Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Dlouholetý vsetínský starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL), který v nynějších komunálních volbách funkci neobhájil, se nebude ucházet o žádný post ve vedení města. Čunek to řekl ČTK. Vedl kandidátku Vsetín srdcem a rozumem, kterou sestavili lidovci s nezávislými. V komunálních volbách ale skončili druzí.
KSČM se podle očekávání ani po osmi letech do Senátu nevrátí❌. Podle propočtu ČTK na základě průběžných volebních výsledků se letos neprosadí žádný z jejích osmi adeptů a ani jeden ze tří kandidátů spřízněného hnutí Stačilo!
Vládní hnutí SPD ani v letošních volbách žádného senátora nezíská. Žádný z jejích 17 kandidátů se podle propočtu ČTK na základě dosavadních volebních výsledků do finále nedostane. V úvodním volebním kole nejlépe skončí tři z jejích kandidátů na třetím nepostupovém místě.
❗ Senátorem ve volebním obvodu Trutnov bude opět Jan Sobotka (STAN). Hned v prvním kole získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz.
Číst více
❗ Novým senátorem za Vyškovsko se podle propočtu ČTK stane už v prvním volebním kole jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich. Podle průběžných výsledků hlasování obdržel takřka 61 procent hlasů.
Číst více
❗ Senátorem ve volebním obvodu Rychnov nad Kněžnou bude opět Jan Grulich z TOP 09. V prvním kole, kterého se tentokrát účastnili pouze dva kandidáti, získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz. Poslanec Petr Sadovský z hnutí ANO získá 37,92 procenta hlasů.
Číst více
❗ Senátorem ve volebním obvodu Strakonice bude opět Tomáš Fiala (Naše Česko). Hned v prvním kole získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz. Druhý Miroslav Ušatý (Svobodní) získal 22,82 procenta hlasů
Číst více
Po sečtení poloviny okrsků🗳️ mělo ANO postupující kandidáty na senátory v 1️⃣5️⃣ senátních obvodech, STAN v deseti, ODS v osmi a KDU-ČSL ve třech obvodech. TOP 09 má šanci na dva senátory. Podle průběžných výsledků na volebním webu nebyly zatím k dispozici žádné informace o tom, jak dopadlo hlasování v Praze 1 a Praze 9.
Mezi hosty letošního třicátého ročníku mezinárodní konference Forum 2000 bude několik současných či bývalých prezidentů nebo dva nositelé Nobelovy ceny za mír🕊️. Pořadatelé akce, která začíná v neděli v Praze, očekávají 8️⃣0️⃣0️⃣ účastníků ze 100 zemí světa, například bývalého polského prezidenta Lecha Walesu, slovenskou expremiérku Ivetu Radičovou nebo představitelku běloruské demokratické opozice Svjatlanu Cichanouskou.
Obyvatelé Starých Heřminov na Bruntálsku nechtějí, aby obec podporovala přípravu a výstavbu větrných elektráren na svém území. Rozhodli o tom v místním referendu, které se konalo souběžně s komunálními volbami. Vyplývá to z výsledku hlasování zveřejněného na webových stránkách obce.