Čínský ministr obrany Tung Ťün při zahájení bezpečnostního fóra v Pekingu znovu pohrozil, že jeho země převezme kontrolu nad Tchaj-wanem, uvedla agentura AP.
Čína podle ministra obrany Tunga nikdy nedovolí, aby jakékoli separatistické pokusy o nezávislost Tchaj-wanu uspěly. V této souvislosti je třetí největší země světa připravena zmařit jakékoli vnější vojenské zásahy. Podle AP tím narážel na Spojené státy, které podle Tunga těmito zásahy a nucením ostatních, aby se přidali na jednu stranu, uvrhnou mezinárodní společenství do „chaosu a konfliktu“.
Nepřemožitelná a mocná síla
„Historická a právní fakta, že Tchaj-wan patří Číně, jsou nepopiratelná. Čínská armáda byla vždy nepřemožitelnou a mocnou silou při obraně jednoty vlasti,“ řekl Tung podle agentury Kjódó.
Čína považuje ostrov za svou součást. Tchajwanský prezident Laj Čching-te už dříve ale řekl, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodnout pouze jeho obyvatelé. Pekingu v minulosti také v této souvislosti nabídl jednání, ten to ale několikrát odmítnul.
Čínské úřady nařídily největším technologickým firmám v zemi přestat nakupovat čipy pro umělou inteligenci (AI) od americké Nvidie. Zároveň mají čínské společnosti zrušit stávající objednávky. Píše o tom web deníku Financial Times (FT). Peking zintenzivňuje úsilí o podporu domácího polovodičového průmyslu a posiluje konkurenční boj se Spojenými státy.
Bezpečnostního fóra Siang-šan, které začalo ve středu a skončí v pátek, se účastní na 1800 hostů z desítek zemí a několika mezinárodních organizací. Na akci, která se koná každý rok, se Čína snaží demonstrovat své vedoucí postavení v regionu a posílit vojenskou spolupráci.
Peking také 3. září uspořádal velkou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války, na které čínská armáda, největší na světě, předvedla pokročilé zbraně, včetně hypersonických raket.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby.
Související
Čínská armáda pokračuje ve zvýšené aktivitě u Tchaj-wanu
Americká stanice ABC pozastavila vysílání noční talk show Jimmyho Kimmela poté, co jeho komentáře k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka vyvolaly kritiku, uvedla agentura AP. Krok televize přivítal prezident Spojených států Donald Trump, který Kimmela označil za břídila.
Kimmel v pondělí ve svém pořadu prohlásil, že banda kolem Trumpova hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou) se snaží na vraždě vydělat politické body. Kritizoval mimo jiné to, že Trump na Kirkovu počest nechal stáhnout vlajky na federálních budovách a úřadech na půl žerdi.
„Takhle dospělý člověk netruchlí nad někým, koho nazýval přítelem. Takhle truchlí čtyřleté dítě nad zlatou rybičkou,“ řekl Kimmel. Stanice BBC poznamenala, že vraždu předtím na síti Instagram odsoudil a Kirkově rodině tímto způsobem vyjádřil soustrast.
Aktualizováno
OBRAZEM: Trump u krále Karla III.. Velkolepé přijetí kalí protesty
Prezident USA Trump v úterý večer přiletěl na svou druhou státní návštěvu Británie. Trumpa a jeho manželku Melanii dnes přivítají ve Windsoru princ William s chotí Kate, kteří následně prezidentský pár doprovodí ke králi Karlovi III. a královně Camille. Ve čtvrtek se Trump setká s britským premiérem Keirem Starmerem.
„Skvělá zpráva pro Ameriku,“ napsal Trump na své síti Truth Social s poznámkou, že show je zrušená. ABC nicméně uvedla, že vysílání pozastavuje na neurčito. Trump rovněž uvedl, že Kimmel postrádá talent a že je nulou.
Kimmel ve svém pořadu často Trumpa kritizuje. Na nynější komentář týkající se Kirka reagoval předseda Federální komise pro spoje (FCC) Brendan Carr, který naznačil, že jeho úřad by mohl věc prošetřit a udělit vysílacím společnostem pokutu, případně jim i odebrat licenci.
