Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Ceny ropy dnes pokračují v 📉 poklesu díky nadějím na obnovení dodávek Hormuzským průlivem. Severomořská ropa Brent v jednu chvíli vykazovala pokles o více než čtyři procenta, poprvé od začátku března tak sestoupila pod hranici 80 dolarů za barel. Později část ztrát smazala.
Americká společnost SpaceX koupí za 6️⃣0️⃣ miliard dolarů (zhruba 1,25 bilionu korun) softwarovou firmu Anysphere. Ta stojí za populárním systémem Cursor, který s využitím umělé inteligence pomáhá při tvorbě softwaru. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Zakladatelem a šéfem SpaceXu je podnikatel Elon Musk.
Automobilce 🚛 Tatra Trucks z Kopřivnice na Novojičínsku loni stoupl čistý zisk skoro desetinásobně - z předloňských 19,3 milionu na 185,7 milionu korun. Tržby se jí zvýšily o 408,2 milionu na 10,08 miliardy korun, nárůst představoval 4,2 procenta.
Prezident 👨 Petr Pavel u financování a provozu prostřednictvím poplatků neviděl nic, co by nefungovalo a bylo nutné měnit. Vyplynulo to z jeho vyjádření na dotaz novinářů na návštěvě Vysočiny. Uvedl také, že neslyšel žádné zdůvodnění ani analýzu, pouze vůli převést financování na stát.
Americká společnost Yum! Brands prodá za 2️⃣,7️⃣ miliardy dolarů (56,2 miliardy korun) řetězec Pizza Hut. Koupí jej od něj investiční společnost LongRange Capital, uvedla firma. Yum! Brands provozuje také řetězce restaurací rychlého občerstvení KCF, Taco Bell nebo Habit Burger & Grill.
Cenový strop na pohonné hmoty, který denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů 📉 klesne. Nafta oproti dnešku zlevní o 57 haléřů na 38,35 koruny za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 41,26 koruny, což je o 25 haléřů méně než dnes.
Poslanci Evropského parlamentu ✅ schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Akcie americké společnosti SpaceX pokračují v 📈 silném růstu, před oficiálním začátkem dnešního obchodování na trhu Nasdaq ve Spojených státech vykazovaly růst o dalších více než deset procent nad 211 dolarů za kus. To znamená, že tržní hodnota firmy se dostala nad tržní hodnotu společnosti Amazon.
Důvěra investorů v německou ekonomiku v červnu nečekaně 📈 vzrostla, její hlavní index se vrátil do kladných hodnot. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil hospodářský institut ZEW. Jeho index důvěry vzrostl na 10,5 bodu z květnové hodnoty minus 10,2 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali růst na minus šest bodů. Vývoj podle ZEW ovlivnila naděje, že skončí konflikt mezi Spojenými státy a Íránem.
Krajský soud v Praze začne 24. září projednávat žalobu největší internetové firmy Seznam.cz na premiéra 👴 Andreje Babiše (ANO). České televizi to potvrdila mluvčí soudu Hana Černá, uvedla dnes ČT. Termín jednání byl zveřejněn v aplikaci InfoSoud.
