Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Americká společnost IBM představila technologii, která by mohla umožnit výrobu čipů menších než jeden nanometr. Nové řešení má zvýšit výkon procesorů až o 50 procent a výrazně snížit jejich energetickou náročnost, což je důležité zejména s rostoucí poptávkou po výpočetním výkonu pro umělou inteligenci (AI), uvedla agentura AFP. Firma tvrdí, že uvedenou technologii představila jako první na světě.
Írán odhaduje, že zavedením mýta v Hormuzském průlivu by ročně získal asi 40 miliard dolarů (853 miliard Kč), informoval deník The Washington Post (WP). Teherán usiluje o zavedení poplatků za plavbu v rámci mírové dohody se Spojenými státy. Washington ale trvá na tom, že to Íránu nedovolí.
Ukrajina dostane od Světové banky další pomoc ve výši 3,39 miliardy dolarů 💰(zhruba 72,5 miliardy korun). Oznámila to dnes podle agentury DPA na konferenci o poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.
Číst více
Evropané po inflační vlně z posledních let výrazně omezují spotřebu a více spoří. To může výrazně zbrzdit hospodářský růst kontinentu, upozorňuje analýza listu The Wall Street Journal (WSJ). Reálná spotřeba domácností od roku 2019 vzrostla v eurozóně jen o 5,5 procenta a v Británii o dvě procenta, zatímco ve Spojených státech o 18 procent.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl 📉 o 0,20 procenta na 2555,18 bodu. Akcie zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) znovu prohloubily svou minimální cenu. Jejich propad společně se ztrátami emisí energetické firmy ČEZ a Komerční banky táhly dolů celou burzu.
Ceny ropy 🛢 se dnes pohybovaly kolem nejnižší hodnoty od konce února. Trhy totiž očekávají růst dodávek z Blízkého východu. Odpoledne však začala cena růst po zprávě listu The Wall Street Journal, že Írán chce získat miliardy dolarů z poplatků za využívání Hormuzského průlivu. Ropa Brent přidává 1,4 procenta na 74,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 1,8 procenta a prodávala se za téměř 71,60 dolaru za barel.
Česká měna zakončila k euru beze změny na 24,25 Kč/EUR. Vůči americkému dolaru zastavila předchozí oslabování, když dnes zpevnila o šest haléřů na 21,32 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na dnešek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka ✅ přijala dnes odpoledne. Na síti X to uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS).
Americký výrobce elektromobilů Tesla 🔋🚗 vytvoří ve svém německém závodě dalších 1000 pracovních míst. Od října by chtěl vyrábět 7500 vozů týdně, uvedla podle agentur DPA a Reuters firma. Už v dubnu automobilka uvedla, že zvýší počet zaměstnanců v závodě v Grünheide u Berlína o 1000 do konce června.
Číst více
Šéf pardubické Explosie Tomáš Rubáček k 30. červnu z rodinných důvodů rezignuje, řekl mluvčí výrobce výbušnin Martin Vencl. Společnost patří státu, vláda zvažuje její prodej. Na Rubáčkovu rezignaci dnes s odvoláním na zdroj z ministerstva průmyslu a obchodu upozornil server Neovlivní.cz.
Číst více
