Babiš představil svůj postup, jak vyřeší střet zájmů; prezident Pavel ho přijal a jmenuje ho premiérem, ostatně Babiš volby legitimně vyhrál. Skutečné řešení střetu zájmů budoucího premiéra Babiše vůči dotacím, zakázkám a fondům EU to však není. Ten slepý fond v českých podmínkách nebude ve vztahu ke střetu zájmů skutečně „slepý“. Určitě dojde k dalšímu přezkumu a celý ten trapný příběh pojede dál. Babiš formálně udělá krok k odstřižení svých firem, ale ve skutečnosti ten „slepý“ fond mrká oběma očima.

Celý ten model má sloužit jednak k přesvědčení prezidenta Pavla, aby ho rychle jmenoval premiérem, ale také dalších politiků, kteří na to snadno přistoupí. A následně i veřejnosti, že se své firmy přece vzdal. Babiš pak bude dokola opakovat: „Všechno už jsem vyřešil.“

Každý bude dál vědět, komu se nemá na dotace sáhnout

Babiš — ale hlavně všichni jeho podřízení (a jako premiérovi mu bude, byť nepřímo, podléhat celá státní správa) — přece přesně vědí, co do jeho holdingu spadá. A on sám dobře ví, kterým firmám a jak může jako premiér přihrát veřejné penězovody, aby z toho jeho rodina později profitovala. A totéž ví i každý úředník na dotačním orgánu. Připomíná mi to takovou českou verzi kouzelníka: králíka sice schováme, ale on z toho klobouku pořád kouká.

Babiš střet zájmů nevyřešil. Agrofert by měl prodat, radí Transparency International

Zprávy z firem

U řešení střetu zájmů představeného budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO) přetrvávají pochybnosti, uvedla česká pobočka protikorupční organizace Transparency International. Babiš by měl podle ní mimo jiné objasnit, zda jím ohlášená trustová struktura vznikne v Česku, nebo v zahraničí, a jakou bude mít formu. Varovala před dopady na čerpání evropských dotací pro Česko. Svůj holding Agrofert by měl Babiš buď prodat, nebo by firma měla přestat čerpat veřejné peníze, doporučil výkonný ředitel Transparency International David Kotora. Agrofert nechtěl Babišem zveřejněný plán komentovat.

ČTK

Přečíst článek

Příklad Precheza

Ukažme si to na příkladu. Vezměte si jakoukoli firmu z holdingu Agrofert — jejich seznam je veřejně známý — například přerovskou Prechezu. Když nyní bude žádat o dotace na Ministerstvu zemědělství nebo průmyslu, přece úplně každý ví, do jakého holdingu patří a že spadá do sféry vlivu rodiny premiéra. Každý úředník i politik na každé úrovni to bude vědět. A kdo z nich si v takové situaci dovolí říct: „Tuto dotaci zastavíme a neudělíme“?

A kdyby náhodou správce toho fondu chtěl Prechezu (nebo jakoukoli jinou firmu z holdingu) někdy prodat, celý trh by o tom okamžitě věděl a psalo by se o tom. Tak v čem je to v českých podmínkách vlastně slepé?

Dalibor Martínek: Babiš se střetu zájmů nikdy nezbaví. Sledujeme podivnou šarádu

Názory

Celá hra kolem Babišova střetu zájmů je trapná. Jak nastolení tohoto „problému“, tak jeho řešení. Babiš nyní teatrálně prohlásil, že převede Agrofert do „slepého“ svěřenského fondu. Kdo je slepý, věří, že Babiš nebude mít dál na svou firmu dosah.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Můj závěr

Na podstatě střetu zájmů se tímto krokem nic nemění. Nepomůže to, že bude holding „zaparkovaný“ v blind trustu. Řešení střetu zájmů to podle mě není. Bude to vyvolávat spory, přijdou další právní přezkumy v Česku i EU a celé to ostudné kolo pojede znova.

Hlavní jsou silné karty AB vůči oligarchii

Vlastně ten největší střet a vydírací potenciál vidím ve vztahu Babiše k jiným oligarchům. Teď se s nimi může potkávat jeden na jednoho (na „čtyři oči“, jak říká) a říkat: „Hele, chceš, aby to pro tebe jelo stejně hladce jako za Fialy? Anebo mohou nastat problémy — mám teď pod sebou celou administrativu, berňák, zakázkáře i kontrolní orgány. Pokud se chceme domluvit, budu za to něco chtít.“ A jestli ten oligarcha pošle protihodnotu do holdingu nebo jinam, je už v zásadě jedno. V zájmu obou stran bude se domluvit. Myslím, že právě tohle je reálný příběh těchto a následujících dnů.

Ve věku 96 let zemřel ve svém domě v Santa Monice kanadsko-americký architekt Frank Gehry. Informoval o tom list The New York Times. Gehry patřil k nejvlivnějším architektům druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Jeho smrt znamená konec jedné epochy – epochy, v níž architektura neměla jen sloužit funkčně, ale měla budit emoce, provokovat a proměňovat města. Gehry byl jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze.

Gehry zemřel po krátkém respiračním onemocnění ve svém domě ve městě Santa Monica v Kalifornii. Deníku The New York Times to sdělila jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová. Proslul svým jedinečným stylem: kombinací neobvyklých tvarů, volných křivek a moderních materiálů. Mezi jeho nejslavnější díla patří budova Guggenheim Museum Bilbao ve Španělsku, komplexy kulturních a veřejných budov — a především Walt Disney Concert Hall v Los Angeles. Byl ale také jedním ze spoluautorů ikonického Tančícího domu v Praze.

Frank Gehry se narodil 28. února 1929 v kanadském Torontu jako Ephraim Owen Goldberg v chudé rodině druhé generace polských Židů (jeho dědeček odešel z Lodže v roce 1908). Rodina se později přestěhovala do Los Angeles.

Architekturu Gehry vystudoval na University of Southern California a poté v letech 1956 až 1957 studoval urbanismus na Harvardově univerzitě. V průběhu své kariéry vytvořil řadu budov, které změnily architektonickou mapu světových měst. Jeho díla nejsou jen funkcionalistickými stavbami — jsou to sochy ve veřejném prostoru, inspirace pro další generace architektů a kulturní ikonky, které lákají turisty i milovníky moderní architektury, připomíná server Los Angeles Times.

FOTOGALERIE: Prohlédněte si některé projekty Franka Gehryho

7 fotografií v galerii

V roce 1962 si založil vlastní firmu v Los Angeles, zpočátku pracoval na projektech obchodních center a podobných komerčních zakázkách. Koncem 70. let poprvé přestavěl svůj jednoduchý domek v Santa Monice. Použil na něj drátěné oplocení, ohrady z vlnitého plechu a holé dřevěné trámy. Sousedům se dům ošklivil a stavbu nenáviděli. „Nebyla to žádná provokace, měl jsem prostě málo peněz na přestavbu,“ uvedl Gehry. „Pak mě napadlo, že je to esteticky zajímavé. Tak proč neobrátit nízké náklady v přednost?“, dodal. V roce 1989 získal prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu.

I přes počáteční skepsi části veřejnosti či investorů, Gehry dokázal, že architektura může být odvážná, estetická a přitom funkční. Jeho práce inspirovala debatu o tom, co může být moderní architektura, a redefinovala hranice oboru. S odchodem Franka Gehryho tak skončila éra, ve které architektura propojovala technické mistrovství, vášeň pro estetiku a odvahu bourat zaběhlé konvence.

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Reality

Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.

Petra Nehasilová

Přečíst článek