Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Britská vláda bude podle premiéra Keira Starmera usilovat o 🤝 sblížení s Evropskou unií. Ministerský předseda to podle agentur uvedl v dnešním proslovu poté, co jeho labouristická strana utrpěla značné ztráty v místních volbách. Naopak posílila protiimigrační strana Reform UK vedená jedním z hlavních zastánců brexitu Nigelem Faragem.
Podílový fond spravovaný investiční společností Reico ze skupiny Erste Asset Management koupil v Libuši budovu 🏫 školy Prague British International School. Škola si nemovitost v současnosti pronajímá. Cenu transakce kupec neuvedl.
Bývalý olomoucký hejtman Jiří Rozbořil podal ☝️ ústavní stížnost v kauze Vidkun. Informaci z justičních databází potvrdila mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. Rozbořil za podplácení v souvislosti s úniky z policejních spisů dostal podmíněný a peněžitý trest. Další dva aktéři, podnikatel Ivan Kyselý a bývalý olomoucký krajský policejní náměstek Karel Kadlec, ústavní stížnost zatím nepodali.
Unijní ministři zahraničí dnes rozhodli o plném obnovení 📜 Dohody o spolupráci mezi EU a Sýrii. Jde o důležitý krok směrem k posílení bilaterálních vztahů mezi unijním blokem a blízkovýchodní zemí, uvedla Rada EU ve svém prohlášení. Po skončení dnešní schůzky později večer se uskuteční rovněž vůbec první politický dialog na vysoké úrovni mezi Evropskou unií a Sýrií.
Evropská centrální banka v letošním roce dvakrát 📈 zvýší úrokové sazby, aby tak reagovala na vzestup inflace způsobený konfliktem na Blízkém východě. Vyplývá to podle agentury Bloomberg z průzkumu mezi ekonomy, který se uskutečnil minulý týden. V předchozím dubnovém průzkumu ekonomové předpovídali pouze jedno zvýšení.
Kapacita společných obnovitelných zdrojů energie a baterií v Evropě 📈 vzroste do roku 2030 o více než 450 procent. Nejatraktivnější zemí pro výstavbu projektů bude Německo. Podle agentury Reuters to zjistila analýza společnosti Aurora Energy Research.
Tržby ve službách v Česku se v letošním prvním čtvrtletí zvýšily meziročně o 1️⃣,9️⃣ procenta. Vzrostly ve všech hlavních sekcích, v profesních, vědeckých a technických činnostech stouply o 5,1 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí byly sezonně očištěné tržby ve službách vyšší o 0,6 procenta. Čísla dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad.
Maloobchodní tržby v Česku v březnu zrychlily meziroční 📈 růst na 4,9 procenta z revidovaných 3,7 procenta v únoru. Přispěl k tomu především internetový prodej a prodej potravin. Meziměsíčně tržby rostly o 1,2 procenta. Údaje bez započtení prodejů a oprav aut dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad.
Prodej automobilů v Číně se v dubnu meziročně 📉 snížil o 21,6 procenta na 1,4 milionu vozů. Klesl sedmý měsíc po sobě. Výrazně se ale zvyšuje vývoz. S odkazem na údaje Čínské asociace osobních automobilů o tom dnes informuje agentura Reuters.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové se ukázalo, že příměří na Ukrajině, které chtěl ruský prezident Vladimir Putin, bylo jen cynické a určené k tomu, aby ochránilo ruskou vojenskou přehlídku. Kallasová zároveň ❌ odmítla Putinův návrh, aby se zprostředkovatelem rozhovorů o ukončení války Ruska proti Ukrajině stal bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
