Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Americký prezident 👴 Donald Trump dnes opět bagatelizoval vojenské schopnosti Íránu a mimo jiné prohlásil, že Teherán by se měl zachovat inteligentně a vztyčit bílou kapitulační vlajku. Je na to však podle Trumpa příliš hrdý. Šéf Bílého domu to podle tiskových agentur Reuters a AFP řekl před novináři.
Hasičům se dnes podařilo snížit plochu požářiště v národním parku České Švýcarsko z původních více než 1️⃣0️⃣0️⃣ hektarů na pět hektarů. Letecké hašení skončilo a hasiči zatím nepředpokládají, že by vrtulníky v oblasti nadále pomáhaly, uvedl mluvčí krajských hasičů Tomáš Kalvoda. Les vzplál mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou v sobotu odpoledne.
Nejméně 1️⃣4️⃣ lidí dnes zabily ruské útoky na ukrajinská města Záporoží a Kramatorsk, vyplývá z informací ukrajinských úřadů. Státní služba pro mimořádné situace na platformě Telegram informuje o devíti zabitých a dvou zraněných při ruském útoku na Záporoží. Na centrum Kramatorsku Rusové shodili tři letecké pumy a zabili nejméně pět lidí, dalších pět osob utrpělo zranění, uvedl na sociální síti náčelník správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin.
Bulharská prezidentka 👩 Iljana Jotovová dnes oznámila, že sestavením nové vlády ve čtvrtek pověří stranu Progresivní Bulharsko svého předchůdce ve funkci Rumena Radeva. Informovala o tom agentura Reuters. Progresivní Bulharsko jasně vyhrálo v dubnových parlamentních volbách.
Pražská burza dnes uzavřela na 📉 nejnižší úrovni v letošním roce, když index PX klesl o 0,52 procenta na 2458,94 bodu. Níže byl naposledy loni v listopadu. Dolů ho dnes opět tlačily akcie Komerční banky, nedařilo se ani energetické společnosti ČEZ, pojišťovně VIG či Monetě Money Bank. Aktivita na trhu byla nadprůměrná.
Japonská automobilka Nissan Motor plánuje ❌ zrušit asi deset procent ze zhruba 9300 pracovních míst v Evropě. Informuje o tom britský deník Financial Times. Firma se potýká s finančními problémy a prochází globální restrukturalizací.
Příměří mezi Spojenými státy a Íránem přetrvává a americká ochrana obchodních lodí v Hormuzském průlivu je samostatná a dočasná operace, uvedl dnes americký ministr obrany 👨 Pete Hegseth. Podle agentury Reuters očekává, že v budoucnu za ochranu klíčové vodní cesty převezme zodpovědnost zbytek světa.
Německá biotechnologická společnost BioNTech, která v době pandemie covidu-19 vydělala miliardy eur na vývoji vakcíny proti koronaviru, chystá ❌ škrty. Prodej vakcín klesá a firma se stále více zaměřuje na vývoj léků proti rakovině a dalším závažným onemocněním, což ale vyžaduje vysoké investice a restrukturalizaci výroby. Plánuje proto uzavřít tři závody v Německu a závod v Singapuru.
Izraelský soud prodloužil vazbu dvou ✊ aktivistů takzvané flotily pro Gazu do neděle. Informaci potvrdila agentuře AFP izraelská nevládní organizace na ochranu lidských práv Adalah, která dvojici zastupuje.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal ☝️ posuzovat převzetí Českých aerolinií (ČSA) i s leteckou společností Smartwings tureckými nízkonákladovými aeroliniemi Pegasus Airlines. Strany loni v prosinci oznámily, že začal prodejní proces, Pegasus Airlines upřesnily, že ČSA kupují za 154 milionů eur, tedy v přepočtu asi 3,75 miliardy korun.
