Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Papírenské 📝📝📝 skupině KRPA Holding z Hostinného na Trutnovsku loni klesly tržby o osm procent na 2,03 miliardy korun. Zisk společnost znásobila na 126,3 milionu korun z předloňských 14,5 milionu korun. Vyplývá to z konsolidované účetní závěrky za loňský rok. KRPA Holding patří k největším papírenským skupinám v Česku. Navazuje na tradici Krkonošských papíren, které s výrobou papíru začaly před více než 190 lety.
Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku ❌❌❌ absolutně nepřijatelný, řekl dnes premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu zveřejněném na síti X. Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
Společnosti Glasspol z Kroměříže, která obchoduje s materiálem pro stavbu inženýrských sítí, loni vzrostly💰💰💰 tržby na 425,5 milionu korun. Meziročně byly vyšší o 76,1 milionu korun. Naopak čistý zisk firmě klesl, zatímco za rok 2024 dosáhl 18 milionů korun, loni činil zhruba 13,7 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.
Nejnovější a zřejmě finální návrh deklarace klimatické konference OSN COP31 v turecké Antalyi nezmiňuje 🛢️🛢️🛢️ fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování, píše agentura AP. Nevyzývá ani k postupnému přechodu od uhlí, ropy a zemního plynu, jejichž spalováním se uvolňují skleníkové plyny do atmosféry, k jiným zdrojům energie. Kvůli neshodám na závěrečné deklaraci byla konference prodloužena již o dva dny. Delegáti konferenci postupně opouštějí a organizátoři se obávají, že o návrhu proto nebude možné hlasovat.
Vzácné předměty patřící cestujícím na zaoceánském parníku🛳️🛳️🛳️ Titanic se v sobotu vydražily za rekordní částky. S odvoláním na jihoanglickou aukční síň Henry Aldridge and Son o tom informoval web stanice BBC. Nejdražšími byly kapesní hodinky cestující třetí třídy Mary Manganové, které se prodaly za 250 tisíc liber (přes 7,1 milionu), a diamantový prsten slavné pasažérky Lady Duff-Gordonové vydražený za 140 tisíc liber.
Malou 🥚🥚🥚 elektronickou hračku v podobě zvířátka Tamagoči představil japonský zábavní koncern Bandai 23. listopadu 1996. Tato hračka koncem 90. let minulého století vyvolala mezi dětmi doslova šílenství. V letech 1996 až 1999 se jí prodalo po celém světě na 40 milionů kusů. V roce 2025 celkový počet prodaných kusů Tamagoči překročil 100 milionů.