Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR David Kostka ❌ odejde na konci dubna z funkce. Uvedl to server Seznam Zprávy na základě vyjádření pojišťovny. Podle mluvčí pojišťovny Jany Schillerové končí Kostka z osobních důvodů. ZPMV spadající pod vnitro je s počtem více než 1,3 milionu klientů druhou největší zdravotní pojišťovnou v zemi.
Ruská Státní duma dnes ✅ schválil zákon, podle kterého poskytovatelé internetu a mobilní operátoři budou muset vyhovět žádosti tajné služby FSB a na její pokyn přerušit své služby. Informuje o tom server The Moscow Times.
Česko nabízí Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba, řekl ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček, který o tom dnes jednal v Bratislavě se slovenským premiérem Robertem Ficem. Stávající řešení by podle Havlíčka umožnilo dodávat na Slovensko jen menší množství suroviny, pro větší objem dodávek by bylo potřeba technických úprav.
I ve druhém obchodním dni v tomto týdnu pražská burza 📈 rostla. Index PX dnes přidal 0,14 procenta na 2654,09 bodu. Akcie bank s výjimkou Erste klesly, posílily cenné papíry energetické společnosti ČEZ a plzeňských strojíren Doosan Škoda Power. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna dnes oslabila k euru i dolaru.
Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek sejde s kandidátem na ministra životního prostředí 👨 Igorem Červeným (Motoristé). Stejně jako v případě ostatních kandidátů před vznikem vlády Andreje Babiše (ANO) si chce při jednání vyslechnout jeho názory. Pavel předpokládá, že Červeného jmenuje členem vlády v pondělí 23. února ráno, řekl novinářům na tiskové konferenci při své návštěvě Prahy.
Německo ☝️ zvažuje, že by koupilo menšinový podíl ve francouzsko-německém výrobci tanků KNDS, aby si zachovalo vliv ve firmě po plánovaném uvedení společnosti na burzu v letošním roce. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. KNDS vyrábí tanky Leopard.
Spojené státy plánují na Filipínách nasadit další 🚀 raketové systémy, které mají podle Washingtonu pomoci odradit Čínu od agresivního a nelegálního jednání v Jihočínském moři. Rozmisťování amerických zbraní odsuzuje Peking, který v tom vidí ohrožování stability v regionu, napsala dnes agentura AP.
Slovensku a Maďarsku ❌ nehrozí v krátkodobém horizontu nedostatek ropy, neboť mají nouzové zásoby na 90 dní. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí Evropské komise v souvislosti s pozastavenou přepravou ruské suroviny ropovodem Družba přes Ukrajinu. Provoz ropovodu je od konce ledna zastaven v důsledku rozsáhlých ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Spojené státy a Írán při dnešním jednání v Ženevě dosáhly 🤝 shody na hlavních principech, řekl podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta je, míní. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu.
Rusko 📈 zesílilo hybridní válečné aktivity a projevilo větší ochotu riskovat na území Švédska a jeho okolí, uvedl dnes podle agentury AFP šéf švédské vojenské rozvědky, generálporučík Thomas Nilsson. Rusko představuje pro Švédsko hlavní hrozbu, která se pravděpodobně do roku 2030 ještě zvýší.
