V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Zatímco Izrael informoval o dvou svých mrtvých vojácích, podle palestinských zdrojů přišlo při izraelské odvetě o život nejméně 33 Palestinců. Izrael obviňuje z rozpoutání násilí Hamás, ten však tvrdí, že si incidentů v Rafáhu není vědom, nemá na nich podíl a že chce příměří dodržovat. Večer izraelská armáda oznámila, že na pokyn politického vedení začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás po více než 15 měsících války dospěly k příměří v Pásmu Gazy, které podle katarského premiéra Muhammada bin Abdar Rahmána Sáního začne platit v neděli 19. ledna. Měsíce trvající jednání o zastavení bojů a propuštění rukojmích kromě Kataru zprostředkoval Egypt a Spojené státy.
Dolar na devizových trzích posiluje. Děje se tak poté, co nové údaje ukázaly pomalejší růst počtu pracovních míst v USA, než se čekalo. To podle agentury Reuters naznačuje, že americká centrální banka (Fed) by tento měsíc mohla úrokové sazby zatím ponechat beze změny.
Společnost PPF Real Estate a fond BHP Hotels SICAV, mezi jehož hlavní investory patří fond J&T Arch Investments, prodaly luxusní hotel The Westminster London v centru britské metropole. Novým majitelem je španělská hotelová skupina RIU Hotels & Resorts. ČTK o tom dnes informoval fond BHP. Cenu transakce neuvedl. Třetím spoluvlastníkem hotelu byla společnost Westmont Hospitality Group.
Filip Turek žaluje prezidenta. Odmítnutí ministerského postu označil za zásah do své cti. Poslanec Motoristů Filip Turek podá žalobu na ochranu osobnosti proti prezidentovi Petr Pavel. Reaguje tak na prezidentovo veřejné zdůvodnění, proč jej odmítl jmenovat ministrem životního prostředí ve vládě premiéra Andrej Babiš. Pavel v dopise premiérovi uvedl, že Turek dlouhodobě prokazuje nedostatek respektu k právnímu řádu České republiky. Turek tato tvrzení odmítá, považuje je za nepravdivá a ponižující a bude se domáhat omluvy soudní cestou. Kompetenční žalobu mezi vládou a Hradem však podle něj situace nevyvolá.
Pražská burza v uplynulém týdnu posedmé v řadě posílila a posunula další rekord. Index PX během něj stoupl o 1,8 procenta na 2749,7 bodu. Nejvíce rostly cenné papíry společnosti ČEZ, největší pokles naopak postihl akcie pojišťovny VIG Gevorkyan.
Státy Evropské unii schválily přijetí obchodní dohody mezi EU a jihoamerickým uskupením Mercosur. Informovalo o tom kyperské předsednictví evropského bloku. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nyní může odcestovat do Paraguaye, která nyní Mercosuru předsedá, a dohodu podepsat. Zda se tak stane již příští týden, zatím nebylo potvrzeno.
Ruské drony při útoku na přístavy na jihu Ukrajiny zasáhly dvě lodě, plavící se pod vlajkou Svatého Kryštofa a Komor. O život přišel syrský občan z posádky zasažené lodi, uvedl dnes na sociální síti místopředseda ukrajinské vlády Oleksij Kuleba.
Policie 👮👮👮 obvinila bývalého poslance Petra Wolfa z přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Na posun v kauze upozornila Česká televize. Bývalý poslanec ČSSD byl v Česku v roce 2012 odsouzený za dotační podvod k šesti letům vězení. Poté se léta ukrýval v Paraguayi. V roce 2019 policisté zveřejnili, že ho tam vypátrali a loni byl vydán do Česka.
Česká národní banka (ČNB) loni vykázala ztrátu 72,9 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné bilance centrální banky, údaj o hospodářském výsledku je předběžný. ČNB uvedla, že ztrátu způsobilo posílení koruny vůči dolaru, výnosy z devizových rezerv meziročně vzrostly. V roce 2024 měla ČNB rekordní zisk 151,4 miliardy korun.
Spojené státy poskytnou Kambodži a Thajsku pomoc za 45 milionů dolarů, tedy necelou miliardu korun, aby podpořily mírové úsilí prezidenta Donalda Trumpa mezi těmito zeměmi. S odvoláním na vysokého amerického diplomata o tom dnes informovala agentura Reuters.
Pivovar Budějovický Budvar zrekonstruuje známou českobudějovickou 🍺🍺🍺 restauraci Masné krámy. Jde o první větší obnovu po 18 letech. Práce restauraci uzavřou od 25. ledna a potrvají dva měsíce. Součástí rekonstrukce bude modernizace technologií včetně kuchyňských či nový výčep a bar.
