Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Americký dolar dnes pokračuje v růstu díky vyhlídkám na další zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech. Vůči koši předních měn se tak vyšplhal na nejvyšší úroveň za téměř dva měsíce.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) plánuje v následujících 15 měsících zahájit stavbu nových 90,8 kilometru dálnic, 50,3 kilometru silnic první třídy a zvýšit kapacitu zhruba 13 kilometrů dálnic. Mezi nimi jsou úseky dálnice D52 před Novomlýnskými nádržemi, úseky D6 u Karlových Varů, část D7 u Postoloprt nebo úseky D55 mezi Kokory a Přerovem a mezi Napajedly a Babicemi.
Pražská burza dnes opět oslabila a prohloubila tak úterní ztráty. Index PX klesl o 0,46 procenta na 2729,62 bodu. V červeném zakončila obchodování většina hlavních titulů, zisky si ale připsaly akcie Erste Bank a zbrojovky CSG.
Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nyní poprvé za více než 20 let nedostali pozvání na volby do amerického Kongresu, informovala agentura AFP. Volby budou v listopadu a rozhodnou o tom, zda si republikáni udrží ve Sněmovně reprezentantů a Senátu většinu.
Rusko i Ukrajina projevují zájem o omezené příměří týkající se energetiky a obilí. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN setkal s ruskou delegací vedenou šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem.
Ruská vláda snížila odhad letošní těžby zemního plynu. Nové prognózy ministerstva hospodářství předpokládají, že jeho produkce v Rusku letos dosáhne 683,1 miliardy krychlových metrů, zatímco v květnu vláda letošní těžbu odhadovala na 688,4 miliardy krychlových metrů. Vyplývá to z návrhu vládního dokumentu, ke kterému získala přístup agentura Reuters. I navzdory zhoršení odhadu by se těžba nicméně měla zvýšit z 662,7 miliardy krychlových metrů v loňském roce.
Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair nebudou zákazníkům účtovat kvůli vyšším cenám pohonných hmot palivový příplatek, ale konkurence možná ano, řekl dnes šéf podniku Michael O'Leary. Dodal, že v důsledku zvýšených nákladů na palivo očekává, že by v leteckém odvětví mohla nastat další konsolidace. Informuje o tom agentura Reuters.
Města a obce by mohly vyhláškou stanovit řidičům taxi jako podmínku pro poskytování služeb na svém území zkoušku z češtiny nebo místopisu. Schválila to dnes Sněmovna v novele zákona o silničním provozu, když přijala pozměňovací návrh pražských poslanců ANO Patrika Nachera a Roberta Králíčka. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) návrh podpořil.
Česko ode dneška upravilo pravidla systému notifikací ruských diplomatů. S jednodenním předstihem musí hlásit plán překročit hranice, oznamovat budou muset i účel cesty, její trasu a dobu nebo místo pobytu. Úpravu režimu, o které informoval web Parlamentní listy, na dotaz ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgö. Premiér Andrej Babiš (ANO) v únoru po výtkách opozice sliboval zavedení přísnějšího režimu, kdy u ruských diplomatů přijíždějících do ČR z jiných zemí stát vyžaduje předchozí schválení.
Vizovické likérce Rudolf Jelínek loni klesly tržby na 545 milionů korun, předloni činily 573 milionů korun. Společnosti se také snížil zisk na 12,1 milionu korun po zdanění, o rok dříve to bylo 14,6 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.