Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Sever Japonska zasáhlo zemětřesení o síle 6,4 stupně, uvedla japonská meteorologická služba. Žádné škody ale podle úřadů nebyly hlášeny.
Spojené arabské emiráty urychlí výstavbu nového ropovodu, který by měl zdvojnásobit vývozní kapacitu přes přístav Fudžajra. Tím se výrazně rozšíří možnosti, jak obejít Hormuzský průliv. Uvedla to podle agentury Reuters vládní tisková kancelář Abú Zabí.
Tržby skupiny Rohlik Group, která doručuje potraviny on-line, v roce 2025 meziročně vzrostly o 35 procent na 1,333 miliardy eur, tedy asi 32,3 miliardy korun. K růstu přispělo rozšiřování do nových měst i vyšší poptávka ve stávajících regionech. V Německu vzrostl počet objednávek meziročně o 70 procent, v Rakousku po spuštění nového skladu o 89 procent. Vyplývá to ze zprávy J&T k fondu Rohlik Growth SICAV, který drží akciový podíl ve skupině jako své hlavní aktivum.
Cenový strop na pohonné hmoty se o víkendu změní o jednotky haléřů. Litr benzinu oproti dnešku zdraží o osm haléřů na 44,30 koruny. Nafta naopak o čtyři haléře zlevní, čerpací stanice ji budou moci prodávat maximálně za 41,99 koruny za litr. Jde o ceny pro víkend i pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Policisté již mají lebku svaté Zdislavy, ukradenou v úterý z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku. Dal jim ji muž, kterého z krádeže relikvie nevyčíslitelné historické hodnoty podezírají a kterého zadrželi ve čtvrtek. Uvedla to CNN Prima News, které to potvrdila dozorující státní zástupkyně Veronika Klapková. Podle televize se o relikvii nyní starají restaurátoři, podezřelý prý chtěl lebku pohřbít.
Italská finanční policie odhalila na Sardinii stovku ⛵⛵⛵ lodí, které jejich italští majitelé registrovali v zahraničí, aby je utajili před místními daňovými úřady. Informovala o tom dnes agentura APA a italská média. Dle vyšetřovatelů mají tyto jachty a další rekreační lodě celkovou hodnotu přes 1,17 miliardy korun) a možné pokuty jejich majitelům by mohly dosáhnout až 559 milionů korun.
Šéf protiimigrační strany Reform UK Nigel Farage podle serveru Sky News koupil 🏡🏡🏡 nemovitost za 1,4 milionu liber (přes 39 milionů korun) poté, co od svého podporovatele a miliardáře Christophera Harborna obdržel dar ve výši pěti milionů liber. Farage uvedl, že peníze dostal za svou kampaň pro brexit, podle vyjádření strany nákup nemovitosti zahájil předtím, než dar obdržel. Farage kvůli daru prošetřuje dohledový orgán britského parlamentu.
U státních maturit 🏫🏫🏫 letos na jaře neuspělo 9,5 procenta ze zhruba 80 600 studentů, kteří zkoušku dělali poprvé. Loni neuspělo 12,3 procenta takzvaných prvomaturantů. Výsledek je srovnatelný s rokem 2023, kdy byla celková neúspěšnost 9,2 procenta. Výsledky didaktických testů dnes státní organizace Cermat předává středním školám, ředitelé je žákům zpřístupní nejpozději v pondělí.
Výši předporodního rodičovského příspěvku si nastávající matka zřejmě nebude moci zvolit, bude v pevné částce 15 tisíc korun měsíčně. Předpokládá to novela skupiny poslanců ANO v čele s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou, kterou dnes schválila Sněmovna hlasy koalice i opozice kromě STAN a TOP 09.
V prvním kole přijímacích zkoušek 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala o tom státní organizace Cermat.
