Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) nemá radost z toho, co se nyní v České republice odehrává. Řekl to při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Kritizoval například předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD), který se podle něj přiklání k extrémním názorům, nebo pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) mimo jiné za údajnou spolupráci s někdejší komunistickou Státní bezpečností.

„Ty 17. listopady jsou různé. Někdy sem chodím s radostí, někdy trochu s obavami. Tento 17. listopad patří k těm, kdy sem jdu spíše s obavami,“ řekl Fiala. Svoboda a demokracie podle něj vyžadují každodenní péči. „Když vidím, co se teď v naší zemi odehrává, žádnou radost z toho nemám,“ podotkl.

Novou vládu spolu formují ANO, SPD a Motoristé, ve Sněmovně mají většinu 108 z 200 poslanců. Předsedou dolní komory se stal šéf SPD Tomio Okamura. Po zvolení řekl, že to bere se vší pokorou a chce přispět k tomu, aby atmosféra v dolní komoře byla lepší než v uplynulém volebním období.

Podle Fialy se do čela Sněmovny teď dostal člověk, který pohrdá lidmi, hlásí se k extrémním názorům a propaguje proruské narativy. „Do čela vlády míří bývalý komunista a spolupracovník StB, který má obrovský střet zájmů a představuje nebezpečné oligarchické struktury. To jsou všechno věci, které určitě nejsou dobrými zprávami. Ale je potřeba si to uvědomovat, je potřeba to pojmenovávat a je potřeba s tím dále bojovat,“ sdělil Fiala.

Babiš vědomou spolupráci s StB popírá a roky vedl na Slovensku soudní spory. Nakonec uzavřel dohodu s tamním ministerstvem vnitra, které uznalo, že Babiš byl v dokumentech někdejší Státní bezpečnosti neoprávněně evidován jako agent a s StB vědomě nespolupracoval.

Dalibor Martínek: Upálili Palackého? K čemu jsou vlastně státní svátky

Názory

Státní svátky mají Češi spojeny především s otázkou, jestli budou otevřené velké obchody. Je v tom totiž zmatek. Každý si před přicházejícím svátkem hledá na internetu, zda bude otevřeno nebo zavřeno.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Fiala zdůraznil, že 17. listopad je pro něj osobně nejkrásnějším svátkem. Česká republika podle něj za 36 let ušla obrovský kus cesty. „Dnes jsme svobodnou, demokratickou, nezávislou a prosperující zemí a z toho bychom měli mít všichni radost,“ řekl. Pokud lidé přestanou být pozorní, tak podle něj mohou o svobodu a demokracii rychle přijít. Míní, že je potřeba se poučit i z minulosti. „Abychom ani o kousek té demokracie a svobody nepřišli, protože už to je nebezpečné,“ dodal.

Na Národní třídu k památníku událostí 17. listopadu 1989 přišel rovněž předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Studenti byli podle něj jak v roce 1939, tak 1989 obětí zla. Uvedl, že 17. listopad je i připomínkou toho, že proti zlu v jakékoliv podobě se musí bojovat a že to může někdy i bolet. Nic, ani demokracie a svoboda ale nejsou zadarmo, doplnil šéf horní komory.

Na Národní, která je tradičním centrem připomínky listopadových událostí, přišli například také bývalá předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředseda této strany Jiří Pospíšil, ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura, ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix nebo europoslanec a bývalý disident Alexandr Vondra (všichni ODS).

Ukrajina chce koupit od Francie až 100 bojových letounů Rafale. Uvedl to Elysejský palác po podepsání dohody ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, napsala agentura AFP. Nákup novinářům potvrdil i ukrajinský prezident Zelenskyj.

Zelenskyj a Macron dohodu podepsali na základně Villacoublay, kam ukrajinský prezident přiletěl dnes dopoledne. Krátce po podpisu Elysejský palác informoval, že dokument obsahuje záměr Ukrajiny koupit zhruba 100 bojových letounů Rafale společně s výzbrojí. Vedle toho Ukrajina v dokumentu vyjadřuje záměr pořídit ve Francii radarové systémy, protivzdušný systém nové generace SAMP-T a také drony. Dodávky by se měly uskutečnit v rámci zhruba deseti let.

„Je to velký historický moment. Sto rafalů je novou etapou pro náš průmysl a pro náš lid,“ řekl Zelenskyj v prohlášení, které odvysílala stanice TF1 Info. Již v neděli Zelenskyj tvrdil, že ve Francii podepíše historickou dohodu. Zelenskyj dodal, že dnes podepsané dokumenty umožňují dostat letadla do roku 2035. „Ukrajina není na svou obranu sama,“ uvedl Zelenskyj.

„Regenerace ukrajinské armády“

„Dnes jsme vstoupili do nové etapy,“ uvedl Macron s tím, že Francie a Ukrajina posilují vzájemnou spolupráci v obranném průmyslu. Dnes podepsané dohody podle něj počítají s okamžitými dodávkami bezpilotních prostředků, dronů, které ničí další drony, a přesně naváděných bomb. V dalších letech Francie chce Ukrajině dodat systémy SAMP-T nové generace. Macron pak zmínil „akvizici až 100 rafalů, našich stíhaček poslední generace“. Cílem dlouhodobých dodávek podle Macrona je „regenerace ukrajinské armády“ po konfliktu tak, aby byla schopná odstrašit Rusko. Vedle toho francouzská společnost Alstom má dodat Ukrajině i 55 lokomotiv.

Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.

Dohoda uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.

Aktualizováno

Gruzie dál couvá od EU. Země zruší protikorupční úřad

Politika

Gruzie zruší protikorupční úřad, který zřídila v roce 2022 na doporučení Evropské unie. Podle agentury TASS to uvedl šéf gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili, který je představitelem vládní strany Gruzínský sen. Zároveň oznámil, že země zruší hlasování voličů ze zahraničí.

ČTK

Přečíst článek

Na konci října švédský premiér Ulf Kristersson oznámil, že Ukrajina podepsala dohodu na nákup 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Podle agentur se rovněž jednalo o předběžnou dohodu.

Pro Zelenského se jedná o devátou návštěvu Francie od začátku války v únoru 2022. Francie podpořila Ukrajinu vojenskými dodávkami, například houfnic Caesar, systému SAMP-T a bojových letounů Mirage2000, píše AFP.