Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nawrockého veto. Poláci už nebudou moci Ukrajincům platit Starlink

Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki
ČTK
 ČTK

Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki vetoval novelu zákona, který mimo jiné prodlužoval výplatu přídavků na děti válečných uprchlíků ze sousední Ukrajiny. Prezidentovo veto ovšem také znamená, že od 1. října nebude Varšava moci nadále platit Ukrajině předplatné satelitního připojení k internetu od firmy Starlink, uvedl mluvčí ministerstva digitalizace. Síť Starlink miliardáře Elona Muska rozsáhlé využívá ukrajinská armáda, která čtvrtým rokem brání zemi před ruskou agresí.

„Návrh zákona, který prezident Nawrocki vetoval, prodlužoval období pomoci, tedy financování z Fondu pomoci Ukrajině, do konce března příštího roku. Proto v současné době neexistuje od 1. října žádný právní základ pro financování (Starlinku),“ řekl mluvčí úřadu Marek Gieorgica podle agentury Reuters.

Přídavky jen pro pracující

Zákon dříve schválil parlament, kde mají většinu poslanci proevropské vládní koalice, proti hlasovalo národněkonzervativní Právo a spravedlnost a krajně pravicová Konfederace. Nawrocki dnes ujistil, že Polsko zůstává otevřené poskytování pomoci ukrajinským občanům a že Rusko je tím, kdo válku vyvolal, a Ukrajina obětí. Zákon ohledně podpory Ukrajinců je ale podle něho potřeba změnit. Vyzývá k tomu, aby přídavky na děti do 18 let ve výši 800 zlotých (asi 4600 korun) měsíčně pobírali jen ti ukrajinští rodiče, kteří v Polsku mají práci. Server Notes from Poland připomněl, že s omezením výplat dávky nazvané 800+ původně v prezidentské kampani přišel Nawrockého protikandidát Rafal Trzaskowski z vládnoucí proevropské Občanské koalice.

V Polsku v současnosti přebývá skoro 990 tisíc ukrajinských běženců, asi dvě třetiny dospělých mají zaměstnání, píše agentura DPA. Podle oficiálních údajů žije nyní v Polsku asi 1,5 milionu ukrajinských občanů, poznamenala agentura Reuters.

Rusko a Ukrajina si vyměnily 146 válečných zajatců

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 146 válečných zajatcích, oznámilo v neděli ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výměnu potvrdil, počty nesdělil. Podle ruského resortu se výměna týkala vojáků obou stran, ale do vlasti se podle něj vrací také osm obyvatel ruské Kurské oblasti, kam loni pronikla ukrajinská armáda a měsíce ovládala část tamního území. Rovněž ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci informuje o návratu vojáků i civilistů.

Přečíst článek

Nawrocki nyní předložil vlastní návrh zákona, podle kterého by do polského systému veřejného zdravotnictví měli přístup jen ti Ukrajinci, kteří v Polsku pracují a platí zdravotní pojištění. „Na prvním místě Polsko, na prvním místě Poláci,“ uvedl Nawrocki, podle kterého „se občanům jiných zemí nesmí dostávat lepšího zacházení než Polákům“. Server Notes from Poland podotýká, že Poláci mají na sociální dávky i zdravotní péči nárok, i když nemají práci.

Nawrocki také navrhuje novelu trestního zákoníku, která by zakazovala propagaci ideologie prosazované ukrajinským nacionalistou Stepanem Banderou. Jeho povstalecká armáda za druhé světové války bojovala proti nacistům i proti sovětské armádě a na svědomí má brutální vyhánění a vraždění Poláků, Židů i volyňských Čechů na západě Ukrajiny. „Tento zákon by se jasně měl týkat Bandery a postavit symboly banderismu na roveň s nacismem a sovětským komunismem,“ uvedl Nawrocki. Za veřejnou propagaci fašismu, nacismu a komunismu v Polsku hrozí několikaleté vězení.

