Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Čistý zisk Moneta Money Bank letos v prvním pololetí vzrostl meziročně o 8,1 procenta na 3,3 miliardy korun. Provozní výnosy se zvýšily o 6,5 procenta na 7,2 miliardy. Vyplývá to z neauditovaných konsolidovaných finančních výsledků, které dnes banka zveřejnila na webu. K růstu výnosů podle banky přispělo hlavně navýšení úrokového výnosu díky růstu objemu nově poskytnutých úvěrů a úpravě sazeb hypoték.
Pražská burza v závěru pracovního týdne rostla. Index PX dnes posílil o 0,72 procenta na 2654,46 bodu, což je nejvyšší závěrečná hodnota za uplynulé tři měsíce. Dařilo se především finančnímu sektoru, naopak ztrácely akcie energetické společnosti ČEZ i zbrojovky CSG.
Lamanšský průliv ve čtvrtek ilegálně přeplouvalo zhruba 150 migrantů v jednom člunu. Jde o nový rekord, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na zástupce francouzské námořní záchranné služby (SNSM). Plavidla převáděčů jsou podle něj stále větší.
Česko dodá Černé Hoře zbraně v hodnotě 24,2 milionu eur (zhruba 584 milionů korun). Oznámil to dnes premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s černohorským protějškem Milojko Spajičem. Černohorské ozbrojené síly budou vybaveny českými zbraněmi na základě Implementačního ujednání o spolupráci v oblasti vyzbrojování a vojenského materiálu, které dnes podepsali zástupci ministerstev obrany obou zemí.
Skupina Sev.en Global Investments (SGI) českého miliardáře Pavla Tykače loni zaznamenala čistý zisk 38 milionů eur (zhruba 930 milionů Kč). Polepšila si tak z předloňské ztráty 52 milionů eur (1,26 miliardy Kč).
Stavba železničního tunelu mezi Prahou a Berounem bude stát v dnešních cenách kolem 76 miliard korun. Je to výrazně více, než se v minulosti předpokládalo. V současnosti se připravuje dokumentace k projektu, pokračují také geologické průzkumy. Samotná výstavba téměř 25 kilometrů dlouhého tunelu by měla začít přibližně v roce 2032 a potrvá 12 let.
Evropská komise (EK) předběžně shledala, že čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Nedostatečně podle ní chrání nezletilé v on-line prostředí. Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém prohlášení. TikToku za porušení unijních pravidel hrozí vysoká pokuta.
Dodavatel elektřiny a zemního plynu E.ON Energie loni v Česku snížil tržby o 21,3 procenta na 62,39 miliardy korun. Čistý zisk meziročně klesl ze 3,19 miliardy korun na 1,76 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruské síly v noci na dnešek zasáhly ukrajinské přístavy Oděsa, Izmajil a Mykolajiv. Po útoku na energetický objekt v severoukrajinské Černihivské oblasti je bez elektřiny 150 tisíc odběratelů.
Důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně mírně stoupla 📈 o 0,1 bodu na 101,1 bodu. Oznámil to Český statistický úřad. U podnikatelů důvěra vzrostla o 0,4 bodu na hodnotu 100,2. U spotřebitelů naopak klesla o 0,9 bodu na 105,6 bodu.
