Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Spojené arabské emiráty (SAE) hodlají v Německu investovat dalších 40 miliard eur 💶 (zhruba 970 miliard korun). Uvedli to dnes podle agentury DPA představitelé země během návštěvy prezidenta SAE šajcha Muhammada bin Zajd Nahajána v Německu. Dosavadní investice SAE v Německu činí kolem 34 miliard eur, píše DPA.
Pražská burza se po dvou dnech vrátila k růstu 💪. Index PX se dnes znovu dostal přes 2800 bodů, stoupl o 0,58 procenta na 2802,44 bodu. Tahounem růstu byla pojišťovna VIG, zatímco cenné papíry ČEZ stagnovaly a akcie zbrojovek mírně ztrácely.
Česká národní banka (ČNB) dnes varovala ‼ před aktivitami platformy Payment Soft, která nabízí veřejnosti platební služby. Subjekt nemá povolení k poskytování těchto služeb, přesto svým možným klientům tvrdí, že takovou licenci získal. Centrální banka varování zveřejnila na svém webu.
Britská vláda chce dát starostům anglických měst možnost vybírat od turistů 💵 poplatky za přenocování v dané lokalitě. O plánu, jehož podrobnosti by měla představit labouristická vláda premiéra Andyho Burnhama během dneška, informují britská média. Nápad, v němž vláda vidí možnost získat finance na rozvoj regionů, vyvolal kritiku pravicové opozice, podle níž jde o novou daň, která ublíží turismu a povede k rušení pracovních míst.
Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate se poprvé od května dostala 📈 nad 100 dolarů za barel, kolem 14:45 středoevropského letního času si připisovala téměř pět procent. Severomořská ropa Brent pak vykazovala nárůst o více než čtyři procenta a dostala se nad 105 dolarů za barel. K růstu cen přispívá eskalace konfliktu na Blízkém východě.
Bankovní rada České národní banky ponechala beze změny nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu. Nadále platí dřívější rozhodnutí, že od července 2027 sazba vzroste na 1️⃣,5️⃣ procenta ze současných 1,25 procenta. ČNB o tom informovala v tiskové zprávě. Zároveň upozornila, že v případě potřeby je připravena v budoucnu sazbu dál zvýšit.
Stáčírnu minerální vody Bohemia Healing Marienbad Waters v Mariánských Lázních na Chebsku chce její nový majitel ✅ zachovat. Provoz v konkurzu koupila společnost European Healing Waters, za kterou stojí koncern Kofola a investiční společnost Invest Gate. O záměru zachovat provoz stáčírny beze změn před jednáním s vedením Mariánských Lázní řekl výkonný ředitel společnosti Kofola Česko a Slovensko Daniel Buryš.
Evropská centrální banka podle očekávání 📈 zvýšila úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. Depozitní sazba tak vzrostla na 2,50 procenta, informovala banka v tiskové zprávě. Upozornila, že konflikt na Blízkém východě nadále vytváří inflační tlaky, a předpověděla, že inflace po delší dobu zůstane nad dvouprocentním cílem.
Rok po atentátu na konzervativního aktivistu 👨 Charlieho Kirka se mládežnická organizace Turning Point USA, kterou spoluzaložil, významně rozrostla a zesílil její vliv na univerzitách a středních školách. Někteří z mladých voličů, které Kirk pomohl přivést do Republikánské strany, však neprokazují jednotnou loajalitu vůči republikánskému prezidentovi Donaldu Trumpovi, kterému v roce 2024 pomohli k návratu do Bílého domu.
Žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci obžaloval 8️⃣ lidí a jednu firmu v kauze údajně zmanipulovaných dopravních zakázek v Olomouckém kraji. Případ Autostráda projedná olomoucký krajský soud, uvedlo VSZ na svých stránkách.