Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Hasičům v národním parku České Švýcarsko se daří zmenšovat plochu zasaženou požárem🔥. Velikost je odhadem lehce pod 100 hektary, lokalizaci však zatím vyhlásit nemohou. V pondělí dorazí dva vrtulníky Black Hawk se Slovenska, požár tak bude hasit celkem devět helikoptér. České televizi to večer řekl generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
Číst více
Česko zažilo zatím nejteplejší den🌞 letošního roku, když v Plzni-Bolevci a v Tuhani na Mělnicku teplota dosáhla k 2️⃣9️⃣ stupňům Celsia. Rekord pro dnešní den zaznamenalo 11 procent ze zhruba 170 stanic, které zaznamenávají teplotu minimálně 30 let. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Obavy, že ekonomika eurozóny by se v případě pokračujícího konfliktu na Blízkém východě mohla dostat do recese↘️, jsou reálné a oprávněné. Uvedl to podle agentury Reuters člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) a guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras. Dodal, že pro další vývoj měnové politiky ECB budou klíčové rozhovory o ukončení války s Íránem.
Český premiér Andrej Babiš se v Jerevanu setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Je to poprvé, co se lídři sešli od Babišova prosincového opětovného nástupu do čela české vlády. Babiš před odletem do Arménie odmítl komentovat témata rozhovoru s tím, že se ke schůzce vyjádří až po ní. S hlavou ukrajinského státu se naposledy sešel v roce 2019 v Kyjevě.
Číst více
Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se podle očekávání dohodlo, že v červnu zvýší↗️ své kvóty na těžbu ropy o 188 tisíc barelů denně. Informovala o tom Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+ zahrnuje členské země kartelu OPEC a jejich spojence v čele s Ruskem. Zvýšení kvót je spíše symbolické, protož dodávky ropy z Perského zálivu zůstávají omezené v důsledku války Spojených států a Izraele s Íránem, upozorňují agentury Reuters a Bloomberg.
Číst více
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) se nebrání tomu, aby minimální mzda postupně vzrostla až na 5️⃣0️⃣ procent průměrné mzdy. Řekl to v České televizi. V letošním roce je minimální mzda 22 400 korun, tedy zhruba 43,4 procenta průměrné mzdy. Podíl by měl postupně růst o 1,2 procentního bodu ročně na 47 procent v roce 2029, kdy by se měl růst podle současných pravidel zastavit.Číst více
Zvýšené nebezpečí vzniku a šíření požárů🔥 nově hrozí v celém Česku s výjimkou jihozápadních Čech a lidé by s tímto rizikem měli počítat až do středy. Poté by se měla situace částečně zlepšit. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který tak rozšířil své předchozího upozornění ohledně možných požárů i na celou Moravu a Slezsko a současně prodlužil jeho platnost.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v nejbližších měsících neplánuje cestu do Číny, ačkoli pozvání od čínské diplomacie má. Řekl to v televizi Prima. Debaty o možné cestě představitelů české vlády do Číny se objevily poté, co kabinet odmítl poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) letadlo✈️ na cestu s podnikatelskou delegací na Tchaj-wan.
Soudy v ČR za první tři měsíce letošního roku vyhlásily 3851 osobních bankrotů👎, meziročně o šest procent méně↘️. Zároveň bylo podáno 3958 návrhů na osobní bankrot, o osm procent méně než v prvním čtvrtletí loňského roku. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Velké infrastrukturní fondy ve světě se v poslední době odklánějí od obnovitelných zdrojů energie (OZE)☀️, místo toho naopak rostou jejich investice do konvenční energetiky, plynu a rozvoje přenosových sítí. Stále oblíbenější jsou i investice do rozvoje datacenter, s nimiž souvisí růst poptávky po výpočetním výkonu kvůli umělé inteligenci. Vyplývá to ze studie společnosti Boston Consulting Group (BCG).
