V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Zatímco Izrael informoval o dvou svých mrtvých vojácích, podle palestinských zdrojů přišlo při izraelské odvetě o život nejméně 33 Palestinců. Izrael obviňuje z rozpoutání násilí Hamás, ten však tvrdí, že si incidentů v Rafáhu není vědom, nemá na nich podíl a že chce příměří dodržovat. Večer izraelská armáda oznámila, že na pokyn politického vedení začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás po více než 15 měsících války dospěly k příměří v Pásmu Gazy, které podle katarského premiéra Muhammada bin Abdar Rahmána Sáního začne platit v neděli 19. ledna. Měsíce trvající jednání o zastavení bojů a propuštění rukojmích kromě Kataru zprostředkoval Egypt a Spojené státy.
Hodnota jmění českého podnikatele Michala Strnada se díky dnešnímu vstupu jeho zbrojařské společnosti Czechoslovak Group (CSG) na burzu zhruba zdvojnásobila na 37 miliard dolarů (přes 760 miliard korun), informovala agentura Bloomberg. Strnad je tak podle ní nejbohatším zbrojařským magnátem na světě.
Itálie a Německo jsou země, které udržují privilegované vztahy se Spojenými státy. Řekla to italská premiérka Giorgia Meloniová po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Římě, kde se koná společné zasedání italské a německé vlády. Merz podle agentury Reuters zdůraznil, že obě země usilují o sjednocenou Evropu a silné NATO v nové éře velmocí.
Národním protidrogovým koordinátorem se stal lékař Pavel Bém. Do funkce ho 16. ledna jmenoval premiér Andrej Babiš (ANO). Oznámil to dnes na tiskové konferenci po jednání rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Označil Béma za skutečného odborníka.
Premiér Andrej Babiš (ANO) pojede příští týden na základnu taktického letectva v Čáslavi kvůli názorům vojáků na letouny L-159. Po dnešním jednání rady pro závislosti uvedl, že bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) i její nástupce Jaromír Zůna (za SPD) opakovaně říkali, že letadla, která poptává Ukrajina čelící agresi Ruska, armáda potřebuje. Stejně se po svém pondělním jednání vyjádřila i koaliční rada ANO, SPD a Motoristů.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka potvrdil, že armáda byla připravena vyčlenit ✈️✈️✈️✈️ čtyři letouny L-159 pro Ukrajinu. Ve stanovisku z října i z prosince doporučovala poskytnutí letounů formou daru. Armáda ve stanovisku zároveň upozornila, že přestože letouny nejsou nepotřebné, jejich darování by neohrozilo bezpečnost ČR.
Ministerstvo zahraničí bude mít připravené materiály pro případné projednávání pozvánky do Rady míru na pondělní koaliční radě ANO, SPD a Motoristů. Uvedl to ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na dotaz, zda téma bude náplní pravidelné pondělní schůzky a jak dlouho potrvá diplomacii příprava rozvahy. Na té se domluvil s šéfem diplomacie premiér Andrej Babiš (ANO).
Čtyři letouny L-159 česká armáda Ukrajině podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) prodat nemůže. Dodal, že to vychází z loňského nálezu nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a stanoviska náčelníka generálního štábu Karla Řehky.
Vodárenská akciová společnost (VAS) ve Znojmě kvůli znečištění 🏞️🏞️🏞️ vodárenské nádrže kejdou preventivně odstavila úpravnu vody. Pitnou vodu do sítě dováží cisternami odjinud. Voda ve vodovodní síti byla a je nadále pitná a zdravotně nezávadná.
Soudci pražského vrchního soudu Ivanu Elischerovi dnes ⚖️⚖️⚖️ soud uložil sedm let vězení a peněžitý trest ve výši zhruba 1,1 milionu korun. Další milion má Elischerovi propadnout z bankovního účtu. Soud ho uznal vinným z přijímání úplatků, ze zneužití pravomoci, z nadržování a z neoprávněného přístupu do počítačového systému. Elischerova známého Nguyen Quoc Hunga, který ho podle obžaloby k trestné činnosti navedl, potrestal soud odnětím svobody v délce 8,5 roku a vyhoštěním z ČR.
Růst podnikatelské aktivity v eurozóně byl v lednu slabší, než se očekávalo. Slabší růst v dominantním odvětví služeb vykompenzoval mírnější pokles ve výrobě. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, který dnes zveřejnila společnost S&P Global. Optimismus ohledně budoucí aktivity se však dostal nejvýše od května 2024.
