Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Regulace cen pohonných hmot bude v Česku pokračovat i v červnu. Návrh ministerstva financí dnes ✅ schválila vláda, uvedla na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Česko k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupilo v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě.
Lidé si zatím objednali české státní dluhopisy za 4️⃣4️⃣,3️⃣ miliardy korun. Na síti X to dnes uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zájem Dluhopisy Republiky tak více než dvojnásobně překročil původně plánovaný objem emise 20 miliard korun. Ministerstvo financí minulý týden oznámilo, že bude dluhopisy dál nabízet nad rámec emisního plánu. Upisovací období potrvá do 28. června.
Praha v loňském roce hospodařila s celkovým přebytkem 2️⃣4️⃣,1️⃣7️⃣ miliardy korun, což bylo o 1,21 miliardy více než o rok dříve. Příjmy města dosáhly 148,14 miliardy korun. Výdaje byly 123,97 miliardy korun. Vyplývá to ze závěrečného účtu loňského hospodaření města včetně městských částí, který dnes projednali městští radní.
Sjezd sudetských Němců by se mohl v budoucnu konat střídavě v Bavorsku a v Česku. Bavorské veřejnoprávní stanici BR to na sjezdu v Brně řekl předák sudetských Němců 👨 Bernd Posselt. V řadě českých měst už podle něj místní projevili o pořádání sjezdu zájem. Setkání v Brně dnes po čtyřech dnech končí uctěním památky obětí nacismu.
Státní zástupce brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku, nebránil se proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti.
Ceny bytů v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 12,5 procenta, rodinných domů 🏠 o 9,1 procenta a pozemků o osm procent. S výjimkou pozemků nemovitosti zdražovaly pomalejším tempem než v roce 2025. Vyplývá to z dat ČSOB Indexu bydlení.
Indičtí miliardáři skupují zahraniční firmy. Loni se objem zahraničních akvizic, které uskutečnilo 162 indických podniků, meziročně zvýšil o 3️⃣4️⃣ procent na více než 18 miliard dolarů (376 miliard korun). Uvedla to poradenská společnost Grant Thornton. Zpravodajský server BBC dnes napsal, že podniky k nákupům v zahraničí motivuje zpomalení domácího růstu.
Bývalý prezident Miloš Zeman ❌ neuspěl se stížností na to, jakým způsobem pražská Ústřední vojenská nemocnice v době jeho hospitalizace v říjnu 2021 nakládala s informacemi o jeho zdraví. Zemanův podnět po více než třech letech zamítl Úřad pro ochranu osobních údajů. Postup nemohl prověřit, protože nemocnice veškeré související dokumenty skartovala.
Německý průmysl v prvním čtvrtletí poprvé za téměř tři roky 📈 zvýšil tržby, počet zaměstnanců v odvětví se ale snížil. Propouštění se týkalo zejména automobilového sektoru a strojírenství, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EY. Ta vychází z údajů spolkového statistického úřadu, informuje agentura DPA.
Ceny ropy dnes prudce 📉 klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
