Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ) dnes podpořily 👍 zaměstnance České televize a Českého rozhlasu, kteří se chystají v úterý stávkovat proti plánu vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky. K prohlášení se připojila více než třicítka mezinárodních i národních novinářských svazů a organizací, včetně Reportérů bez hranic (RSF) či Evropské vysílací unie (EBU).
Pražská burza dnes posílila 💪, index PX stoupl o 0,33 procenta na 2636,01 bodu. Zpevnila většina akcií, nejvíce přidali výrobce dronů Primoco a plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Ze 14 hlavních emisí oslabily čtyři, mezi nimi byly Moneta Money Bank a ČEZ. Investoři zobchodovali akcie za zhruba 290 milionů korun, což je pod dlouhodobým průměrem.
Americký dolar oslabuje vůči euru. Pozornost investorů se nyní soustředí na úterní kongresové volby ve Spojených státech a na vývoj kolem konfliktu na Blízkém východě. Jednotná evropská měna si vůči dolaru připisuje asi 0,4 procenta a phybuje se v těsné blízkosti 1,12 dolaru.
Úterní stávka pracovníků České televize se projeví změnami v televizním programu i ❌ omezením zpravodajství a digitálních služeb. Diváci neuvidí například Události, Studio 6, Dobré ráno, Sama doma, Černé ovce nebo Události v kultuře. ČT to dnes uvedla v tiskové zprávě.
Druhé čtení zákona o změně financování České televize a Českého rozhlasu by mohlo být ve Sněmovně okolo 15. ledna. Při něm bude koalice s opozicí konkrétně diskutovat o podobě financování. Po jednání vlády to dnes na tiskové konferenci řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO).
V průmyslové zóně Triangle u Žatce by mohl vzniknout závod na výrobu farmaceutických, hygienických a kosmetických potřeb, který chystá dosud neznámý investor. Projekt počítá s investicí 5,49 miliardy korun a až 290 pracovními místy. Vyplývá to z rozhodnutí krajských zastupitelů, kteří dnes schválili rezervaci 16,5 hektaru pozemků pro developerskou společnost Panattoni Czech Republic Development.
Novou armádní koncepci, která určuje priority a rozvoj české armády na následující roky, dnes schválila vláda. Po jednání kabinetu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO), který novou koncepci výstavby armády do roku 2040 a dlouhodobý výhled pro obranu státu do roku 2045 označil za nejdůležitější body dnešního jednání. Zopakoval, že armáda musí navyšovat počty vojáků, což se letos daří. Za nejvyšší priority označil protivzdušnou a protidronovou obranu.
Ve věku 94 let zemřel v americké Santa Barbaře Josef Mašín, účastník protikomunistického odboje a syn generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v úterý opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty oproti dnešku klesne o deset haléřů na 49,35 koruny za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 43,65, což je o 22 haléřů méně než dnes. Cenové stropy klesaly i koncem minulého týdne.
K úterní stávce veřejnoprávních médií se podle pořádající iniciativy Veřejnoprávně připojila jasná většina pracovnic a pracovníků České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Kvůli tomu budou obě instituce muset omezit živé vysílání. O jeho konkrétní podobě nerozhodují stávkující, ale vedení ČT a ČRo.