Polsko je jedním z klíčových podporovatelů bránící se Ukrajiny od ruské invaze v roce 2022, ale někteří Poláci jsou unavení z velkého počtu uprchlíků, připomínají média. Čas od času se také projeví napětí mezi Varšavou a Kyjevem kvůli masakrům na Volyni za druhé světové války občas vyplouvá na povrch, napsala agentura Reuters. Připomněla, že při odvetných polských akcích za války na Volyni přišly o život tisíce Ukrajinců a že mnoho Ukrajinců Banderu a jeho milice dodnes považuje za hrdiny kvůli odporu vůči sovětské nadvládě a za symbol ukrajinského boje za nezávislost na Moskvě.

Související

Lukáš Kovanda: Zelenskyj stupňuje tlak na Orbána, skrze Družbu

Lukáš Kovanda: Zelenskyj stupňuje tlak na Orbána, skrze Družbu
Profimedia
Lukáš Kovanda

Ukrajina na ropovod Družba útočí, aby přiměla Maďarsko souhlasit s jejím vstupem do EU. Nedostatku paliv se kvůli útokům obávají ovšem i v Německu, kam stále teče ropa vykazovaná jako ropa z Kazachstánu, jež je ve skutečnosti alespoň zčásti ruská.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nyní nově naznačuje, že Ukrajina na ropovod Družba útočí, aby přiměla Maďarsko souhlasit s jejím vstupem do Evropské unie. Kyjevu se daří útočit na ruskou energetickou infrastrukturu stále účinněji – umožňuje to kromě jiného vzestup výkonnosti dronů dlouhého doletu, které má k dispozici.

Ukrajina nyní dokáže zásadně ochromit rafinační kapacitu hluboko v ruském vnitrozemí, daleko od hranic s Ukrajinou, takže v částech Ruska způsobuje tísnivý nedostatek paliv, tedy vzestup jejich cen.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj kvůli ropovodu Družba naštval Maďary. Ohrožujete naši energetickou bezpečnost, zní z Budapešti

Mezi nejvyššími představiteli Maďarska a Ukrajiny se strhla slovní přestřelka kvůli ukrajinským útokům na ropovod Družba z posledních dnů, kterým Rusko dodává ropu Maďarsku a Slovensku. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přestal s výhrůžkami na adresu Maďarska a aby Ukrajina neohrožovala maďarskou energetickou bezpečnost.

Přečíst článek

Vedle ochromení ruského zásobování palivy se Kyjevu tedy nyní tedy daří ohrožovat zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska.

Stále nejasné je to, zda Ukrajina stojí také za zničením plynovodů Nord Stream před třemi lety. Italská police ovšem minulý týden v Rimini zatkla Ukrajince, který se měl podílet na jejich sabotáži. Byl na něj vydán evropský zatykač pro podezření, že si s komplici pronajal v Rostocku plavidlo, aby společně umístili trhaviny k potrubím, která vedla či vést měla plyn z Ruska přímo do Německa.

Právě v Německu, hlavně jeho metropoli Berlíně, se ovšem nyní strachují, že nemusí mít dostatek pohonných hmot a paliv. Důvodem je také útok ukrajinských sil na ropovod Družba, k němuž došlo v noci na pátek. Rafinérie ve Schwedtu, kterou vlastní ruská Rosněfť a která zásobuje Berlín a okolí, včetně tamního letiště, má mít ropné zásoby jen do dneška, jak o víkendu informoval list Wall Street Journal.

Rafinérie ve Schwedtu ropovodem Družba sice oficiálně dováží ropu z Kazachstánu, ve skutečnosti jde podle expertů zčásti či zcela o ropu ruskou, jak doplňuje Wall Street Journal.

Ropovod Družba, Maďarsko

Ukrajina zničila ruskou trafostanici. Ropovod Družba zastavil dodávky na Slovensko a do Maďarska

Do Maďarska a na Slovensko přes ropovod Družba neproudí ruská ropa. Oznámil to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a také slovenský přepravce ropy Transpetrol. Ukrajinská armáda později potvrdila, že je to důsledek jejího útoku na transformátorovou stanici tohoto ropovodu.

Přečíst článek

Situace musí zajímat i Česko. To proto, že Německo společně se Slovenskem představují dva největší dovozce ropných paliv do ČR. Slovensko a Maďarsko jsou výpadkem na Družbě, jenž má trvat dost možná až do pátku, samozřejmě zasaženy primárně. Trvalejší výpadek na Družbě, případně další ukrajinské útoky na danou infrastrukturu, tak mohou zvednout cenu pohonných hmot v celém regionu střední a východní Evropy. Tedy nejen na Slovensku a v Maďarsku, ale také v Česku či ve východní části Německa.

