Americký konzervativní politický aktivista a influencer Charlie Kirk, který byl postřelen při svém projevu v kampusu na Utah Valley University ve městě Orem, zemřel. Oznámil to americký prezident Donald Trump na své sociální síti.
Jednatřicetiletý Kirk byl vlivným Trumpovým spojencem a spoluzakladatelem neziskové skupiny Turning Point USA, největší konzervativní mládežnické organizace v zemi.
„Veliký, ba legendární Charlie Kirk, je mrtev. Nikdo nerozuměl mládeži ve Spojených státech amerických lépe a nezískal si její srdce více než Charlie. Všichni ho milovali a obdivovali, zejména já, a teď už není mezi námi,“ napsal Trump na síti Truth Social.
V dalším příspěvku krátce nato Trump oznámil, že na Kirkovu počest nařídil stáhnout všechny americké vlajky po celých Spojených státech na půl žerdi, a to až do nedělního večera.
Podezřelý uniká
Mluvčí univerzity uvedl, že policie zatím nezadržela podezřelého. Krátce po střelbě přitom škola oznámila, že z nedaleké budovy vyšel jediný výstřel a jedna osoba byla zadržena, podle zdrojů agentury AP však nešlo o střelce. Starosta města uvedl, že úřady po střelci stále pátrají.
Na videích, které po incidentu začaly kolovat na sociálních sítích, je vidět, jak Kirk promlouvá k davu lidí pod širým nebem v kampusu univerzity, když se ozve hlasitá rána, která zní jako výstřel. Kirk si krátce přiloží ruku ke krku, z něhož silně krvácí, než spadne ze židle. Ohromení diváci křičí a dají se na útěk.
„Potvrzujeme, že byl postřelen, a modlíme se za Charlieho,“ řekla krátce po incidentu AP mluvčí Turning Point USA Aubrey Laitschová.
Ministryně spravedlnosti Pam Bondiová na síti X uvedla, že na místě činu byli agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).
Jan Palaščák: Čína může vypnout českou fotovoltaiku stiskem tlačítka
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal před několika dny varování před předáváním dat a vzdálenou správou zařízení původem z Čínské lidové republiky. Hrozby plynoucí z přímého propojení naší kritické infrastruktury s čínskými informačními systémy dokument hodnotí na úrovni „Vysoká,“ NÚKIB tedy jejich naplnění považuje za „pravděpodobné až velmi pravděpodobné.“ Jak by to mohlo vypadat v praxi, nastiňuje v komentáři Jan Palaščák ze skupiny Amper.
Bezprostředně po střelbě začaly přicházet reakce vysoce postavených politiků. Bývalý americký prezident Joe Biden podle agentury Reuters uvedl, že pro tento druh násilí není ve Spojených státech místo a že musí skončit. Politické násilí podle agentury AFP odsoudila také jeho viceprezidentka Kamala Harrisová nebo někdejší prezident Barack Obama, pro kterého nemá toto „opovrženíhodné“ násilí v americké demokracii místo, dodala AP.
„Charlie Kirk byl zavražděn za to, že mluvil pravdu a bránil svobodu. Jako přítel Izraele se lvím srdcem bojoval proti lžím a postavil se na obranu židovsko-křesťanské civilizace. Mluvil jsem s ním jen dva týdny zpátky a pozval ho do Izraele. Tato návštěva se bohužel neuskuteční,“ napsal na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kirk a Turning Point USA sehráli klíčovou roli při podpoře Trumpa mladými lidmi v prezidentských volbách loni v listopadu. Kirkovy vystoupení a debaty v univerzitních kampusech po celé zemi běžně přitahovaly davy lidí. Kirk byl zvučným hlasem konzervativního hnutí: na síti X měl 5,2 milionu sledujících, byl moderátorem populárního podcastu a rozhlasového pořadu „The Charlie Kirk Show“. Nedávno se také stal spolumoderátorem pořadu „Fox & Friends“ na stanici Fox News.
Související
Američané odtajní dokumenty o atentátu na Kennedyho
Do Polska v noci na dnešek přiletěly ruské drony. Vzlétla polská protivzdušná obrana, vznikla kolem celé situace mezinárodní rozmíška a rozvinuly se debaty, zda chce Rusko válku s Evropou. „Nechápu, jaký by tento útok měl smysl pro Rusy. Rozšiřovat konflikt na území Polska,“ říká generál Andor Šándor, bývalý šéf vojenské rozvědky. Rusové se podle něj do konfliktu s Evropou nepustí, nemají na to sílu.
Ruské drony zaútočily na Polsko. Co to znamená? Je to testování připravenosti NATO, nebo předzvěst budoucí války.