Společnosti, které vysílání ABC přebírají, případně jsou se stanicí provázané, následně oznámily, že talk show vysílat nebudou. Například velký telekomunikační konglomerát Sinclair oznámil, že Kimmelův pořad už vysílat nebude, i kdyby se ho stanice ABC rozhodla „bez náležitých kroků“ vrátit zpět do programu. Sinclair rovněž vyzval Kimmela, aby se omluvil. V pátečním čase, který byl vyhrazen pro talk show, Sinclair odvysílá poctu Kirkovi.
Jedenatřicetiletého konzervativního aktivistu, Trumpova spojence a otce dvou dětí Kirka zastřelil podle vyšetřovatelů dvaadvacetiletý Tyler Robinson 10. září, když hovořil se studenty v areálu Utah Valley University ve městě Orem v Utahu. Hrozí mu za to trest smrti.
Viceprezident J.D. Vance v této souvislosti uvedl, že lidé, kteří Kirkovi smrt oslavují, by měli čelit následkům. „Zavolejte jejich zaměstnavateli,“ vybídl Vance. „Nepodporujeme politické násilí, podporujeme slušnost,“ uvedl. Piloti, zdravotníci, učitelé a jeden zaměstnanec Tajné služby patří podle médií mezi ty, kteří už byli suspendováni nebo propuštěni kvůli svým vyjádřením a příspěvkům na sociálních sítích ohledně Kirka.
Trump a jeho vláda také oznámili, že podniknou kroky proti komentátorům, kteří se podle jejich názoru nevyjadřují ke Kirkově smrti vhodně. Kritici to považují za velmi znepokojivé a za omezení svobody tisku a svobody projevu.
Karel Pučelík: Elon Musk je nejbohatší extremista na světě. Proč si ho všímá i papež?
Elon Musk krátkodobě přišel o post nejbohatšího muže světa. Pokud byste ale hledali nejbohatšího extremistu, nemá majitel Tesly konkurenci. Jeho slova z víkendové demonstrace potvrzují, že se usídlil mezi krajní pravicí. Zároveň je vidět, jak toxické může být hromadění ekonomického a politického vlivu.
Za Kimmela se už postavila řada sdružení a tváří v Hollywoodu, poznamenala agentura Reuters. Například herec Ben Stiller stažení Kimmelova pořadu na X komentoval slovy „to není správné“. Odborové sdružení herců a televizních a rozhlasových umělců SAG-AFTRA na X uvedlo, že „rozhodnutí pozastavit vysílání Jimmy Kimmel Live! je typem potlačování a odvety, který ohrožuje svobody všech“.
Kritika přišla také ze zahraničí. Německý svaz novinářů (DJV) například v návaznosti na stažení Kimmelova pořadu z obrazovek vyzval americká média, aby podporovala novináře. „Sledujeme rozsáhlou erozi svobody tisku a svobody projevu v USA,“ poznamenal šéf DJV Mika Beuster. Stanice ABC podle něj pochybila a žurnalisté potřebují podporu svých nadřízených. „Jejich servilita vůči Trumpovi jim klid nepřinese, ale naopak povede k dalšímu tlaku,“ dodal.
Americké večerní talk show jsou pod tlakem od chvíle, kdy stanice CBS oznámila, že ruší pořad moderátora Stephena Colberta. Televize v červenci uvedla, že talk show skončí příští květen z čistě finančních důvodů. Oznámení ale přišlo pár dní poté, co Colbert kritizoval rozhodnutí Paramount Global, mateřské společnosti stanice CBS News, zaplatit 16 milionů dolarů (asi 329 milionů korun) na urovnání žaloby podané Trumpem během loňské prezidentské kampaně.
Trump opakovaně dával najevo, že mu kromě Colberta nejvíce vadí právě Kimmel. Američtí moderátoři talkshow si z prezidenta a jeho autoritářských sklonů často dělají legraci velmi přímo a někdy i drsně, a podle mnoha pozorovatelů tak představují důležitou protiváhu jednostranné politické komunikaci Bílého domu.
Související
Charlie Kirk zemřel. Konzervativního influencera a spojence Trumpa zastřelil pachatel během projevu
Pád banky Lehman Brothers v září 2008 spustil největší finanční krizi od 30. let minulého století. Panika, propady o desítky procent a nejistota, zda se systém vůbec udrží. Dnes, o 17 let později, jsou světové akcie násobně výš – ale rozdíly mezi regiony bijí do očí. Zatímco Spojené státy zažily éru technologických gigantů a růstu, Evropa se s vleklými problémy potýká dodnes.
