Bílý dům plánuje první setkání lídrů takzvané Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, na 19. února ve Washingtonu. Informoval o tom v pátek server Axios s odvoláním na amerického činitele a diplomaty ze čtyř zemí, kteří jsou členy rady. Dnes pak nadcházející zasedání rady potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán, který podle agentury AFP oznámil, že kvůli tomu za dva týdny navštíví Washington. Setkání se má zabývat situací v palestinském Pásmu Gazy, kde od loňského října platí křehké příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás na základě Trumpova mírového plánu.
Izraelská armáda zaútočila na sídlo vedení palestinské teroristické organizace Hamás v Kataru. Úder byl reakcí na pondělní útok ozbrojenců v Jeruzalémě a byl zcela oprávněný, uvedl podle izraelských médií premiér Benjamin Netanjahu. Některá média informovala, že obětí úderu v metropoli Dauhá se stal šéf politického křídla a hlavní vyjednávač Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí, činitel Hamásu však tuto zprávu popřel. Katar, který je prostředníkem mírových jednání, útok na svém území označil za flagrantní porušení mezinárodního práva.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.
Teroristické hnutí Hamás podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nestálo o dohodu a Izrael nyní musí věc dokončit. Podle zpravodajského webu BBC se šéf Bílého domu takto před svým odletem do Skotska vyjádřil k selhání posledních rozhovorů o příměří v Pásmu Gazy, které se uskutečnily v Kataru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP s odvoláním na Macronovy sociální sítě. Připojí se tak k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí Starmerova vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo.
Kdo zastaví válku v Gaze? Trump si myslí, že to bude právě on. Izrael už souhlasil s podmínkami nezbytnými k uzavření 60denního příměří a Hamás dostal poslední varování.
Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Útok 7. října 2023 byl naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila teroristické hnutí Hamás. Plyne z uveřejněných závěrů vnitřního vyšetřování izraelské armády, píše agentura AFP. Teroristický útok byl veden ve třech vlnách, přičemž celkem na území Izraele proniklo přibližně pět tisíc ozbrojenců a dalších osob z Pásma Gazy.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Banky a stavební spořitelny poskytly v květnu hypoteční úvěry za 52,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským květnem to znamená nárůst o 54 procent, proti dubnu se objem hypoték snížil o 14,5 procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o 14 procent na 38,1 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,67 procenta z dubnových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor.
Za prvních pět měsíců letošního roku vyhlásily soudy 336 firemních bankrotů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jich přibylo sedm procent, počet byl nejvyšší od roku 2017. Insolvenčních návrhů soudy od ledna do konce května přijaly 561, meziročně o 23 procent víc.
Novo Nordisk investoval do výrobního závodu v Bohumili, součásti středočeských Jevan, více než osm miliard korun, z toho 3,5 miliardy do jeho modernizace. Vyrábět v něm bude součásti do moderních léků na cukrovku a obezitu. Firma to uvedla v tiskové zprávě u příležitosti dnešního slavnostního otevření závodu. Její prezident Mike Doustdar novinářům řekl, že výroba začala tento měsíc.
Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Dnes o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele napsal list The New York Times (NYT), který uvedl, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence.
Banky a stavební spořitelny poskytly v květnu hypoteční úvěry 🏡 za 52,6 miliardy korun, meziročně o 54 procent více, proti dubnu se objem hypoték snížil o 14,5 procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o 14 procent na 38,1 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,67 procenta z dubnových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor.
Číst více
Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
Číst více
Na trhu Nasdaq 🤑 se dnes začne obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX 🚀. Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v noci SELČ uvedl, že se viceprezident J.D. Vance o víkendu zúčastní podpisu dohody 📝 s Íránem v Evropě. Napsala to agentura Reuters. Trump již v podvečer uvedl, že kvůli významnému pokroku v jednáních odvolává chystané bombardování v Íránu, přičemž dodal, že brzy oznámí místo a termín podpisu dohody. Írán zatím svůj souhlas oficiálně nepotvrdil.
Sněmovna včera večer propustila do třetího čtení novelu stavebního zákona 📄 od zástupců vládní koalice. Má především zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Poslanci k ní ve druhém čtení předložili asi 130 samostatných pozměňovacích návrhů. Nad všemi pozměňovacími návrhy ještě musí zasednout hospodářský výbor, aby je posoudil. Pak bude moci následovat závěrečné schvalování.