Někteří politici přispěchali s rychlím vysvětlením, že to byl záměrný útok Ruska na Polsko. Neumím tuto variantu vyloučit. Jenom si kladu otázku, proč by v tuto chvíli takto testovali Polsko, když mají pořád ještě na své straně Donalda Trumpa. Což on potvrdil, když byl na to dotazován. Potvrdil to tím, že na tyto otázky vůbec neodpověděl. Předpokládám, že byl o všem informován. Pokud by to byl skutečně záměrný útok, pak byl měl být uplatněn článek 4 Severoatlantické smlouvy (Varšava o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO požádala - pozn. red.). Při zachování chladného rozumu, procedury NATO by takto měly fungovat. Nechápu, jaký by tento útok měl smysl pro Rusy. Rozšiřovat konflikt na území Polska. Polsko je tradiční rival Ruska.
Rusové tvrdí, že na země NATO nebudou útočit a že tato varianta je štvavá rétorika zemí NATO. Nicméně k útoku dronů na Polsko došlo. Zaútočí Rusko na země NATO, nebo ne?
V tuto chvíli vidím útok Ruska na nějakou zemi NATO jako méně pravděpodobný. Rusové jsou stále ještě v Doněcku, Luhansku, částečně v Chersonsku a v Záporoží. A dostat se až na západní Ukrajinu je velký kus země. Kdybychom to brali jako průměr postupu na Ukrajinu za tři a půl roku, tak by to představovalo řádově desítky let, než by se Rusové vůbec dostali na území střední Evropy. Z tohoto pohledu si myslím, že konvenční útok v žádném případě nehrozí. Rusové na to ani nemají sílu.
Na druhé straně by Rusové ztratili sympatie nejen Donalda Trumpa, ale také Číny a Indie. Jediný, kdo by s tím neměl problém, je Kim Čong-un, ale ten zase takovou roli nehraje. Domnívám se, že v takto nedořešeném rusko-ukrajinském konfliktu je představa, že by mohl být ruský útok na země NATO v řádu měsíců nebo mála roků, je velmi málo pravděpodobný. Stav na frontě, stav ruské armády, která se nepochybně zlepšila, tomu nedává velké šance. Včetně faktu, že přestože ruské ekonomika odolává sankcím, tak jej ji pouštěno žilou. Útok proti tak dobře vyzbrojenému protivníkovi jako je Polsko, považuji v tuto chvíli za velmi málo pravděpodobný.
Aktualizováno
Noční drama v Polsku. Armáda sestřelovala ruské drony
Polsko v noci sestřelilo bezpilotní letouny, které narušily jeho vzdušný prostor v době ruských útoků proti Ukrajině. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi či bezprecedentní situaci, v níž je 38milionová země nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Tvrdé kritice čelí Rusko také ze strany Evropské unie i polských spojenců v NATO, včetně Česka.
Jaký vývoj lze očekávat v rusko-ukrajinském vojenském konfliktu, do kterého se diplomaticky angažuje americký prezident Donald Trump?
Současnou situaci bych charakterizoval asi takto. Evropa považuje ruskou agresi na Ukrajině a ruskou politiku za možné ohrožení západní Evropy. A Rusko považuje Ukrajinu jako člena NATO jako své existenční ohrožení. V tomto paradigmatu lze velmi těžko očekávat nějaký průlom. Žádná z obou stran se nechce vzdát svých požadavků. Respektive, Rusko řeklo, co chce. Ukrajina s malou armádou, Ukrajina ne v NATO, Ukrajina neutrální. Žádné bezpečnostní garance západního světa. A co jsme dobyli, je naše. To Ukrajina logicky přijmout nemůže. Západní Evropa Ukrajinu v tomto přesvědčení podporuje. Zároveň ji dává záruky, které se obávám nebude schopná dostát. Když se podíváme na potíže evropského obranného průmyslu, tak podporovat ukrajinskou armádu, jako jsme viděli za poslední tři roky, jistě nebude možné.
A když se podíváme na Donalda Trumpa, který se stahuje z Evropy, a který se tváří, jako by chtěl situaci vyřešit, ale není schopen a ochoten přitlačit na Ukrajinu, tak řekl, budu prodávat zbraně Ukrajině, a přihodím si na to deset procent. V této chvíli je jediné řešení, to nejhorší, že se situace vyřeší na frontě. To znamená, že Rusko dobije, co dobýt chce. Když ukrajinská armáda nezkolabuje, protože jí chybí vojáci.
Vloni protlačil kongresem Joe Biden balíček pomoci Ukrajině asi za 61 miliard dolarů. A stejně to Ukrajině nepomohlo, aby vůbec byla schopná odolávat ruskému tlaku na frontě. Teď už se o žádných 61 miliardách ani nehovoří. Jsem velmi skeptický. Může se stát, že se situace vyřeší na frontě. Můžeme se dostat do fáze zamrzlého konfliktu, což může znamenat velké bezpečnostní ohrožení. Vznik nové studené války mezi Ruskem a západní Evropou. S tím rozdílem, že to nebude studená válka jako po druhé světové válce. Dnes už se nebojuje o Evropu. Evropa bude mít podstatně horší pozici, než má. Poměry ve světě se zásadně proměnily, Rusko nemá zatracovanou pozici. Evropu nečeká příjemné období. Ještě budeme s láskou vzpomínat, jak jsme se měli za bipolárního rozdělení světa dobře.
