikt skončil v roce 1953 příměřím, nikoliv mírovou smlouvou.
Výsledky vyšetřování rozsáhlého výpadku elektřiny z loňského července ukazuje potřebu investic do 📈 posílení tuzemské soustavy. K vyšší odolnosti by mělo pomoci i rychle zavedení opatření, které experti při vyšetřování doporučili. Vyplývá to z komentářů Svazu energetiky a analytiků.
Středeční zemětřesení připravila ve Venezuele o život 5️⃣8️⃣9️⃣ lidí, zraněných jsou skoro 3000, uvedla prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Počet mrtvých se ve srovnání s předchozí bilancí více než zdvojnásobil. Pátrací a záchranné akce v zemi pokračují.
Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do 📜 zprávy o extremismu za rok 2022. Dnes o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu hnutí ale nepřiznal. Dnešní rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.
Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který dnes Sněmovna 👍 schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě.
Žalobce Nejvyššího státního zastupitelství ❌ zamítl stížnosti exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS), jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze proti usnesení o zahájení trestního stíhání v tzv. bitcoinové kauze. Podle něj jsou stížnosti nedůvodné, informoval první náměstek nejvyšší státní zástupkyně Zdeněk Kasal.
