V Pásmu Gazy byl porušen klid zbraní a média hovoří o nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi izraelskou armádou a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelské zdroje nejprve informovaly, že izraelští vojáci se v oblasti Rafáhu na jihu pásma stali terčem palestinských ozbrojenců, poté následovaly izraelské odvetné údery nejen na jihu území. Zatímco Izrael informoval o dvou svých mrtvých vojácích, podle palestinských zdrojů přišlo při izraelské odvetě o život nejméně 33 Palestinců. Izrael obviňuje z rozpoutání násilí Hamás, ten však tvrdí, že si incidentů v Rafáhu není vědom, nemá na nich podíl a že chce příměří dodržovat. Večer izraelská armáda oznámila, že na pokyn politického vedení začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás po více než 15 měsících války dospěly k příměří v Pásmu Gazy, které podle katarského premiéra Muhammada bin Abdar Rahmána Sáního začne platit v neděli 19. ledna. Měsíce trvající jednání o zastavení bojů a propuštění rukojmích kromě Kataru zprostředkoval Egypt a Spojené státy.
Brazilský prezident 👨 Luiz Inácio Lula da Silva dnes telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a vyzval jej, aby navrhovaná Rada míru omezila svou činnost jen na otázky Pásma Gazy. Oba státníci hovořili také o situaci ve Venezuele a dohodli se, že se brzy setkají osobně ve Washingtonu.
Americký dolar 📉 oslabuje vůči euru i dalším předním měnám. Japonský jen naopak výrazně posiluje, těží ze spekulací o intervenci na jeho podporu. Jednotná evropská měna vůči dolaru krátce před 18:00 středoevropského času vykazovala nárůst zhruba půl procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1885 dolaru.
Vláda Petra Fialy (ODS) podle ministra zahraničí a dočasně pověřeného ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé) nadhodnotila příjmy z emisních povolenek do Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na 12 miliard korun. Současná vláda v rozpočtu pracuje nyní s částkou 5️⃣,5️⃣ miliardy korun.
Česká měna dnes uzavřela k dolaru 📈 nejsilnější za téměř osm let, proti pátku zpevnila o 26 haléřů na 20,37 koruny za dolar. K euru dnes koruna zakončila téměř beze změny, posílila o haléř na 24,24 koruny za euro. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Celkové obranné výdaje v rozpočtu na letošní rok dosáhnou zhruba 1️⃣8️⃣5️⃣ miliard korun. Podle predikce z ledna je to 2,07 procent HDP, oznámil na tiskové konferenci po jednání vlády ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Původní návrh rozpočtu předchozí vlády Petra Fialy (ODS) počítal s obrannými výdaji v celkové výši 2,35 procenta HDP, což tehdy odpovídalo zhruba 206 miliardám korun.
Vláda dnes ☝️ pověřila energetickou společnost ČEZ, aby se zapojila do aukce o prodloužení kapacit pro Českou republiku v terminálu na LNG (zkapalněný zemní plyn) v nizozemském Eemshavenu. Stávající kontrakt, který zajišťuje až třetinu tuzemské roční spotřeby plynu, skončí na konci příštího roku. Bez těchto kapacit by ČR hrozil v roce 2028 nedostatek zásob plynu.
Platy zaměstnanců veřejného sektoru a státu, kteří nedostali přidáno od ledna, se od dubna 📈 zvýší. Platové tarify se zvednou o devět, pět, nebo dvě procenta podle jednotlivých profesí. Nařízení o platových poměrech schválila dnes vláda. Po jejím zasedání to dnes na tiskové konferenci oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Podle něj dostane od dubna přidáno 580 tisíc lidí.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) se na tiskové konferenci po jednání vlády omluvil prezidentu Petrovi Pavlovi, že nedodržel termín setkání nejvyšších ústavních činitelů. Kabinet podle něj měl dnes nejnáročnější zasedání od svého vzniku.
Prezident Petr Pavel ❌ zrušil na dnes plánovanou schůzku nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě. Bude hledat náhradní termín, neboť i přes posun o hodinu někteří z účastníků nebyli schopni dodržet čas. V tiskové zprávě to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Evropská komise se rozhodla zařadit 📱 komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta Platforms mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Tato přísnější regulace se však nebude týkat zasílání soukromých zpráv.