Jakou roli může hrát, že je Donald Trump nakloněn Putinovi? A je mu vlastně nakloněn?
Myslím si, že mu je nakloněn. Pro Trumpa není rusko-ukrajinský konflikt hlavní otázkou. Je to jenom epizoda v uspořádání světa. Trump dobře instinktivně chápal, že je potřeba tento konflikt ukončit. Jen cesta, kterou zvolil, není úplně ideální. Myslel si, domluvím příměří, nechám to na Evropě. Chtěl přitlačit na Ukrajinu, aby přijala jeho podmínky. Teď to udělat nemůže. Možná počká do konce roku a řekne, že se snažil, co to šlo, ale vy jste se nebyli schopni dohodnout. Vyřešte si to sami. Trump vnímá Putina a Rusko prizmatem nového mocenského uspořádání světa. Vidí tam nepochybně i ekonomické zájmy. To se jistě odehrává na pozadí všech jednání.
Jde mu o to, aby Rusko nespadlo do klína Číně, která je pro Spojené státy největším vyzyvatelem. Putinovi je nakloněn, protože kdyby chtěl něco prosadit, už by něco udělal. Zatím jen vyhrožoval. Je to svým způsobem uznání reality. Rus je vojensky na koni. Evropa nemá sílu, Ukrajina už vůbec ne. V situaci, když chcete udělat nějakou dohodu, tak nemůžete tomu, který vyhrává, říct táhni. Je to mnohem širší problém.
Na druhé straně, v porovnání bezpečnostních problémů ve světě, válka v Gaze, Írán, útok na Katar, je otázka, jestli situaci nebere Donald Trump až příliš povrchně. Každý den řekne něco jiného. V konfliktu Ukrajina Rusko nedělá téměř nic. On asi nemiluje Putina, ale je mu nakloněn. Vnímá ho jako hráče velké geopolitiky.
Máme dvě rétoriky. Evropa tvrdí, že Rusko vyvolalo válku. Rusové tvrdí, že ho Evropa ohrožuje. Která z těchto rétorik je pravdivá?
Když si vezmete, že J.D. Vance, stejně jako Marco Rubio, prohlásili, že válka na Ukrajině je válkou mezi Spojenými státy a Ruskem, tak samozřejmě ruský narativ v tom má silnou podporu. Rusové říkají, je proti nám Západ i NATO. Je jasné, že by těžko Ukrajina zaútočila na Rusko. Nebo Evropa. To je s nulovou pravděpodobností. Pro Rusko to bylo, neztratit Ukrajinu ze svého vlivu. Je to velká a důležitá země. Už od společných historických kořenů. Rusko nechtělo Ukrajinu ztratit ze svého orbitu, ale velmi špatně sáhlo k vojenskému konfliktu. Ale říci, že Západ je vinen vším, a Rusko je nevinné, nebo říct, že Rusko je vinné a Západ je nevinný, tak to podle mě nejde. Na každé straně byly věci, které se stát neměly. Nejhorší ovšem je, že Rusko agresivně napadlo Ukrajinu. O tom není pochyb. Tím Rusko smazalo vinu Ukrajinců na soužití s ruskojazyčnou menšinou.
Putin testuje, kam až může zajít. NATO musí jednat, zní od českých vládních špiček
Polsko v noci sestřelilo několik ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. Český ministr zahraničí Jan Lipavský varuje, že agrese Moskvy se týká celé Evropy a NATO musí okamžitě posílit obranu.
Nemyslím si to. Rus pro to nemá žádný důvod. Nic neztrácí. Ví, že parita se Spojenými státy je jasná. Problém je, že přestávají platit dohody. Přestala platit dohoda o raketách středního doletu, přestává platit dohoda SALT. To jsou špatné věci. Otázkou je ukrajinský útok na strategické bombardéry, které jsou nekryty. Protože to je součástí dohody s Američany, že strategické bombardéry jsou pod kontrolou. To všechno není dobré. Ale ještě to pořád neznamená, že bychom se blížili k jaderné válce. Věřím, že Trump a Putin o těchto věcech budou hovořit.
Druhá věc je použití taktických jaderných zbraní. Blížím se k pocitu, že kdyby Rusko mělo přijít o Krym, tak by jich využilo. Byť by to mělo mnoho mezinárodních potíží. V tuto chvíli si nemyslím, že by hrozila jaderná válka. Ale situace kolem jaderných zbraní se komplikuje tím, že smlouvy kolem nich vypršely nebo vyprší a dějí se další věci. Není to příznivá situace.
Trump: Bez ničivých cel na Indii a Čínu nelze zastavit Putina
Americký prezident Donald Trump vyzval Evropskou unii, aby zavedla vysoká cla na zboží z Indie a Číny jako součást tlaku na Rusko k ukončení války na Ukrajině. Píší to s odkazem na diplomatické zdroje agentury AFP a deník Financial Times. Podle Trumpa by Spojené státy udělaly totéž. Indii a Čínu Trump považuje za zdroje financování války na Ukrajině kvůli nákupům velkých objemů ruské ropy.
Rok 2025 zamíchal s žebříčkem světových miliardářů. Musk už není nejbohatší. Ve středu ho přeskočil spoluzakladatel a předseda správní rady americké softwarové společnosti Oracle Larry Ellison.
Elon Musk dlouho vládl žebříčku nejbohatších lidí, který sestavuje agentura Bloomberg, jeho pozice zdála se být neotřesitelná. To už je ale minulost. Do čela žebříčku se totiž prodral jednaosmdesátiletý Larry Ellison, spoluzakladatel Oracle, který během jediného dne zbohatl o 100 miliard dolarů. Tento skok přichází po zveřejnění čtvrtletních výsledků společnosti Oracle, které překonaly očekávání analytiků a naznačily další růst.
Více než 80 procent Ellisonova jmění tvoří právě akcie a opce společnosti Oracle. Přímo v Oracle vlastní Ellison 40 procent.
Hodnota Ellisonova majetku díky dnešnímu prudkému posílení ceny akcií Oraclu krátce po 16:00 SELČ vykazovala nárůst o více než 100 miliard dolarů a dosáhla 393 miliard dolarů (zhruba 8,2 bilionu korun). Hodnota Muskova majetku činila zhruba 385 miliard dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
Poražený roku. Bernard Arnault, zakladatel luxusního gigantu LVMH, přišel o dvacet miliard dolarů
Čisté jmění francouzského módního a designového magnáta Bernarda Arnaulta letos v Bloomberg indexu miliardářů propadlo nejvíce ze všech. Poptávka po luxusním zboží totiž stále klesá.
V dubnu ještě nikdo nepochyboval, že Elon Musk kraluje světu miliardářů. Jeho Tesla a SpaceX lámaly rekordy a majetek šéfa vizionářských projektů se přehoupl přes 400 miliard dolarů – částku, která by ještě před deseti lety působila jako fantazie. Musk se stal symbolem nové éry, kdy technologie a dobývání vesmíru tvoří nejen budoucnost lidstva, ale i největší majetky na světě.
Klíčovým momentem, který posunul Ellisona v žebříčku před Marka Zuckerberga (aktuálně mu patří 3. místo) bylo, že americká vláda povolí výrobcům čipů jako Nvidia vyvážet polovodiče do Číny, čímž zvrátila omezení z Bidenovy éry - a akcie Oraclu, který se na tom bude podílet, prudce vzrostly. A rally pokračovalo až dosud, kdy v žebříčku přeskočil i Muska.
Na dalších příčkách žebříčku miliardářů se odehrává další závod. Mark Zuckerberg, stále poháněný vizí virtuálních světů, si připsal přes 250 miliard dolarů a upevnil třetí místo. Hned za ním stojí Jeff Bezos, který sice předal každodenní řízení Amazonu, ale jeho investice mu zajišťují stabilní zisky a majetek kolem 240 miliard.
Boháči z NBA. Za rok si přijdou na desítky milionů dolarů, předčí i Messiho
Desítky hráčů z nejslavnější basketbalové ligy světa severoamerické NBA si v následující sezóně přijdou na slušné jmění. Za sebou dle množství vydělaných peněz zanechají hvězdy z amerického fotbalu (NFL) i hráče z fotbalové MSL. Server Sportico doplňuje, že se v největší basketbalové lize světa uzavřela většina z nejlukrativnějších smluv pro sportovce v Severní Americe.
Do první desítky patří i další titáni technologického věku, Larry Page a Sergej Brin z Googlu, Steve Ballmer z Microsoftu, nebo Jensen Huang, šéf Nvidie a tvář současné AI revoluce. A pak také nestárnoucí investor Warren Buffett či francouzský král luxusu Bernard Arnault, kteří dokazují, že bohatství nemusí vznikat jen u počítačových čipů a raket.
Žebříček miliardářů se zamíchal. Zuckerberga přeskočil nenápadný ajťák z Oracle
Druhým nejbohatším člověkem světa po Elonu Muskovi je podle prestižního žebříčku Bloomberg Billionaires zakladatel Oracle Larry Ellison. Pomohla mu k tomu sázka Oracle na AI.