Je však možné, že ukrajinské útoky ustanou. Na stranu Maďarska a Slovenska a dalších odběratelů ropy z Družby se totiž nyní staví americký prezident Donald Trump; ukrajinské útoky na ropovod odsoudil. Trumpa si přitom Kyjev potřebuje předcházet, protože na dodávkách amerických zbraní je fatálně závislý. Ostatně byly to právě americké zbraně, jimiž Ukrajinci zaútočili na Družbu a způsobili její možná až týdenní odstávku.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Evropa se probouzí do hořkého rána, Trump s Putinem budou jednat „o ní bez ní“

Lukáš Kovanda: Evropa se probouzí do hořkého rána, Trump s Putinem budou jednat „o ní bez ní“

Přečíst článek
Plynovod Jamal, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Zítra vypne Ukrajina plyn Slovensku. Česko na tom může vydělat

Přečíst článek

Trumpova armáda. Prezident pohrozil dalšímu městu, že tam pošle vojáky

Trump pohrozil dalšímu městu vedenému demokraty, že tam pošle Národní gardu
ČTK
 ČTK

Republikánský prezident Donald Trump pohrozil dalšímu městu vedenému demokraty, že do jeho ulic pošle Národní gardu. Tentokrát se jedná o Baltimore ve státě Maryland, píší tiskové agentury. Trump odůvodňuje vyslání vojáků vysokou kriminalitou, což ale místní politici odmítají.

Trump již nasadil Národní gardu v Los Angeles, když se tam konaly demonstrace proti zadržování migrantů, a ve Washingtonu. Republikánský prezident tento týden uvedl, že by podobně mohl postupovat i v Chicagu či New Yorku. Podle amerických médií ministerstvo obrany již zpracovává plány vyslání Národní gardy do Chicaga.

Za vysokou kriminalitu Trump kritizuje i stát Maryland a město Baltimore, které se tam nachází. Kritiku kvůli vysoké kriminalitě však odmítá guvernér státu Maryland Wes Moore, který prezidenta vyzval, aby se spolu prošli po městě. „Naposledy byla míra vražd v Baltimore tak nízká v době, kdy jsem ještě nebyl na světě,“ uvedl šestačtyřicetiletý demokratický politik, který tvrdí, že za jeho vlády kriminalita ve státě klesla.

Trump však nabídku na společnou procházku na své sociální síti Truth Social odmítl a Moorea vyzval, aby dříve snížil kriminalitu ve městě. „Pokud Wes Moore potřebuje pomoc, (..) pošlu tam vojáky, jak jsem to udělal v nedalekém (Washingtonu) DC, a rychle to tam vyčistím od zločinu,“ napsal Trump. Tvrdí, že vyslání gardy do Washingtonu v srpnu vedlo v krátkém čase k prudkému snížení kriminality.

Opoziční demokraté však prezidentovy plány odmítají a poukazují, že v řadě měst kriminalita i bez Národní gardy klesá. Šéf demokratů ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries, který byl zvolen v New Yorku, podle listu The New York Times řekl, že Trump nemá pravomoc do měst posílat Národní gardy. Další demokratičtí zástupci tvrdí, že se prezident chce jen předvést před voliči.

Šéf Fedu Jerome Powell

Vyslyší Fed Trumpa? Guvernér Powell naznačil možnost snížení sazeb

Ekonomika podle Jerome Powella čelí novým výzvám kvůli změnám v hospodářské politice prosazovaným Bílým domem.

Přečíst článek

Sergej Lavrov a Vladimir Putin

Lavrov: Schůzka Putin – Zelenskyj není na pořadu dne. O čem by jednali?

Šéf Kremlu je podle ruského ministra zahraničí připraven se setkat s ukrajinským vůdcem, až bude připravena agenda summitu, což prý nyní není. Zelenskyj obvinil Moskvu, že dělá vše pro to, aby se setkání neuskutečnilo.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme