Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Ruský prezident Vladimir Putin jednal s někdejším německým kancléřem Gerhardem Schröderem, kterého by si šéf Kremlu přál jako prostředníka pro možné rozhovory mezi Ruskem a Evropou. Agenturu Interfax dnes o schůzce informoval Putinův poradce Jurij Ušakov, který ale podrobnosti nesdělil.
Zaměstnanci na úřadu vlády budou pokračovat ve stávkové pohotovosti a usilovat o další jednání. Jejich cílem zůstává zastavit přesun útvarů zodpovědných za agendy závislostí, duševního zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů na ministerstva, sdělila jedna z mluvčích protestu Pavla Chomynová. K jednodenní stávce se dnes připojilo 58 pracovníků úřadu vlády.
Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dostala pokyn ukrýt se ve svých kosmických lodích a připravit se na možnou 🚀🚀🚀 evakuaci, ruští kosmonauti se mezitím snaží opravit zhoršující se únik vzduchu v ruské části orbitálního komplexu. Dnes to podle agentury Reuters oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Rusko je vždy otevřeno všem, kdo mají zájem o vzájemně výhodnou spolupráci, ujišťoval dnes ruský prezident Vladimir Putin na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru. Šéf Kremlu, který před více než čtyřmi lety nařídil armádě napadnout Ukrajinu, což rozpoutalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, zároveň hned v úvodu svého vystoupení kritizoval evropské elity za to, co nazval krátkozrakou agresivní politikou.
Mezinárodní výrobce sušenek 🍪🍪🍪 Mondelez International ve svém závodě v Opavě uvedl do provozu linku Fidorka 3 za 1,3 miliardy korun. Bude denně vyrábět až milion kulatých oplatek v čokoládě inspirovaných tradičními fidorkami, určené budou na export. Díky investici vzniklo přibližně 100 pracovních míst, řekli zástupci společnosti Mondelez.
Výrobce autodílů 🚗🚗🚗 Aumovio Czech Republic se sídlem v Jičíně loni snížil ztrátu na 1,49 miliardy korun z předloňských 2,89 miliardy korun. Tržby společnosti, která má v Česku šest závodů na třech místech, klesly o desetinu na 33,3 miliardy korun.
Do Rady České televize dnes poslanci zvolili opět její bývalé členy Luboše Xavera Veselého a Jiřího Šlégra. Neuspěli bývalí radní Pavel Matocha a Roman Bradáč, které nepodpořila vládní koalice ani opozice. Do rady naopak Sněmovna vyslala bývalého poslance ANO a někdejšího moderátora Stanislava Berkovce. Doplní ho Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Neuspěl například bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Senát Spojených států schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů (1,45 bilionu Kč) na prosazování imigrační politiky, informuje agentura Reuters. Návrh nyní čeká na konečné schválení ve Sněmovně reprezentantů.
Ekonomika Evropské unie v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů klesla o 0,1 procenta, uvedl ve zpřesněném odhadu statistický úřad Eurostat. Jeho květnový odhad přitom hovořil o růstu unijního hrubého domácího produktu (HDP), a to o 0,2 procenta.
Používání Národního geoportálu územního plánování bude povinné až od 30. června 2027. Novelu stavebního zákona, která o rok odkládá povinné používání geoportálu, podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Úpravu ve Sněmovně předložila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) jako poslaneckou novelu.
