Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Světový trh s polovodiči přesáhne do roku 2030 hodnotu 1,5 bilionu dolarů 💲 (přes 31 bilionů korun). Podle agentury Reuters to uvádí tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), která je největším smluvním výrobcem počítačových čipů na světě. Firma tak zvýšila svůj dřívější odhad, který předpokládal, že trh v tu dobu přesáhne bilion dolarů.
Energetická skupina ČEZ zaplatila za plynárenskou firmu Gas Distribution 8,2 miliardy korun. Provozovatele plynárenské distribuční sítě na jihu Čech a v části Vysočiny společnost loni koupila od firmy E.ON. Definitivně ji převzala letos v lednu. V budoucnu plánuje Gas Distribution spojit s dalším distributorem GasNet. Uvedl to finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Číst více
Pražský městský soud ⚖ pravomocně zamítl žalobu bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, která žádala odškodné 8,5 milionu korun za dlouholeté nezákonné trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA. Potvrdil tak loňské rozhodnutí obvodního soudu a zamítl odvolání bývalé političky. Ministerstvo spravedlnosti se Parkanové v minulosti omluvilo a zaplatilo jí 1,6 milionu korun.
Největší polský internetový prodejce Allegro 🛒 zvýšil v prvním čtvrtletí upravený zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací meziročně o 23,6 procenta na 931,8 milionu zlotých (5,3 miliardy korun). Díky růstu objemu prodeje zlepšil výhled pro mezinárodní trhy. Firma, která působí i v České republice, to uvedla ve výsledkové zprávě.
Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, informovala na svém webu veřejnoprávní stanice LSM, podle níž to znamená de facto rozpad vlády pobaltské země. Děje se tak pět měsíců před plánovanými parlamentními volbami. Agentura Reuters o den dříve napsala, že vláda ztratila parlamentní většinu, neboť levicově orientovaná strana Progresivní oznámila, že už nebude podporovat kabinet.
Čínský výrobce elektromobilů🔋🚗 Xpeng vyjednává s Volkswagenem a s dalšími automobilkami o koupi továrny v Evropě. Ve středu to napsal britský deník Financial Times (FT), Volkswagen zprávu na dotaz agentury Reuters nekomentoval. Generální ředitel Volkswagenu Oliver Blume už dříve řekl, že by společnost mohla uvést svá auta vyvinutá v Číně na evropský trh, nebo i sdílet tovární kapacitu v Evropě s čínskými partnery.
Japonská automobilka Honda Motor 🚗 vykázala za uplynulý finanční rok první celoroční provozní ztrátu za téměř 70 let. Za 12 měsíců do konce března ztráta činila 414,3 miliardy jenů (54,5 miliardy korun), o rok dříve firma vykázala ještě zisk, a sice 1,2 bilionu jenů. Za ztrátou jsou hlavně americká dovozní cla a více než devět miliard dolarů, které společnost musela vynaložit na restrukturalizaci.Honda o tom informovala ve výsledkové zprávě.
Číst více
Hrubý domácí produkt (HDP) Británie v prvním čtvrtletí vzrostl 📈 mezičtvrtletně o 0,6 procenta. Růst zrychlil z tempa 0,2 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Oznámil to britský statistický úřad. V březnu ekonomika meziměsíčně vzrostla o 0,3 procenta. Překonala tak očekávání analytiků, kteří v anketě agentury Reuters odhadovali, že naopak o 0,2 procenta klesne.
Meziroční míra inflace na Slovensku v dubnu zrychlila na 3,9 procenta z březnového tempa 3,5 procenta. Spotřebitelské ceny tak rostly nejrychleji od letošního ledna, ovlivnily je dražší paliva i energie. Uvedl to slovenský statistický úřad. V Česku meziroční inflace v dubnu zrychlila na 2,5 procenta, dosáhla tak maxima za posledního půl roku.
Ukrajinský protikorupční soud poslal bývalého šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka do vazby a zároveň stanovil kauci na 140 milionů hřiven (66 milionů korun). Informovala o tom agentura Reuters. Jermak, který patřil k vlivným spojencům prezidenta Volodymyra Zelenského, čelí obviněním z praní špinavých peněz. Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v úterý uvedl, že Zelenskyj není předmětem žádného vyšetřování.
Číst více
