Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Kubu dnes kolem poledne postihl celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě, uvedl místní operátor. Bez elektřiny se na karibském ostrově ocitlo na deset milionů lidí. Kuba se již měsíce potýká s několikahodinovými, a v poslední době i vícedenními výpadky dodávek elektřiny. Ty částečně souvisejí se zchátralou rozvodnou sítí a také s ropnou blokádou ze strany Spojených států, které ostrov odřízly od dodávek paliva, připomněla agentura Reuters.
Při globálním policejním zátahu proti obchodování s lidmi bylo zatčeno přes 1️⃣0️⃣0️⃣0️⃣ osob a identifikováno přes 2000 obětí. Informovala o tom mezinárodní policejní organizace Interpol, která akci uskutečněnou v červnu na pěti kontinentech koordinovala. Podílelo se na ní 59 zemí, včetně Česka.Číst více
Řešení války na Ukrajině🕊️ se přibližuje víc, než si lidé uvědomují, prohlásil americký prezident Donald Trump podle agentury Reuters. O konfliktu bude hovořit na jednáních na summitu Severoatlantické aliance, který se bude konat tento týden v Ankaře, dodal podle agentury Reuters.
Při rozsáhlých ruských útocích na Kyjev a okolí v noci na dnešek přišlo o život nejméně 2️⃣1️⃣ lidí, uvedly ukrajinské úřady. V hlavním městě podle šéfa vojenské správy zahynulo 15 lidí a dalších šest mrtvých je hlášeno z Kyjevské oblasti. Rusko na Ukrajinu zaútočilo 68 raketami a 351 drony, uvedlo ukrajinské letectvo. Zničit se podle něj podařilo 37 raket a 326 dronů. Kyjev po úderech požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Británie uvalila sankce na 7️⃣ Rusů a 2️⃣ výzkumné ústavy zapojené do výzkumu, vývoje a výroby toxinu epibatidin a paralytické látky novičok použitých při otravě někdejšího ruského opozičního předáka Alexeje Navalného a Britky Dawn Sturgessové. Oznámila to britská vláda. K podobnému kroku o několik dní dříve přistoupila Evropská unie, která sankcionovala šest Rusů za vývoj epibatidinu.
Britská mediální skupina Sky z amerického nadnárodního koncernu Comcast se dohodla na koupi televizních📺 kanálů a streamovací platformy britské televizní společnosti ITV za až 1️⃣,6️⃣ miliardy liber (45,2 miliardy korun). Společnosti to uvedly v tiskové zprávě. Nově vzniklý mediální gigant by mohl mít až 70procentní podíl na britském televizním reklamním trhu. Transakce podléhá schválení regulátorů.
❗Ukrajinské drony zasáhly💥 rafinerii v ruské Omské oblasti, která leží na Sibiři. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu, podle níž byl cíl útoku vzdálen téměř 2️⃣5️⃣0️⃣0️⃣ kilometrů od ukrajinských hranic. Podle agentury šlo o jeden z ukrajinských úderů s nejdelším dosahem od začátku války v únoru 2022. O napadení drony informovaly i ruské regionální úřady.
Číst více
Počet potvrzených případů eboly v Kongu vzrostl na 1561, přičemž nemoci dosud podlehlo nejméně 5️⃣0️⃣6️⃣ lidí. S odvoláním na konžské úřady o tom informovala agentura Reuters. Předchozí bilance činila 1502 případů a 473 úmrtí. Epidemie vyhlášená před sedmi týdny se šíří ve třech východních a severovýchodních provinciích, jejího rozšíření se obávají i v dalších dvou.
Zlatého lva za kariéru udělí letos benátský filmový festival pětašedesátiletému Georgi Clooneymu. Američan začal svou hvězdnou dráhu ve filmové branži jako herec a později se stal i režisérem a producentem. Podle vedení nejstarší filmové přehlídky na světě je Clooney všestranným a charismatickým filmovým umělcem, který dokázal vyniknout v různých žánrech. Festival letos začíná 2. září.
Palestinské islamistické hnutí Hamás rozpustí svůj vládní orgán v Pásmu Gazy. Je to krok k předání moci technokratickému palestinskému výboru, řekly zdroje z hnutí agentuře AFP. S předáním moci počítá mírový plán, se kterým Izrael a Hamás souhlasily v loňském roce. Nevyřešená zůstává otázka odzbrojení, které Hamás odmítá.
