Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Vláda ✅ schválila novou hospodářskou strategii, stavět v ní plánuje především na rozvoji privátního sektoru. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Strategie obsahuje opatření, kterými chce vláda zlepšit podnikatelské prostředí. Zaměřuje se na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení nebo dopravu.
Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí 👨 Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, kdy je u moci.
Bývalý šéf Orlen Unipetrolu 👨 Tomasz Wiatrak (45) povede pojišťovací makléřskou společnost Renomia Group v Polsku. Jeho úkolem bude řídit a rozvíjet aktivity na největším středoevropském trhu, kde má skupina momentálně čtyři dceřiné firmy a více než 120 lidí.
O soudních žádostech o vydání předsedy ANO a premiéra 👴 Andreje Babiše a předsedy SPD a Sněmovny Tomia Okamury k trestnímu stíhání by mohla Sněmovna rozhodovat na mimořádné schůzi ve čtvrtek 5. března. Novinářům to řekl Okamura po dnešním jednání koaličních špiček.
Kreml odmítá obvinění pěti evropských zemí, že ruský stát zabil opozičního politika 👨 Alexeje Navalného jedem z takzvaných šípových žab. Dnes to podle agentury Reuters řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh sestoupila na dvouměsíční minimum a dopoledne se nacházela v blízkosti 3️⃣0️⃣ eur za megawatthodinu. Dolů ji tlačí vyhlídky na teplejší počasí a stabilní dodávky, uvedla agentura Reuters.
Švédsko znovu ☝️ zvažuje, že místo švédské koruny zavede euro. Největší severskou ekonomiku k tomu vedou obavy z geopolitického vývoje a snaha posílit vztahy s partnery v Evropské unii. Informuje o tom dnes agentura Bloomberg.
Sdílená bankomatová síť se v ČR rozšiřuje. Ke 🤝 spolupráci Komerční banky, Moneta Money Bank a Air Bank se u vkladů hotovosti připojuje také UniCredit Bank. Od února 2026 tak mají klienti těchto čtyř bank k dispozici téměř 1000 vkladových bankomatů, které mohou využívat za stejných podmínek jako bankomaty své vlastní banky, informovala Komerční banka.
Společnost Uber se zařadí mezi další alternativní 🚗 taxislužby, které Finanční správě pravidelně každý měsíc předávají data pro daňové účely. Uber s Finanční správou podepsal memorandum o předávání dat. První data získá správa za únor. Dosud měla správa informace k dispozici jednou ročně nebo na základě žádosti úřadů.
Muniční iniciativa zajistila od svého vzniku asi 4️⃣,4️⃣ milionu kusů velkorážní munice pro Ukrajinu. Ve dnes zveřejněném rozhovoru pro server Odkryto.cz to řekl prezident Petr Pavel. ČR podle něj k projektu přistupovala od počátku s maximální mírou otevřenosti a od žádného z auditorů dárcovských zemí nezaznamenala kritiku, která by naznačovala pochybení v transparentnosti, případně v korupci.
