Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Stát by podle premiéra Andreje Babiše mohl uvést 40 procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií.
Sněmovna přehlasuje veto zákona o rozpočtových pravidlech, ke kterému dnes přistoupil prezident Petr Pavel. Na síti X to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V opačném případě by deficit státního rozpočtu příští rok nesměl překročit 150 miliard korun, což by vedlo k devastaci ekonomiky i obranyschopnosti, napsala. Letos je plánovaný schodek rozpočtu 310 miliard korun.
Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu, která má změnit zákony upravující sestavování veřejných rozpočtů. Oznámil to ve vyjádření zveřejněném na webu Hradu. Novelu tak dostane k novému projednání Sněmovna, která může veto hlavy státu přehlasovat. Pavel ve svém odůvodnění uvedl, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát, tedy současná i budoucí vlády, bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany Sněmovny ve prospěch vlády.
Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices (AMD) investuje až pět miliard dolarů do společnosti Anthropic, která vyvíjí systémy umělé inteligence (AI). Firmy zároveň oznámily, že Anthropic nakoupí od AMD až dva gigawatty nejnovější generace čipů pro AI, přičemž dodávky mají začít v první polovině příštího roku.
Státní fond audiovize letos vybral na audiovizuálních poplatcích 387 milionů korun, meziročně o 70 procent více. Důvodem nárůstu byl nový systém poplatků daný novelou zákona o audiovizi, která nastavila vyšší procenta poplatků a vedle kin, televizních vysílatelů a provozovatelů převzatého vysílání zpoplatnila i globální streamovací platformy
Po úterním zásahu v budově pražského magistrátu ve Škodově paláci obvinila policie šest lidí a dvě právnické osoby. Viní je z více trestných činů, mezi nimž je zneužití pravomoci úřední osoby, přijímání úplatků či praní špinavých peněz. Podle kriminalistů působili obvinění jako organizovaná zločinecká skupina s jasně definovanou strukturou a rozdělenými rolemi.
Číst více
Dohoda s Českou zbrojovkou na nákup ručních zbraní pro armádu za 4,26 miliardy korun bez otevřeného tendru je v pořádku, rozhodl antimonopolní úřad. Verdit potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení, píše Reuters. Jde o první Orbánovo důrazné politické prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení oznámilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery strany.
Američané letos získali z prodeje venezuelské ropy zatím přes 13 miliard dolarů 💰(asi 275 miliard korun). Vyplývá to z výpočtů deníku Financial Times (FT). Není ale jasné, kam peníze směřovaly, píše list. Spojené státy v lednu unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a na jeho místo dosadily jeho viceprezidentku Delcy Rodríguezovou. Zrušily některé sankce uvalené na venezuelský ropný průmysl a převzaly dohled na vývozem venezuelské ropy.
Číst více
Nový britský premiér Andy Burnham dnes slíbil, že sníží cenu jednorázových jízdenek pro jízdu autobusem 🚋 v Anglii až o třetinu. Od ledna by tak cena jízdného měla být zastropována na dvou librách (57 korun). Oznámení přichází den poté, co jeho vláda ohlásila, že chce od října snížit daň zahrnutou v účtech na elektřinu pro britské domácnosti.
