V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Zatímco Izrael informoval o dvou svých mrtvých vojácích, podle palestinských zdrojů přišlo při izraelské odvetě o život nejméně 33 Palestinců. Izrael obviňuje z rozpoutání násilí Hamás, ten však tvrdí, že si incidentů v Rafáhu není vědom, nemá na nich podíl a že chce příměří dodržovat. Večer izraelská armáda oznámila, že na pokyn politického vedení začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás po více než 15 měsících války dospěly k příměří v Pásmu Gazy, které podle katarského premiéra Muhammada bin Abdar Rahmána Sáního začne platit v neděli 19. ledna. Měsíce trvající jednání o zastavení bojů a propuštění rukojmích kromě Kataru zprostředkoval Egypt a Spojené státy.
Likvidace velkochovu 🐔🐔🐔 drůbeže v Lanškrouně nakaženého ptačí chřipkou bude pokračovat ještě v sobotu. Hasiči a jejich spolupracovníci dnes pracovali druhým dnem a vynosili slepice a kohouty z pěti hal. Zbývají jim dvě.
Německo chce poskytnout další desítky milionů eur na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Po setkání s kolegy z Francie, Británie, Polska a Itálie a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou v Berlíně to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius
Koruna v závěru týdne mírně oslabila vůči oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru ztratila oproti předchozímu závěru dva haléře na 24,18 koruny, k dolaru šest haléřů a odpoledne se obchodovala v kurzu 20,82 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Tento týden koruna oslabila ve středu a znovu dnes.
Pražská burza tento týden opět posílila, index PX během něj stoupl o 2,2 procenta na 2480,9 bodu. Šlo o nejvyšší mezitýdenní růst od 8. srpna. Nejvíce rostly cenné papíry Photon Energy, největší pokles naopak postihl akcie společnosti Doosan Škoda Power. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Minulý týden si pražská burza připsala 1,3 procenta.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal posuzovat fúzi Krajské nemocnice Liberec s Nemocnicí s poliklinikou Česká Lípa. Po spojení má českolipská nemocnice jako firma zaniknout.
Švýcarsko se dohodlo se Spojenými státy na snížení dovozních cel. Nově bude clo na dovoz švýcarského zboží do USA činit 15 procent, což je stejná sazba, jaká se vztahuje na zboží z Evropské unie. Doposud clo činilo 39 procent.
Výjimka z amerických sankcí, kterou má na nákup ruské ropy Maďarsko, se bude vztahovat i na dodávky suroviny do bratislavské rafinerie Slovnaft. Novinářům to řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.
Výjimka z amerických sankcí, kterou má na nákup ruské ropy 🛢 Maďarsko, se bude vztahovat i na dodávky suroviny do bratislavské rafinerie Slovnaft ⛽. Novinářům to řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.
Společnost Tymeprax Pavla Tykače uzavřela smlouvu s investiční skupinou Kaprain Karla Pražáka o koupi 50 procent skupiny Mafra, která vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes. Mafra to dnes uvedla na svém webu.
Tržby sice loni společnosti Moravskoslezské cukrovary rostly o 360 milionů korun na 2,8 miliardy, avšak hospodářský rok od března 2024 do konce letošního února skončil ztrátou 13 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy ve Sbírce listin.
