Kabinet rozhodl o ukončení činnosti Národní ekonomické rady vlády (NERV), která v minulých letech připravovala doporučení k zásadním hospodářským reformám. Podle ministryně financí Aleny Schillerové už vláda její další fungování nepovažuje za potřebné.
Vláda na svém pondělním jednání rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Po zasedání kabinetu to oznámila ministryně financí Alena Schillerová. Nezávislý poradní orgán v uplynulých letech poskytoval vládám expertní doporučení k dlouhodobým a strukturálním ekonomickým opatřením, včetně důchodové reformy či změn ve veřejných financích.
NERV vznikl původně v lednu 2009 za vlády Mirka Topolánka jako reakce na dopady globální finanční krize. Skupina ekonomů, analytiků a dalších odborníků měla kabinetu pomáhat hledat opatření ke stabilizaci ekonomiky a nastavení reforem podporujících růst. Už v září téhož roku rada zveřejnila souhrnnou závěrečnou zprávu se svými doporučeními.
Dlouhá historie
Na činnost rady navázala v srpnu 2010 vláda Petra Nečase, která NERV obnovila a využívala jej jako poradní platformu při přípravě rozpočtových a reformních kroků. Po pádu vlády v roce 2013 byla činnost rady pozastavena.
Následně kabinet Bohuslava Sobotky v roce 2014 agendu NERV začlenil do obnovené Rady pro udržitelný rozvoj, čímž samostatná existence ekonomické rady dočasně zanikla. K jejímu opětovnému obnovení došlo až v dubnu 2020 za vlády Andreje Babiše, a to v době ekonomických dopadů pandemie covidu-19.
NERV fungoval také za kabinetu Petra Fialy, a to od května 2022. V posledním složení měl 17 členů z řad ekonomů, bankéřů, akademiků i zástupců byznysu. Rada připravovala doporučení zaměřená především na konsolidaci veřejných financí, zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a reformu penzijního systému.
Rozhodnutím současné vlády nyní činnost tohoto poradního orgánu definitivně končí. Další způsob, jakým bude kabinet získávat externí ekonomická doporučení, zatím oznámen nebyl.
Související
Karel Pučelík: Vláda odborníkům naslouchat nebude. Stejně jako ta předchozí. Z ekonomické debaty jen bolí mozek
Akcie společnosti Novo Nordisk v pondělí výrazně posílily. Důvodem je rozhodnutí firmy Hims & Hers stáhnout levnou kopii léku na hubnutí Wegovy. Krok přišel poté, co Novo i americký regulátor pohrozili právními kroky. Trhy reagovaly prudkými pohyby, píše CNBC.
Akcie dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk v pondělí po otevření amerických burz posílily zhruba o osm procent. Reagovaly tak na rozhodnutí telemedicínské firmy Hims & Hers, která stáhla plán prodávat levnou kopii populárního léku na hubnutí Wegovy.
Hims & Hers o víkendu oznámila, že nebude nabízet tzv. kopírovanou verzi semaglutidu v tabletové podobě, kterou chtěla prodávat za 49 dolarů, tedy přibližně o 100 dolarů levněji, než za kolik Novo Nordisk nabízí originální přípravek prostřednictvím své platformy NovoCare.
Akcie Novo Nordisku kolabují. Evropské léky na hubnutí trpí americkou konkurencí
Více než 60 miliard hodnoty ztratila během jediného dne farmaceutická společnost Novo Nordisk stojící za léky na hubnutí Ozempic a Wegovy. Kdysi nejhodnotnější firma starého kontinentu čelí mimořádnému tlaku ze strany americké konkurence a investoři očekávají propady tržeb.
Novo Nordisk i americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration) podle CNBC pohrozili Hims & Hers právními kroky, pokud by firma kopii Wegovy uvedla na trh.
„Od spuštění nabídky kompozitního semaglutidu jsme vedli konstruktivní rozhovory s partnery napříč celým odvětvím. Na základě toho jsme se rozhodli tuto léčbu dále nenabízet,“ uvedla společnost Hims & Hers v sobotu na sociálních sítích. „Nadále se chceme soustředit na bezpečnou, dostupnou a personalizovanou péči pro miliony Američanů,“ dodala firma.
Farmaceutický jackpot. Všichni teď chtějí akcie firmy, která „léčí pleš“
Největší průlom v boji s mužským plešatěním za desítky let hlásí farmaceutická firma Cosmo Pharmaceuticals. Její akcie na švýcarské burze vylétly v týdnu o skoro 50 procent. Strachují se (nejen) turecké transplantační kliniky.
Už samotná zpráva o plánované 49dolarové kopii Wegovy ve čtvrtek srazila akcie Novo Nordisk i konkurenční společnosti Eli Lilly. Naopak akcie Hims & Hers tehdy prudce vzrostly, než část zisků odevzdaly po oznámení hrozby žaloby.
