Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Jen za uplynulých šest měsíců americký prezident 👴 Donald Trump nejméně 107krát zopakoval své nepravdivé tvrzení, že mu vítězství v prezidentských volbách v roce 2020 bylo ukradeno, píše dnes agentura Reuters, podle níž téměř dvě třetiny republikánů Trumpovým slovům věří.
Všichni mají dodržovat zákony a dotace nemá čerpat nikdo, kdo na ně nemá nárok, komentoval dnes předseda Sněmovny a koaliční SPD 👨 Tomio Okamura dopis Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle serveru iROZHLAS.cz nestačila EK odpověď českých úřadů na otázky ohledně Babišova střetu zájmů, na reakci na další otázky mají měsíc.
Kvůli válce na Blízkém východě 📈 zdraží Čechům v letní sezoně cesta na dovolenou. Zatímco rodina jedoucí autem do Chorvatska zaplatí za palivo o 900 až 1200 korun meziročně více, čtyřčlenná rodina letící do Řecka, Turecka či Egypta může za letenky připlatit v průměru 3000 až 5000 korun. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představila novinářům společnost XTB.
Český diplomat v Moskvě přijel na ruské ministerstvo zahraničí kvůli zadržení metropolity ruské pravoslavné církve 👨 Ilariona v Česku. Zástupci velvyslance Janu Ondřejkovi, který v budově strávil deset minut, byl předán důrazný protest proti zadržení ruského duchovního, napsala dnes ruská státní agentura TASS. Krok českých úřadů označila ruská diplomacie za neopodstatněný a požaduje Ilarionovo okamžité propuštění.
Blízkovýchodní země už nebudou sloužit jako štíty pro americké základny pro páchání zla, prohlásil v projevu zveřejněném dnes na sociálních sítích či agenturou Mehr nejvyšší íránský vůdce, ajatolláh 👴 Modžtaba Chameneí. U příležitosti velké pouti do Mekky také vyzval muslimské země k přátelství a spolupráci ve prospěch dobra.
Český ministr zemědělství 👨 Martin Šebestyán doufá, že Česko získá od Evropské unie finanční pomoc ve výši alespoň jedné čtvrtiny škod způsobených jarními mrazy, které postihly zejména ovocnáře. Šebestyán to uvedl dnes v Bruselu před jednáním unijních ministrů zemědělství.
Největší tuzemská internetová firma Seznam.cz zvýšila 📈 loni tržby o 3,7 procenta na rekordních 6,454 miliardy korun. Zisk před zdaněním proti předcházejícímu roku firmě klesl o 11,2 procenta na 1,33 miliardy korun. Důvodem snížení zisku jsou rozsáhlé investice do rozvoje produktů a služeb. Oznámili to zástupci společnosti na tiskové konferenci.
Evropská unie se chystá potrestat americkou internetovou společnost Google rekordní pokutou. S odkazem na své zdroje v Evropské komisi (EK) o tom v pondělí informoval server německého ekonomického listu Handelsblatt. Sankce by měla být za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA) a zdroje mluví o pokutě v řádu stovek milionů eur.
Švédský výrobce telekomunikačního zařízení Ericsson přesune své globální sídlo z předměstí švédského hlavního města Kistado centra Stockholmu. Po více než dvou dekádách tak opouští oblast, která byla dlouhodobě označována jako švédské Silicon Valley.
Italský výrobce sportovních vozů Ferrari představil svůj první plně elektrický vůz 🔋🏎. Model se jmenuje Luce (světlo), na jeho vývoji se podílelo studio LoveFrom bývalého designéra společnosti Apple Jonyho Iveho a cena vozu má začínat na 550 tisících eur (13,3 milionu korun). Dodávky zákazníkům by podle dřívějších informací firmy měly začít v říjnu.