Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Téměř letních 🌡️🌡️🌡️25 stupňů Celsia dnes bylo na několika místech v Česku. Na devíti ze zhruba 170 meteorologických stanic, které fungují alespoň 30 let, dokonce padly teplotní rekordy pro dnešní den. Na síti X to oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nejtepleji bylo v Dyjákovicích na Znojemsku, kde meteorologové naměřili 24,9 stupně.
Tchajwanské společnosti Foxconn, která je největším smluvním výrobcem elektroniky na světě, 📈📈📈vzrostly v prvním čtvrtletí tržby o 29,7 procenta na 2,13 bilionu tchajwanských dolarů (1,4 bilionu korun). Firmě pomohla vysoká poptávka po produktech z odvětví umělé inteligence. Foxconn však současně ve své dnešní tiskové zprávě varoval před nestabilní globální politickou situací.
Číst více
Čtveřice astronautů mise Artemis II se blíží k 🌕🌕🌕Měsíci a připravuje se na pondělní historický průlet kolem něj. Jejich cesta je zatím převážně klidná, během letu se objevilo jen málo problémů - s výjimkou toalety, píše stanice CNN. Posádka vesmírné lodi Orion o víkendu totiž znovu ohlásila problém se záchodem.
Americký prezident Donald Trump dnes vulgárně pohrozil Teheránu 💥💥💥 útoky na íránské elektrárny a mosty, pokud neuvolní Hormuzský průliv. Vyjádřil se tak na své sociální síti Truth Social. V sobotu šéf Bílého domu prohlásil, že Írán má 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění průlivu klíčového pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu, jinak se podle něj na tuto blízkovýchodní zemi snese peklo.
České domácnosti se po ⚡⚡⚡energetické krizi naučily šetřit. Většina z nich letos topí stejně jako v předchozích letech, kdy lidé výrazně omezili spotřebu kvůli drahým energiím. Skončily tak výrazné výkyvy z předchozích let. Vyplývá to z průzkumu, který byl pro energetickou společnost epet realizován prostřednictvím Českého národního panelu.
Dva lidé zahynuli při dronovém 💥💥💥útoku na nákladní loď s pšenicí, která se potopila v Azovském moři. S odvoláním na úřady to napsala ruská státní agentura TASS. O potopení nákladního plavidla v Azovském moři předtím informoval také Vladimir Saldo, Moskvou dosazený šéf okupované části ukrajinské Chersonské oblasti. Pod jakou vlajkou loď plula, agentura neuvedla, nezmiňuje ani to, komu patřil útočící dron.
Obchodní řetězce ❌❌❌neplánují okamžité zdražování potravin kvůli vyšším cenám pohonných hmot, které jsou způsobené válkou na Blízkém východě. Řada z nich má totiž ceny s dopravci sjednané dopředu. V případě, že by ceny paliv nadále rostly, lze podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy očekávat zdražování o několik procent. První potraviny, za které si zákazníci připlatí, by mohly podle mluvčí Penny Marketu Markéty Smutné být balená voda nebo pečivo.
Omán a Írán v sobotu jednaly o plavbě 🚢🚢🚢Hormuzským průlivem. Uvedlo to podle agentur ománské ministerstvo zahraničí. Jednání se uskutečnilo na úrovni náměstků ministrů a expertů. Průliv klíčový pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu spadá do výsostných vod těchto dvou zemí. Přeprava je tam výrazně utlumená kvůli íránským úderům a obavám z nich.
Srbská armáda a policie našly dva batohy 💣💣💣s výbušninami a rozbuškami poblíž plynovodu, jenž vede do Maďarska, uvedl podle agentury AFP srbský prezident Aleksandar Vučić. Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury Reuters sdělil, že na odpoledne svolal mimořádné jednání obranné rady.
Výrobce armatur Arako z Opavy zvýšil v roce 2024 💰💰💰tržby meziročně o 268,8 milionu korun, tedy skoro o polovinu, na 828,8 milionu. Hospodaření firmy ale skončilo ztrátou 88,7 milionu, o rok dříve měla čistý zisk 49,4 milionu korun. Podnik citelně zasáhly povodně. Společnost Arako to uvedla ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin.
