V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Zatímco Izrael informoval o dvou svých mrtvých vojácích, podle palestinských zdrojů přišlo při izraelské odvetě o život nejméně 33 Palestinců. Izrael obviňuje z rozpoutání násilí Hamás, ten však tvrdí, že si incidentů v Rafáhu není vědom, nemá na nich podíl a že chce příměří dodržovat. Večer izraelská armáda oznámila, že na pokyn politického vedení začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás po více než 15 měsících války dospěly k příměří v Pásmu Gazy, které podle katarského premiéra Muhammada bin Abdar Rahmána Sáního začne platit v neděli 19. ledna. Měsíce trvající jednání o zastavení bojů a propuštění rukojmích kromě Kataru zprostředkoval Egypt a Spojené státy.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom očekává, že příští rok zvýší základní zisk o sedm procent na tři biliony rublů (asi 790 miliard korun). Odhaduje, že se zlepší podnikání v těžbě plynu i ropy 🛢. Firma to podle agentury Reuters uvedla ve svém dnešním sdělení.
Koruna dnes mírně posílila 💪 vůči euru i dolaru. K jednotné evropské měně zpevnila o tři haléře na 24,29 Kč/EUR, k dolaru oproti předchozímu závěru přidala čtyři haléře na 20,63 Kč/USD. Tuzemská měna vůči dolaru zpevňuje od konce minulého týdne.
Pražská burza v uplynulém krátkém předvánočním týdnu popáté v řadě posílila a uzavřela jej tak opět na dosud nejvyšší závěrečné hodnotě. Index PX během týdne stoupl 📈 o 0,7 procenta na 2672,2 bodu. Nejvíce rostly opět cenné papíry Doosan Škoda Power, největší pokles naopak postihl akcie Philip Morris.
Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal kontroverzní novelu trestního zákoníku, píší slovenská média. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Opozice se proti změně trestního zákoníku chce obrátit na ústavní soud ⚖.
Cena stříbra dnes poprvé v historii přesáhla 🔝 70 dolarů (1444 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Na rekordu je i zlato, které se blíží hranici 4500 dolarů za unci. Zájem o drahé kovy zvyšuje slabý dolar. Přetrvávající geopolitická nejistota pohání poptávku po aktivech považovaných za bezpečná úložiště hodnoty.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se ve třetím čtvrtletí v celoročním přepočtu zvýšil 📈 o 4,3 procenta. Růst tak překvapivě zrychlil z 3,8 procenta ve druhém čtvrtletí. Ve svém dnešním odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Analytici podle průzkumu agentury Reuters očekávali zpomalení růstu na 3,3 procenta.
Skupina Agel, která patří miliardáři Tomášovi Chrenkovi a je provozovatelem téměř tří desítek českých nemocnic a zdravotnických zařízení, má převzít také Karvinskou hornickou nemocnici 🏥. Převzetí začal posuzovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval o tom na svém webu. Nemocnice je akciovou společností, jejímž akcionářem byl dlouhá léta Milan Canibal.
Číst více
Společnost Tatra Defence Systems (TDS) ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun). Uvedl to mluvčí CSG Andrej Čírtek.
Číst více
Rakouská pojišťovna Vienna Insurance Group kupuje prostřednictvím firmy Global Repair Centres (GRC) autosalon Auto Volf ze Stříbra na Plzeňsku. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Antimonopolní úřad musí posoudit, zda spojení firem nenaruší hospodářskou soutěž. Společnost GRC vznikla před čtyřmi lety a prostřednictvím nákupů firem postupně buduje v Česku síť dealerství automobilů.
Číst více
Obchody nad 200 metrů čtverečních, jako jsou například velké supermarkety, mohou mít ve středu na Štědrý den otevřeno do 12:00. Další dva dny, tedy na Boží hod vánoční a Svátek svatého Štěpána, musí být zavřené, stanovuje zákon. Výjimku mají obchody na místech s vysokou koncentrací cestujících, tedy na letištích či nádražích, a také lékárny a čerpací stanice.
