Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Za nevlasteneckou dnes označil americký prezident 👴 Donald Trump rezoluci, kterou ve středu schválila Sněmovna reprezentantů s cílem přimět ho zastavit válku USA s Íránem, dokud ji neschválí Kongres. Trump také kritizoval čtyři republikány za to, že se v hlasování připojili k demokratům v jeho neprospěch. Rezoluce o válečných pravomocech, o níž bude nyní hlasovat Senát, je zatím spíše symbolická.
Dagmar Havlová ❌ odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová tak reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost.
Česká republika nadále ❌ odmítá princip solidarity v migračním a azylovém paktu, který vstoupí v platnost 12. června. České informační systémy ale budou připravené na zavedení opatření, která mají zvýšit bezpečnost občanů a kontrolu na hranicích. Po jednání v Lucemburku to uvedl český ministr vnitra Lubomír Metnar.
Odbory na úřadu vlády ☝️ vyhlásily na pátek stávku. Upozornit chtějí na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám a jejichž pracovníci mají být převedeni ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva.
Britský premiér 👨 Keir Starmer uvedl, že se miliardář Elon Musk snaží vyvolat rozkol po vraždě 18letého studenta, píše agentura AFP. Případ z prosince loňského roku v posledních dnech otřásá Británií poté, co byl zveřejněn videozáznam policejního zásahu. Policie pobodaného mladíka spoutala, když krvácel a dusil se, protože ho jeho vrah sikhského původu obvinil z rasistického útoku.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala ❌ beze změny limity pro poskytování hypoték. Nadále bude platit pouze omezení výše hypotečního úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti (LTV) na úrovni 80 procent s výjimkou pro mladší žadatele. Limity celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI) a výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu žadatele o hypotéku (DSTI) zůstávají deaktivované.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila sazbu proticyklické kapitálové rezervy o čtvrt procentního bodu na 1️⃣,5️⃣ procenta. V nové výši se sazba bude uplatňovat na banky od července 2027. Důvodem pro zvýšení rezervy je silná úvěrová aktivita, která zvyšuje objem rizik v bilancích bank. Na současné úrovni byla sazba od července 2024.
Americký výrobce čipů Broadcom ve druhém čtvrtletí svého finančního roku 📈 zvýšil tržby meziročně o 48 procent na 22,19 miliardy dolarů (461,6 miliardy korun). Firma to uvedla ve středeční tiskové zprávě. Výsledek ale nesplnil očekávání trhu, který podle agentury Reuters v průměru čekal tržby 22,27 miliardy dolarů.
Šéf Hizballáhu Naím Kásim ❌ odmítl středeční dohodu o prodloužení příměří mezi Izraelem a Libanonem, označil ji za kapitulaci, uvedly agentury. Útoky Hizballáhu na sever Izraele budou podle něj pokračovat, pokud izraelští vojáci neodejdou z jihu Libanonu a nepřestanou útočit na libanonské území.
Evropa stojí pevně po boku Arménie, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová po telefonickém hovoru s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. V souvislosti s ruskými omezeními dovozu arménských produktů připravuje EU balíček okamžité ekonomické podpory v hodnotě 50 milionů eur (1,2 miliardy korun).
