Teroristické hnutí Hamás potvrdilo dohodu o postupném odevzdání zbraní a předání správy Pásma Gazy palestinské technokratické vládě. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za zásadní krok k ukončení konfliktu. Její uskutečnění ale zůstává nejisté: Hamás podmiňuje odzbrojení stažením izraelské armády a obnovou poničeného území, zatímco Izrael zatím dojednané podmínky oficiálně nepřijal, píší světové agentury.
Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž označil Hormuzský průliv za nové území Spojených států. Poznamenal, že USA žádné rozhovory s Íránem neplánují.
Kurz koruny k oběma hlavním světovým měnám se dnes měnil jen minimálně. K dolaru uzavřela stejně jako v úterý na 20,88 Kč/USD, k euru česká měna o haléř posílila 💪 na 24,18 Kč/EUR.
Ceny ropy 🛢 dnes na světových trzích rostou a pohybují se poblíž nejvyšších hodnot od konce července. Děje se tak v návaznosti na to, jak se vzdaluje naděje na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, uvedla agentura Reuters. Barel severomořské ropy Brent stojí kolem 91 dolarů. Cena americké lehké ropy WTI se pohybuje nad těsně 85 dolary.
Stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie (POZE) ☀. Po dnešním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o rozpočtu to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Letos na nich stát zaplatí kolem 41 miliard korun.
Americká televizní síť ABC podala 📜 žalobu na Federální komisi pro spoje (FCC), informuje zpravodajský web CNBC. ABC podle něj regulátora viní z porušování prvního dodatku americké ústavy, který se mimo jiné týká svobody médií a tisku, a z odvetné kampaně kvůli tomu, že stanice vysílá pořady, které jsou kritické k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předložil parlamentu návrh jmenovat 👨 Jevhena Chmaru ministrem obrany. Hlasování se uskuteční již ve středu, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na poslance Jaroslava Železňaka. Hlasovat se podle něj má i o ministrovi zahraničí Andriji Sybihovi.
Energetická společnost ČEZ zváží právní kroky kvůli spekulacím ohledně svého podílu ve slovenské firmě Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS), která v zemi připravuje výstavbu nové 🏭 jaderné elektrárny. Podle české firmy jsou spekulace médií, že hodnota podílu ČEZ v JESS nebyla stanovena transparentně, nesmyslné a firmu poškozují. ČEZ to uvedl v dnešním prohlášení.
Vrtulníky platformy H-1 Venom a Viper se postupně připraví k obnovení provozu, do vzduchu se vrátí po úspěšném dokončení mimořádných technických kontrol, organizačních opatřeních a proškolení posádek. Na síti X to dnes uvedla armáda. Vojáci po červencovém pádu armádního 🚁 vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pozastavili provoz všech svých vrtulníků Venom a Viper.
Čistý zisk čínské technologické společnosti Xiaomi se ve druhém čtvrtletí meziročně 📉 snížil o pětinu na 9,46 miliardy jüanů (zhruba 29 miliard korun). Na aktivity podniku v oblasti chytrých telefonů měly negativní dopad rostoucí náklady na paměťové čipy.
Kvůli růstu minimální mzdy v dalších dvou letech se příští týden mimořádně sejde tripartita. Projednat by měla koeficienty pro navýšení nejnižšího výdělku. Novinářům to dnes řekl ministr práce 👱♂️ Aleš Juchelka (ANO). Podle něj by přidání mohlo příští rok dosáhnout až 2500 korun. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů zasednou 24. srpna po skončení jednání vlády.