Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Ruský prezident 👴 Vladimir Putin dnes přiznal, že problémy s dodávkami paliva vedly k jeho nedostatku v některých ruských regionech. Informovala o tom agentura Reuters. Putin dodal, že Kreml zvažuje zákaz vývozu nafty. Ukrajině, kterou Rusko napadlo v únoru 2022, se v poslední době daří útočit na ruské rafinerie a další ropnou infrastrukturu.
Evropa je 📈 nejrychleji se oteplujícím kontinentem na planetě. Otepluje se dvakrát rychleji, než je světový průměr, uvedl dnes na sociální síti X generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Připomněl, že v souvislosti se současnou vlnou veder v Evropě zemřely už stovky lidí.
Uprchlíci, kteří v USA pobývají na základě statusu dočasné ochrany, by si měli zajistit povolení k trvalému pobytu, nebo odejít do svých zemí. V rozhovoru s televizí CNN to dnes prohlásil americký ministr vnitřní bezpečnosti 👨 Markwayne Mullin.
V Německu dnes opět padl teplotní rekord. Na měřicí stanici Neissemünde u polské hranice naměřili meteorologové podle předběžných údajů 4️⃣1️⃣,7️⃣ stupně Celsia. Dosavadní rekord byl ze soboty a činil 41,5 stupně. Ten předchozí 41,2 stupně byl z pátku.
Současná vlna veder je ve střední Evropě jednou z největších, přičemž vědci upozorňují, že tento jev má negativní vliv na fungování společnosti. Epizod, kdy maximální denní teplota přesáhne alespoň tři dny po sobě 30 stupňů Celsia, přibývá a vlny se vyskytují 📈 častěji. Patrně nejzávažnějšími dopady jsou tzv. nadúmrtí, tedy počet zemřelých přesahující průměr, uvedla v tiskové zprávě Monika Hojdanová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
Sobotní nové teplotní maximum Česka bylo dnes překonáno, meteorologové už před 15:00 naměřili v Doksanech na Litoměřicku 4️⃣1️⃣,1️⃣ stupně. Je to současně první jedenačtyřicetistupňová teplota v oficiální síti českých měřicích stanic, uvedl na facebooku Český hydrometeorologický ústav.
Česká republika by se měla na summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře prezentovat v maximálně možné silné sestavě, pokud tam poletí prezident Petr Pavel a bude mít odpovídající roli, bude to naplněno, soudí o sporu mezi vládou a Hradem o účast na summitu předseda Senátu 👨 Miloš Vystrčil (ODS).
Írán si kontrolu Hozmuzského průlivu nárokuje jen pro sebe. Potvrdil to dnes na návštěvě Iráku íránský ministr zahraničí 👨 Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti.
Vedoucím delegace na summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře bude premiér 👴 Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí summitu. V debatě televize CNN Prima News to dnes uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
S definitivním složením delegace na summit Severoatlantické aliance v Ankaře seznámí ministr zahraničí 👨 Petr Macinka (Motoristé) nejdřív v pondělí vládu. Ve sporu je vláda s Hradem kvůli požadavku prezidenta Petra Pavla na fórum jet několik měsíců. Macinka v debatě na CNN Prima News pouze potvrdil, že termín pro akreditaci prezidenta, jak to uložil Ústavní soud v předběžném opatření, vypršel v pátek.