V pondělním obchodování akcie Novo Nordisk vzrostly o 8,2 procenta, přesto jsou za posledních 12 měsíců stále téměř o 50 procent níže. Akcie Hims & Hers naopak v předobchodní fázi oslabily zhruba o 13 procent, zatímco Eli Lilly ztrácela kolem 2,4 procenta.
Konec injekcí na hubnutí. Wegovy přichází jako pilulka
Schválení pilulkové formy Wegovy může pro Novo Nordisk znamenat důležitý obrat po náročném roce. Firma chce oslovit pacienty, kteří se dosud injekcím vyhýbali.
Nezaměstnanost v Česku v lednu nečekaně vzrostla nad pět procent. Jde o nejvyšší hodnotu za posledních devět let. Analytiky zaskočil zejména rozsah nárůstu. Hlavním důvodem je propouštění v průmyslu a změny v podpoře v nezaměstnanosti.
Míra nezaměstnanosti v Česku v lednu vzrostla na 5,13 procenta, což je nejvyšší hodnota od ledna 2017. Oproti prosinci tak vzrostla o zhruba 0,3 procentního bodu a poprvé po devíti letech překročila hranici pěti procent. Vyplývá to z údajů Český statistický úřad a Úřad práce ČR.
Nárůst byl vyšší, než analytici očekávali. Podle průzkumu agentury Bloomberg se odhady pohybovaly v rozmezí 4,8 až pět procent.
Bez práce je téměř 380 tisíc lidí
Prostřednictvím úřadů práce si v lednu hledalo zaměstnání 378 547 lidí, což je o více než 24 tisíc více než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst naopak klesl na 86 431, tedy zhruba o tisíc méně než v prosinci.
Pro srovnání: loni v lednu činila nezaměstnanost 4,3 procenta, bez práce bylo 320 516 lidí.
Stanislav Šulc: Co bude Babiš nebo Trump dělat, až o práci přijdou naši lidi?
Umělá inteligence je příjemný společník. Škoda, že nám již zanedlouho sebere většinu práce. A spása v podobě nových povolání rozhodně nepřijde tak brzy, jak všichni doufají. Svět čekají pohyby, proti kterým jsou půtky o Grónsko nebo takzvaná migrační krize v podstatě banální.
Podle ekonomů stojí za nečekaně silným nárůstem především pokračující snižování stavů v průmyslu.
„Míra nezaměstnanosti nečekaně a nepříjemně narůstá na devítileté maximum. Důvodem je zejména propouštění v průmyslu, který ztrácí konkurenceschopnost kvůli drahým energiím, emisním povolenkám, přeregulovanosti či prosazování nákladné zelené agendy,“ uvedl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Podle něj je sice lednový růst nezaměstnanosti částečně sezonní, letošní skok je ale výraznější než obvykle.
Nezaměstnanost v zimě roste. Vrchol má ještě přijít
Prosincové zvýšení nezaměstnanosti na 4,8 procenta nebylo pro ekonomy překvapením. Za nárůstem stojí hlavně sezonní vlivy, konec stavební sezony a utlumené nábory během svátků. Analytici čekají, že nezaměstnanost krátce vystoupá až k pěti procentům, poté by se měla s příchodem jara znovu snižovat.
Na vývoj má podle analytiků vliv také změna pravidel podpory v nezaměstnanosti, která platí od letošního ledna. V prvních měsících se podpora zvýšila ze 65 na 80 procent předchozího výdělku, maximálně na zhruba 38 500 korun.
„Vyšší podpora v úvodu nezaměstnanosti umožňuje části lidí hledat práci déle a nebýt nuceni přijmout první dostupnou nabídku. Krátkodobě to může nezaměstnanost zvyšovat,“ upozornil Petr Dufek, hlavní ekonom skupiny Creditas.
Rozdíl pár desetin procentního bodu se může zdát zanedbatelný. Ve splátkách ale znamená tisíce korun měsíčně. Zvlášť u vyšších hypoték se vyplatí pečlivé srovnání. Špatná volba může stát statisíce.
Část pracovníků propuštěných z průmyslu nachází nové uplatnění ve službách, podle Kovandy však tato možnost není neomezená.
„Sektor služeb sice část pracovníků absorbuje, ale jeho kapacita není bezedná. Navíc obsazování pozic lidmi z průmyslu zužuje prostor pro sezonní zaměstnávání, které je v posledních letech slabší,“ uvedl Kovanda.
To se podle něj projevilo už loni v prosinci, kdy nezaměstnanost vzrostla z 4,6 na 4,8 procenta, mimo jiné kvůli slabšímu najímání sezonních pracovníků v logistice a gastronomii.
Podle Kovandy by nezaměstnanost měla kulminovat v únoru kolem 5,2 procenta, poté s příchodem jara klesnout přibližně na pět procent. „Je ale pravděpodobné, že se letos už pod hranici pěti procent nedostane,“ dodal.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Český průmysl přidal dvě procenta. Analytici přesto mluví o křehkém oživení