Pád Lehman Brothers znamenal propad amerického indexu S&P 500 o více než polovinu. Reakce vlád a centrálních bank byla bezprecedentní. „Právě zde začala velká cesta vyspělých zemí k dnes již běžnému zadlužení přes sto procent HDP,“ připomíná Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital.
V USA šlo například o program TARP, který rozdělil přes 700 miliard dolarů na záchranu bank. Nechyběly ani dotace pro automobilky Ford či GM. Evropa nezůstala pozadu, jenže dnes podle Míška „série následných krizí dostala evropské ekonomiky do složité situace“.
Evropské akcie podle něj dlouhodobě zaostávají kvůli fragmentovanému trhu, složité regulaci a nízkým investicím do technologií či energetiky. „USA jasně vedou: S&P 500 je na čtyřnásobku oproti roku 2008, přičemž dnes až čtyřicet procent indexu tvoří technologičtí obři typu Microsoft, Alphabet nebo Amazon,“ dodává Míšek. Přesto připomíná i evropské příběhy úspěchu, třeba španělský Inditex (+420 %) či dánský farmaceutický gigant Novo Nordisk (+1000 %).
Sázka na evropské akcie? Může to být propadák, ukazují data z firem
Výsledková sezona je zhruba v polovině a zatímco z velkých amerických firem již výsledky reportovala významná část, Evropa je zhruba v polovině. A výsledky to nejsou příliš přesvědčivé. Může jít o výraznou ránu pro investory, kteří s nástupem obchodní války Donalda Trumpa chtěli věřit v ekonomický návrat Evropy. Ten se totiž alespoň zatím nekoná.
Podle Lukáše Rašky, analytika Portu, je samotné srovnávání od roku 2008 problematické. „Rok 2008 byl extrémně vyhrocený moment a startovní čára není neutrální,“ vysvětluje. Evropské trhy navíc brzdily vlastní krize – dluhová v eurozóně, slabý růst či strukturální problémy. Přesto třeba německý DAX od září 2008 zhodnotil víc než trojnásobně, což je výrazně nad průměrem Evropy.
„Je pravda, že americké akcie předvedly mnohem lepší výsledky, a to hlavně díky technologickým gigantům. Ale je třeba dodat, že tento růst je dnes vykoupen velmi vysokým oceněním trhu, zatímco Evropa zůstává oceněna konzervativněji,“ dodává Raška. Jinými slovy – byť Evropa zaostávala, do budoucna může být atraktivnější.
Evropské akcie letos válcují americké. Dařilo se bankám, zbrojařům i českým firmám
Akcioví investoři v prvním pololetí letošního roku prožívají nepříliš standardní situaci. Zatímco americkým firmám se dařilo solidně, evropské nabízejí skvělé zisky. To se pak projevuje také na akciích a dluhopisech firem na evropském kontinentu.
Čísla shrnuje Tomáš Cverna, analytik XTB: „Americký index S&P 500 vzrostl od pádu Lehman Brothers kumulativně 426 procent, tedy v průměru o 12,4 procenta ročně. Druhý nejvýkonnější byl japonský Nikkei 225 s růstem 226 procent. Naopak evropský Euro Stoxx 50 přidal jen kolem 6,9 procenta ročně.“
Podle Cverny se nůžky mezi USA a ostatními začaly výrazně rozevírat po pandemii a zejména v letech 2023 a 2024, kdy trh ovládla „AI mánie“. „Technologický vývoj a adaptace umělé inteligence nahrávají Spojeným státům. Tamní firmy rostou rychleji a investoři jsou ochotni platit vyšší ceny za jejich akcie,“ dodává Cverna.
Zkušenost posledních 17 let ukazuje dvě věci. Zaprvé, akcie jsou i přes všechny pády dlouhodobě výnosné – kdo vydržel, vydělal. Zadruhé, rozdíly mezi regiony jsou obrovské. Zatímco Amerika píše příběh dominance technologických firem, Evropa se potýká se strukturálními slabinami.
A budoucnost? Ta může být překvapivější, než čekáme – vždyť po pádu Lehman Brothers také málokdo věřil, že o dekádu později budou akcie na historických maximech.
Velcí investoři se štítí Ameriky. Trumpova politika jim nevyhovuje, Evropa ano
Masivní cla, obchodní války, ale také rozpočtová pravidla, která ještě více prohloubí deficit státní kasy. Tak vnímají politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa zástupci některých velkých investičních fondů, kteří kvůli tomu opouštějí americké trhy. Vítězem jsou i evropské akcie.
